Galerie UM

Galerie UM, dříve Galerie VŠUP, je v trojici výstavních prostorů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze nejstarší. Založena byla v roce 2000 a od následujícího roku zde jsou pravidelně prezentovány vybrané výstavy. Na rozdíl od sesterských galerií Galerie 207 a Galerie NIKA vzniklých jako iniciativa zdola s emancipačním potenciálem pro užší cílovou skupinu,  se Galerie UM zaměřuje spíše směrem „ven“ – na návštěvníky, kteří nemusejí být nutně součástí akademické půdy a diskurzu. Výstavní prostor, jenž se nachází v přízemí školy hned vedle hlavního vchodu, má ambice prezentovat široký záběr mezioborové výuky na VŠUP, a významným způsobem tak naplňuje reprezentativní funkci.

Do roku 2013 fungoval tento prostor pod názvem Galerie VŠUP. Přejmenování na Galerii UM proběhlo v rámci proměny loga a korporátního designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové, a to současně se zavedením nové zkratky pro celou uměleckou instituci (UMPRUM). Tento krok byl tehdejším rektorem Jindřichem Smetanou zdůvodňován nelibozvučností původního „VŠUP“, ale i historií spojenou se zkratkou „UMPRUM“ jakožto zavedeným a často užívaným pojmem (Johanka Lomová: VŠUP vs. UMPRUM, https://www.artantiques.cz/vsup-vs-umprum, cit. 30. 7. 2021).

Výstavní program galerie čítající zhruba deset výstav ročně spolu s doprovodným programem se odvíjí od výsledků veřejně vyhlášené soutěže, která je otevřena projektům studentů, pedagogů a absolventů VŠUP, ale i externistům. Dramaturgický plán sestavuje výstavní komise složená ze zástupců školy a podle oficiálního prohlášení klade důraz na „prezentaci tvůrčí činnosti, která zaručuje adekvátní vyvážení mezi volným uměním, designem, intermédii a architekturou“. (Galerie UM, https://www.umprum.cz/web/cs/galerie-um, cit. 30. 7. 2021) Škola nabízí produkční a částečné finanční zajištění s tím, že externím vystavovatelům je ovšem účtován poplatek za pronájem výstavního prostoru. Výstavní podmínky jsou proto do určité míry exkluzivní a veřejnou soutěž lze chápat jako primárně otevřenou směrem dovnitř. Kromě výstavních projektů sloužila galerie v minulosti také k prezentaci klauzurních a diplomových prací studentů školy.

Galerie UM podle již zmíněného záměru prezentovat průřez multimediální tvůrčí činností VŠUP svým vystavujícím nabízí volnou ruku při návrzích výstavních projektů, a získává tím možnost široké škály zpracovávaných témat. Kromě prezentace současného umění vznikajícího přímo v patrech budovy nad galerií (např. A1.zip, 2019; Don’t Panic!, 2019) se zaměřuje i na retrospektivní a historické výstavy (např. Jaroslav Benda 1882–1970, 2017; Čau Zajíc – TYPO 9010, 2016; Z Prahy až do Buenos Aires, 2014) zabývající se převážně designem a architekturou. Obecným průsečíkem je pak vždy samotná instituce VŠUP.

Příkladem může být výstava z roku 2019 Kdo, když ne kdy. Okupační stávka na VŠUP v roce 1989 kurátorů Kláry Pelouškové a Vojtěcha Märce. Ta se věnovala okupační stávce, která proběhla krátce po 17. listopadu 1989 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Kurátoři a zároveň absolventi teoretického studia na zmíněné škole zpracovali archivní dokumenty textového, vizuálního i audiovizuálního charakteru a návštěvníkům umožnili uvědomit si a přehodnotit míru akademické angažovanosti dnešních dní skrze prizma historické události. Samotná instalace kombinovala dobové materiály, jako byly plakáty, transparenty, letáky a fotografie, spolu s videem a filmem. Především audiovizuální složka výstavy působila jako vítané odlehčení od jindy mnohdy textově přetížených výstav zpracovávajících historickou událost. Omezený prostor galerie se zde, stejně jako u mnoha jiných výstav, řešil dřevotřískovými panely a stoly, které místnost strukturovaly a dělily na několik pomyslných částí.

