Oldřich Smutný se narodil v Debři u Mladé Boleslavi, v letech 1937–44 studoval na mladoboleslavském reálném gymnáziu. Ke konci války byl nasazen v továrně. Malbě se věnoval od čtrnácti let, po gymnáziu začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945–50, ateliér profesora Jana Baucha) a současně na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity. Ke studiu si přibral ještě jevištní výtvarnictví na Divadelní fakultě Akademie výtvarných umění (prof. František Tröster), kde se později stal asistentem a několik desetiletí zde vyučoval malbu.
V roce 1950 se stal členem S.V.U. Mánes a v 60. letech skupiny UB 12. Od roku 1992 byl členem výtvarného odboru obnovené Umělecké besedy v Praze.
V první polovině padesátých let se díky studijnímu pobytu seznámil s krajinou Písecka, jež se mu stala doživotní inspirací a příroda kolem Putimi, kde mimo Prahu pobýval, vděčným námětem. Své obrazy zpracovával v duchu klasické francouzské malby (obdiv k Francii a její kultuře a umění sdíleli ostatně všichni členové UB 12), a k jejich charakteristickým znakům patří užití čistých a zářivých barev doplněných pastou vrstvené běloby. Mnoha umělcovým plátnům dominuje jasná modř: „Jednou, bylo to v létě, rozhrnul jsem olše na břehu putimského rybníka a obloha i voda mě oslepily kobaltovou modří, v níž se vznášela bílá vesnice. To zjevení mě okamžitě přesvědčilo, že k tomu, abych mohl namalovat obraz, nemusí být krajina zelená, červená, žlutá, fialová a oranžová, ale jen modrá, modrá, donekonečna modrá,“ charakterizoval svou paletu sám autor. [Citováno z katalogu Oldřich Smutný – výběr z díla, Praha: České muzeum výtvarných umění, 2005, nestr.]
Jasnost a svítivost barev dodává Smutného obrazům vitalitu a optimistické vyznění – jak podotýká Jaromír Zemina, „doba po druhé světové válce měla a má málo umělců, kteří nabíjejí svá díla tak kladně jako on.“
Smutný k prvotním vlivům na svou malbu ve vzpomínkách řadí strukturu a světlo bílých zdí, které stavěl jeho otec zedník, a lidové výšivky na hedvábí, jimž se věnovala matka.
Přestože jsou jeho díla označována jako lyrická abstrakce, jeho obrazy zpodobňují reálné předměty, zážitky či elementy krajiny. Mezi nejčastější motivy patří jihočeská vesnice (Drahonice, 1955; Jihočeská vesnice, 1964; Jihočeské štíty, 1995), rybníky a stromy (Dům u modrého rybníka, 1974; Stromy u vody, 1978), lidská obydlí v malebné přírodě (Zdi v zelených stráních, 1968, Zasněžené střechy, 1973; Bílá stavení, 2002) či krajinné prvky (Rostliny ve slunci, 1964; Zimní slunce, 1977; Bledá krajina, 1995).
Oldřich Smutný se věnoval také kresbě (z části portrétní), grafice, fotografii a keramice.
Ve své scénografické tvorbě ztvárnil například inscenaci Šumař na střeše v Národním divadle v Praze (1968), pracoval i pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Podílel se na audiovizuální prezentaci kanadského pavilonu na Expo 1985 v Bruselu a výtvarně spolupracoval na světové výstavě v Ósace v roce 1970.
Napsal také autorskou knihu Labutě…labutě (Praha: Albatros, 1982), v níž zachycuje svůj vřelý vztah k přírodě.
Studium:
1950–1954
Akademie výtvarných umění v Praze, Divadelní fakulta (prof. F. Tröstr)
1945–1950
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. Jan Bauch)
Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta
1937–1944
reálné gymnasium v Mladé Boleslavi
Pedagogické působení:
Divadelní akademie múzických umění v Praze, Katedra scénického výtvarnictví
ZEMINA, Jaromír. Oldřich Smutný: keramika (kat.výst.). [Česko]: [s.n.]: 2008.
