Martin Polák

Martin Polák (1966) a Lukáš Jasanský (1965) jsou významnou autorskou dvojicí na poli fotografie v současném umění nejen u nás, ale i v zahraničí. Jejich význam je dán především jejich specifickým konceptuálním přístupem k tomuto médiu, který otevřel cestu k jeho dalšímu rozvoji a měl velký vliv na produkci fotografie ve sféře volného umění. Jak udal kurátor a teoretik fotografie Pavel Vančát, Polák s Jasanským předpřipravili půdu pro nástup postkonceptuálního přístupu k fotografii, jež se vyznačuje zkoumáním média fotografie, tematizací jeho postavení a jeho použití v uměleckém, společenském a jiném kontextu.

Setkali se na Střední průmyslové škole grafické v Praze, kde studovali obor Užitá fotografie. Na jejich směřování mělo jistě vliv i to, že oba pochází z rodin fotografů. Už tehdy zřejmě došlo také k tvůrčímu porozumění a proběhly zde jejich první spolupráce na fotografických cvičeních a školních projektech. Jako autorská dvojice začali vědomě pracovat v polovině 80. let, tedy v době, kdy se rozhodli pokračovat ve studiu na pražské FAMU, což se nakonec oběma podařilo. Na katedře fotografie vládl v té době kánon modernistické fotografie s občasnými postmoderními tendencemi (můžeme si připomenout úspěch Slovenské nové vlny), vůči čemuž se již ve svých raných fotografických cyklech Jasanský s Polákem záměrně vymezovali nebo na něj přímo reagovali. Je tedy jasné, že se na školní půdě a v soudobém českém uměleckém a fotografickém diskurzu nepotkali s valným úspěchem. Jinak tomu ale bylo v zahraničí, kam se jim již za studií dařilo pronikat. Rok před revolucí se tak dostali například na výstavu Ceny pro mladé evropské fotografy v Museu Ludwig v Kolíně nad Rýnem. V této době pro ně bylo také důležité a inspirativní napojení na umělecké skupiny Tvrdohlaví a BKS (Bude konec světa), což dokazuje také například jejich účast na výstavě Tvrdohlavých v ÚLUVu v roce 1989. O tom, kdo a jak koho ovlivnil, se můžeme pouze dohadovat. Je ale jasné, že kritický náhled na společenskou a politickou situaci a její zesměšnění, fascinace kýčem a další prvky tyto umělce spojovali.

Jednou z jejich raných fotografických sérií, která byla také jako jedna z mála představena na školní výstavě, jsou Pragensie (1986-1990). Jde o cyklus černobílých negativů zachycujících všednost a jakousi „nijakost“ a ticho v pohledech na domy, auta na silnici, benzinovou pumpu, ale i na historické objekty. V těchto technicky kvalitních, ale obsahově záměrně banálních obrazech, můžeme rozpoznat specifický styl, ve kterém Jasanský s Polákem pokračují po celou dobu své tvůrčí dráhy. Jde o reportáže bez obsahu či situace, která dává reportážní fotografii smysl. Jak udal v jednom z textů Tomáš Pospiszyl: „Vlastním předmětem cyklu byla schopnost fotografie zaznamenávat všednost a současně stereotypy reportážního fotožurnalismu.“ Zachycení banality, odkazy na zaběhlé kánony a žánry fotografie a přiměřená dávka ironie a humoru jsou charakteristické pro většinu jejich prací, stejně tak jako společně vytvořený cyklus většinou černobílých velkoformátových negativů jako jejich vyjadřovací prostředek. Tento charakter je zřejmý také u diplomové práce, dvou fotografických souborů s názvy Vtipy a Reportážní a humanistická fotografie, se kterými neúspěšně ukončili studia na FAMU. Teoretická část byla posouzena jako nedostatečná. Obsahovala jakousi typologii nejčastěji používaných vtipů a také rozhovor s autory, ve kterém si sami skrze fiktivní postavu pokládali otázky. Série Vtipů, kdy je ke každé fotografii přiložen krátký text, odkrývá snad nejzřetelněji již výše zmíněný specifický humor založený na všednosti a banalitě. Fotografie zobrazují záměrně vytvořená a zinscenovaná zátiší a fungují jako jakási názorná ukázka toho či onoho vtipu. Druhá část diplomové práce, Reportáže svým způsobem navazují na výše zmíněné Pragensie a opět se zde jedná o snahu autorů zachytit skutečnost bez děje, vytvořit jakousi absurdní reportáž, ve které se však ztrácí smysl tohoto fotografického žánru. U této série také nelze nezachytit komentář k všední šedi té doby. Kritický podtext je pak v jejich tvorbě poměrně málo nápadný, nekřičí, ale je silně přítomný pod vrstvou ironického nadhledu.

