Karlin Studios

2005–2022
Křižíkova 34
Praha
+420 608 955 150

Karlin Studios se za dobu svého téměř dvacetiletého působení staly respektovanou kulturní institucí, která získala poměrně záhy renomé inovativního uměleckého prostoru s kvalitním výstavním programem. Jako soukromý projekt fungující mimo oficiální kulturní politiku hlavního města pomáhaly Karlin Studios umělcům, kteří se v průběhu let podíleli na programu instituce, v jejich rozvoji a růstu. Projekt, jehož název byl odvozen od pražské čtvrti, ve které sídlil, byl založen v roce 2005 – tedy pouhé tři roky poté, co byl celý Karlín zasažen silnými povodněmi a stále probíhala pomalá obnova čtvrti.

Zakladateli projektu byli Alberto Di Stefano – architekt, sběratel a obchodník s realitami původem z Itálie – spolu s umělcem a pedagogem Jiří Davidem. Provoz Karlin Studios byl od začátku rovněž provázán s občanským spolkem Futura o. s., který Di Stefano založil v roce 2003 společně se svým partnerem, umělcem Eugeniem Percossim. Projekt Karlin Studios vznikl primárně s cílem zaměřit se na tvorbu mladých, ev. u nás méně známých českých a zahraničních umělců a podpořit jejich spolupráci, ale i jednotlivé projekty.

Zázemí, které galerie poskytovala, bylo poměrně velkorysé, a to jak do velikosti prostor, tak i v rámci akceptování nových projektů. Od samého počátku zde bylo zásadní přeshraniční propojení: pravidelně tak byly k vidění skupinové výstavy českých umělců společně se zahraničními autory, jež u nás byli méně známí anebo českým publikem dosud zcela neobjevení. V případě umělců nejmladší generace se navíc často jednalo o novou zkušenost s rozsáhlejším výstavním prostorem. Jako příklad lze zmínit tyto výstavní projekty: Ivo Burkovic, Wieland Schönfelder, Paul Wiersbinski: Když teče v ulicích krev, já nakupuji (2013), Denise Ferreira da Silva & Arjuna Neuman, Anetta Mona Chișa, Haseeb Ahmed: Pozemšťané*ky III: Vzorce (2021) či zcela poslední prezentovaný projekt II.: Něžná Šárky Koudelové taktéž z roku 2021.

V opravené tovární budově, která dříve patřila ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), vznikl na tehdejší dobu a české prostředí zcela ojedinělý komplex výstavních prostor, které čítaly na 200 metrů čtverečních, plus ateliéry i místa pro rezidenční umělce. Ty byly poskytovány převážně autorům mimo tuzemskou scénu, jejichž samostatné výstavy nebo jejich zapojení do rozsáhlejšího programu studií byly součástí komplexní dramaturgie místa. Zároveň byly KS důležitým prostorem pro české autory, kteří se později proslavili i v zahraniční. Již v roce 2005 zde vystavovala Eva Koťátková, v roce 2018 zase Klára Hosnedlová, která je nyní zastupovaná prestižní londýnskou galerií White Cube. V době založení studií tak šlo o první projekt tohoto druhu v Praze, tedy o obdobu zahraničních uměleckých institucí využívajících velkorysých prostor opuštěných industriálních staveb v okrajových částech města, tzv. brownfieldů.

Budova bývalé továrny ovšem patřila developerské firmě M2 Real Estate, která občanskému spolku v roce 2015 oznámila ukončení pronájmu. Celkový program v té době zajišťoval především produkční tým Futury v čele s Michalem Novotným, kurátorem a ředitelem Futury mezi lety 2011 a 2018, a Caroline Kryszton, kurátorkou a projektovou manažerkou původem z francouzského Metz. Na grafické podobě a později i celém vizuálu se podílel umělec a grafický designér Jan Brož.

Po skončení fungování v bývalé továrně ČKD tak následovalo hledání nových prostor, ve kterých by Karlin Studios, zastupované občanským spolkem Futura, mohly dále fungovat. Po dlouhém vyjednávání s magistrátem hlavního města Prahy byla spolku nakonec nabídnuta hala v č. 40 v pražské holešovické tržnici. Počítalo se s pětiletým bezplatným pronájmem i proto, že budova byla již dvacet let bez využití. K tomuto přesunu však nakonec nikdy nedošlo. V lednu roku 2016 sice byla zápůjčka schválena Radou hlavního města Prahy, v červnu téhož roku však byla bez udání důvodu zrušena a budovu získal jiný subjekt (Signal festival a společnost OSE Czech Republic, která se zaměřuje na projekty související se vzděláním a rozvojem financované z národních grantů, evropských fondů a komerčních zdrojů). Po dalším půl roce se nakonec podařilo získat prostor v karlínských kasárnách (Kasárna Karlín), pětipodlažní neoklasicistní budově z roku 1844, kterou v rámci projektu podporujícího kulturu v nevyužívaných prostorách poskytl Matěj Velek. Ten již předtím vedl tři roky tým, jenž měl na starost kulturní centrum fungující na Nákladovém nádraží Žižkov.

