Existence Galerie 207, stejně tak jako Galerie UM a Galerie NIKA, úzce souvisela s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze. Galerie 207 vznikla v roce 2008 jako ateliérová iniciativa přímo na škole, přičemž navazovala na Ateliér intermediální konfrontace a kladla si za cíl „profesionalizaci přístupu k profesím, které jsou spjaty s galerijní činností“ (Petr Krátký in: Petr Krátký (ed.), Galerie 207, Praha 2018). Přestože se nejednalo přímo o studentskou galerii ve smyslu jejího zřizování výhradně studenty, studenti se na jejím fungování značnou měrou podíleli. A to nejen jako vystavující, ale i jako součást produkčního týmu vedeného zkušenějším pedagogem-kurátorem (viz výčet kurátorských jmen níže). I díky tomu projekt fungoval především jako edukativní platforma. Svou činnost Galerie 207 ukončila v roce 2020.
Galerii 207 založil v roce 2008 Marek Meduna, člen skupiny Rafani a v té době také zastupující pedagog Ateliéru intermediální konfrontace (Jiří David měl tehdy sabatikl), společně s odborným asistentem ateliéru, Milanem Salákem. Výstavní prostor o rozloze 3 x 4 m se nacházel v rohu Ateliéru intermediální konfrontace v místnosti č. 207 a byl vymezen dočasnými sádrokartonovými stěnami. Na rozdíl od sesterských galerií VŠUP (UM a NIKA) nedisponovala Galerie 207 stálou lokací. V rámci budovy se tak několikrát přestěhovala a kromě původního místa se nacházela například v Ateliéru malby (307) nebo v Ateliéru fotografie (405). Prvotní koncept „dvě stě sedmičky“ spočíval v rychlém sledu prezentací externích, zavedenějších umělců střídajících se s výstupy studentů domácího ateliéru. Každé pondělí byla zahájena nová výstava, na kterou další den navazovala diskuze s autorem, představení jeho tvorby a tvůrčích procesů. V prvním roce fungování galerie se mezi vystavujícími hosty objevili např. Vladimír Skrepl, Tomáš Hlavina, Alena Kotzmannová, Radim Labuda, Tomáš Vaněk, Martin Zet nebo Fraser Blockehurst.
V roli kurátora se během dvanácti let působení galerie průběžně vystřídalo mnoho osobností současné vizuální kultury, přičemž teoretické či kurátorské zázemí nebylo nutně podmínkou. Marka Medunu a Milana Saláka v roce 2009 vystřídal další člen skupiny Rafani, Luděk Rathouský. Toho v roce 2011 nahradila Edith Jeřábková a Blanka Švédová, kurátorská dvojice historiček a teoretiček umění, v roce 2012 galerii převzal kurátor-umělec a pedagog Václav Magid a v roce 2014 pak bývalý student Ateliéru fotografie Pavel Sterec. Posledním vedoucím galerie byl od roku 2015 Petr Krátký, absolvent Ateliéru intermediální konfrontace. Pro všechny kurátory a kurátorky byla v rámci provozu galerie charakteristická úzká spolupráce se studenty. Kurátorská pozice se zde tedy blížila spíše roli pedagoga určujícího směr vývoje projektu, což také souviselo s akreditováním Galerie 207 jako předmětu, za jehož absolvování studenti získávali kredity.
I přes širokou škálu médií a přístupů, kterou Galerie 207 během více než dvě stě výstav dokázala představit, lze její konkrétnější zaměření odvozovat především podle jednotlivých vedoucích osobností a jejich kurátorských období. Zvláště v posledních letech šlo například pod vedením Petra Krátkého vysledovat tendence k prezentaci mladších umělců a experimentálnějších projektů, zatímco v prvních letech fungování se v seznamu vystavujících objevovala spíše zavedenější jména.
Záběr prezentovaných prací byl především intermediálního charakteru, kdy ve většině případů převládala site-specific instalace. Eva Koťátková například na své výstavě Pokoj 207 v roce 2011 pracovala s výstavním prostorem galerie jako s metaforou izolovaného pokoje pro duševně choré v nemocnici v anglickém Betlehemu. Yumiko Ono zase o rok dříve na výstavě Zahrada přenesla přesně vyměřený prostor galerie na zahradu AVU, kde vyrýpala všechny kameny a jejich odlitky následně přemístila zpět na půdu VŠUP. Michal Kohút v témže roce Galerii 207 dokonce deinstaloval a nechal ji na týden zmizet.
Důležitým a zcela zásadním momentem ve fungování galerie byla konfrontace. Bezprostřední setkání studentů se zkušenějšími umělci a otevřená diskuze nad vlastní i cizí tvorbou umožňovala formát Ateliéru intermediální konfrontace přenést do výstavního prostoru a práci studentů kriticky rozvíjet i „mimo“ prostředí domovského ateliéru. Tento model se pak – jak již bylo zmíněno – od roku 2011 dále rozvíjel založením předmětu s názvem Galerie 207, který byl otevřen jak studentům zmíněného ateliéru, tak ale mířil i na studenty katedry Teorie a dějin umění. Jednou z integrálních součástí předmětu pak bylo psaní odborných recenzí, v nichž si studenti mohli opět trénovat kritické myšlení a zároveň i přispět k budování archivního materiálu galerie.
V roce 2018 vyšel díky Nakladatelství VŠUP katalog Galerie 207 k desetiletému výročí jejího působení. Vzhledem k on-line podobě většiny výstavních materiálů i záznamů tak slouží jako důležitý dokument a umožňuje zajímavou exkurzi do minulosti tohoto projektu, který svou existenci ukončil 31. 12. 2020 po vnitřní diskuzi Katedry volného umění a rozhodnutí směřovat náplň galerie jiným směrem. Škola by však měla do budoucna nabídnout dva nové předměty, které budou na činnost Galerie 207 volně navazovat.