Jana Želibská

Československá umělkyně Jana Želibská patří ke generaci, která se skrze uměleckou prezentaci vyrovnávala se společenskými, genderovými i politickými změnami své doby. Její nástup na uměleckou scénu v 60. letech znamenal konfrontaci se zásadními událostmi 20. století: totalitním komunismem v ostrém protikladu k sílícímu kapitalismu v západních zemích doprovázenému bojem za rovnocennější postavení obou pohlaví.

Želibská se narodila v Olomouci ještě za druhé světové války a k tvůrčímu vyjadřování vlastních postojů byla do jisté míry determinovaná svým rodinným zázemím. Její matka Mária se věnovala grafice a otec, malíř Ján Želibský, působil několik let na pražské akademii jako pedagog. Později se stal rektorem Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, přičemž v době, kdy se do Bratislavy přesunul, bylo jeho dceři Janě jedenáct let. O sedm let později (a čtyři roky poté, co její otec ve funkci skončil), začala Želibská studovat na stejné instituci pod vedením Vincenta Hložníka a Petera Matejky. Zlomový pro ni byl, stejně jako pro celou zemi, rok 1968 – v tomto roce obdržela stipendium pro rezidenci v Paříži. Události ve vlasti pozorovala ze zahraničí, přiblížila se ale světovému dění, které vždy se zájmem sledovala. Seznámila se s francouzskou uměleckou scénou, jíž byl vlastní progresivní přístup i místně specifický poetismus. Tehdy zde dominoval nový realismus – ve své pozdní podobě přejímající  pop-artové prvky. Výtvarnice je tak často řazena právě po bok francouzských neorealistů, s jejichž komunitou zůstala v kontaktu dlouhodobě a ve Francii opakovaně vystavovala.

Mezi významné pop-artové umělce fungující mimo známý anglo-americký proud ji později zařadila i výstava s názvem The World GoesPop, kterou v roce 2015 uspořádala Tate Modern. Zde prezentovala dílo Kandarya – Mahadeva, které vzniklo rok po její studijní cestě do Paříže. Název odkazuje k indickému paláci z jedenáctého století a k hinduistickým tantrickým rituálům souvisejícím s erotikou. Instalace zahrnuje několik nadměrných, stylizovaných ženských figur vyvedených v sytě růžové barvě. Kosočtvercový či oválný otvor nacházející se v oblasti klína je u každé lemován růžovobílou girlandou z papírových květů, která tvoří i sloupový rám výjevu. Původní instalace byla uvedena v Galerii Václava Špály na popud Jindřicha Chalupeckého. Měla zasahovat i ven, na ulici, a to obdélníkovým poutačem poskládaným na každé straně z dvanácti menších stylizovaných siluet ženských těl. Vzhledem k politické situaci i explicitnímu sexuálnímu podtextu však tato část nebyla povolena. Dílo zůstává důležitým milníkem v tvorbě Želibské, ukazuje pro ni příznačnou mnohovrstevnatost a typická témata. Siluety připomínají popkulturní tanečnice s květinami předznamenávajícími éru květinových dětí a volné lásky.

Kandarya – Mahadeva bývá rovněž považováno za protofeministické dílo vyrovnávající se s patriarchátem, čímž se jeho narativ stává velice aktuálním. Díky původně zamýšlenému zasazení do veřejného prostoru lze rovněž hovořit o vztahu s land artem, ačkoliv se nejednalo o přeformování přírody, nýbrž o zásah do urbanistické krajiny. V té době ovšem dost odvážný a nečekaný: měl narušovat její obvyklý řád, nečekaným způsobem odhalovat (lidskou) přirozenost a nabízet nový pohled na všední běh věcí – obdobně jako některá pozdější autorčina díla spojená již přímo s hnutím land art. Obecně pak dobře ilustruje její schopnost být opakovaně mezi průkopníky nových směrů.

Želibská již koncem šedesátých let obrátila svoji pozornost ke krajině, objektu a performanci. Její počiny se i nadále vyznačovaly odvážnou provokativností, tematizováním hranic intimity a inovativním pojetím jednotlivých žánrů. Krom akcí v přírodě tak například přenášela artificiální krajinu do muzejních prostor. Souhrnně vyjmenované atributy autorčiny tvorby ukazuje Chuť rája z roku 1973. Instalace na pařížském Bienále mladých zahrnovala strom s nedosažitelným zlatým jablkem v kombinaci s plody skutečnými, které mohl divák ochutnat. Výjev odkazující k prvotnímu hříchu byl doplněn o zpěv ptáků.