Další důležitou vlastností fotografických cyklů této dvojice je to, že je zde důležitý celek a jednotlivé fotografie nemohou dobře fungovat bez kontextu těch druhých. Jejich způsob práce je pak založený na promyšleném výběru obsahu fotografovaného, následném společném fotografování, hodnocení a výběru jednotlivých snímků do konečných sérií a samozřejmě pak také na způsobu prezentace, u kterého záleží na kontextu místa, ale i na obsahu sdělení. Je tedy zřejmé, že tito dva autoři opravdu pracují jako jeden a jejich pohled na skutečnost je společný a sdílený. Mezi motivy, které si vybírají, není nějaké celkové sjednocující téma, i když se některé z nich opakují. Může se jednat o téma všednosti a každodenních předmětů, dokumentace činnosti jednotlivce, stejně jako o motiv náboženství a jeho působení v současném světě. Zde si můžeme připomenout raný cyklus Hřbitovy, kdy fotografovali náhrobky, na něž naaranžovali různé předměty a větvičky jako pozůstatky nějakého náboženského rituálu. Jiným způsobem se téma náboženství promítlo v sérii Kościoły, kościoły z roku 2012 zachycující postmoderní církevní architekturu v Polsku, jejíž nejednotné tvarosloví a podoba pro většinu z nás zastírá její funkci a vytváří dojem něčeho neznámého a neidentifikovatelného. Další motiv, který se v jejich tvorbě zopakoval je dokumentace života či činnosti jedné osoby a i v tomto případě se jedná o poněkud odlišné přístupy. Jako první příklad můžeme zmínit sérii Ředitel a zakladatel (2011), kdy Polák s Jasanským vytvořili jakýsi záznam každodenních činností a povinností ředitele kulturního centra Sokol v polském okresním městě Nowy Sącz. V druhém případě se jedná o cyklus fotografií Jan Merta, který tvoří obrazy míst, které byly zásadní a inspirativní pro život a tvorbu tohoto umělce. Tady opět nemohu neodkázat na Tomáše Pospiszyla, který k tomuto uvádí: „Fotografie se zde stává nástrojem zpětného budování paměti, uměle vytvořeným archivem životní poutě, kde se prolíná viditelný povrch věcí s rovinami skrytých významů.“ Toto prolínání se mi jeví také jako jeden ze základních momentů v celé jejich tvorbě.

Většinou bychom na fotografiích Poláka s Jasanským hledali fyzickou přítomnost člověka marně. Přesto je zde člověk ukryt v „zobrazené minulosti“, jako je to v případě Jana Merty, ale i v obecnějším smyslu v odkazech na lidskou činnost a působení. A také, jak udává teoretik umění a kurátor Karel Císař, který se tvorbou Poláka a Jasanského dlouhodobě zabývá, přítomnost člověka se zde často objevuje skrze antropomorfní povahu budov, které mohou připomínat lidskou tvář či masku. Jednou z výjimek, kde je naopak zachycení člověka zásadním prvkem, je série Chlapi (1989-1990), ve které se jedná opět o vytvoření jakéhosi absurdního archivu s typologií mužů různých věkových kategorií a společenských statusů konce 80. let, díky čemuž bychom této práci mohli naopak přiřknout odlidštěný nebo odosobněný charakter.

