Alšova jihočeská galerie patří mezi významné sbírkové instituce v České republice. Její jádro spočívá v kolekci středověkého umění jižních a jihozápadních Čech a českého moderního umění. Mimo jiné spravuje eminentní sbírku nizozemského malířství 16. – 18. století.
Krajská galerie byla založena v roce 1951 jako jedna z prvních svého druhu. Svou činnost však zahájila až 1. ledna 1953 v pronajatých prostorech Jihočeského muzea. Po třech letech se přestěhovala do neogotické jízdárny zámku Hluboká nad Vltavou postavené vídeňským architektem Franzem Beerem (1845-1847). Jízdárna byla v letech 1954 – 1956 adaptována pro výstavní účely. První plány vytvořil Břetislav Štorm a projekt dokončil Jaroslav Fidra. Slavnostní otevření se konalo 15. dubna 1956. Již v roce 1967 galerie získala novou pobočku – Mezinárodní muzeum keramiky. Bylo umístěno do zrekonstruovaného zámeckého pivovaru v Bechyni a reagovalo na mezinárodní keramická sympozia pořádaná ve městě od roku 1966. Na základě výsledků sympozií AJG postupně vybudovala jedinečnou sbírku české i zahraniční keramiky 2. pol. 20. století. Další rozšíření nastalo koncem 80. let, kdy se galerii podařilo získat renesanční Wortnerův dům v Českých Budějovicích. Do roku 2001 bylo zřizovatelem AJG Ministerstvo kultury České republiky následně se jím stal Jihočeský kraj. (Rulíšek, Alšova jihočeská galerie)
Základem sbírky středověkého umění AJG byl soubor děl z majetku Diecézního muzea v Českých Budějovicích. Kolekce středověkých socha a obrazů vznikla díky snaze českobudějovického kanovníka Adolfa Rodlera, který v závěru 19. století shromažďoval rozsáhlý umělecký odkaz středověku na území budějovické diecéze. V druhé polovině 20. let sbírky muzea postupně přebíralo českobudějovické Městské muzeum v roce 1951 převedené na Krajské vlastivědné muzeum. Z jeho fondu byl vyčleněn soubor plastik a obrazů z období gotiky a baroka převedený do majetku AJG. (Lavička, Gotické umění) Kolekci doplnily sbírkové předměty i z jiných regionálních muzeí, dlouhodobé zápůjčky od soukromých sběratelů a katolické církve. Galerie rovněž získala pod patronaci zkonfiskovaná díla (např. sbírka holandské a vlámské malby Vlastislava Zátky či soubor děl z kláštera ve Vyšším Brodě), která byla po roce 1989 navrácena v rámci restitučních řízení. Jejich část galerie spravuje i nadále formou dlouhodobých zápůjček. (Látal, Lexová, Vaněk, Meziprůzkumy: Sbírka AJG 1300 – 2016)
Od svého založení se AJG věnovala akviziční činnosti. Již s příchodem prvního kurátora Jiřího Kropáčka začala soustavná snaha o zkvalitnění a rozšíření sbírky. V té pokračovali i další historici umění jakými byli Miloslav Krajný, Jan Kříž, Věra Nosková, Věra Linhartová, Hynek Rulíšek, Ivan Neumann, Vlastimil Tetiva a Hynek Rulíšek ml. Výrazná byla především aktivita kurátorů v 60. letech, kdy se nakupovala díla české moderny, surrealistů i poválečných autorů (výběrem: Jan Preisler, Antonín Slavíček, Václav Špála, Jindřich Štyrský, Toyen, členové Skupiny 42, Skupina RA, Mikuláš Medek, Jan Koblasa a další). (Rulíšek, Alšova jihočeská galerie) Důležitou část sbírky tvoří i díla jihočeských autorů (Otta Matoušek, Karel Valter, František Mrázek, Eva Prokopcová) a práce autorů tzv. postmoderny. Poslední výraznou akvizicí byl obraz realistického malíře Hippolyta Soběslava Pinkase Motlitba za oběšence zakoupeném v roce 2015.
Souběžně od svého založení se AJG věnovala výstavní činnosti. Zatímco přehlídky 50. let podléhali ideologii doby, během 60. let došlo v souladu s politickým uvolněním k prograsivnější výstavní dramaturgii. Do popředí se dostali avantgardní umělci a jednotlivé umělecké proudy českého umění 20. století. Výstava Imaginativní malířství 1930 – 1950 (1964), kterou připravila kurátorka galerie Věra Linhartová ve spolupráci s Františkem Šmejkalem, měla představit imaginativní tendence v českém umění včetně tehdy zakázaných autorů. Z politických důvodů však byla zakázána ještě před samotným otevřením. Vedle moderního a poválečného umění byla k vidění i přelomová výstava umění středověkého. Přehlídku Jihočeská pozdní gotika 1450 – 1530 (1965) připravil Jiří Kropáček ve spolupráci s Jaromírem Homolkou. V normalizačním období 70. let se v galerii objevila řada projektů představující díla vytvořená v duchu socialistického realismu. Vytvořeny byly rovněž nové stálé expozice za přispění kurátora galerie Hynka Rululíška: Flámské a holanské malířství 17. století (1978), kterou o rok později následovala expozice Gotické umění. S nástupem Vlastimila Tetivy v roce 1977 se v galerii začali pravidelně objevovat díla nastupující generace umělců, především skupiny Tvrdohlaví. Tetiva se v době polistopadové rovněž zasloužil o souborné přehlídky umění 20. století z fondu galerie a vytvořil řadu důležitých monografických výstav. Zároveň byly nově otevřeny upravené stálé expozice na Hluboké Gotické umění: Malířství a sochařství (2007) a Flámské a holanské malířství 16. – 18. století (2009). Současná výstavní strategie galerie v sobě kombinuje odborné i popularizační výstavy. Prezentuje vlastní sbírkové fondy i projekty vzniklé v kooperaci s externími kurátory a jinými galerijními a privátními subjekty. V roce 2016 bude otevřena nová stálá expozice na Hluboké Meziprůzkumy: Sbírka AJG 1300 – 2016.
Použitá literatura:
Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy: Sbírka AJG 1300 – 2016. Průvodce stálou expozicí Alšovy jihočeské galerie, Hluboká nad Vltavou, 2016.
Roman Lavička, Gotické umění: Průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie, Hluboká nad Vltavou, 2007.
Hynek Rulíšek, Alšova jihočeská galerie, in: Jiří Kropáček (ed.), Encyklopedie Českých Budějovic, České Budějovice, 1998.