Lukáš Gavlovský

Tvorba Lukáše Gavlovského přímo pramení ze zájmu o okolní svět, krajinu především. Charakteristická je tím, že podoba díla se odvíjí od použitého materiálu. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace jsou mu přírodniny. Už v dětství se zajímal o strukturu a odlišný povrch různých hornin. Zvědavost se proměnila v celoživotní zaujetí přírodou, která zůstává základem jeho tvorby.

Umělecké nadání bylo u Gavlovského rozpoznáno poměrně brzy – ve čtrnácti letech odchází z rodné Ostravy do Prahy studovat Střední uměleckoprůmyslovou školu. Umělecký projev u něj od počátku nemá jedinou, omezující, vyhraněnou formu, ale proměňuje se v závislosti na potřebách zamýšleného díla. Ačkoliv je nejčastěji vnímán jako sochař a land artista, jde v tomto případě pouze o nejviditelnější projevy jeho tvůrčí osobnosti. Gavlovský přitom na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vystudoval malířství u profesora Pavla Nešlehy, jeho způsob malby však opět reflektuje obdiv ke krajině, k materiálu a hmotě.

Ještě během studií podnikl poznávací cestu po italských činných sopkách, které se pro něj do budoucna staly důležitým inspiračním bodem, k němuž se opakovaně vrací. Po návratu vznikl triptych věnovaný navštíveným místům (Etně, Vulkánu, Stromboli), a to za použití popela a síry z těchto lokalit. Jde o jeho první zásadní malbu, ve které nachází způsob, respektive techniku, jež vyhovuje jeho sochařskému zaměření. Malby pak dále vytváří za pomoci hlíny, minerálních pigmentů i přírodního barviva vyrobeného z dubu či lípy. Pojidlem bývá arabská guma, kostní klíh či včelí vosk, podkladem pak nejčastěji dřevěná deska. Při tvorbě obrazu, jehož námětem byla geologická stavba Jeseníků (Tektonika, 1999), autor například použil minerální pigmenty z jesenických hornin (především z hald rudých dolů ve Zlatých horách) i plátkové zlato. Malba hlínou dále zcela přirozeně přechází v nástěnnou plastiku. Výrazný reliéf z přírodních materiálů Gavlovský vytvořil v roce 2009 v brněnské škole (Lipka, Kamenná 20) zaměřené na ekologii. Také jeho následující realizace jsou pokaždé specificky pojaté s ohledem na místo, kde se mají nacházet (Hliněná fasáda rodinného domu v Hradčanech u Tišnova, 2010 nebo Hliněný reliéf na téma posvátný strom Dadap v kavárně Dadap, Praha Libeň, 2012).

Výstupem italské cesty je i objekt v krajině, který Gavlovský postavil na protest proti devastaci hory sopečného původu Tlustec ohrožené těžbou čediče. Uměle vyrobená hora-sopka měla tři vstupy, přičemž u každého z nich se nacházel popel a kámen z jednoho z činných italských vulkánů. Pro Lukáše Gavlovského šlo o jeho první zásadní land artové dílo a vzniklo v rámci sympozia Lemberk 95. Umělcův respekt ke krajině se objevuje i v jeho prvních dílech ve veřejném prostoru, která vznikají po ukončení studia na vysoké škole. V roce 1999 v Botanické zahradě hlavního města Prahy, kde v té době tráví i civilní službu, vytváří dětské hřiště z dřevěných klád. Jde zároveň o jeden z nejvýraznějších směrů Gavlovského tvorby – poté, až do současnosti, vznikla ještě celá řada různých hřišť. Autor z dostupných přírodních materiálů vytváří různorodé herní a akustické prvky, skrze které uživatelům umožňuje objevovat vlastní vztah k přírodě a dále jej rozvíjet. S hřišti nepřímo souvisejí i jiné objekty, jako jsou lavice, odpočívadla, lávky a mola. Ty pak v Gavlovského podání opět posilují pouto s přírodou a slouží jako prostředníci mezi člověkem a konkrétním místem v krajině. Recyklace padlých stromů a práce s kameny se stává pevnou součástí výrobního procesu.

Uměleckým projektem autora se stal i jeho vlastní dům ve Výžerkách (2008). Stavba, kterou navrhoval Oliver Kálnássy, vznikala přímo s ohledem na možnou budoucí recyklaci a kompostovatelnost. Obytný dům je „vložen“ do původní kamenné stodoly, dřevěná konstrukce je vyplněna balíky slámy. Stěny jsou oboustranně omítnuty hliněnou omítkou, v interiérech se nacházejí barevné štuky znázorňující několik geologických lokalit, z nichž byla získána zemina.

Jeden z posledních projektů, kterým se Gavlovský zapsal do širokého povědomí veřejnosti, námětově opět vychází z povahy použitého materiálu. Objekt Srdce pro Václava Havla vznikl z vosku pietních svíček zapálených po úmrtí bývalého prezidenta. Se spoluautorem Romanem Švejdou vylili celkem 2300 kilogramů vosku – sesbíraného z ulic a náměstí po celé zemi – do tvaru otevřeného srdce, do něhož je možné vstoupit. Objekt o výšce přibližně dvou metrů byl následně vystaven na mnoha místech po České republice.

Gavlovského tvorba ve veřejném prostoru divákovi přibližuje v různých formách krajinu anebo zpřítomňuje konkrétní místo. Obdobný princip se opakuje i v případě Srdce pro Václava Havla, které je utvořeno jako zákoutí k rozjímání. Respekt k přírodě se u něj prolíná s respektem společenským. Při současnému stavu planety a popsané ekologické tísni je aktuálnost Gavlovského přístupu, který přesahuje ryze osobní, umělecký záměr jedince, dobře patrná.

