Lukáše Hofmanna může divák znát v několika různých rolích, které se v jeho tvorbě organicky mísí: umělec, kurátor, stylista, model. Tyto „profese“ neúplným způsobem rámují jeho tvůrčí činnost rozbíhající se do mnoha aktivit. Jejich charakteristickým znakem je tekutost a vzájemná prostupnost. Současný svět je pro Hofmanna územím nové komplexní mytologie zahrnujícím pole komerční i alternativní kultury, technologií i politiky. Nic z toho však nelze chápat jako stabilní území, nýbrž spíš jako neustále se proměňující mapy. Jeho sebevědomé dílo proto nerozlišuje mezi výtvarným uměním, módou, každodenní životní zkušeností a reflexí těchto aktivit na sítích.
Hofmann je nomádem mezi kontinenty, uměleckými prostředky a lidmi. Jeho vlastní moniker Saliva odkazuje na cirkulaci tělesnosti, ať už v podobě pohybu těl a vyměšování tělesných tekutin jako pot a sliny, či ve formě sdílení myšlenek, emocí a zážitků. Tělesnost však má v jeho tvorbě zásadně kolektivní ráz. V choreografiích jeho performancí se aktéři pohybují a gestikulují v intencích vzájemné podpory a ve zvýšené citlivosti vůči druhým se kolektivní tělo stává neustále se měnící vnitřní protézou – nejenom vůči sobě samému, ale i věcem okolo. Témata odcizení a zranění, která se v dějinách umění s různou mírou intenzity vyskytují takřka neustále, zde nacházejí odpověď či rozhřešení v podobě performativní vzájemnosti coby hojivém procesu.
Chápat společenství jako metaforu organismu sice není nové, ale v současnosti to je v podstatě nezbytně nutné: na způsoby, jakými nás technokratická společnost vykořeňuje sobě samým, přičemž nám navíc vnucuje převzít za to osobní zodpovědnost, nelze reagovat než snahou o vytváření nových přístupů ke vzájemnosti a mezilidských vztahů založených na péči. Saliva v této snaze mísí revizionismus spolu s možnostmi, které nabízí současnost, a nakonec i spekulaci budoucího. Právě proto klade takový důraz na dokumentaci svých performancí a na zabydlení sociálních sítí. Prostřednictvím performativity, objektů a materiálů zároveň odkazuje na vnitřní prožívání a kulturní epochy s tím spojené (například v práci Sospiri z roku 2018 je to odkaz na středověk). Hofmann tak pracuje s celou řadou tvořivých anachronismů. Kromě samotné prostorové a časové roviny lze jeho dílo chápat také jako myšlenkovou mapu odkazů na různé vlivy a inspirace. Ve svém životním postoji, který se po vzoru emancipačních snah avantgardy či Fluxu stal uměleckým dílem sám o sobě, tak Hofmann vynalézá citlivou syntézu technologií se spiritualitou a rituální praxí.
Z osobní zkušenosti Hofmannových performancí si odnášíme dojem zhuštěného času a intenzivní pomalosti, kdy každé performativní gesto není jen notou, nýbrž melodií, a kdy lze tyto kolektivní akce vnímat jako polyfonii tělesností a emocionalit. Gesta jako dýchání z úst do úst, vzájemné nošení, vytváření řetězů z prstů, zpěv, aurální projevy a další se vrství, opakují a trpělivě trvají na svém ztělesňování. Jednotlivé úkony jsou sice předem plánovány, v rámci samotné performance se však odehrávají víceméně improvizovaně.
Důraz na vlastní stylizaci projevu a zjevu performerů je důležitý – jelikož žijeme v době, kdy stylizaci a autenticitu už od sebe nelze oddělit, Hofmann právě zmíněná jednoduchá gesta, jako je dýchání z úst do úst či vzájemné nošení, používá v módním a stylizovaném prostředí, a klade tím důraz na jejich význam i nedostatek. Jistá bezprostřednost, které toto konání dosahuje, je způsobena i tím, že do performance jsou přirozeným a nenásilným způsobem přijímáni i příchozí. Hranice mezi autorem a divákem je sice jasně gestikulována, samotnou performancí je ovšem také neustále znovu vytvářena.
