Jan Stolín

Práce Jana Stolína si na české výtvarné scéně vydobyly nepřehlédnutelnou a uznávanou pozici. Jen málo českých „sochařů“ pracuje tak důsledně s reinterpretací prostoru, jako to činí právě on.

Stolínovo výtvarné zaměření se orientuje dvěma směry – na jedné straně jsou to skulptury, ve kterých využívá průmyslových ready-mades – trubek, klima-technických elementů, ventilátorů apod., na druhé straně pracuje s barevným světlem, ať již v projekci či v jeho „televizní“ podobě na monitorech.

Stolínovy trubkové a z průmyslových polotovarů vyrobené skulptury propojují kompozičními citáty abstraktních moderních sochařských systémů - jak je nacházíme v díle Constantina Brancusiho, Henry Moora, Hanse Arpa, Jaquesa Lipschitze či Alexandra Archipenka – s neo-dadaistickým využíváním, či dokonce „zneužíváním“ nalezených a nepříslušných materiálů, výrobků a vjemů, jak je můžeme sledovat u Johna Cage (zvuk) či Armana (průmyslové výrobky).

Stolín nachází tyto materiály ve skladech vzduchotechnických firem a z „husích krků“ a klimatechnických trubkových elementů vytváří stříbrné zauzlené skrumáže kovových „hadů“, plazících se po zemi či stěnách, valící se z otevřených oken (Instalace v Brně, 2001), či tvořící jasnou futuristicky působící tektonickou konstrukci (Aeronále, Ruzyň 2008). Pravidelné „vybavování“ těchto labyrintů zvukovým doprovodem, často jako odpověď na pohyb diváka, posouvá tyto skulptury do výtvarné oblasti, nacházející se mezi kinetickým, interaktivním a klasicky moderním sochařským přístupem.

Stolínovy instalace s barevným světlem, barevným stínem a barevnou projekcí, které vznikají vedle jeho „průmyslových“ skulptur, vynikají poetickou elegancí i sofistikovanou hloubkou. Ještě důsledněji, než jeho skulptury, reflektují prostor, ve kterém jsou instalovány a ve své konečné podobě jej nově definují. Na první pohled převládá u těchto světelných instalací geometrický kompoziční minimalizmus, který Turellovsky vytváří v původně neutrálním prostoru autonomní dramatickou barevnou „architekturu“. Při delším vnímání však divák objevuje další dimenze tohoto nového prostoru: v čase probíhající změny „architektonické“ konstrukce, či skryté sémantické „hry“. Intenzita světelných paprsků se „náhodně“ proměňuje a nechává svou tektoniku „organicky“ žít (Památník obětem ŠOA, Liberec, 2008), barevnost znaků a písmen sleduje v počítači generovanou „náhodnou“ řadu (60-120 frames per sekond, Dům umění města Brna, 2007). V jiných instalacích se vedle monochromních ploch a linií na vedlejším monitoru opakuje krátká sekvence z pornografického filmu (Im Geist…, Galerie VŠUP v Praze, 2003). Tento „dramatický“ protiklad (ryzí minimalismus kontra pornografický kýč) tvoří jednu z častých kontradikčních principů jeho světelných instalací. Zajímavé je při tom, že zatímco se ultrakrátká sekvence pornografické scénky opakuje tak rychle, že získává charakter bezobsahového a čistě formálního – minimalistického – řazení, jeví se divákovi po jisté době proměna abstraktních elementů jako téměř kýčovitá hra. Jiné světelné instalace jsou dominovány sofistikovanější formou tohoto protikladu, totiž kontradikcí mezi zřetelným minimalistickým řádem a mezi jeho skrytou, náhodně (chaoticky) naprogramovanou změnou, vedoucí k vytváření stále nových minimalistických konstelací.

Zapojení počítačového programování do svých instalací autorovi umožňuje vytváření vyvážené a sofistikované kontradikce mezi repetujícími automatismy, vytvářející známé minimalistické řady, a mezi příslušnou dávkou „chaotické“ nahodilosti, která tyto řady narušuje, a tím i „zlidšťuje“. Tato dichotomie tvoří pro Jana Stolína základní výtvarnou strategii, kterou se mu daří nenásilně a inteligentně vtáhnout diváka do kouzla vizuálních her, odehrávající se mezi geometrickou zákonitostí a chaotickou náhodou – tedy mezi vědeckým kalkulem a lidskou nevypočitatelností.

Základní zájem autora je zřejmý: tematizuje na nejrůznějších úrovních vztah mezi minimalistickým (vědeckým) řádem a náhodným (humánním) chaosem, čímž se dotýká základní dichotomie lidské existence vůbec. Zdroj Stolínovy výtvarné kvality leží v jeho schopnosti suverénně výtvarně zprostředkovávat mezi těmito protiklady a stavět je do stále nových spojitostí a tak vyvolávat nové neočekávané a ambivalentní obsahové asociace.