Fotografické cykly, na nichž Polák s Jasanským zachycují stavby, jednotlivé architektonické prvky, urbánní segmenty či automobily a jiné objekty, které se opakují, a vytváří tak nějakou typologii a archiv, nám mohou v mnohém připomenout produkci Düsseldorfské fotografické školy. Liší se od ní však jejich již výše zmíněnými specifiky- ironií, důrazem na banalitu nebo také kritickým podtextem, který se váže převážně k české fotografické tradici, k českému prostředí, společnosti, kultuře a krajině. Ukazují nám tak nezkrášlenou a holou podobu skutečnosti, ve které žijeme nebo jsme žili. 

Malgorzata Skowrónska (ed.), Rytmika cwiczén, Nowy Sacz 2011

Lukáš Jasanský a Martin Polák, Jan Merta, Brno 2011

Štefan Tóth, After Jasanský, Polák, Praha 2011.

Pavlína Morganová, „Od současné současnosti k minulé minulosti: Nová a ještě novější média“, Jiří Ševčík, Pavlína Morganová, Terezie Nekvindová, Dagmar Svatošová (eds.), České umění 1980-2010: Texty a dokumenty, Praha 2011, s. 23-54.

Pavel Vančát, Mutující médium: Fotografie v českém umění 1990-2000, Praha 2011, s. 152.

Adriana Primusová, Sbírka 4.: Nové akvizice, Kutná hora 2011.

Karel Císař a Karen Irvine, 50% Grey: Contemporary Czech Photography Reconsidered, Chicago 2010.

Tomáš Pospěch (ed.), Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech, Hranice 2010.

Lukáš Jasanský a Martin Polák, Vtipy a reportáže: teoretická diplomní práce 1993, Klatovy 2010.

Charlotte Cotton, The Photograph as Contemporary Art, Londýn 2009.

Dušan Šimánek, Mimo zónu: Fotografie z let 1970-1989, Praha 2009.

Nicola Trezzi, Barbara Spinelli (eds.), Prague Biennale 4, Milán 2009.

Karel Císař, „On Use of Photographic Sequences and Series in Contemporary Czech Art, Krakow 2009.

Karol Hordziej a Wojciech Novicki, Miesiac fotografii w Krakowie, Krakow 2009.

Tomáš Pospiszyl, „Hvězdářství v době proměn, Karel Srp, Sandra Baborovská (eds.), Po sametu: současné české umění s přesahy do minulosti, Praha 2009, s. 13-16.

Karel Srp a Sandra Baborovská (eds.), Po sametu: současné české umění s přesahy do minulosti, Praha 2009.

Vladimír Birgus a Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, Bonn a Praha 2009.

Pohledy dovnitř/ Fotografické prozkoumání Evropského parlamentu, Mnichov 2007.

Karel Srp, „Aktuální umění devadesátých let“, Rostislav Švácha, Marie Platovská (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI/2: 1958-2000, Praha 2007, s. 929-951.

Antonín Dufek, „Fotografie 1989-2000“, Rostislav Švácha, Marie Platovská (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI/2: 1958-2000, Praha 2007, s. 981-999.

Josef Moucha, Fotogenie identity: Paměť české fotografie, Praha 2007.

Uta Grosenick a Thomas Seelig (eds.), Photo Art: Fotografie im 21. Jahrhundert, Kolín nad Rýnem 2007.

Charlotte Cotton, „The New Color: The Return of Black-and-White, Tip of the Tongue, 2007.

Charlotte Cotton, The Photography as Contemporary Art, Londýn 2006.

