Petr Nikl je všestranný umělec realizující svou bohatou představivost formou obrazů, performancí, zpěvu, divadelních představení, grafiky a nejrůznějších kombinací tradičních uměleckých forem. Dosavadní Niklova činnost obsahuje i kurátorskou aktivitu, divadelní režii i dirigování orchestru.
Petr Nikl vystoupil na českou scénu jako malíř a prezentoval svá první díla na studentských výstavách organizovaných od roku 1984 pod názvem Konfrontace. Tehdejší jeho obrazy byly poznamenány vzpomínkou na lidskou něhu ochraňující bezbranné mládě lidských i zvířecích bytostí. Nálada lidské laskavosti a kultivovanosti poznamenávala i Niklovy obrazy v pozdějších letech, a to jak v jejich obsahové, tak i formální stránce. Niklovy obrazy se zdají být jakýmsi záznamem tajemství lidského žití a jednání, které umělec zakouší při svých performancích. Zároveň jsou výzvou malířské technice zachytit jemnosti viděného světa.
Vzpomínka na dětství hraje v umělcově vývoji dominantní roli a to proto, že jeho dětství bylo výrazně poznamenáno tvůrčí uměleckou aktivitou rodičů i prarodičů. Tvůrčí přístup ke skutečnosti, osobní svoboda a otevřenost široké škále možností poznamenává celou jeho plodnou uměleckou dráhu. V roce 1985 vystavil na IV. Konfrontaci ve Svárově své první loutky a předvedl s nimi první veřejnou divadelní produkci. Od té chvíle se rozvíjí Niklova divadelní činnost. Originální vyřezávané loutky vystřídaly nalezené předměty kuriózních tvarů a optické, zvukové a jiné efekty produkované nejrůznějšími alternativně použitými nástroji. Soustavnou divadelní produkci zahájil projekt „Vyhlídkové letecké zařízení Flip“ v malé dvoraně Veletržního paláce.
Paralelně s divadlem a performanční aktivitou rozvíjí Nikl inscenovanou fotografii, ve které používá své tělo jako nositele nejrůznějších rolí. V této hře fantaskních převleků se spojuje pohrávání si s osobní identitou s výtvarným zájmem tvůrce působivých sochařských a obrazových kompozic.
Ve svých performancích používal Nikl od počátku zvuk, a to buď zvuk různých kuriózních zařízení, nebo zvuk svého hlasu. Pozdější performance jsou provázeny zpěvem. V roce 2004 nahrál Petr Nikl spolu s hudebním tělesem Lakomé Barky album Nebojím se smrtihlava, v roce 2006 dvojalbum Přeslenec a v následujících letech další dvě hudební alba. Na hudbu W.A.Mozarta inscenoval loutkový balet.
Kultivovaný malířský styl determinovaný do značné míry zájmem o mistrné osvojení osvědčených malířských technik, má svou paralelu v grafické tvorbě. Nikl vytváří technikou mezzotinty, citlivé abstrahované organické tvary. Jeho grafická tvorba má za svou rodnou sestru kresbu.
Za svou ilustrační tvorbu obdržel několik ocenění. Napsal a nakreslil zatím devět autorských knih, z nichž mnohé obdržely významná ocenění.
Niklova umělecká tvorba je provázena sociálním zájmem a hledáním aktuálního smyslu současného umění. Je jen přirozené, že jeho hravá nátura ho přivedla k lidské hravosti jako přirozenému poli, na kterém si současné umění rozumí s širokou veřejností. V roce 2000 navrhl a inscenoval velkou kolektivní výstavu „Hnízda her“ v pražském Rudolfinu, která vyvolala mimořádný zájem návštěvníků. Pokračováním této koncepce byl realizovaný projekt české expozice na Světové výstavě v Aichi v roce 2005 a výstava Orbis Pictus v Českém centru v Paříži v roce 2006. Posledním interaktivním projektem je velká výstava "Play" otevřená na konci roku 2010 v pražském Mánesu.
Obrazovou tvorbou, netradičními divadelními a performančními produkcemi, osobitou písňovou a hudební tvorbou, poezií a pohádkovými publikacemi, svými převleky a reminiscencemi na dětství i dalšími výrazovými prostředky snaží se umělec evokovat vztah člověka ke světu, jako trvalému nerozluštitelnému tajemství, vztah, který je stále nový a čerstvý, vzdálený rutinního opakování, přebírání navyklých modelů a etablovaných hodnot. Že je skutečnost pro Nikla hrou, není výsledkem útěku od reality, ale soustředěného cílevědomého a trpělivého odkrývání toho, co skutečnost popravdě je.
