Jan Ambrůz absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v roce 1984. Veřejnost na sebe upozornil na Konfrontaci VII. ve Svárově v roce 1987, kde na vodní hladině místního rybníka na návsi vystavil geometrickou konstrukci ze suchých rostlinných stvolů a provázků. Zájem o geometrii tak zde vystřídal jeho předchozí zájem o figurální sochařství, které formovalo počátky jeho tvorby.
Náklonnost ke konstruktivním řešením, minimalizovaným do základních geometrických forem se od té doby stává základním sochařovým výrazem. Od konce 80. let se pak Ambrůzova tvorba rozvíjí ve dvou liniích: jedna se zaměřuje na křehké konstrukce a instalace z tabulového skla, druhá na práci ze dřevem. V obou liniích přetváří autor inovativním způsobem odkaz geometrického umění a minimalismu a v některých dílech také landartu, protože umístění díla do krajiny hraje v Ambrůzově díle důležitou roli.
Řada objektů vzniká čistě pro dané místo a pro určitou chvíli. Po ukončení instalace zanikají i dílo poté existuje už jen ve fotografické dokumentaci. Od roku 1988 tak postupně vzniká početnější série skleněných konstrukcí - rozměrné objekty ze skleněných tabulí, položených na zem či na vratké podstavce ze dřeva, anebo pomocí provázků volně zavěšené v prostoru (Nekonečno, 1987, Pod sebou, 1987, Trojice, 1987). Skladbou tabulí vznikají geometrické rastry, v nichž se opakuje jeden geometrický motiv. V podstatě jde o princip multiplikace, jaký známe z minimalismu. Ambrůz mu však propůjčuje emocionální působivost: sleduje vztah materiálu (skla), světla a vzduchu. Křehké, efemérní a subtilní, ale při tom monumentální skleněné konstrukce levitují v prostoru a vyvolávají v nás otázky, zdali a jak může zdánlivá nestabilnost obstát před gravitačními zákony. Tyto sochy tedy akcentují vztah mezi vratkostí a stabilitou a mezi hmotností a jejím popřením.
Souběžně se skleněnými plastikami začal Ambrůz vytvářet monumentální dřevěné sochy-stavby, zasazené zpočátku přímo do krajiny (do konkrétně vytipovaného místa) a později i do interiéru (Kříž, 1989, Tam, 1990, Klenba, 1991). Jsou to jednoduché geometricky utvářené objekty konstruované z dřevěných trámů, opracovaných motorovou pilou. Svým jakoby lapidárním, „nekultivovaným“ , až surovým opracováním a v součinnosti s krajinou se vzdalují chladné geometrii a dostávají až rituální význam. Jakoby evokovaly odkaz k totemickým znakům, symbolům a obrazcům – jakési vzkříšení prehistorie a jejích archetypů v dnešním technickém světě.
V 90. letech se v Amrůzově tvorbě objevil nový materiál: železo. Autor vytvořil sérii instalací, v nichž pokládal železné desky různého tvaru rovnou na podlahu. V některých z nich použil maximálně redukované geometrické formy. Jazyk geometrie omezil na základní elementy: kruh, čtverec, obdélník. V těchto pracích se nejvíce přiblížil tradici klasického geometrického umění (Kruhy, Čtverce, 1995), i když v některých instalacích geometrickou přísnost opět záměrně narušil: okraje železných plátů jsou jakoby rozedrané anebo prohnuté (Bez názvu, 1995).
Od 90. let se v autorově tvorbě objevuje také mramor. Opět se jedná o „podlahové“ plastiky, v nichž autor dosahuje účinných světelných efektů různým způsobem vybrušovaní plochy či skládáním jednotlivých částí k sobě. Práce se sklem však se však Ambrůz nevzdal ani v následujících letech – například dílo Na šiškách I a II (2009), v němž jsou po lese rozprostřeny skleněné tabule, demonstruje jeho lásku ke krajinným projektům.