S podobným, ovšem radikálnějším architektonickým řešením prostoru pracovala i ambicióznější výstava Síla i budoucnost jest národu národnost. Architektura a česká politika v 19. století historika architektury a současného rektora VŠUP Jindřicha Vybírala. Výstava, která byla zahájena na konci roku 2020, má být prvním výstupem výzkumného projektu Architektura a politika, na němž participuje tým odborníků z Katedry teorie a dějin umění a jenž je zároveň financován Ministerstvem kultury. Prostor galerie, koncipovaný jako architektonický ateliér, byl kromě pracovních desek rozdělen i reprodukcemi dvou slavobrán tematicky odkazujících k vlastnímu obsahu výstavy.

Architektonické zpracování prostoru galerie, bývalého ateliéru Josefa Wagnera, se tak stává zajímavým prvkem a úkolem všech výstav. V tomto white cube modelu se totiž u vstupu navíc nachází malé knihkupectví Nakladatelství UMPRUM, které do prostoru výrazně vstupuje – omezená výstavní plocha tak vybízí k odvážnějším zásahům a klade důraz na variabilitu projektů.

2021

KURTOVI / Ateliér veškerého sochařství k osmdesátkám Kurta Gebauera – kurátorka: Martina Vítková

2020

Jindřich Vybíral – Síla i budoucnost jest národu národnost. Architektura a česká politika v 19. století

Milan Pekař – Popovrchu

Skupinová výstava Ateliéru textilní tvorby UMPRUM v dialogu s nizozemskými designéry – Mise, vize, revize

2019

Lenka Glisníková, Tania Nikulina – Variations on relations

Olga Krykun – Don’t Panic!

Ateliér keramiky a porcelánu UMPRUM – Výpal / 100 let Ateliéru keramiky a porcelánu

2018

David Fesl, Kateřina Holá a Jiří Kovanda – Všechno mi může být ničím / Everything Means Nothing To Me

Diplomové práce Ateliéru skla – Naskle, balíme!

Matěj Činčera, Jan Kloss, Adam Štěch – Pocta detailu: design jako svébytná součást modernistické architektury a interiéru

2017

Jaroslav Benda 1882–1970, kurátoři: Petra Dočekalová, Radek Sidun

Marie Lukáčová a Jan Roček – Pilíře konfliktů

Jan Boháč – MŮŽU?

Výběr výstav realizovaných v Galerii UM v letech 2013–2016:

One after another

Kurátoři výstavy: Michal Froněk, Jan Němeček, Michal Malášek

Anotace: Na výstavě se představí absolventi ateliéru Design III VŠUP Michala Froňka a Jana Němečka (Olgoj Chorchoj) se svými návrhy ze své profesionální praxe (např. Jan Čapek, Jan Čtvrtník, Lucie Koldová, Dan Gonzáles, Roman Vrtiška, Vladimír Žák a další).

Můj baťovský domek

Kurátorka výstavy: Jitka Ressová

Anotace: Cílem výstavy, která prezentuje současné úpravy baťovského bydlení ve Zlíně, je konfrontovat někdejší záměry tvůrců s novými požadavky a představami současných obyvatel. Představeny jsou vybrané zdařilé a zajímavé rekonstrukce různých typů baťovských domků. Atmosféru vnitřní atmosféry bydlení a obraz ze života v domě dokreslují fotografie Libora Stavjaníka. K výstavě vychází katalog.

Pozice

Autoři výstavy: Evžen Šimera a Tereza Fišerová

Anotace: Jaké pozice může divák na výstavě zaujmout a v jakých se nacházejí vystavené objekty? Metody, specificky vlastní Tereze Fišerové a Evženu Šimerovi, zůstávají rozeznatelné, jejich autorství však již zdaleka není jednoznačné. Docházejí tak k definování různých pozic v obecných možnostech výstavy. Výsledkem je soubor objektů, jejichž (ne)využití člověk může a nemusí odhalit. Pozice díla se stane nejasná, pozice diváka nejistá.