Tomáš Souček, Dvojice Jasanský – Polák: teoretická magisterská práce, Praha 2006.

Valentina Sansone, Giacarlo Politi, Helena Kontova and Gabriele Guzzo, Prague Biennale 2: Expanded Painting – Acción directa, Miláno 2005.

Marek Pokorný, Zrcadlo přírody: současné české umění, Praha 2005.

Tomáš Pospěch, Architektura bez architektů, Hranice 2005.

Jolana Havelková, Naďa Kovaříková, Helena Musilová, Funkeho Kolín/ Město: 6. ročník fotografického festivalu, Kolín 2005.

Perdita von Kraft, Czech Landscape: Lukáš Jasanský and Martin Polák (CZ), Berlín 2004.

Francesco Bonami, Sarah Cosulich Canarutto, Instant Europe: Fotografia e video della nuova Europa, Codroipo 2004.

Lukáš Jasanský a Martin Polák, Vesnice, Praha 2004.

Pavel Vančát a Jan Freiberg, fotografie??, Galerie Klatovy- Klenová, Klatovy 2004.

Olga Malá a Karel Srp, Z lásky: Generace 90. let v Praze, Bonn a Praha 2003.

Marek Pokorný: „Konceptuální krajiny fotografie“, Lukáš Jasanský Martin Polák (eds.), Lukáš Jasanský, Martin Polák: Zemská fotografie, Praha 2003.

Pavel Vančát, „Média v polích“, Lukáš Jasanský Martin Polák (eds.), Lukáš Jasanský, Martin Polák: Zemská fotografie, Praha 2003.

Marek Pokorný, Pavel Vančát, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Zemská fotografie, Praha 2003.

Phillippe Cyroulnik, Prague: D’un printemps l’autre, Belfort 2002.

Robert Stearns, The View from Here: Recent Pictures From Central Europe and the American Midwest, Minneapolis 2002.

Helena Rišlinková (ed.), Česká a slovenská fotografie osmdesátých a devadesátých let 20. století, Olomouc 2002.

Perdita von Kraft a Johannes Am Ende, Das flache Land: Positionen einer unspektakulären Sicht, Cottbus 2001.

Pavel Liška, Lukáš Jasanský, Martin Polák: Ze série České krajiny, 1999-2000/ Milena Dopitová: Pojď, ukážu ti cestu rájem, Pražské madony, 2000, Řezno 2001.

Vít Havránek (ed.), Slepená intimita, Praha 2001.

Alena Potůčková, … o lidech: Několik pohledů na současné české výtvarné umění, Praha 2001.

Erin Wright a Colin Zaug, Examining Territories, Santa Fe 2000.

Karel Srp, O smyslu odlišného: Lukáš Jasanský a Martin Polák v krajině, Bohemian Birds: Postavení současného českého umění, Drážďany 2000, s. 64-72.

Harald Kunde a Peter Dittmann, Bohemian Birds: Positionen tschechischer Gegenwartskunst, Drážďany 2000.

Elena Kolovskaya, Wihout the Wall, Petrohrad 1999.

Clemens Brocker, Kunstausstellung Hommage á Fanz Kafka, Augsburg 1999.

Karel Srp (ed.), Lukáš Jasanský - Martin Polák, Pragensie 1985-1990, Praha 1998.

Karel Srp a Olga Malá, Blízké ozvěny: Veřejné tělo a umělý prostor, Praha 1998.

Karel Srp, „Něco o fotografiích a jiných médiích“, Olga Malá a Karel Srp, Současné umění, Praha 1998.

Olga Malá, „Vábení grálu“, Olga Malá a Karel Srp, Současné umění, Praha 1998.

Janine Sieja (ed.), Truce: Echoes of Art in an Age of  Endless Conclusions, Santa Fe , New Mexico 1997.

Francesco Bonami (ed.), Delta, Paříž 1997.

