Michal Sedlák

Michal Sedlák vytváří v současné době především projekty zemního umění, uměleckého druhu, který rozvíjí podněty konceptuálních umělců z poloviny 60. let. Jakkoli vztah k dílům Roberta Smithsona, Michaela Heizera, Richarda Longa, Hamishe Fultona a dalších je nepopiratelný, Sedlákovo pojetí tohoto média je bytostně odlišné. Jakoby Sedlák přiváděl starou tradici umělého formování krajiny a přírodních útvarů od konceptuální epizody zpět do lůna výtvarné tvorby, fantazijní invence a vzrušující fabulace.

Mezi jeho díly nalezneme kresebné projekty rozměrných a technicky náročných vizí, jakými jsou úprava místa někdejšího Stalinova pomníku v Praze, zahrnující dům restaurace a rozsáhlé sochařské kreace vytvořené živou rostlou vegetací nebo návrh na úpravu odtěženého kopce v Českém Středohoří do podoby vajíčka na pánvičce - „volského oka“. Vedle nich je tu řada projektů děl „menších“ rozměrů, jejichž realizace je zcela reálná, jak se již ve dvou případech prokázalo.

Michalův tvůrčí postoj by se dal charakterizovat jako citlivost pro živý povrch země a pro příběhy, který tento povrch zabydlují. Sedlákova krajinná díla jsou pokusem přidat k funkčnímu formování krajiny, kterého se člověk nevyhnutelně dopouští, prvky radosti, hry, fantazie, příběhů a citlivé aktualizace širokého kulturního kontextu.

Kromě krajinných projektů vytvářel Sedlák instalace pro městský veřejný prostor, díla pletená z proutí, a v seznamu jeho tvorby nalezneme i tkanou tapiserii.

V roce 1997 vytvořil Sedlák pro výstavu „Umělecké dílo ve veřejném prostoru“ dva projekty. Splývačka byl projekt asi třicet metrů dlouhé lidské figury se vzhůru vztaženýma rukama napřímeně ležící v mělkém řečišti vltavských peřejí v Praze Tróji. Socha, která měla být realizována kameny a živou vegetací byla prezentována přesvědčivým detailně vypracovaným modelem ponořeným do proudící vody. Druhý, projekt měl podobu umělého ostrova - hory v jejímž nitru se ukrýval Archimédův šroub poháněný proudem vody a posunující kouli na vrchol.

Sedlákova díla se liší i od skromných a citlivých děl Longových či Fultonových, která se naplňují v konceptuální realizaci divákovy zkušenosti, jež má „převratný“ charakter, tj. otevírá nový model vztahu subjektu ke světu jako takovému. Proti konceptuálním dílům Land Artu a Earth Artu se obsahy Sedlákových děl pohybují po povrchu země a po povrchu lidské zkušenosti. Vyprávějí příběhy, kterými se napojují na kulturní dědictví a vyslovují se k aktuálním tématům současného diskursu o otázkách péče o životní prostředí, o estetických hodnotách krajiny.

2013 - 2014

realizace projektu Loď v lokalitě Sladovka v Benešově

2013

Sochařské sympozium v Benešově

2000 Královská obora v Praze - Stromovka - realizace objektu Danae - akce 6

projektů Centra pro současné umění.