SLAVICKÁ, Milena. UB 12: studie, rozhovory, dokumenty. Praha: Gallery; Gema Art/OSVU, 2006.
ZEMINA, Jaromír (ed.). Oldřich Smutný: Modrobílé obrazy (kat.výst.). Telč, 2005.
ZEMINA, Jaromír (ed.). Oldřich Smutný: výběr z díla (kat.výst.). Praha: České muzeum výtvarných umění, 2005.
SMUTNÝ, Oldřich. Špalíčky (kat. výst.). Prachatice: Pravoslav Tomek, 2001.
ZEMINA, Jaromír (ed.). Oldřich Smutný (kat.výst.). Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm: Okresní vlastivědné muzeum, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, 1998.
ZEMINA, Jaromír; ŠETLÍK, Jiří. UB 12 (kat.výst.). Roudnice nad Labem: Galerie moderního umění, 1994.
ŠETLÍK, Jiří. UB 12. Praha: Art Studio Kovalam, 1994.
ZEMINA, Jaromír. UB 12 (kat.výst.). Žďár nad Sázavou: Art galerie, 1991.
SMUTNÝ, Oldřich. Rozmanitosti (kat. výst.). [Česko]: [s.n.]: 1990.
SMUTNÝ, Oldřich. Obrazy (kat. výst.). Praha: SČVU, 1986.
SMUTNÝ, Oldřich. Obrazy, kresby, grafika (kat. výst.). Praha: SČVU, 1979.
KUDRNA, Miroslav (ed.). Oldřich Smutný: vývoj díla (kat. výst.). Brno: Dům umění města Brna, 1976.
SMUTNÝ, Oldřich. Výstava obrazů a monotypů (kat. výst.). Praha: SČVU, 1970.
NOVOMESKÝ, Laco (ed.). Oldřich Smutný: obrazy, monotypy (kat. výst.). Praha: Fronta, 1964.
ZEMINA, Jaromír; ŠETLÍK, Jiří. Tvůrčí skupina UB 12 (kat. výst.). Praha: SČSVU, 1964.
SMUTNÝ, Oldřich. Oldřich Smutný (kat. výst.). Gottwaldov: ČFVU, 1962.
ŠETLÍK, Jiří. Tvůrčí skupina UB 12 (kat. výst.). Gottwaldov: Oblastní galerie, 1962.
POKORNÝ, Dalibor. Oldřich Smutný: Jižní Čechy – oleje, tempery, kresby (kat. výst.). Praha: ČFVU, 1961.
SMUTNÝ, Oldřich. Oldřich Smutný (kat. výst.). Praha: Galerie mladých, 1957.
MAŠÍKOVÁ KONŠTANTOVÁ, Irena. Museum Kampa vystavuje tvorbu Oldřicha Smutného. Písecký deník, 2015, č. 164, s. 5.
http://www.artforgood.cz/cs/virtualni-prohlidky/oldrich-smutny
[kol] Cesty Oldřicha Smutného. Písecký deník, 2014, č. 110, s. 2.
[red.] Zemřel český abstraktní malíř Oldřich Smutný, bylo mu 88 let. In: lidovky.cz [online]. 6. 9. 2013 [cit. 18. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/ve-veku-88-let-zemrel-cesky-abstraktni-malir-oldrich-smutny-pau-/lide.aspx?c=A130906_074131_ln_domov_pef.
[red.] Zemřel abstraktní malíř Oldřich Smutný, jehož inspirovala příroda. In: idnes.cz [online]. 6. 9. 2013 [cit. 18. 11. 2017]. Dostupné z: https://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrel-malir-oldrich-smutny-d16-/vytvarne-umeni.aspx?c=A130906_090616_vytvarne-umeni_ob.
LUKEŠ, Jiří. Vzpomínka na malíře: Oldřich Smutný. Art+Antiques, 2013, č. 12/1, s. 50 – 51. ISSN 1213-8398.
