Luděk Rathouský

Luděk Rathouský se v médiu malby věnuje reflexi aktuální umělecké i společenské problematiky. Jeho uvolněný malířský rukopis a sklon ke komiksovému ztvárnění událostí nebo stavů odlehčuje vážnější zaujetí, jakými jsou komentáře k masovým médiím, obraz násilí v současné společnosti, recyklování hodnot křesťanského odkazu, kritika produkce a komerčnosti umění. Potměšilá ironie je spojným prvkem mezi vizuální podobou díla a jeho konceptuálním záměrem.

Kresby gelovým perem, tužkou, sprejové obrazy na papíře nebo počítačově vytvořené kresby se stávají vnitřní osou pro tematicky utříděné obrazy. Ve většině jeho děl nalezneme neutuchající fascinaci zlem a mocnářstvím nebo prostředky k jeho transformaci. Zatímco cyklus sprejových kreseb Dějiny násilí II. používá fantaskní zkratku, ve starším cyklu Povodeň se autor snaží držet více reality. V jeho počítačových kresbách (např. Grippen, Holy nebo Salt Lake), pohybujících se na hranici mezi ilustrovaným vtipem s černým humorem a uměleckým dílem, zobrazuje Rathouský s velkým citovým odstupem prvky zla. V dílech jako Krvavá neděle I a II nebo Křižovatka se autor vztahuje k problematice dopravních nehod. Všechny tyto soubory spojuje zároveň strach i okouzlení, které plynou z neustálé přítomnosti konce, a to jak fyzického nebo mocenského, tak poznatelného.

Zvláštní postavení v rámci jeho tvorby má cyklus Performance, ve kterém je zachycena dvojakost skutečnosti. Uskutečněné performance (některé jako iniciace skupiny Rafani, jichž je Rathouský spoluzakladatel) dokumentoval ve formě samostatného velkého obrazu, čímž vytvořil mediální paralelu mezi svým prožitkem akce a společným videozáznamem.

Pravděpodobně nejintenzivnějšími jsou obrazy, které rezignují na společenskou aktuálnost a noří se do umělcova emočního světa. Pomocí různých malířských technik, výrazů vytvořených světelnou atmosférou nebo neidentifikovatelnými objekty uspořádává vnější náladu obrazu. Jeho vnitřní logika nechává zaznít jednoduchým prostorovým schématům, která kromě neoznačující představy mají i symbolický charakter.