Věra Jirousová

Věra Jirousová (1944–2011) byla historička umění a básnířka. Dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 1970 s prací o Bohuslavu Reynkovi. Od roku 1971 pracovala v Ústavu dějin umění ČSAV v oddělení bibliografie, v letech 1974–76 se podílela na přípravě hesel o českém umění 19. a 20. století pro francouzský slovník Larousse (ten vyšel v Paříži v roce 1977).

Po podpisu Charty 77 byla pracovně postavena mimo obor, své básně publikovala v samizdatových edicích (Petlice, Expedice) a spolupracovala s undergroundovým magazínem Vokno.

V devadesátých letech působila v redakcích časopisů Ateliér (1990–1991), Výtvarné umění (1992–1993) a v Lidových novinách (1995–1998). Mezitím byla rok zaměstnána jako odborná pracovnice na odboru umění Ministerstva kultury (1994–1995), pracovala také v Národní galerii ve Sbírce moderního a současného umění (1999–2000) a následně v Památníku národního písemnictví (2001–2003).

Připravila výstavy jako např. „Jan Steklík“ (Středočeská galerie, Praha, 1991), „K. Š. – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu“ (Galerie moderního umění – Středočeská galerie, Hradec Králové, 1991) nebo „Zemi“ (České muzeum výtvarných umění, Praha 1993). V roce 2002 uspořádala velkou výstavu „Bohuslav Reynek: Pieta v loďce“ v pražském letohrádku Hvězda, o rok později výstavu „Otakar Slavík. Obrazy z Vídně“ v kutnohorské Galerii Felixe Jeneweina. V následujících letech opakovaně spolupracovala s Galerií Šternberk, kde vystavila umělce jako např.: Jitka Anlaufová, Olga Karlíková, Inge Kosková a Romana Rotterová, Jitka Svobodová, Alena Kotzmannová anebo některé z členů umělecké skupiny Šmidrové.

Publikovala v řadě kulturních periodik, v denním tisku i na internetu. Naposledy byla vedoucí výtvarné rubriky Deníku Referendum a pracovala na monografii Bohuslava Reynka.

Umělec

• Ságlová Zorka