Pavel Liška

Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti, Liberec, 2000

Památník obětem ŠOA, Liberec, 2008

Inatalace, České centrum v Praze, 2008

Informační centru Oskara Schindlera, Svitavy 2009

Revoluce 20, 2010, Technická univerzita v Liberci

Vlček T.: Znárodnění všech vizuáních hodnot, Ateliér, č.2. 2012

Valoch J.: Jan Stolín: 60-120 Frames Per Second, Ateliér, č.2. 2008

Netopil P.: Světlo a projekce, A2 č. 51-52, 2007

Liška P.: Jan Stolín, x,z,y, Ateliér, č. 3, 2005

Liška P.: Jan Stolín, Im Geist, Ateliér, č. 3, 2004

Liška P.: Jan Stolín, Im Geist, Praesens, č. 4, 2003

Liška P.: Jan Stolín, Ateliér, č. 7, 2003

Juráčková S.: Letním Domem umění vlají bílé závěsy, Hospodářské noviny, 9.8. 2002

Valoch J.: Sociálně zakotvené i obsahově mnohoznačné, Ateliér č.12, 2001 /

Lindaurová L.: Minimalismus a prostor, Umělec, č. 1, 2001 /

Sedláček Z.: Jan Stolín, 5,2 m/s, Galerie Pecka, Praha, 2001

Mitášová M.: Projekt Kobližná 2, Ateliér č. 22, 2000 /

Koleček M.: Jan Stolín 5/III., Detail č. 4, 1998 /

Výtisková E.: Tři roviny skutečnosti, Ateliér č. 12, 1994

Schmelzová R.: Katalog Černočerná Mayrau 2002-2008, 2009

Valoch J.: Umění jako mozaika a individuální odpovědnost autora, Ateliér č. 14-15, 2008

Vomáčka J.: Prostor pro intuici, TIME IN, č. 11, 2007

Svoboda A.: Prostor pro intuici, Ateliér č. 23, 2007

Zavadil M.K.: Dole tma, nahoře světlo, Kladno, Mayrau, Ateliér č. 21, 2007

Raimanová I .: Sculpture Forum Liberec, Ateliér č. 19, 2007

Yvona Ferencová.: Jak zavřít tlamy lvům, A2, č. 10, 2006

Slavická M.: K nejmladším, Ateliér č. 2, 2004

Petlachová H.: Paralelní promítání, Ateliér č. 18, 2004

Sedláček Z.: Paralelní promítání, Glassrevue č.27, 2004

Horová A.: Zvon 2002, Ateliér č. 7, 2002

Gabrielová B.: Třetí Zlínský salon jako zrcadlo doby, Ateliér č. 18, 2002

Jirousová V.: Maso, gesta,vzdušné roury, depozit a podivné věci, Ateliér č. 3, 2001

Valoch J.: Klub konkrétistů dnes, Ateliér č. 19, 2001

Petrová E.: Objekt a Objekt, Ateliér č. 14 -15, 2001

Freisleben Z.: VIA 2000, Ateliér č. 14 - 15, 2000

Odborné texty:

Lhotová M.: Památník ŠOA v Liberci, Ročenka liberecké architektury, č.4, 2008

Volf P.: Pro paměť i zlost, Reflex č.31, 2004

Petříček P.: Pomník zapomnění, Architekt č. 4, 2004

Švácha R.: Bez patosu, Stavba č. 2, 2001

Odkazy v textu:

Lukeš Z.: Město, které si zvyklo na sochy, Lidové noviny, 12.12. 2009

Lukeš Z.: Střízlivě naléhavé zrcadlo, Lidové noviny, 3.8. 2006

Rozhovor s K Gebeuerem, O ateliéru veškerého sochařství, Umění a řemesla č.4, 1997

Horová A.: Dílo Davida Rabinowitche, Ateliér č 3., 1996

Katalogy:

Jan Stolín XYZ, 2010, Dům umění České Budějovice

Frisbee, Český videoart a nová media, dumb.cz/frisbee/

Posuny_B_GP, text.: Sedláček Z., Galerie města Plzně, 2003

Buklet k CD, Im Geist..., Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

Projekt „Kobližná 2“, text.: Valoch J., Dům U Rudého vola, Brno 2000

Jan Stolín Objekty, text.: Horová A. 1996

Kresby, text.: Výtisková E., Oblastní galerie, Liberec, 1994

Katalogy (Skupinové výstavy)

Pod Ještědem, 2013, OG Liberec, GM Plzně

My Europe, 2009

Černočerná Mayrau 2002-2008, 2009

Nový Zlínský salon 2008, KGVU Zlín, 2008

Dole tma nahoře světlo, text.: Schmelzová R., Kladno, Mayrau 2008

Prostor pro intuici, text.: Machalický J., GHMP, 2007

Mikulovské sympozium 2005, text .: Staub H., 2005

Große Ostbayerische Kunstausstellung, Regensburg, 2004

Nejmladší, text.: Valoch J., Vlček T. Knížák M., NG v Praze, 2003

Zvon 2002, text.: Koleček M., Galerie hl.m. Prahy, 2002

Klub konkrétistů, text.: Valoch J., Dům umění v Opavě 2001

So Close, so Different, Kovačka, text .: Koleček M., 3 Gallery, Dubrovník, 2001

VIA 2000, , text.: Pokorný M. 2000

Cena Jindřicha Chalupeckého, text.: Lindaurová L, 2000

Nový Zlínský salon 2002, KGVU Zlín, 2002

Objek/Objekt, text .: Hanel O.,Petrová E., Hajek M., Hůla J.,ČMVU v Praze, 2002

Grand Prix Obce architektů, 2001

Nový Zlínský salon 1999, KGVU Zlín, 1999

Obyčejné pohádky, text .: Koleček M., Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, 1999

Ateliér veškerého sochařství, text.: Hlaváček J., Šetlík J., Gebauer K., VŠUP v Praze, 1998