Ani zde však spolek výstavní prostory nevlastnil. Projekt Karlin Studios tak byl – zatím, zdá se, finálně – ukončen v roce 2022 po opětovném vypovězení nájmu a také Futura v tu chvíli ohlásila roční pauzu. Důvodem byl odchod Kryszton – která se stala ředitelkou Futury po odchodu Novotného na post vedoucího Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha v roce 2019 – na mateřskou. I přes vyhlášený open call se na její místo nepodařilo najít adekvátního nástupce. Poslední výstavou v Centru pro současné umění Futura byla výstava Anny Zemánkové Tajný ráj duše a květiny představ, kterou kurátoroval Lukáš Hofmann (aka Saliva). Karlin Studios své působení zakončily výstavou Grzegorze Demczuka s názvem Slapstick a kurátorským a uměleckým projektem Šárky Koudelové nazvaným II: Něžná, což byla skupinová výstava koncipovaná jako druhá kapitola celkem třídílného projektu, který se v sérii výstav zabýval tématy rezonujícími v soudobé společnosti. K nim řadí například nové metody spolupráce, jež se promítly do výběru přizvaných autorů. Byli mezi nimi jak začínající, tak již etablovaní autoři z tuzemské i zahraniční scény (kteří již ale v Praze někdy v minulosti vystavovali). Svými díly tak byli zastoupeni Néphéli Barbas, Nika Kupyrova, Merav Kamel & Halil Balabin, Eliška Konečná, Jan Matýsek, Marie Raffn, David Pinkava a Monika Žáková.

Karlin Studios staly významným místem na tuzemské umělecké scéně známým pro inovativní projekty spojené s profesionální produkcí. Jejich programu se účastnila celá řada výrazných osobností, které dosáhly i mezinárodního úspěchu, mezi jinými například již zmíněná Eva Koťátková, Šárka Koudelová nebo Klára Hosnedlová, dále pak třeba Lenka Klodová, Václav Stratil, Jiří Skála, Anna Solal, Bas Jan Ader, Ursula Biemann a mnoho dalších.

2024

2021/2022
Šárka Koudelová a hosté: Néphéli Barbas, Nika Kupyrova, Merav Kamel & Halil Balabin, Eliška Konečná, Jan Matýsek, Marie Raffn, David Pinkava, Monika Žáková – Skupinová výstava II.: Něžná, 25. 11. 2021 – 16. 1. 2022
Grzegorz Demczuk – Slapstick
25. 11. 2021 – 16. 1. 2022

2021
Denise Ferreira da Silva & Arjuna Neuman, Anetta Mona Chișa, Haseeb Ahmed – Pozemšťané*ky III: Vzorce
Johanka Belišová, Ondrej Houštava, Kvet Nguyen, Paula Malinowska, Daniel Rychlo, Tatiana Takáčová, Martin Piaček – The Burn before the Burn-out (The Promethean False Promise)
Ondřej Doskočil & Klára Švandová, Miloš Kurovský, Vojtěch Novák, Matyáš Maláč, Marek Delong & Anna Slama, Monika Kováčová – Clueless Agency: Ward no gateman, draw on nametag, pals spit peels, slap, tips, sleep

2020
Jan Kostohryz – Vosa v kelímku
Dominika Trapp – Power must grow, if it doesn’t grow it rots.
Jakub Tajovský – These Woods Are Where Silence Has Come To Lick Its Wounds
David Fesl – Nejslabší vykradač hnízd / The Weakest Nest Robber
Viktor Timofeev – God Object

2019
Sári Ember – Glorious Times
Martina Růžičková & Kristína Jamrichová – Mycelium Unbound Storytelling
Andrej Škufca – Black Market / Zero Hedge
Daria Melnikova – Palette
Katarína Hrušková – Cumulus Root / Kořen kumulu
Marie Lüder & Miranda Keyes – Cry Uncial
Lukáš Essender – Your neck mixed with dark amber, ginger lily and infatuation or a place.

2018
Klára Hosnedlová – Sedící Žena
Martin Piaček – Studie pro spící sad
Ádám Kokesch –Palm house

2017
Ilona Németh : Manufaktura cukrových homolí
APART collective: A part of Monolith
Piotr Bosacki: Films To Watch

2016
James Lewis : Myší úklid
Daniela Baráčková a Tereza Severová : PLNÁ MÍSTNOST A ŠEDESÁT DVA KILO NAVÍC
JAN NÁLEVKA

2015
TEN DŮM SEM NEPATŘÍ: 10. let výročí Karlin Studios
ONDŘEJ VINŠ: TOTÉŽ, ALE JINAK
JULIANA HÖSCHLOVÁ: UŽ SE TO VALÍ!

2014
Gen 2:7-18
PRAGUE PRIDE: EAST SIDE STORY
CENTRUM M6: URBAN PANGEA PEOPLE

2013
Ivo Burkovic, Wieland Schönfelder, Paul Wiersbinski: KDYŽ TEČE V ULICÍCH KREV, JÁ NAKUPUJI
Zpětná Dráha Merkuru
THAT. WAS. NOT. US: MEMENTO PROJEKT

2012
P.O.L.E. – Démon souhlasu
ZÁVISLÍ POZOROVATELÉ
POSLEDNÍ PROSTOR PRO ČLOVĚKA

2011
Lenka Klodová: Sociální potvora
ART HAS NO HISTORY!
Onomatopoeia

2010
Adam Štech: Sýkora, Kvíčala, Šimera, Žížala, Video: Lukáš Kokeš

2009
Michal Šiml:V některých místech antropologického muzea dochází k posunu bodu spojení.
Prague Biennale IV

2008
Ivan Vosecký: Nigdo

2007
Safe (skupinová výstava)

2006
Eugenio Percossi – Forever Karlin studios

2005
Eva Koťátková: Věčné stavy
Václav Stratil: Čistá Mafie