Pavel Ryška patří k brněnskému okruhu autorů, i když je původem z Třebíče, kde v polovině 90. let ještě před studiem na FaVU, vytvořil svá první díla. Byla to série křesel ve volné krajině jako například Hliněné křeslo obílené vápnem (1994), které rozpustily podzimní deště, nebo Křeslo z vrbového proutí (1996), jenž zakořenilo v mokřadle za vesnicí Šašovice, kde v té době žil. Pro Ryškovu ranou tvorbu je typická mystifikační intervence do okolního prostředí spojená s akcí a jeho proměna v rámci přesně daného konceptu. V roce 1997 parafrázoval „ochranářskou“ činnost, když v rámci projektu Plevel označil desítky bolševníků velkolepého štítky s textem „Rostlina pronásledovaná státem“. Následně vyrobil podle standardních sáčků se semeny užitkových rostlin firmy SEMO i sáčky se semeny agresivního plevele bolševníku a vpašoval je do zahrádkářských obchodů. V následujícím projektu Kraslice (Veselé velikonoce) (1996) se vtipně dotkl ožehavého sociálního tématu. Proměnil totiž kus pole makovic tím, že na každou z nich průmyslovým latexem nakreslil falešnou stopu po vytékající šťávě surového opia. I další projekty v přírodě jako například Posed - Veřejná knihovna (1997), v němž několik posedů kolem vesnice Šašovice proměnil v útulné čítárny, byly vyzývavou sondou do reálného života i světa umění.
Koncem 90. let začíná Ryška pracovat s počítačem. Vznikají digitálně manipulované obrazy a instalace jako GOTTA CATH ‘EM All (2002) nebo Death Valley (2003). Tento obrat od akcí a intervencí do okolí k počítačově komiksové vizualitě působí jako zásadní předěl v Ryškově tvorbě. Autor začíná vytvářet virtuální, často animované, příběhy, které si však nadále podržely konceptuální přístup a pro Ryšku tak typický, podvratný humor. Ten se objevuje i v jeho dalším cyklu Myšlenky moderních malířů (2004), v němž se neotřelým způsobem zabývá dějinami modernismu, aby parodoval zásadní umělecká díla 20. století. Krátký animovaný film Ursonáta (2004) si zase pohrává s odkazem dadaismu. Přes vyhraněný konceptualismus a divoký postmoderní mix nízkého a vysokého je i těmto Ryškovým dílům vlastní nezaměnitelná poetická vizualita.
Vzdělání:
1998-2004 Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, konceptuální tendence, intermédia, malba (prof. Peter Rónai, doc. Petr Kvíčala)
Stipendia:
2005 doktorský studijní program FAMU (Centrum audiovizuálních studií), Praha
2001 Magyar Iparmüveszeti Föiskola, Budapešť, Maďarsko (ateliér grafického designu)
2005
Jiří Ptáček: Fotografie ze sbírky Dr. Weisse
2003
Jiří Ptáček: Hvězda a brána šedého hradu: Velký Participant, Umělec 2/2003
2004
Horké místo a osud na okraji. Mezinárodní projekt v Brně, Art & Antiques, 4/2004
Tomáš Pospiszyl: Prasonáta budoucnosti, Záhada čínského pokoje (katalog), Mor. Galerie Brno
Marek Pokorný: Vrakoviště, Je slovní fotbal na všechny slabiky karaoke? (katalog)
Jiří Ptáček: Čínský čaj si dáváme o páté, Záhada čínského pokoje (katalog), MG Brno
Pavlína Morganová: Insiders (katalog), Dům umění Brno
Klára Kubíčková: Houbaři do galerie nechodí, interview P.R., Praesens 4/2004
Petr Ingerle: Záhada čínského pokoje
Jiří Maška: Záhada čínského pokoje
2002
Jiří Ptáček: Prolhaný Pokémon, Ateliér 6/2002
2000
František Kowolowski: Pavel Ryška, II. ZSM (katalog), Zlín
1999
Pavlína Morganová: Akční umění, Votobia, Olomouc