Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových

Museum Kampa je neodmyslitelně spjato s osobností Medy Mládkové (1919), sběratelky a zakladatelky Nadace Jana a Medy Mládkových. Kulturní prostor funguje ve zrekonstruované budově Sovových mlýnů na břehu Vltavy od roku 2003. K jeho otevření vedlo darování sbírky, kterou mecenáška nashromáždila spolu se svým manželem, ekonomem Janem Viktorem Mládkem, hlavnímu městu Praha.

Manželé strávili většinu svého života v exilu v zahraničí. S umělci, kteří se v jejich sbírce nacházejí, měli často blízké, osobní vztahy. Kolekci proslavila především díla Františka Kupky. Ta tvoří jednu ze základních linií sbírky a zároveň představují jeden z nejucelenějších souborů Kupkova díla na světě čítající na 215 studií, kreseb a obrazů.

Kromě Františka Kupky, jehož jméno se stalo téměř synonymem sbírky musea, se v ní nacházejí také díla Otty Gutfreunda, Jiřího Koláře a dalších významných, především středoevropských tvůrců. Část z této sbírky je vystavena v rámci stálé expozice muzea. Vedle vlastní kolekce manželů Mládkových je ve správě muzea i umělecká Sbírka Jiřího a Běly Kolářových a Sbírka pro Jindřicha Chalupeckého. První jmenovaná byla museu, respektive nadaci do opatrovnictví darovaná přímo manželi Kolářovými. Jde o její významnější část, která zahrnuje například díla Skupiny 42, ale i různé záznamy akcí konceptuálních umělců (Knížák, Mlčoch, Miler) nebo tvorbu zahraničních umělců (Rodin, Maciunas). Druhá zmíněná vznikla ke konci roku 1989 a pod názvem K poctě Jindřicha Chalupeckého byla vystavena v pražské Národní galerii. Dle původního záměru se měla díla následně prodat a výtěžek měl být věnován na zakoupení hemodialyzačního přístroje, jenž měl pomoci těžce nemocnému teoretikovi umění. Švédská nemocenská firma přístroj nakonec darovala s tím, že bude předán československému zdravotnictví. Sbírka tak nadále existuje jako celek.

Neméně zajímavé jsou i osudy samotné budovy, kde Museum sídlí. Nejstarší zmínka pochází už z roku 1393. Předpokládá se však, že mlýny, které založil řád sester benediktinek, vznikly ještě mnohem dříve, pravděpodobně již v 10. stol. Pro takovouto stavbu se jednalo o ideální polohu. Po několika rušných staletích, kdy zdejší stavby opakovaně zachvacovaly požáry, budova v roce 1896 finálně vyhořela. Zdevastovaný prostor v roce 1920 odkoupila pražská obec, která jej od té doby vlastní. Po druhé světové válce zde sídlila například Akademie věd nebo Ústav pro českou a světovou literaturu. Jak se na stránkách Musea uvádí, vzhledem k dnešnímu využití není bez zajímavosti, že o vzniku galerie se zde uvažovalo již mezi světovými válkami. V letech 2000 až 2001 prošlo stavení rozsáhlou rekonstrukcí, která Sovovy mlýny uvedla do dnešní podoby.

Po delším jednání získala Nadace Jana a Medy Mládkových do správy také blízkou stavbu na nábřeží Kampa známou jako Werichova vila nebo Dobrovského domek. Rekonstrukce proběhla mezi lety 2015 až 2017, prostor má sloužit ke kulturnímu využití.

Museum Kampa u nás představuje nejznámější příklad spojení soukromé osoby sběratele s veřejnou správou za účelem prezentace uměleckých děl z původně privátního vlastnictví veřejnosti. Ve svém programu se kromě představování děl ze sbírek věnuje výstavám převážně moderního a současného umění.

Podobu výstavního konceptu Musea Kampa vždy spoluutvářelo velké množství přizvaných kurátorů a významných zahraničních osobností. Ať již šlo o světově uznávané umělce, jakými je například Julian Opie (výstava v roce 2007 s názevem Walking on Vltava), nebo výrazné účastníky mezinárodní scény. Například nad výstavou děl Josepha Beuyse uspořádanou v roce 2006 záštitu převzal Thomas M. Messer, emeritní ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku. Z českých kurátorů s institucí spolupracovala například Pavla Pečinková či Martina Pachmanová. Záběr představovaných projektů je rozmanitý, pro Museum Kampa je rozhodující určitá úroveň kvality a místo díla v příběhu dějin dvacátého až jednadvacátého století.

2017

Jan Koblasa – 85

Radek Kratina – Konstanty a proměnné

Adolf Born – Jedinečný svět

Josef Hampl

2016

Jiří Valenta a mysterium uměleckého znovuzrození / informelní tendence v padesátých a šedesátých letech 20. století

Josef Istler

Boštík, Kolář, Moucha, Zeithamml

2015

Jiří Bielicki – Vznášení; tvorba z 60.-90. let

7+1 Mistři českého skla

Pavel Nešleha - Via Canis

2014

Richard Fremund (1928—1969), 19. září - 7. listopadu 2014

Pohádkový svět Zdeňka Smetany

2013

Josef Lada – Co přináší zima

Gerald Scarfe, Pink Floyd v Praze!

Judita na Kampě: Klimt / Mucha / Kupka z českých sbírek!

2012

Zdena Fibichová (1933-1991)

2011

Vladislav Mirvald

Jindřich Vik

2010

Josef Svoboda – Robert Wilson

Ladislav Novák

2009

Václav Jíra: Strojky II.

Zdeněk Sýkora – Karel Malich: Linie a dráty – Dialog

2008

Adéla Matasová: Mluv ke mně

Kafka – Borges – Jack Vanarsky

2007

Perem a tuší – Jiří Jun

Bernardí Roig – The Light Exercises Series

Julian Opie – Walking on the Vltava

2006

Joseph Beuys

Procházka s Jiřím Kolářem

Portréty – Alexandra Parik

Ultra Violet – a její symboly věčnosti

2005

TURBULENCE – Karel Malich / Federico Díaz / E-Area / Zbyněk Baladrán

Dana Zámečníková

COMBINACION - Science meets Art

Strojky – Václav Jíra

Momentos Mutanes / Momentky přeměněné - Pavel Hokynek

La Suit Voirin – Pierre Alechinsky

Tak blízko, tak daleko – Jindřich Štreit

Olověný Dušan 2005

Jiří Straka

2004

Grosse Skulptur – Bruno Gironcoli

Certain Traces – New Dialogue: Los Angeles / Prague 2004

Water Based – Catherine Cabaniss

Obrazy inspirované příběhy Jorge Luise Borgese - Zdravko Ducmelic

Words and Images - Netherlands Graphic Design (2000–2004)

Pasáž – Matej Krén

Vertikály – Květa Pacovská

2003

Fotografie Yoko Ono – Jaroslav Brabec

Women's Room – Yoko Ono

Plastiky – Milan Dobeš, Kurt Gebauer, Jiří Beránek

Kurt Gebauer

Jiří Beránek

Josef Albers