Libor Novotný

Ještě v průběhu studií se Libor Novotný vyprofiloval především jako autor intervencí do veřejného prostoru. Jejich podstatu zpravidla tvořil sémantický základ, neméně důležitá však byla i formální artikulace konkrétních textových sdělení, při které mohla sehrát důležitou roli i Novotného ateliérová zkušenost u Eduarda Ovčáčka. Výmluvně tento přístup dokládá série intervencí Střety (2007), sestávající z lakonických nápisů vykroužených z větví uměle implantovaných do koruny stromů, tak aby nejčastěji ironicky reflektovaly lokální kontext (např. nápis Sparta před vchodem na stadion FC Baník Ostrava, nápis Probuď se před Galerií výtvarného umění v Ostravě apod.). Autorova záliba ve vytváření překvapivých stimulů divácké pozornosti šla ruku v ruce s jeho zájmem o procesuálnost a efemérnost uměleckého díla, jež je zvláště ve veřejném prostoru vystaveno různým, více či méně předvídatelným faktorům. Na rozmary počasí byla například odkázána realizace umělé kaluže, jejíž nepravidelný tvar se v určitém stádiu vysychání proměňoval v jasně artikulované slovo „Amen“ či v jiném případě „Utopie“. Fascinace těmito procesy jej nakonec přivádí k nápadu provozovat „outdoorovou“ Galerii Kaluž (spolu s Janou Zhořovou), v jejímž názvu se odráží základní limity a specifika, s nimiž se musí každý z vystavujících vyrovnat.

Ačkoli se práce s textem Libor Novotný ani v následujících letech nevzdává, je zřejmé, že směrem k současnosti začíná být postupně vytěsňována jinými výrazovými prostředky jako je video či instalace. I nadále si však jednotlivé realizace uchovávají příznačně subverzivní a někdy až komický charakter. Ve videoinstalaci s názvem Situace, spočívající v site-specific projekci nahého muže balancujícího na římse domu, lze dokonce zaregistrovat prvky grotesky či tzv. béčkových filmů pracujících s prvkem trapnosti. Z média filmu, byť poněkud jiného žánru, čerpá i v případě cyklu Dvě sekundy, když do mřížek plotů či kanálů umísťuje dvousekundové stripy známých hollywoodských filmů a vychází z něj i u videí Místnost či Poltergaist I, II, ve kterých - vzhledem k zdánlivé absenci základních fyzikálních zákonů – nabývají i zcela prosté úkony na naléhavosti. Vědomé nabourávání našich zažitých představ, předem definovaných vzorců vnímání a relativizace kodifikovaných pravidel konečně patří k leitmotivům tvorby Libora Novotného a lze je vysledovat jak u časných prací, jako jsou objekty Realita je fikce a Barevné zařízení či site-specific instalace Nouzový východ, tak u děl zcela recentních, jako je například objekt Giovanni (pocta Giovanni Anselmovi). Svým způsobem překvapivé však mohou být i takové intervence, které primárně směřují spíše ke kultivaci veřejného prostoru, jako Zlatý zub, Jantar či Flower Architecture. V místech, kde se objevují, totiž mohou za určitých okolností dostát role magnetizujícího fetiše.

Intervenční strategie Libor Novotný využívá i v galerijním prostředí. Hojně frekventovanými pomocníky jsou mu při tom hlemýždi a choroše. Prostor ale dostávají také jiné druhy hub a další přírodniny, jež zde mohou zaútočit na některý z výdobytků naší technické civilizace, stejně jako se náhle sešikovat do sloganu firmy Philips Let´s make things better. Tito poslové světa „za zdmi“ si podmaňují prostor galerie a mimoděčně zde navozují atmosféru pozvolného rozkladu, jenž je bez neustálé údržby člověkem nevyhnutelný. V autorově pojetí se rozdíl mezi vnitřním a vnějším prostorem stírá. Odlišné je vlastně jen to, že za plnou kaluž v galerii zodpovídá namísto počasí kustod.

Autor anotace: Tomáš Knoflíček

Tomáš Knoflíček, Surůvkovsko-lysáčkovský kabaret, Artalk, 25. 1. 2012, www.artalk.cz/2012/01/25/suruvkovsko-lysackovsky-kabaret/

Tomáš Knoflíček, Lepkavé stopy v prachu, Artalk, 16. 6. 2011, www.artalk.cz/2011/06/16/lepkave-stopy-v-prachu/

Tablica, Board, ASP Wroclaw, 2011, s. 36-37

Lenka Sýkorová, Konečně spolu, Ústí nad Labem 2011, s. 264

Tomáš Knoflíček, Kukaččí hnízda, Artalk, 8. 11. 2010 artalkweb.wordpress.com/2010/11/08/kukacci-hnizda/

Bienále kresby, Plzeň 2010, s. nečíslováno

Wymiary Wolnosci, ASP, Krakow 2009, s. 120-21

Tomáš Knoflíček, Domestifikace, Ateliér XX, 2008, č. 13, s. 5

Art & Pond, Galerie Klenová, Klatovy 2007, s. nečíslováno

Bienále kresby, Plzeň 2006, s. nečíslováno