Miroslav Hašek vystudoval Ateliér digitálních médií u Michaely Thelenové na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a na této univerzitě také obor Výtvarně edukativní studia na Katedře výtvarné kultury Pedagogické fakulty. V roce 2011 se stal laureátem studentské Ceny EXIT. Tvorba Miroslava Haška citlivě reflektuje otázky současného vizuálního umění. Autor se snaží hledat univerzální pravdu, ale zároveň si uvědomuje nemožnost a utopičnost celého procesu. Jeho vyjadřovacími prostředky jsou videoart, fotografie, instalace, objekty a kresba. Nebrání se experimentovat s formou, přestože je prvotní idea v jeho tvorbě nadřazena nad formu. Pro obsah hledá nejvhodnější výtvarné médium, které jako nosič informací předává divákovi podstatu díla. Na cestě experimentu si Miroslav Hašek všímá humoru, banalit, utopie i paradoxu. Samotnou ideu vnímá jako krásu. Kupř. v rámci participace zkoumá otázky autorství. Zapojuje laiky do tvořivého procesu a na základě jeho konceptu vznikají neškolené výtvory, jejichž autory jsou sice laici, ale iniciátorem v pozadí pořád zůstává Miroslav Hašek. Krásu díla tak uchopuje z jiného úhlu pohledu než toho tradičního estetického a formálně dokonalého. V díle Bez názvu z roku 2012 v rámci intervence do veřejného prostoru v oblasti ústeckých Předlic oslovoval prostitutky, aby mu za peníze nakreslily posledního zákazníka. Výstupní formou se tak vedle dokumentačního videa staly i samotné kresby. Dílo Portrét umělce z roku 2014 byl site-specifickým projektem, který vznikl v okolí Altánu Klamovka v participaci s místní mateřskou školkou a jejími dětmi, které dostaly od Miroslava Haška úkol jej nakreslit před altánem. Zde tak řešil problematiku vztahu umělec-dílo, aktivní divák-spolutvůrce a pasivní divák-návštěvník galerie.
Ve videoartu je zájem Miroslava Haška zacílen na banální každodenní realitu, kdy některé činnosti lze chápat v kontextu jejich opakování jako rituál. Kupř. video Homeperformance z roku 2011 zachycuje běžné činnosti, jakými jsou překonávání překážek, vytváření si zbytečných omezení či svlékání se. Pro inspiraci si autor bere vzpomínky z dětství a poodkrývá tak osobní paměťové vrstvy. To uplatnil i v díle Radzovice z roku 2014, kdy se zabýval rodinnou historií. Tehdy uskutečnil návštěvu příbuzných na Slovensku, které do té doby nikdy neviděl, ale slýchával o nich celé dětství, a tak si je jen představoval.
Videoartová tvorba Miroslava Haška je vizuálně propracovaná až k dokonalému obrazu. Autor velmi obstojně zvládá střih, zvuk, výběr herců a scény (kupř. video Matka/Dcera z roku 2015). Tím je i rozpoznatelný na české výtvarné scéně. Jeho rukopis vedle již zmíněné vizuální a postprodukční bohatosti zaujme silným narativním charakterem, kterým demonstruje každodenní úkony, ale jinak, než jsme je v reálném životě schopní vnímat. Právě ono vyzdvižení banálního do galerijního prostředí z nich dělá něco jedinečného. Příběhy vytváří na pomezí fikce a reality a právě ona nejednoznačnost jim dopomáhá k autentickému zážitku, se kterým u diváků dopředu počítá. Neukončenost je známkou pro otevírání prostoru pro široké pole interpretací a je cíleným principem, který dokazuje autorův zájem o metody vyprávění. Dílo Miroslava Haška se pohybuje na hraně humoru a podstaty života. Jeho videa zaujmou bohatostí vizuální formy, zvuku a zachycením banálních až směšných situací, které však při bližším pochopení odkrývají existencionální otázky. Neukončeností demonstruje složitost pochopení univerzální pravdy, kterou se snaží hledat. Snaha rozklíčovat složitost vztahů a pochopit okolní svět je pro intermediální tvorbu Miroslava Haška signifikantní.
Vzdělání:
2007–2012
KVK PF UJEP v Ústí nad Labem, obor Výtvarně edukativní studia
2009
FUD UJEP v Ústí nad Labem (Ateliér digitální média, Michaela Thelenová), od 2012 doktorské studium, obor Vizuální komunikace
Ocenění:
2011
Cena EXIT
Romana Veselá: Dej pět! Je to cool, Artalk 5.3.2013: http://artalk.cz/2013/03/05/dej-pet-je-to-cool/
New York uvidí práce ústeckých studentů, MF Dnes (Severní Čechy) 18.1.2012
Rozhovor s Jiřím Ptáčkem: Jednou bude děkanem, Artalk 14.3.2012: http://artalk.cz/2012/03/14/jednou-bude-dekanem/
Štepánka Bieleszová: Obraz, ve kterém žijeme, A2 – 24/2011
Reportáže:
Nulla Dies Sine Linea: Postkonceptulní přesahy v české kresbě, GEF, Ústí nad Labem, 2014: http://artycok.tv/lang/cs-cz/25154/nulla-dies-sine-linea