Charakteristickým rysem Ambrůzovy tvorby je zvláštní poetika, která vyvěrá z dialogu objektů s prostředím a kdy se okolní prostor často stává součástí instalace. Celou Amrůzovu tvorbu pak prostupuje jazyk geometrie – jde však o jiný jazyk, než jaký známe z předchozího geometrického a minimalistického umění. Přísná seriálnost, chladné technicistní zpracování a jasná konstrukce je vždy v Ambrůzově díle čímsi narušována a „změkčována“: jednou je to labilita skleněných instalací, jindy primitivizující pojednání povrchu dřevěných či železných objektů. Do Ambrůzových soch se tak vkrádá jisté znepokojující napětí – výpověď o procesech pomíjivosti a dočasnosti věcí a snad i o paradoxu života vůbec.
Vzdělání:
2001 Habilitační řízení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
1998 pedagog Fakulty výtvarných umění VUT v Brně
1978-1984 studium na Vysoké škola uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér Designu - Zlín)
1974-1978 studium na Střední uměleckoprůmyslové škole, Uherské Hradiště
Ceny a stipendia:
2009
Artists in Residence, Pilchusk Glass School, Seatle, USA
2008
Grant fondu kultury zlínského kraje
2008-2009
Stipendium Ministerstva kultury České republiky, Grant Státního fondu kultury, Česká republika
2000
Grant Pollock Krasner Foundation, New York, USA
Stipendium für Steinbildhauer, EXPO 2000 Hannover, D
1996
Grant Sorosova centra současného umění v Praze
1994
Grant Pollock-Krasner Foundation, New York, USA
1991-1993
Wilhelm Lehmbruck-Stipendium, Duisburg, D
1990 Grant Pollock-Krasner Foundation, New York, USA
Realizace v architektuře a veřejným prostorách
2006-07 Kytice, objekt na náměstí TGM, Třinec
2005-06 Památník TGM, Hustopeče u Brna
1995 Brána borců, dostavba PF Masarykovy Univerzity, Brno
Tina Oldknow: 25 years of New Glass Review, The Corning Museum of Glass, New York 2005
Alena Potůčková: Folklorismy, České muzeum výtvarných umění, Praha 2004
Finfrlová Petra: Ornament, Galerie moderního umění, Hradec Králové 2003
Valoch Jiří: Čtvero ročních období, Dům umění, Opava 2001
Netopil Pavel: Kov, sklo, kámen, prostor, GVUO Ostrava 1999
Ševeček Ludvík: Nový zlínský salón 1999, Dům umění, Zlín
Wim van der Beek: Kunst op de Helling, Stichting dag Lochem 1999
Ruler Tomáš: FaVU - současná tvorba, FaVU Brno 1999
Valoch Jiří: Pohyb kolem středu, DU Brno 1998
Boháčová Yvonna: 10 sochařů UB, Muzeum Hranice 1998
Koleček Michal: Sympozium železné plastiky 1998, Veletržní palác, NG Praha 1998
Beskyd Ladislav: Laboratorium 98, Vyšné Ružbachy
Valoch Jiří: Sklo, Galerie Sýpka 1997
Raimanová Ivona: FINEART 96, Valdštejnská jízdárna, Praha 1996
Krkošková Alena: Ticho pro dvanáct hlasů, MG Brno 1996
Valoch Jiří: Jan Ambrůz 1986-1996, Dům umění, Brno 1997
Halířová Marie: Zpřítomnění-Přírustky galerie z let1987-1996, GalerieKlatovy
Lang Čestmír: Jan Ambrůz, Galerie Sokolská 26, Ostrava 1995
Zemánek Jiří: Fungus 1145-1996, Nadace Hermit, Plasy 1995, str. 49