Francesco Bonami (ed.), Echoes: Contemporary Art at the Age of Endless Conclusions, New York 1997.

Lukáš Jasanský a Martin Polák (malý bílý katalog), Brno 1997.

Martin Dostál a Marek Pokorný (eds.), Česká abstraHce, Praha 1996.

Lukáš Jasanský a Martin Polák (velký bílý katalog- fotografické cykly: Abstrakce, Fluxus, Příroda), Praha 1996.

Vladimír Birgus a Miroslav Vojtěchovský (eds.), Jistoty v hledání v české fotografii 90. let, Praha 1996.

Francesco Bonami, Campo 95, Turín 1995.

Andrée Cooke, The British Council Window Gallery, Prague: Selected Exhibitions 1993-95, Praha 1995.

Petr Balajka (ed.), Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Praha 1993.

Jiří Ševčík a Jana Ševčíková, To, co zbývá, Praha 1993.

Petr Dorůžka, Hudba na pomezí, Praha 1991.

Claude Philippot a Serge Therol, Photograhie Progressive en Tchécoslovaquie: 1920-1990, Nancy 1990.

Colin Westerbeck, What’s New: Prague: Contempoary Photography from Czechoslovakia, Chicago 1992.

Lukáš Jasanský a Martin Polák, Fotografická výstava v roce 1990, Praha 1990.

Anna Fárová, 37 fotografů na Chmelnici, Praha 1989.

Lukáš Jasanský a Martin Polák, Výstava fotografií 1989, Praha 1989.

Joël Savary, De Prague et de Bohéme/ Čeští fotografové, Toulouse 1988.

Josef Chuchma, „Fotografové Jasanský a Polák: Čeští chlapi z 80. let, to jsou ale zjevy, MF Dnes- Kavárna on-line“, 6. 5. 2010.

 

Kateřina Černá a Karolina Jirkalová, „Počitadlo z Bajkonuru: S Lukášem Jasanským a Martinem Polákem o principech“, Art and Antiques, č. 4/2010, s. 28-37.

 

Tomáš Pospěch, „Jasanský / Polák: 10 000 a chlapi“, Ateliér, č. 9/2010, s. 28-37.

 

Pavel Baňka, „ Praha (a její fotografie)“, Fotograf, č. 15/2010, s. 72-76.

 

Petr Volf, „Fotografie: Nejvýznamnější fotografové, nejsilnější díla“, Reflex, č. 18/2009.

 

Danica Kovářová, „CZ Umělci VI.: Martin Polák a Lukáš Jasanský“, Dolcevita, č. 10/2008, s. 36-37.

 

Mariana Serranová, „Vesnice- katalog Lukáše Jasanského a Martina Poláka“, Fotograf, č. 5/2005, s. 118-119.

 

Aleš Kuneš, „Fotografie??“, Ateliér, č. 7/2005, s. 7.

 

tranzit.org, „Museum in Progress: série výstav v mediálním prostoru /inzerce/“, Respekt, č. 15/2004, s. 17.

 

Mariana Serranová, „Pravda a klišé o české vesnici: Lukáš Jasanský a Martin Polák vystavují v pražské Galerii Švestka“, Hospodářské noviny, 18. 6. 2004, s. 11.

 

Vjera Borozan a Mariana Serranová, „Extrakt městského a vesnického ‚designu‘: S fotografy Lukášem Jasasnkým a Martinem Polákem“, Fórum architektury a stavitelství, č. 5/2003, s. 60-61.

 

Josef Chuchma, „Proč je ostrá jediná zvětšenina- kostel sv. Ignáce?“, MF Dnes, 22. 5. 2003, s. C9.

 

Pavel Vančát, „Lukáš Jasanský a Martin Polák: Naprostá nejednoznačnost“, Fotograf, č. 2/2003, s. 54-65.

 

Karel Císař, „Mezi nebem a zemí“, Umělec, č. 2/2001, s. 66-69.

