Patricie Fexová

V tvorbě Patricie Fexové (1975) se prolíná trvalý zájem o médium malby, její iluzornost a proces malování s možnostmi významových i výrazových přesahů. Po studiích malby na FaVU VUT v Brně pokračovala na pražské AVU (ateliér Vladimíra Skrepla), avšak diplomovou práci (2001) pojednala částečně fotograficky. Obrazový motiv českých prvorepublikových bunkrů, jakožto aktuálně neúčelných ale zajímavých objektů, zkombinovala se skleníky a vytvořila futurologickou sci-fi krajinu s landartovským vyzněním (České bunkry). Poté zaujala sérií menších obrazů, nazvanou Mrtvá monstra (2002-4). Šlo o portréty zmutovaných virtuálních zvířat, jež „zabíjela“ v počítačové hře a jako trofeje fotografovala a malovala. V další sérii obrazů Kompaktní diskařky (2004) věnovala svou pozornost symbolu digitální reality - CD disku, jakožto univerzálnímu nosiči informací. V alegorii klečících ženských aktů, házejících CD diskem v rozfázovaném pohybu, parafrázovala kromě metodiky futuristů i klasický motiv Myronova Diskobola, a propojila ikonografii dvou historických období v nový celek. Cédéček pak použila jako leitmotivu i v obsažné sérií maleb Data Paintings (2006-7), jejichž prostřednictvím upozornila na účinnost hmotného výrazu malby v kontrastu k nehmotné, digitální informaci kompaktního disku. V zaujetí duhovým leskem cédéček vytvořila obrazy specifického tvaru CD s optickým zobrazením datových stran. Popisky, jimiž byly portrétované disky označeny, použila k názvům obrazů. Kódovanou informaci tak vtělila do vizuálního kódu barevných přechodů malby abstraktně geometrického rázu, jejíž iluzívnost anulovala významem svého konceptu.

Tvarová shoda s cédéčky přivedla malířku k další sérii obrazů podle fotografií očních duhovek přátel. Tvar CD převzala pro lidské oko, přenášející pohyblivý tok informací, a v instalaci na 6. Bienále mladého umění (GHMP, Dům U kamenného zvonu, 2008) umístila na stěnu pár očí - vlastních duhovek. Na samostatné výstavě v Galerii kritiků, nazvané Výstava malby (2009) pak k této sérii disků s názvem Duhovky, malovaných na dřevěných kruzích s prázdným středem a vyřezávaných na cirkulárce, prezentovala i detailní výseče oka v pravoúhlých částech, vzniklých po rozřezání kruhu (Detaily duhovek). Oční duhovka (bez panenky, jež i v oku je otvorem) tu byla pojata včetně svých „špinavých“ skvrn a lazur zároveň jako neměnný biometrický prvek, určující identitu člověka, takže obrazy se pohybovaly na hraně absurdního humoru. Při této práci vzniklo i video Painting with Information, jakožto záznam performance se sloupci kompaktních disků, vrstvených do prostorové kompozice třpytivých prstenců, jako tahů štětce při malování.

Ne vždy však Fexové šlo o přímou inspiraci počítačem. Od počátku lze konstatovat její živý zájem o architekturu a svět v němž žijeme, s otázkou, kde budeme jednou žít (Jižní město, malba akrylem na plátně z let 1996-8, či obrazový portrét W. B. Griffina, architekta města Canberry, ve spasitelské póze s rozpaženýma rukama, 2004). Sem se řadí i nedávné výstavy Skaf (2010, Galerie Ferdinanda Baumanna) a Pioneer (2011, Galerie SPZ), na nichž prezentovala trojrozměrné malířské portréty – kostýmy – muže a ženy nazvané Skafandry. Jsou inspirované kresbou lidského páru z plakety ze sondy Pioneer 10, jež zahrnuje i mapu Sluneční soustavy pro případné mimozemské nálezce.

V posledních pracích se Fexová vrací k procesu malování, navazujícího na sérii duhovek. Poté, co skvrny duhovek osamostatnila na malé pravoúhlé formáty, se rozhodla prozkoumat akt malování v ryze abstraktní sérii. Abstraktní komiks jsou příběhy tahů štětce, kde se v obraze občas objevuje i ruka, naznačující přemisťování tahů, či libovolnost malby. Setkání skvrn však vyžaduje promyšlenou malířskou práci, takže skvrna, která připomíná nějaký tvar, musí být opět narušena, aby zůstala čistě abstraktní. Malířka se však nijak nevyhýbá realitě – v současné sérii Autoportréty zkouší pojmout v malování podle modelu jednotlivé prvky malby, tedy tahy štětcem, autonomně a abstraktně jak to jen jde.

Mezi konceptem a malbou, Patricie Fexová,Výstava malby, katalog, 2009, Vlasta Čiháková Noshiro

Biometrické malby, Ateliér 2/2009, Marie Haškovcová

Prvních 15 minut, Respekt 2/2009, Jan Vitvar

Galerie týdeníku A2, 44/2006, Edith Jeřábková Nové tváře časopisu Umělec 2/2001, Lenka Lindaurová Fotobuňky/Jednota bydlení v Labyrint Revue 5-6, ročník 1999

Galerie týdeníku A2, 44/2006, text Edith Jeřábková

Nové tváře časopisu Umělec 2/2001, text Lenka Lindaurová

Fotobuňky/Jednota bydlení v Labyrint Revue 5-6, ročník 1999