Tvorba Martina Kuriše je až na výjimky figurální, a to jak v převládajícím autorově médiu, v malbě, tak i – logicky – v loutkářském zpracování a dřevořezbě, které často odkazují k jeho již rozpracovaným tématům. Krajina a prostředí, kam autor své dramatické figurální kompozice zasazuje, ovšem také hrají svou roli. Motivy čerpá především z okolí Bukové hory v Českém středohoří, sociálně i přírodně specifické lokality, kde přes dvacet let žije. Např. díla na výstavě „Pohřížen do svého blízkého okolí“ (Galerie Klatovy / Klenová, 2019) k těmto východiskům explicitně odkazují. Tato téměř již horská a na první pohled bezútěšná oblast je v jeho malířském zpracování jaksi statická a v čase ustrnulá – oproti živosti figur a děje. Krajina je navíc, na rozdíl od v jistém smyslu groteskního ztvárnění postav, zachycena téměř realisticky. Tento přístup pak do Kurišových obrazů vnáší napětí a vede až k surrealistickým tendencím; v kontrastu se zemitými barvami krajiny je také použití neobvykle sytých až křiklavých barev zdůrazňujících v obraze jednotlivosti. K dramatičnosti vyobrazeného výjevu dále přispívá i malířova brilantní práce se světlem v exteriéru i interiéru. Rozmístění postav, barevnost a především právě nasvícení tak často asociuje malířské ztvárnění divadelní scény.
To, co výjevy vyobrazené na jednotlivých plátnech přesahuje a zároveň propojuje, je příběh. Ten bývá prvotním impulsem k vlastnímu malířskému zpracování, respektive se postupně vyvíjí podle toho, jak jednotlivé obrazy přibývají. Narativnost můžeme vysledovat v opakovaném vyobrazení především hlavní postavy, která se v rámci cyklu objevuje v různých situacích. Pro potřebu kategorizace by se dala jednotlivá témata rozdělit do tří preferovaných zájmů: všední nebo civilní tematika, dětský svět a mytologické nebo pohádkové motivy. Není ovšem výjimkou, že jednotlivé přístupy se v rámci cyklu/příběhu prolínají.
Obrazy, ve kterých se autor ve velké míře věnuje dětskému světu, představuje např. cyklus Modrák. V jednotlivých výjevech jsou sice stále přítomny nadpřirozené, nereálné postavy a jevy, vyskytují se ovšem v situacích, které autor čerpá z běžného všedního života. Divákovi se tak vyjevují scény, které sám pravděpodobně zná z vlastní zkušenosti nebo ze svého blízkého okolí (např. letní dovolená na vodě, krmení slepic, trhy na náměstí, či dokonce večerní sledování televize). Se světem dětí si samozřejmě spojujeme radostné chvíle, hry a dětskou pospolitost. Martin Kuriš je však dobrým pozorovatelem a v jeho podání není dětství pouze idylické, ale obsahuje také již zmíněné všední, ba někdy i traumatizující momenty. V cyklu Lola např. obrazově (a v autorské knize i slovním doprovodem) sleduje příběh dospívající dívky, která při útěku z domova nezažívá kýženou svobodu, ale spíš utrpení (únos, pobyt v „táboře“, záchranu života při povodních, pohřeb). V cyklu Děti a nejistá idyla se Kuriš věnuje sociálně i krajinně stále patrné sudetské historii, a to převážně zobrazením dětských a dospívajících postav a s nimi spjatých životních událostí.
Vedle obecných a všedních témat svázaných převážně se životem v oblasti Českého středohoří je pro autorovu práci typický přesah a zájem o mytologii. Dobrým příkladem může být cyklus Navarana, v němž se hlavní postava přes různé peripetie setkává se skupinou obyvatel vybájené severské země žijící v souladu s přírodou. Autor zde vytváří další postavy a zápletky, které nezapadají do běžného středoevropského vnímání mytologie. Přesto je zde zdůrazněna potřeba pospolitosti a rodinného života tak jako v jiných cyklech. Jednotlivé výjevy mohou působit až symbolicky, např. kojící Navarana (ačkoliv s atributy severských přírodních národů) asociuje madonu s dítětem.