Rusinová Zora: Pars pro toto, Slovenská národná galéria, Bratislava 1995
Potůčková Alena: Jan Ambrůz, České muzeum výtvarných umění, Praha 1995
Geržová Jana: Umenie aury I, Synagoga-centrum súčasného umenia, Trnava 1995
Zemánek Jiří: Jan Ambrůz a Petr Kvíčala, Galerie Na bidýlku, Brno 1995
Sedláček Ivo: Ze současné tvorby - 90. léta, DU Zlín 1995
Záznam nejrozmanitějších faktorů, Jízdárna Pražského hradu, Praha, 1994
Museum Duisburg 1993 (s. 7 Ch. Brockhaus)
Šedá cihla 34/93, Galerie Klatovy - Klenová, 1993
Mandýsová Hana: Pardubické valy 93, Východočeská galerie, Pardubice, 1993
Vojtěchovský Miloš: J. Ambrůz, Gemeente Voorburg 1992
Wittlich Petr: Situace 92, Mánes, Praha 1992
Nedoma Petr: Duch a světlo, 1992
Leinz Gotlieb: Skulpturenprojekt Gotha 1992, str. 105
Lang Čestmír: Wilhelm-Lehmsbruck Sttipendianten 1991-93
Nešlehová Mahulena: Laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého, Galerie V. Špály, Praha 1991
Ševčíkovi Jana a Jiří: Ohne Distanz, Akademie der bildende Kunste, Wiena 1991
Ševeček Ludvík: Prostor 91, Dům umění, Zlín 1991
Hlaváček Josef: Jiná geometrie, Mánes, Praha 1991
Nedoma Petr: Hořící keř, Emauzský klášter, Praha 1991
Vlček Tomáš: V dimenzích prázdna, Galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem, 1991
Valoch Jiří: AN 90, Ausbesserungswerke DB, Koln-Nippes 1990
Valoch Jiří: J. Ambrůz, Galerie mladých, Brno 1989,
Boháčová Yvonna: OL 13-89, Muzeum, Prostějov 1989
Boháčová Yvonna: Jan Ambrůz - Objekty, Galerie pod podloubím, Olomouc 1988
Valoch Jiří: Výstava sochařského atelieru Jana Ambrůze, Atelier 14/2006
Ondračka Pavel: Folklorismy, Výtvarná výchova, 4/2004
Weber Milan: Kov, sklo, kámen a prostor Jana Ambrůze, Atelier 8/1999
Netopil Pavel: Program Galerie výtvarného umění v Ostravě (leden-březen 1999)
Valoch Jiří: Koncepty Jana Ambrůze a Václava Krůčka, Ateliér 19/1999
Potůčková Alena: Ostravská galerie mění tvář, Ateliér 22/1999
Pospěch Tomáš: Den a noc, Atelier 21/1998
Surůvka Jiří: Laboratorium 98 Vyšné Ružbachy, Umělěc 9/1998
Kosková Petra: Mimo rozměr, Domov 11/1998
Valoch Jiří: Ambrůz v několika médiích, Atelier 22/1997
Valoch Jiří: V Aspektu třikrát reduktivně, Atelier 22/1997
Freisleben Zdeněk: Nový Výstavní prostor, Atelier 15/1996
Daněk Ladislav: Olomoucký okruh, Výtvarné umění 1-2/1996 s. 208-209
Šálková Jana: Ambrůz a Kvíčala, Ateliér 6/1995 s. 6
Zemánek Jiří: Jan Ambrůz a Petr Kvíčala, Atelier 9/1995
Mojžíš Juraj: Meno, miesto, priestor a čas, Atelier 9/1995
Rusinová Zora: Hladanie aury, Galéria 1/1995
Pachmanová Martina: Mezi černou a bílou, Literární noviny 45/1995
Netopil Pavel: O počátcích Ambrůzovy tvorby, Bulletin Moravské galerie 1994
Geržová Jana: Fungus v Plasoch, Profil 8-10/1994 s. 52
Valoch Jiří: Ambrůz v Aspektu, Atelier 20/1993
Valoch Jiří: Jan Ambrůz, Atelier 4/1991
Boháčová Yvonna: K tvorbě Jana Ambrůze, Výtvarné umění 4/1990
Hůla Jiří: Jan Ambrůz, Gramorevue 9/1989
Boháčová Yvonna: Hledání kontinuity, Architekt 8/1988