ZAHRADNÍKOVÁ, Andrea. Smutného inspirovala krajina u Písku. Českobudějovický deník, 2012, č. 9, s. 5. ISSN 1802-0798.
BARTOŇ, David. Skoromodré obrazy. Ateliér, 2007, č. 2, s. 4. ISSN 1210-5236.
PIXOVÁ, Jaroslava. Malíř Oldřich Smutný oslavil životní jubileum. Písecké postřehy, 2005, č. 39, s. 5.
PETROVÁ, Eva. Nové obrazy Oldřicha Smutného. Ateliér, 2005, č. 11, s. 14. ISSN 1210-5236.
MACHALICKÝ, Jiří. Zádumčivé jihočeské krajiny. Lidové noviny, 2005, č. 247, s. 19. ISSN 0862-5921.
HLAVÁČKOVÁ, Miroslava. Stopy paměti. Ateliér, 2004, č. 18, s. 5. ISSN 1210-5236.
NERADOVÁ, Stanislava. Oldřich Smutný: Všechno na světě má svůj půvab. Českobudějovické listy, 2002, č. 52, s. 8.
ZAJÍČKOVÁ, Eva. Oldřich Smutný má rád monotypy. MF Dnes – příloha Jižní Čechy Dnes, 2002, č. 21, s. D/4.
PÍHOVÁ, Ivana. Malíře Smutného rozveselí radost druhých. Českobudějovické listy, 2002, č. 20, s. 15-16.
[hla]. Poetické monotypy Oldřicha Smutného. Svoboda X, 2000, č. 104, s. 8.
HAAS, Josef. V Chodském knihkupectví vystavuje malíř Oldřich Smutný. Domažlický deník, 1998, č. 118, s. 12.
GÜBELOVÁ, Julie. Rozveselit se se Smutným. Ateliér, 1997, č. 21, s. 5. ISSN 1210-5236.
[jir]. Jihočeská krajina očima Oldřicha Smutného. Plzeňský večerník, 1996, č. 46, s. 4.
REJFEK, Jan. Oldřich Smutný: Přeji lidem, aby byli šťastni a nezapomněli, že lidský život je krásný. Klatovský deník, 1995, č. 65, s. 11. ISSN 1210-6232.
[lht]. Ohlédnutí Oldřicha Smutného v karlovarské Galerii umění. Karlovarské noviny, 1995, č. 92, s. 14.
ZEMINA, Jaromír. Oldřich Smutný v Klatovech. Ateliér, 1995, č. 7, s. 4. ISSN 1210-5236.
POTŮČKOVÁ, Alena. Tichá radost. Ateliér, 1994, č. 25, s. 1.
LANG, Čestmír. Odlesky světa. Ateliér, 1993, č. 15-16, s. 5. ISSN 1210-5236.
KOTALÍK, Jiří. Malíř Oldřich Smutný. Deník Jihočeská pravda, 1992, č. 67, s. 5.
ONDRAČKA, Pavel. Oldřich Smutný. Tvorba, 1990, č. 52, s. 24.
KUKLA, O.A. Rozmanitosti Oldřicha Smutného. Ateliér, 1991, č. 2, s. 9. ISSN 1210-5236.
ŠTĚTINOVÁ, Dagmar. Labutě…labutě. Kulturní rozvoj, 1987, č. 1, s. 16. ISSN 0862-2019.
KUTINA, Jiří. Píseň o labutích. Lidová demokracie, 1986, č. 38, s. 5. ISSN 0323-1143.
1999
Text v katalogu k výstavě Václav Boštík: práce z let 1936-1989, Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1999
1990
Vyznání, Výtvarná kultura, 1990, č. 2, s. 55-59 a s. 2 obálky
1982
Labutě…labutě, Praha: Albatros, 1982
1979
Jsem přesvědčen, že malíř…, text v katalogu k výstavě v Galerii bratří Čapků v Praze
1976
Domnívám se, že na každého člověka…, text v katalogu k výstavám v Domě Pánů z Kunštátu v Brně a Galerii výtvarného umění v Chebu