Smysl pro vyprávění a dějovost se v díle Martina Kuriše projevuje i v dalších formách – např. v autorských knihách, v nichž obrazový příběh doplňuje i slovně, nebo v loutkových hrách, které začal poprvé realizovat v roce 2006. Dřevořezbářské zkušenosti nabyté při práci na loutkovém divadle uplatňuje i v tvorbě plastik a velkých sousoší. Ty bývají na rozdíl od užitkovějších a civilnějších loutek více symbolické (Madona, Cesta do Betléma). Kurišovy obrazy, dřevěné figurální sochy i loutky obsahově i formálně odkazují na lidovou až naivní tvorbu. Lze tak usuzovat, že autor se skrze své dílo snaží zachytit prostotu a nestrojenost lidského života.
Vzdělání:
2007–2013 PF UJEP, postgraduální studium, Teorie výtvarné výchovy, Ústí nad Labem
2006–2007 DAMU, obor scénografie loutkového divadla, Praha
1998–1999 UMPRUM, doplňující studium pedagogiky, Praha
1994–1999 AVU, obor malba (B. Dlouhý, F. Hodonský, A. Střížek), Praha
Působení:
2005 až doposud odborný asistent na FUD UJEP, program celoživotního vzdělávání
2001–2005 odborný asistent na katedře výtvarné výchovy PF UJEP v Ústí nad Labem
Ocenění:
2014 Mimořádná cena rektora UJEP za knihu Lola
2011 Ocenění Zlatá stuha za ilustrace ke knize Navarana
2010 Cena rektorky UJEP za knihu Navarana
1999 Cena manželů Hlávkových
Realizace ve veřejném prostoru:
2006–2008 Verneřice, loutkové divadlo
2006 Děčín, výzdoba svatební síně – čtvero ročních období
2006 Praha, Nadace charty 77, Bariéry – realizace vánoční pohlednice
2018
Martin Kuriš – Monografie 1997–2017. Fakulta umění a designu UJEP Ústí nad Labem, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Galerie Klatovy Klenová a Martin Kuriš
2014
Lola – autorská kniha pro dospívající mládež. Fakulta umění a designu UJEP, Ústí nad Labem
2013
Jenewein Kutná Hora: XIII. Sympozium současného výtvarného umění: Jiří David, Roman Franta, Martin Kuriš, Ivana Lomová, Jiří Surůvka. Galerie Felixe Jeneweina města, Kutná Hora
2010
Navarana – autorská kniha pro dospívající mládež. Fakulta umění a designu UJEP, Ústí nad Labem
Krejčí Očko a trpaslíci, Rabasova galerie, Rakovník
2009
Baryk – autorská kniha. Fakulta umění a designu UJEP, Ústí nad Labem
2006
Martin Kuriš: hořký kruh, elegie, dopisy Věře: obrazy, ilustrace. Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora
Martin Kuriš. Galerie moderního umění, Roudnici nad Labem
Vaňous, P.: heslo Martin Kuriš, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění - Dodatky, Academia Praha
2004
Magda – pohádka pro malé i velké čtenáře. Divus, Praha
(80 str, 37 repro, pevná vazba, 1000 ks, vydáno za převážné finanční podpory autora, vydalo nakl. Divus)
2003
Don Giovanni – autorská kniha. Vydal autor, Příbram
(kniha třech příběhů pro děti a pro dospělé, 77 str., 45 repro., vazba, 1000 ks - samizdat , Čj, Nj překlad Frank Boldt)
2002
