Jindřich Štreit je jedním z nejvýznamnějších českých sociálně-dokumentárních fotografů. V rané tvorbě vytvořil soubory s romskou tématikou a ze zákulisí olomouckého divadla. Za největší přínos v jeho díle můžeme považovat zobrazování vesnice, soukromí a mezilidských vztahů. V osmdesátých letech se mu na malém prostoru několika obcí, kde žil, podařilo zachytit kolektivizovanou socialistickou vesnici doby reálného socialismu, vyjádřit pocit z doby a ještě k tomu přinést osobitou autorskou výpověď o lidském údělu. Už do samého začátku systematického zájmu o vesnici je pro fotografa Štreita charakteristický zájem o některé motivy, které byly původně samostatnými cykly: mezilidský kontakt, cigarety, alkohol, schůze, volby, televize, děti, domácí nebo hospodářská zvířata. Důležitou výkladovou linii nesou nápisy, plakáty a potisky na tričkách. Četné motivy také poukazují k vyvázání z tradic a řádu venkova. Všudypřítomná je destrukce, ztráta kulturních hodnot a rozrušování tradičních venkovských vazeb.
Kromě toho od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, kde připravil desítky výstav předních umělců, z nichž mnozí měli zákaz veřejně vystavovat. Od roku 1997 připravuje program Galerie V kapli v Bruntále, ale pravidelně organizuje výstavy I na řadě dalších míst (Šternberk, Bludov, Moravský Beroun, Bruntál, Sovinec-hrad).
V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost StB. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Důvodem stanovení trestu (hanobení republiky a jejího představitele) byla interpretace vystavených i nikdy nezveřejněných fotografií (po úřední prohlídce celého archívu fotografa). Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu (coby nástroje trestných skutků).
Po převratu se jeho situace změnila. Od roku 1991 pracuje na řadě dokumentárních projektů v zahraničí. Svou vesnici domova objevuje na Slovensku, ve Francii, Velké Británii, Německu, Rakousku, Maďarsku, Rusku, ale pravidelně se vrací i do vesnic Bruntálska a Olomoucka. Rozvádí motivy, kterých si všímal už v osmdesátých letech, ale na místo projevů dobové komunistické ideologie sleduje nové ikony doby. Pracuje ale i na řadě dalších tématicky zaměřených souborech (Ženská věznice Pardubice, Břevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Mikulovsko, Cesta ke svobodě). Na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě umělecky vedl několik studentských fotografických projektů (Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století, Náš svět, Zlín a jeho lidé, v současnosti Opava na prahu nového tisíciletí).
1991-2003 Externí pedagog katedry fotografie FAMU Praha
2000 Habilitace, obor fotografie, FAMU, Praha
od 1990 pedagog Intitutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
1983-1991 dispečer státního statku Rýžoviště
1982-1983 zaměstnanec knihovny Okresního pedagogického střediska v Bruntále
1974-1977 Škola výtvarné fotografie Svazu českých fotografů Praha
1967-1982 Pedagog nebo ředitel základních škol v Rýmařově ( do 1968), v Sovinci (do 1976) a v Jiříkově (do 1982)
1967 Absolutorium oboru výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci
1963 Gymnázium v Rýmařově
Vesnice je svět. (Text Antonín Dufek), Praha 1993.
14 pohledů na okres Saint-Quentin, Praha 1993.
Le Quai de Rohan – Nouvelle Ville, Lorient 1994.
Lidé olomouckého okresu, Olomouc, 1995.
Mikulovsko. Mikulov, 1995.
Def Hof, Vídeň, 1995.
Japonsko-Lidé z Akagi, Opava 1997.
Lidé ledkových dolů, Wittelsheim, 1998.
Zabavené fotografie, Brno, 1999.
A coeur perdu – Doteky srdce, Belfort, 1999.
Cesta ke svobodě. Sovinec 1999.
Brána naděje. Olomouc 2000.
Cesta ke svobodě. (Texty: Bém, P., Doležal, J. X., Halík, T.), Okresní úřad, Bruntál 2000.
Fotóhomok/Fotografie z kraje písku/Photographs from the Flatlands. Budapest, 2000.
Lidé Třineckých železáren. Třinecké železárny, Třinec, 2000.
Na konci světa. Burjatsko-Sibiř. 160 s. Vimperk 2000.
Kam /ne/vstoupila noha fotografova. Moravská expedice, Moravský Beroun 2001.
Za oponou. (Text Pavel Dostál), Státní opera, Praha 2002.
Daleko od domova. Nakladatelství Jaroslav Sedláček, Brno 2002.
Dokouřeno !?. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2003.
Tak blízko, tak daleko. (Text: Kopřiva, J., Perunová, K.), Sdružení Česká katolická charita, Praha 2004.
Jindřich Štreit. Fotografie 1965 – 2005. (Výběr a koncepce knihy Tomáš Pospěch, texty: Jiří Jůza, Pavel Zatloukal, Antonín Dufek, Jindřich Štreit).
Katalogy (výběr):
Lidé z ledkových dolů. (Text Tomáš Pospěch), ITF FPF SU v Opavě, Opava 1999.
People of the Olomouc Region in the 1990’s, Lidé olomouckého okresu 90. let 20. století. Obecní úřad Dolany 2000.
Baumer, A. (text): Im Zeichen des Kreises. NO Kulturforum, Volkersdorf 2001.
Racek. I. (text): Mezi námi. Společnost přátel umění v Sovinci 2001.
Jindřich Štreit. Le Chateau d’Eau, Toulouse 2002.
Fotóhomok / Fotografie z kraje písku. Maďarské kulturní středisko v Praze, Praha 2002.
Spolu. Spolu, Olomouc 2003.
Cesty života. Krajský úřad, Olomouc 2003.
Horký Petr: Vesnický kronikář na cestách, A2 kulturní týdeník. 3/2008, s. 9
Štreit, J.: Netradiční formy výuky dokumentární fotografie. Ilustrační fotografie studentů ITF a FAMU. Univerzita Palackého, Olomouc 2004.