Želibská kontinuálně pokračovala v prozkoumávání nových uměleckých žánrů, zabývala se konceptem, postmoderním objektem a v devadesátých letech také videoartem. Na sklonku roku 2012 byla otevřena její monografická výstava s názvem Zákaz dotyku ve Slovenské národní galerii, která vzdávala hold jejímu přínosu pro slovenskou a zároveň i mezinárodní scénu. Její instalace Labutia pieseň teraz naplnila v roce 2017 Československý pavilon na 57. bienále v Benátkách, kde vytvořila vizuálně chytlavou multimediální podívanou. Dominantu tvořila projekce moře natočená přímo v Benátkách a svítící labutě působící jako ready-made zahradní dekorace, o stěnu opřený pozlacený kus dřeva vyplaveného z Dunaje a videa zachycující v rozjímavé póze dívku-dítě-ženu. V jednom z posledních příkladů své tvorby tak umělkyně potvrzuje dovednost kombinovat žánry, témata i schopnost oscilovat mezi absurditou, vtipem a nadsázkou, aniž by navíc jakkoliv tratila vizuálně efektivní stránka díla, které se i přes svou zdánlivou líbivost nebojí navozovat neklid a připomínat zásadní náměty k přemýšlení.

Happeningy, Performance:

1998
Ona=on?, performance, Synagóga - At Home Gallery, Šamorín, SK

1996
Posolstvo, performance, Synagóga - centrum súčasného umenia, Galéria Jána Koniarka, Trnava, SK
Posolstvo II., performance, International festival of Action art and performance, Serpens, Prague, CZ

1995
Láska - Rozum, performance, Synagogue on Palmovka, Prague, CZ
Láska - Rozum, performance, Transart Communication Festival, Študio erté, Nové Zámky, SK 1993
Krajina v krajine, performance, Borinka, SK

1991
Oživenie kameňa, event, Borinka, SK

1984
Znak - jeho vznik a rozpad, event, participation on Terén IV., spring 1984. Surroundings of Bratislava, SK

1983
Ona-nymfa - prenesená do "Terénu" okolia Bratislavy, event, participation on Terén III., autumn 1983. Surroundings of Bratislava, SK

1982
Premeny II. (Dievčatá), event, participation on Terén I., summer 1982. Borinka, SK

1981
Hľadanie a nájdenie strateného, event, place without name, surroundngs of Bratislava, SK Tráva zobratá z miesta A rastie na mieste B v určenom tvare, event, Bratislava and its surroundings.
Premeny I. (Labute), event, Senec, SK

1980
Malá módna prehliadka (Soirée I.), performance, Bratislava, SK

1977
Príhoda na brehu jazera, event, Bratislava-Čunovo, SK

1975
Symposion II. - Zmrazená informácia. Participation on the collective event Nezverejnenie umeleckých diel, Kačín, Malé Karpaty, SK

1974
Kus zeme, event in the nature, Nízke Tatry, SK
10 dní s Afroditou, concept, Paphos, CY

1972
Oslava slnka, concept, beaches of Varna - Zlaté Piesky, BG

1971
Stanica u Želibáčky, event in the nature, participation on the happening of A. Mlynárčik Deň hier/"keby všetky vlaky sveta...", Zakamenné, SK
Toaletný papier - Možnosť použitia po guláši, event in the nature, participation on the happening of A. Mlynárčik Deň hier/"keby všetky vlaky sveta...". Music: M. Adamčiak, R. Cyprich. Zakamenné, SK
Cena najkrajšiemu koňovi, event, participation on the Memorial of E. Degas by A. Mlynárčik - XV. volume of Cena Liptova. Liptovský Mikuláš, SK

1970
Hrajúci dar, event, collaboration: M. Adamčiak, I. Ozábalová. Bratislava, SK
Snúbenie jari, happening, collaboration: M. Adamčiak, Ľ. Velecká, A. Mlynárčik, M. Urbásek. Dolné Orešany, SK
Morský pozdrav, event, collaboration: Ivica Ozábalová. Island of Sveti Stefan
Amanita muscaria, event, I. open studio of R. Sikora, Tehelná street, Bratislava, SK
Vianočné dary, event, participation on the series of events of M. Adamčiak a R. Cyprich Gaudium et Pax - Vianoce 1970, Bratislava, SK

BÜNGEROVÁ, Vladimíra a GREGOROVÁ, Lucia (ed.): Jana Želibská. Zákaz dotyku. [Kat.] Bratislava: Slovenská národná galéria, 2012

BARTOŠOVÁ, Zuzana: Napriek totalite. Neoficiálna slovenská výtvarná scéna sedemdesiatych a osemdesiatych rokov 20. storočia. Bratislava : Kalligram, 2012.