Věci a slova: umělecký průmysl, užité umění a design (1870 – 1970)

Autorky výstavy: Lada Hubatová-Vacková, Martina Pachmanová, Pavla Pečinková

Anotace: Umělecký průmysl, užité umění a design zaznamenaly v průběhu let 1870-1970 výraznou proměnu nejen v rovině formálního stylu, ale i v rovině společenských priorit. Pro umělecký průmysl konce 19. století je charakteristický vyšívaný dekorativní vějíř, pro užité umění modernismu efektivně uspořádaná kuchyně, pro poválečný design funkční televize. Vybrané historické předměty jsou doplněny o autentický dobový komentář teoretiků a kritiků oboru (Eitelberger, Hostinský, Šalda, Tyršová, Vaněk, Loos, Markalous, Teige, Brouk, Kotík, Šindelář, Lamarová, a mnozí další). K výstavě vychází obsáhlá antologie textů.

Z Prahy až na konec světa: výstavy „ženského umění“ a mezinárodní reprezentace meziválečného Československa

Kurátorka výstavy: Martina Pachmanová

Anotace: Výstava mapuje různé aspekty „ženského umění“ na meziválečné české výtvarné scéně, a to především skrze jeho úlohu v mezinárodní reprezentaci. Její hlavní součástí je dílčí rekonstrukce jedné z „vývozních“ expozic, jež se s posvěcením státních orgánů mezi válkami realizovala v roce 1929 v Argentině pod kuratelou Ženské národní rady a Kruhu výtvarných umělkyň. K výstavě vychází katalog.

Resort

Autor výstavy: Martin Hrubý

Anotace: Výstavní projekt je vyústěním diplomové práce Martina Hrubého, kterou autor realizoval v ateliéru Intermediální konfrontace u Jiřího Davida na UMPRUM. Hlavní částí projektu je film o spletité historii bývalého letního resortu ÚV KSČ ve Vystrkově u Orlické přehrady.

UM kola

Autoři výstavy: Adam Šimeček, Kristýna Zámečníková

Anotace: Výstava představí různé typy kol, které navrhli absolventi a studenti UMPRUM, jako je např. Ondřej Tobola, Jerry Koza, Michal Malášek, Mikuláš Novotný, skupina OKOLO (Adam Štěch, Matěj Činčera, Jan Kloss), Adam Šimeček a další. Na výstavě jsou předvedeny ukázky spolupráce mezi designéry a firmami, specializujících se na výrobu jízdních kol.

B.H.G.

Anotace: Výstava studentů Katedry volného umění Martina Nitry, Davida Krňanského, Martina Lukáče a Juliuse Reichla.

Cizí dům? Architektura českých Němců 1848 - 1891

Kurátorka výstavy: Věra Laštovičková

Anotace: Cílem výstavy je ukázat vazby mezi českou a německou architekturou v období, kdy se oba zemské národy teprve začínají proti sobě vymezovat a hledat svou vlastní kolektivní identitu. Prezentována je nejen tvorba česko-německých architektů, ale také architektura měst v někdejší německé jazykové oblasti. Pozornost se soustředí rovněž na ty stavby, které hrály v utváření národního uvědomění českých Němců rozhodující roli: spolkové německé domy, německá divadla, turnerské tělocvičny, radnice německých měst nebo luteránské kostely. K výstavě vyšel katalog.

Pavel Štecha: Chataři

Kurátorka výstavy: Hana Buddeus

Anotace: Výstava představí málo známé a přitom jedinečné dokumentární fotografie bývalého pedagoga UMPRUM Pavla Štechy (1944-2004). Výstava se koná v rámci 5. ročníku konání Festivalu Fotograf v říjnu 2015.

Tam a zpátky. Současný design, architektura a urbanismus v ČR

Kurátoři: Lada Hubatová-Vacková, Pavla Pauknerová, Cyril Říha

Anotace: Výstava prezentuje případy tematizace času a současnosti v díle mladých českých designérů a architektů. Zároveň však chce též kriticky otevřít současný pohled na otázky lokální české identity v umění na pozadí globálního multikulturalismu. K výstavě vychází katalog.

Per astra ad monstra

Autorka výstavy: Eva Skopalová

Výstava jako předivo dějin. Projekt Per astra ad monstra je vizuální studií k dílu Markéty Jáchimové Enter the Void provázaný projekcí Davida Noska Studie I-IV.