 

Karel Srp, „Polibky nad atomovým hřibem“, Ateliér, č. 10/2001, s. 9-10.

 

Hans- Jörg Rother, „Böhemische Dörfer sind auch ungemütlich: Fotografien von Lukás Jasanský und Marin Polák im CzechPoint“, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 4. 11. 2001, s. 3.

 

Marisa Ravalli, „Two heads are better than one: Polák and Jasanský prove their team spirit“, The Prague Post, 26. 6. - 1. 8. 2000, s. C21.

 

Lenka Lindaurová, „Top Czech Artists“, Umělec, č. 4/2000, s. 54.

 

Martina Pachmanová, „Úžas nad skutečností: rozhovor“, Labyrint Revue, č. 5-6/1999, s. 106-114.

 

Karel Císař, „Výstavy fotografií/ fotografie výstav“, Umělec, č.2/1999, s. 22-23.

 

Karel Císař, „Čtyři jsou víc než jedna“, Umělec, č. 1/1999, s. 14-15.

 

Tereza Bruthansová, „Lukáš Jasanský a Martin Polák“, Elle, č. 2/1999, s. 38.

 

Lenka Lindaurová, „Co je a co není výstava“, Týden, č. 9/1999, s. 63.

 

-ze-, „Českobudějovický Dům umění poprvé představuje fotografie“, MF Dnes, 16. 10. 1999, s. 3.

 

Aleš Kuneš, „Veřejné tělo se předvádí v umělém prostoru Městské knihovny“, Literární noviny, 12. 3. 1998, s. 12.

 

Radek Váňa, „Zásah syrovou rybou“, Detail, č. 2/1998, s. 15.

 

Lubomíra Kmeťová, „Jasanský a Polák hledají zvláštní místa“, Lidové noviny, 2. 4. 1998, s. 12.

 

Marek Pokorný, „Jasanský s Polákem představují zmizelou Prahu“, MF Dnes, 1. 4. 1998, s. 19.

 

Tomáč Pospiszyl, „Fotografické procházky“, Kritická příloha Revolver Revue, č. 11/1998, s. 22-32.

 

Karel Srp, „Něco o fotografiích a jiných médiích“, Umělec, č. 3/1997, s. 12-13.

 

Francesco Bonami, „Jasanský and Polák“, Flash Art (International Edition), č. 195/1997, s. 125.

 

Pavel Humhal, „Jasanský a Polák“, Imago, č. 3/1996-97, s. 6-9.

 

Robert Silverio, „Fotografie na okraji“, Kritická příloha Revolver Revue, č. 6/1996, s. 14-19.

 

Jana Tichá, „Česká abstraHce“, Detail, č. 7/1996, s. 5 a 18-19.

 

Věra Jirousová, „Značka: Všechny dobré“, Lidové noviny, 3. 6. 1996, s. 12.

 

Lukáš Jasanský a Martin Polák, „Vtipy“, Revolver Revue, č. 30/1995, s. 142-153.

 

Lukáš Jasanský a Martin Polák, „Diplomová práce“, Revolver Revue, č. 23/1993, s. 73-87.

 

Viktor Pivovarov, „Pozvání k tanci“, Výtvarné umění, č. 1/1991, s. 45-50.

 

Zdeněk Primus, „Progressive Fotografie in der CSSR“, Photonews: Zeitung für Photographie, č. 1/1990, s. 10-11.

 

Petr Balajka a Martin Hruška, „Fotografové na Chmelnici: Snaha nastavit člověku nepříliš lichotivé zrcadlo“, Rudé právo, 12. 10. 1989, s. 5.

 

(red.), „Informace“, Revue Fotografie, č. 3/1989, s. 81.

 

(ilustrační fotografie), Literární měsíčník, č. 10/1989.

 

-rs-, „Lukáš Jasanský a Martin Polák“, Československá fotografie, č. 10/1989, s. 435.