ORAVCOVÁ, Jana: Ekonómie tela v umeleckohistorických a teoretických diskurzoch. Bratislava : Vydavateľstvo Slovart, Vysoká škola výtvarných umení, 2011.

GRÚŇ, Daniel: Archeológia výtvarnej kritiky. Slovenské umenie šesťdesiatych rokov a jeho interpretácie. Bratislava : Vydavateľstvo Slovart, Vysoká škola výtvarných umení, 2009.

RUSINOVÁ, Zora: Autoportrét v slovenskom výtvarnom umení 20. storočia+. Bratislava : Veda, vydavateľstvo SAV, 2009.

GERŽOVÁ, Jana (ed.): Slovenské výtvarné umenie 1949 – 1989. Z pohľadu dobovej literatúry. Bratislava : Vysoká škola výtvarných umení, Afad Press, 2006.

RUSNÁKOVÁ, Katarína: História a teória mediálneho umenia na Slovensku. Bratislava : Vysoká škola výtvarných umení, 2006.

BARTOŠOVÁ, Zuzana: Jana Želibská. Pod vodu! Drink Milk. [Kat.] Banská Bystrica : Štátna galéria v Banskej Bystrici, 2003.

GERŽOVÁ, Jana: Konceptuálne umenie. In: RUSINOVÁ (ed.) 2000, s. 170-177.

MATUŠTÍK, Radislav: Umenie akcie. In: RUSINOVÁ (ed.) 2000, s. 163-169.

RUSINOVÁ, Zora: Prestupovanie médií. Objekt v multimediálnych kontextoch. In: RUSINOVÁ, Zora (ed.): Dejiny slovenského výtvarného umenia – 20. storočie. Bratislava : Slovenská národná galéria, 2000, s. 149-162.

GERŽOVÁ, Jana (ed.) a kol: Slovník svetového a slovenského výtvarného umenia druhej polovice 20. storočia. Bratislava : Kruh súčasného umenia Profil, 1999.

MATUŠTÍK, Radislav: Jana Želibská : Ona=on? She=he? [Kat.] Šamorín: At Home Gallery, Synagóga, 1998.

MATUŠTÍK, Radislav: Jana Želibská. Výber z rokov 1966 – 1996. [Kat.] Žilina : Považská galéria umenia v Žiline, 1996.

MATUŠTÍK, Radislav: ... Predtým. Prekročenie hraníc 1964 – 1971. Považská galéria umenia : Žilina, 1994.

MATUŠTÍK, Radislav(úvod): Jana Želibská. Posledné kŕmenie a iné... [Kat.] Bratislava : Galéria Arpex, 1992.

MATUŠTÍK, Radislav (úvod): Jana Želibská. [Kat.] Pezinok : Malokarpatské múzeum v Pezinku, 1988.

RESTANY, Pierre: J. Zelibska: Le goût du paradis. [Kat.] Paris : Galerie Jean-Gilbert Jozon, 1974.

PETRÁNSKY, Ľudovít: Snúbenie jari. [Kat.] Bratislava 1970.

Jana Shejbalová-Želibská. Úvod Bohumír BACHRATÝ. Bratislava : Galéria Cypriána Majerníka, 1967.

Artist interview, Lina Džuverović, 9. 2015, tate.org.uk

www.tate.org.uk/whats-on/tate-modern/exhibition/ey-exhibition-world-goes-pop/artist-interview/jana-zelibska

Multimediálna inštalácia Jany Želibskej na benátskom Bienále výtvarného umenia, 10. 5. 2017, sng.sk

www.sng.sk/sk/o-galerii/aktuality-a-oznamy/1204_multimedialna-instalacia-jany-zelibskej-na-benatskom-bienale-vytvarneho-umenia

Jana Želibská na bienále v Benátkach, 13.5.2017, artalk.cz

https://artalk.cz/2017/05/13/jana-zelibska-na-bienale-v-benatkach/

Slovníková hesla

HANÁKOVÁ, Petra: Jana Želibská (heslo). In: BALÁŽOVÁ, Barbara – POMFYOVÁ, Bibiana (eds.): Arslexicon – výtvarné umenie na Slovensku. Dostupné na: www.arslexicon.sk (30. 8. 2012)

RUSNÁKOVÁ, Katarína: Jana Želibská (heslo). In: RUSINOVÁ (ed.) 2000, s. 150.