Marnotratný krejčí
(autorská knížka k loutkovému divadlu. 22 str., GMU, Roudnice nad Labem)
Petr a Lucie
(III. autorský katalog, 26 bar. reprodukcí, vydal Delta Print a Galerie Behemót 2002)
2000
Profesor Frankenstein
(II. autorský katalog, 27str. text V. Čiháková, rok 2000)
Balada o lásce a zradě
(I. autorský katalog, 25str. text V. Tetiva, rok 2000)
1994
Sedm výdechů (sborník poezie - samizdat)
Odborná média:
Štroblová, K. Martin Kurtiš: Navarana. Tvar, 2011
Kříž, J. Martin Kuriš v Děčíně a Roudnici. Ateliér, 2007
Chmelařová, M. Martin Kuriš: od pohádky k noční můře a zpět. Prostor Zlín: výtvarné umění - architektura - historie - poesie, 2005
Fremlová, V.: M.Kuriš - Magda. Ateliér č.4, 9/2004
Obruč, Josef. Čtenář knih (nejen) pro mládež. Literární noviny, 2003
Čiháková - Noshiro, V.: Florentské bienále a naše ocenění. Ateliér č. 7, 4. 4. 2002
Vokolek, V. Propadlí zrcadlem obrazu, aneb, ve snu uvidět budoucnost. Tvar, 2002
Vokolek, V.: Seslán byl hvězdou tvou z nebeské říše. Ateliér, 2002
Pivovarov, V.: Balada o lásce a zradě. Ateliér, 2000
Pivovarov, V.: Výtvarné strašení v Mánesu. Ateliér, 2000
Šimon, Patrik. Z vernisážníku Patrika Šimona. Tvar, 2000
Vaňous, P.: Obrazový remake tradičního hororu. Ateliér, 24/2000
Denní tisk:
Sedm let v Kutné Hoře se mi vrylo do paměti a do duše, říká výtvarník Martin Kuriš. Kutnohorský deník, 2015
Obě patra příbramské galerie zaplňují rozměrné obrazy a loutky Martina Kuriše. Příbramský deník, 2010
Křížová, K. V obrazech malíře Martina Kuriše je možné číst jako v poutavé knize. Právo, 2010
Martin Kuriš - Příběhy. Instinkt, 2010
K obrazům malíře inspiruje poezie. Kutnohorský deník, 2006
Tůma, J. Zámek hostí dvě nové výstavy. Mladá fronta Dnes, 2005
Čechlovská M. Líbivý Kuriš spojuje naivitu s ironií. Hospodářské noviny, 2004
Kuriš premiérově představí Magdu. Deník Směr, 2004
Jirků, I.: Něžná aukce. MF Dnes, Praha 14. 12. 2002
ČTK : V prosinci se v Mánesu uskuteční přehlídka současné české malby. 8. 7. 2002
Uhlíř, B.: Petr a Lucie aneb Konečná. Vystupovat!. Moravskoslezský deník, 21. 6. 2002
Gavlíková, T.: Kurišovy obrazy vyjadřují napětí mezi reálným a snovým světem. MF Dnes, 20. 6. 2002
Vitvar, J.: Pravda a láska nad lež a nenávist. MF Dnes, Praha 23. 3. 2002
Švagrová, M.: V Německu se představuje mladé české umění. Lidové noviny 23. 3. 2002
Hůla, J.: Kurišovy obrazy jsou jako horečnaté sny. Lidové noviny, 21. 3. 2002
/vob/ : Martin Kuriš vytvořil cyklus Petr a Lucie. MF Dnes, 30. 1. 2002
ČTK : Kolínské divadlo představuje obrazy Martina Kuriše. 18. 1. 2002
Veselý, J.: Mé obrazy se vztahují k místu kde žiji, říká Kuriš. MF Dnes, 6. 4. 2000
Wagner, R. Martin Kuriš hledá v malbě nový realismus. Lidové noviny, 2000
Hůla, J.. Kurišovy obrazy jsou barevné a zábavné. Lidové noviny, 2000
Hůla, J.: Jedovatý sen. Lidové noviny, 2000