Jaroslav Róna

Jaroslav Róna po té, co ho nepřijali na výtvarnou školu, se nejprve vyučil koželuhem. Teprve v osmnácti letech se dostal na Střední grafickou školu v Praze. Pak vystudoval vysokou školu uměleckoprůmyslovou ve sklářském ateliéru Stanislava Libenského, který tehdy pro mladé umělce představoval osobu velmi liberální. Ještě během studia se začal Róna účastnit dnes již legendárních výstav mladé generace, pořádané pod názvem Konfrontace v různých alternativních prostorách. Zároveň se začalo formovat Rónovo přátelství s několika umělci, kteří v roce 1987 založili známou skupinu Tvrdohlaví, a Róna byl jejím zakládajícím členem. Skupina se stala politickým vyvrcholením aktivit nové generace a vyjádřením demonstrace svobodomyslnosti v rámci režimu.

Róna je od počátku malířem i sochařem v jedné osobě. Oboje se námětově váže k jednomu a témuž světu. „Jde o jeden myšlenkový kadlub. Někdy je z toho malířský výstup, protože barva scenérie a atmosféra jsou tak silné, jindy je motiv natolik symbolický, že si vyžádá sochařské pojetí“, říká umělec. Východiskem pro jeho tvorbu středoškolských studentských let mu byly obrazy starých mistrů od baroka po Muncha, ale připojilo se také umění přírodních a archaických národů a v neposlední řadě též stále umělcem obdivovaný svět Franze Kafky. Odtud pramení onen existenciální podtext, pocit nesmyslného počínání a ironické ladění jeho děl.

Scény, které se odehrávají v Rónových obrazech, lze těžko identifikovat s vizuální realitou. Jsou to autorovy „vnitřní krajiny“ (podle slov umělce), jež jsou naplněny přízračnou, potemnělou a ponurou atmosférou. V některých dílech se jedná o vidění světů mytologicko-prehistorických, které jako by se vracely do dob, kdy Země vznikala, jindy nám autor předkládá jakési morbidní vize společnosti o krajinách po globální katastrofě, jiná díla mohou připomenout atmosféru sci-fi světů – krajin existujících někde mimo naši civilizaci.

V sochařských pracích vítězí figura, ať už lidská nebo zvířecí (často v podobě bestií nebo bájných kreatur), podaná velmi často v  různě deformované podobě: někdy více abstrahovaná primitivizujícím způsobem (jako masky, totemy a idoly primitivních národů), jindy organicky lapidární, někdy dynamicky hranatě tvarovaná (koncem 80. let byl Róna zasažen zájmem o kubismus a Boccioniho futurismus). Jinou skupinu tvoří abstrahované reliéfy a sochy bizarních sci-fi staveb-pevností či věží, o nichž nevíme, zdali pocházejí z archaické minulosti nebo třeba z neznámé budoucnosti a které se objevují po roce 1991.

Celou umělcovu sochařskou tvorbu spojuje jistý prapodivný příběh, odkazující na archetypy a mytický kořen našeho vědomí. Róna nás provází tajuplnými světy, ve kterých žijí různorodí tvorové a tajemné bytosti. Námět chápe jako symbol a jako podobenství, tedy jako něco, co je v díle skryto, utajeno a je důležitější než to, co je viditelné. Umělcův expresivní symbolismus je prodchnut svérázným humorem a někdy mírně cynickou nadsázkou, které odlehčují tíživost pocitů kafkovské absurdity, ztracenosti a bloudění. Rónovo ironické líčení blíže nespecifikovaných výjevů se na jedné straně dotýká „české grotesky“, která se pro mnohé české umělce od šedesátých let stala typická. Na straně druhé je pak jeho dílo spjato s odkazem velikána Franze Kafky, jehož dílo tak výrazně zasáhlo do vývoje světové kultury a jehož dědictví je stále živé.

Akce/Performace:

2000

Slavnost u příležitosti odhalení bronzové sochy Sépie od Jaroslava Róny, Galerie Klatovy / Klenová, Janovice nad Úhlavou

Sochy pro veřejná prostranství a další realizace:

2008

realizuje plastiku Mýtická loď na bratislavské nábřeží

realizuje plastiku - lampu do Liberce

2007

realizuje plastiku David a Goliáš na "Špalíček" v Chebu

Ilustruje novelu F. Kafky - Popis jednoho zápasu a získává ocenění bibliofilie roku od grafického spolku Hollar

2005

realizuje sochu Malý marťan, park Hadovka v Praze 6

2003

odhalení pomníku Franze Kafky

Grand prix obce architektů

Vydává knihu kreseb a textů - Umanuté kresby (nakladatelství Torst)

2001

Vyhrává v soutěži na pomník spisovatele Franze Kafky

Scéna ke hře F. Schillera - Úklady a láska do divadla Na zábradlí (režie J. A. Pitínský)

1998

výstava v Domě u Kamenného zvonu v Praze

1996

realizace sochy Sépie - zámek Klenová u Klatov

1994

realizace sochy - Rytíř s drakem - zámek Klenová u Klatov

1992

realizace plastiky Labyrint, Hotel Minos beach - Kréta

Výtvarné řešení filmu Amerika podle F. Kafky, nominován na Českého lva

1991

realizace do architektury - plastika Oskar - Praha Jižní město

1990

realizuje monumentální mozaiky Noc a den, Nové Butovice - Praha

1989

realizuje čtyři malované vitraje Průřez zemskou kůrou, dům Oční optiky Praha