2014
Dotykový chodník, Zahrada mateřské školy v Humpolci
Šeptající vrby pro Hruboňovo, Slovensko
Československá vrba, Nové sady – Kotrbál, Slovensko
Domek pro malého požárníka Vojtu, soukromá zahrada Jahodnice
Lavice na obou březích řeky Výrovky, Miškovice
Poháry pro závod dobrovolných hasičů ve Výžerkách
Přístavba vlastního domu ve Výžerkách
Dubová lavice okolo lípy na návsi v Nebovidech
Rybářská chatrč a Altán, zahrada mateřské školy U splavu, Břeclav

2013
Brvouni - akátová odpočívadla pro lesní mateřskou školu Pramínek v areálu Říčanské hájovny
Dětské hřiště MŠ Kollárova 71, Český Brod
Dendrofon, Školské zařízení pro environmentální vzdělávání - Lipka, pracoviště Jezírko, Brno
Objekty do soukromé zahrady v Bystřici nad Olší
Dětské hřiště na soukromé zahradě, Opava

2012
Srdce pro Václava Havla – objekt z vosku svíček zapálených po smrti Václava Havla, spolupráce s Romanem Švejdou
Hliněný reliéf na téma posvátný strom Dadap v kavárně Dadap, Praha Libeň
Lavice podél stezky na stráni, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Dvě pítka a krmítko pro ptáky, areál Botanické zahrady hl. m. Prahy
Lavice a objekty z padlých stromů parku v Lednici, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Objekty ze dřeva a kamene pro veřejně přístupnou farskou zahradu v Nadějkově
Akustický objekt - školské zařízení pro environmentální vzdělávání - Lipka, Lipová 20, Brno

2011
Sestava vzájemně propojených akustických prvků z akátových kmenů, farma Čapí hnízdo u Benešova
Přestavba dětského hřiště na soukromé zahradě v Dubči u Prahy
Chýše ze dřeva tisu, dubu a akátu na soukromé zahradě v Dolních Počernicích
Lithofon - kamenný hudební nástroj ze znělce, čediče, zkamenělého dřeva a syenitu, Botanická zahrada hl. m. Prahy
dubové maxilavice, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Dubové molo mezi mokřadem a jezírkem, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Odpočivadla v zahradě dětského domova v Senožatech

2010–2011
Altán, soukromá zahrada pod Tolštejnem u Jiřetína pod Jedlovou
Dubová obruba, molo a vodosvod ke koupacímu jezírku, soukromá zahrada u Jiřetína pod Jedlovou
Dubová obruba a lávka nad jezerem u kořenové čistírny, soukromá zahrada u Jiřetína pod Jedlovou
Dětské hřiště na soukromé zahradě u Jiřetína pod Jedlovou

2010
Epyfitní kmeny ve skleníku Fata Morgana, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Hliněná fasáda rodinného domu v Hradčanech u Tišnova
Dubový vodosvod zelené střechy budovy mateřské školky společnosti Maitrea ve Slušticích
Prvky vytvořené z kmenů pokácených na zahradě mateřské školky společnosti Maitrea ve Slušticích

2009
Dětské hřiště se vzájemně propojenými akustickými prvky v Ostopovicích u Brna
Dřevěné lavice a socha na expozici Mexiko, Botanická zahrada hlavního města Prahy
Dubové lavice na soukromé zahradě u Zlína
Epyfitní kmen ve skleníku Fata Morgana, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Hliněný reliéf v interiéru školského zařízení pro environmentální vzdělávání – Lipka, Kamenná 20 Brno

2008
Rodinný dům ze dřeva, slámy a hlíny, Výžerky u Kostelce nad Černými lesy

2007
Dětské hřiště a odpočívadla v soukromé zahradě v Praze – Chuchli.
Molo ke koupacímu jezírku v soukromé zahradě v Klánovicích

2006
Akustické herní objekty pro areál Botanické zahrady hlavního města Prahy
Dub, zajištění torza odumřelého stromu, zámecký park Mcely u Nymburka

2005
Dubová lávka přes mokřad a lavice okolo rybníka, Obora Hvězda, Praha 6

2004
Lavice Srdce Petřína, Praha 1
Odpočívadla, soubor lavic, konstrukce pro popínavé rostliny a vyhlídkové molo u jezírka pro areál Botanické zahrady hlavního města Prahy

2003
Platan, strom padlý při srpnové povodni 2002, Stromovka, Praha 7
Stromolavice, 7 lavic z padlých stromů, Stromovka, Praha 7
Série dubových lavic na geologické téma, Dalejské údolí Praha 13

2002
Dětské hřiště v Dětském domově na Zbraslavi
Dětské hřiště na soukromé zahradě v Dubči u Prahy
Jezírko z pískovce, soukromá zahrada, Praha 8
Akustické, optické a herní objekty v lázeňském parku Bludov u Šumperka

2001
Dětské hřiště nad prameništěm Prokopského potoka, Praha 13 – Stodůlky
Jasan, zahrada Květnice, Praha 1 - Petřín

2000
Amfibolit, soukromá zahrada Psáry

1999
Dětské hřiště, areál Botanické zahrady hlavního města Prahy, Praha 7 – Troja
Obrazy a fotografie pro interiér pensionu Minerál, Zlaté Hory

1998
Žulový květ, soukromá zahrada Průhonice

1997
On ona a krajina, kámen a stromořadí u obce Hříškov

2016
Krajina, umění a fotografie (Současná umělecká díla v krajině)

1997
Umělecké dílo ve veřejném prostoru (Artwork in Public Space)
I. Zlínský salon mladých

1996
Bienále mladého umění Zvon '96