Z Hofmannovy internetové aktivity, cestování a globálního networkingu přirozeně vyplývá zájem o současného člověka jako holistického souboru tělesných, technologických a emocionálních vrstev, jež se v důsledku rychlého přijímání vjemů neustále přeskupují a přetvářejí. I móda a styling, které jsou stěžejním vyjadřovacím prostředkem autorovy tvorby, fungují jako další vrstva tělesnosti, jako odraz nálady a názoru. Oblečení je ostatně technologická protéza jako každá jiná, je to rozhraní výsledků reflexe každodenní zkušenosti se světem osoby, která jej nosí. I proto je velice důležitý způsob, jakým Hofmann s oděvy pracuje. Někdy se jedná o přešité kousky oblečení ze second-handu, jindy naopak spolupracuje s návrháři, jejichž uvažování o oděvním designu přesahuje konvenční pojetí.
V každém případě ale oděvy často charakterizuje manufakturní chyba, záměrné chybění jednotlivých částí, roztrhání nebo rukodělné přešívání, oversized a unisex estetika. Tato práce s materiálem totiž nakonec odráží to, co se odehrává v samotném lidském vědomí. Pocit, že je člověk v diskurzu postindustriální výroby a konzumerismu globálního kapitalismu jakoby sešit podle návodu popsaném jinde, a zároveň touha v koloběhu tohoto procesu dostát vlastní autentické subjektivitě, vedou v autorově díle k nacházení nových způsobů, jak se proti hyperrealitě současnosti vymezit.
studium:
2019
Korean National University of Arts, Seoul
2016
UMPRUM Praha, Ateliér Sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové
2014–2019
AVU Praha, Ateliér Intermédia III Tomáše Vaňka
2012–2014
ČVUT Praha, Fakulta architektury
stáže:
2019
zahraniční stáž, Residency Unlimited, New York
2018
zahraniční stáž, Jupiter Wood Gallery, London
2017
Land art project, Sterna collaboration with Are, Nisyros Island
2016
zahraniční stáž, M.I Gallery, Berlín
ocenění:
2019
Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018
zaměstnání / praxe:
od 2020
Centrum pro současné umění FUTURA - kurátor
2018
casting direction for prague fashion week
2017
anaerobic respiration workshop, autonomní sociální centrum Klinika, Praha
holly herndon vocal ensemble styling, Wiener festwoche, Vídeň
2016
ecocore narcissus publication contribution, Ecocore magazine
scene afterform publication contribution, Migros museum
laformela fashion show styling, Prague fashion week, Praha
en:
glamcult.com/ottolinger-fashions-lukas-hofmanns-moving-tale/
www.sleek-mag.com/article/lukas-hofmann-saliva-intimacy/
novembremagazine.com/big-bag-by-lukas-hofmann-saliva-nico-arauner-barbara-klawitter
dismagazine.com/blog/83881/nils-lange-saliva-leau-des-algues/
kubaparis.com/retrospective-by-artist-lukas-hofmann/
www.nordicstylemag.com/2016/09/fwsthlm-amaze/
cz:
https://artalk.cz/2019/07/04/lukas-hofmann-se-stava-novym-kuratorem-futura/
artalk.cz/2018/05/24/lukas-hofmann-v-mem-svete-neexistuji-pevne-body/
drive.google.com/file/d/0B5pcxskq13jJZUU4aXZRM1pyWERhN1cxNmg4ekJNNkV2dEJZ/view
artalk.cz/2018/05/15/prochazet-vystavou-jako-slepec-bez-vodiciho-psa/
artalk.cz/2017/01/23/retrospektiva-jako-sebe-mytologizujici-performance/
de:
i-d.vice.com/de/article/j5md3y/der-kunstler-lukas-hofmann-spielt-in-seine-performances-mit-emotionen (english translation: docs.google.com/document/d/1mkSqzJnZBXE2-Xdeco71OIYHWP9qFUcEcyr9vjDJ8MY/edit)