Otto Placht

Otto Placht je příslušníkem výrazné generace, která na sebe upozornila ještě za studií na AVU v 80. letech 20. století. Zúčastnil se prvních čtyř výstav ze série neoficiálních přehlídek nazvaných Konfrontace. Tehdy patřil mezi stoupence neoexpresivních tendencí. Živelná exprese představovala pro mladé autory jednu z možností nezávislého tvůrčího vyjádření protestu vůči etablovanému umění. Otto Placht preferoval figurální expresi, od které se brzo odklonil a začal hledat nový výraz.

Po roce 1989 na čas přestal malovat, protože možnosti malby v daný moment považoval za vyčerpané. Stále ho ale zajímal motiv figury, který zpracovával jinými prostředky a jiným způsobem. Lákala ho idea stvoření umělého člověka – Golema. Realizoval kinetický objekt vytvořený ze zbytků použitých věcí, ve kterém se snažil skloubit fyzický pohyb lidského těla s kosmologickými principy. Opíral se o znalosti starých anatomických atlasů i nejnovější vědecké poznatky, inspiroval se teorií chaosu, kterou vnímal jako propojení racionální vědy a umělecké imaginace, matematiky a výtvarného umění. Promítlo se to do pojetí figury, která se postupnou abstrakcí měnila v geometrické schéma připomínající uměle vytvořenou konstrukci lidského těla. Na téma chaos vytvořil rozsáhlý cyklus prací, které s úspěchem představil v roce 1992 na stejnojmenné výstavě v Galerii U Řečických.

Přelom nastal po výstavě v Miami v roce 1993, kde se seznámil s osobností a dílem peruánského šamana a malíře Pabla Amaringa. Zapůsobily na něj Amaringovy malované vize, složené z množství fantaskních výjevů, ve kterých viděl spojení mytologie, astrální sféry i detailních znalostí ekosystému pralesa. Na základě tohoto setkání se Otto Placht rozhodl odjet do Peru. Pobyt v tomto prostředí zásadně změnil jeho pohled na svět a dal nový směr i jeho tvorbě. Velkou  inspirací se pro něj stala původní peruánská kultura konkrétně umění kmene Shipibů, jihoamerická džungle a ayahuasca. Samotná džungle na něj působila magicky, což bylo ještě umocněno požitím halucinogenu tradičně používaného místními šamany. Přímá osobní zkušenost s ayahuascou  zprostředkovala podněty neporovnatelné s dosavadními zkušenostmi. Poskytla intenzivní vizuální a spirituální zážitek a vyvolala změnu ve způsobu vnímání a zobrazování. Malba získala silný emotivní náboj, uvolnila se imaginace, rozšířila barevnost, barva se stala důležitým nosičem emocí. Do popředí se dostává narativní složka díla, děj je rozvíjený asociativně a spontánně. Kompozice se skládá z množství fragmentů, které se vrství a prolínají. V jednom obraze se spojuje několik rovin vnímání, což umožňuje komplexní uchopení námětu. Tento svébytný způsob zobrazení odráží vnější podobu reality, zprostředkovává vstup pod povrch viditelné části a umožňuje dostat se až k její spirituální podstatě. Klíčový námět představuje džungle, kterou malíř chápe jako symbol „permanentní transformace - impermanence, cyklu života, zrození i zániku, mutace jako přizpůsobení se přežití“. Podobným způsobem vnímá i vlastní obrazy, které jsou „ pořád překrývané, proměňující se v čase, reflektující zkušenost prožívání a bytí“.

Po roce 1993 realizoval řadu originálních projektů, zahrnujících malířské cykly, nástěnné i prostorové instalace, kresby, skici a studie svědčící o velké invenci a širokém výrazovém rozpětí. Střídají se pestrobarevné magické vize (např. Ayahuasca Vision, Azurové vize, Očistec, Ritual Elise, Zrcadlení, Brány vnímání, Psychotropy, Tunel, Alternatura), barevně střídmé obrazy (kůrové obrazy - Prales, Sféry, Kůry, instalace -  Cosmodivision, Zásvětí), soustředěné ornamentální práce (např. Tinajas, Universo Shipibo), spontánní dynamické kaligrafie (např. Kaligrafie džungle), přízračné pohledy na městské dění (např. Cruzados, Motokaristas, Pucallpa), mystické obrazy krajiny (např. cyklus Mystická krajina), ale i reálné záznamy krajinných a každodenních motivů (skici, studie, cestovní deníky, skicáře). Tvorba z tohoto období tvoří zásadní část Plachtova díla, je autentickou osobitou reflexí zážitků peruánské reality, ke které se vrací i při svých pobytech v Praze.