Vzdělání:
1981-1987 Akademie výtvarných umění v Praze / Academy of Fine Arts in Prague
1976-1980 Střední umělecko průmyslová škola / School of Applied Arts, Uherské Hradiště
Ocenění:
2002 Cena MK za nejkrásnější knihu roku, O Rybabě a Mořské duši, nakladatelství Meander
2001 Cena MK za nejkrásnější knihu roku, ilustrace k pohádkám Oscara Wilda, nakl. Aulos
1998 Cena za absurdní humor, Divadlo Ypsilon
1997 Cena MK za nejkrásnější knihu roku, Vyhnání z ráje, nakladatelství Divus
1995 Cena Jindřicha Chalupeckého
1994 Čestné uznání – Cena Jindřicha Chalupeckého
Rezidenční pobyty:
2004 Ecole Supérieure des beaux arts, Marseille, Francie
2003 Mijkulovské výtvarné symposium
2001 Mikulovské výtvayrné symposium
1996 Headlands Center for the Arts, CA, USA
Vybrané performance:
2010
Sváteční Pop, s Ondřejem Smejkalem, Milanem Caisem a Jiřím Hradilem
2008
Rotterhammer, s Theater Labor a Krebskem, Bielefeld, Německo
2007
Vodní tance, Drážďany, Německo
2006
Bludný rybář, Madrid, Španělsko
Tanec hraček, Jelení Gora, Polsko
Soul Etude, s Balanescu kvartetem, Londýn
2005
Tanec hraček, Divadlo Archas K Lhotákovou a L. Soukupem
Stabat Mater, loutkový balet, Rio de Janeiro, Brazilie
Tětiva snů, divadlo Brett, Vídeň
Svit stínu, divadlo Archa, Praha
Vodní tance, Theater Labor, Bielfeld, Německo
2000
Bílá ponorka / The White Submarine, “seeyuatthepremierefair“ festival, Berlin Sea-Weed Dances, Oulu, Finland
1999
Za zrcadlem / Behind the Mirror, together with artists from South Africa, Divadlo Archa
Ars Alchymia festival, Divadlo v Celetné, Praha
1997
Slunovrrat / Solstice, Festival Arts Alive, Johannesburg, South Africa
Days of Prague in Kyoto, Japan
FLIP - series of audio-visual performances, National Gallery in Prague
1996
Cirkus / The Circus, Bread&Puppet Theater, Vermont, USA
PS122, Jim Henson Festival, New York, USA
1995
Vzdálené hlasy / Distant Voices, South London Gallery, London, UK
Film:
2007 Requiem, Loutkový film na motivy hudby W.A. Mozarta, 52 min.
Divadlo:
1998 J. J. Ryba: Česká mše vánoční / Czech Christmas Mass, decoration and costumes, State Opera, Prague
1994 Opera La Serra, decoration and costumes, Archa Theater, Prague
Koncepce a organizace Interaktivních instalací:
2010
Play, Mánes Praha
Labyrint světla, Dům umění Ostrava
Leporelohra, České centrum Praha
2009
Orbis Pictus, Brusel; Sofie
Labyrint světla, Stará kanalizační čistírna, Praha
Leporelohra, knihovna Livberec; Dům umělců Moskva
2008
Orbis Pictus, Důl Michal, Ostrava; Kulturní centrum Basilica, Č. Budějovice; Telus, World of Science, Vancouver, Kanda
2007
Orbis Pictus, České muzeum hudby, Praha; Dům umění města Brna; Rotunda, Květná zahrada, Kroměříž; kostel sv. Václava, Opava; Limonaia, di Villa Strozzi, Florencie;
2006
Orbis Pictus, aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie, České centrum Paříž
2005
Zahrada fantazie a hudby, Světová výstava Expo 2005, Aichi, Japonsko
2000
Hnízda her, Rudolfinum Praha
Autorské knihy:
2010 Přeshádky, Meander
2009 Blázníček, Meander
2008 Jeleňovití, Meander
2007 Záhádky, Meander
2006 Lingvistické pohádky, Meander
2002 O Rybaně a možské duši, Menader
2001 Pohádka o Rybitince, Meander
2001 Atlas-salta, Aulos
1997 Vyhnání z ráje, Divus
Hudební nahrávky:
2008 Rybí písně, Meander
2008 Jeleňovití, Meander
2006 Přesletec dvoj CD, se sborem Lakomé Barky, Blackpoint muzic
2004 Nebojím se smrtihlava, se sborem Lakomé Barky, Blackpoint music