sam83

Galerie sam83 se nachází v České Bříze, asi 5 kilometrů severně od Plzně a je součástí venkovského stavení, které zahrnuje keramickou dílnu, ateliér, rezidenční byt a rodinný dům se zahradou. To vše tvoří její zázemí. Galerie sam83 totiž hranice galerijního provozu, jak jej známe z městských institucí, komerčních galerií i menších projektů typu artist run space, překračuje různými specifiky, které z ní na české umělecké scéně činí skutečný unikát. Výchozím bodem mnohostranných aktivit této galerie je umělkyně a osobnost Sráče Sama, kolem které se pohybuje stálý i proměnlivý kolektiv lidí tvořící soustředné kruhy spolupráce.

Sráčův přístup ke kulturní organizaci je definovaný v koncepci Vize pro novou kulturu (1989) – komplexním souborem principů a metod, jež galerie sam83 aktivně naplňuje. K základním bodům vize patří chovat se ekonomicky, ekologicky a sociálně.

Vize pro novou kulturu zpochybňuje nutnost umělých rámců vznikajících ve státních či jiných institucionálních strukturách. Jedním z takových rámců, kterému jsme v kulturním provozu uvykli, je centralizace uměleckého dění do velkých měst. Poloha galerie na vesnici, kam o víkendu ani nejezdí autobus, ale zato v ní žijí lidé, jež si zaslouží stejnou míru kulturní péče, je praktickou a vědomou snahou o její decentralizaci a autonomii. Vernisáže i výstavy jsou i přesto hojně navštěvovány, a to jak lidmi přijíždějícími z měst, tak i místními, což se daří především díky dlouhodobé a pečlivé práci s různým typem diváka. Takto pak vzniká společný prostor pro širokou horizontální komunikaci a budování někdy profesních, především ale kamarádských vztahů, k nimž přispívá rodinná atmosféra pořádaných událostí.

Sráč také kritizuje a odmítá grantovou politiku pro její přílišnou byrokratizaci a neefektivnost a na provoz galerie si vydělává pomocí keramické dílny a soukromých prostředků. Díky tomu je také možné galerijní program koncipovat zcela svobodně. Tato programová a koncepční anarchie čerpá z myšlenky, že když státní struktura není schopna zajistit uspokojivou sociální a kulturní politiku, je třeba přistoupit k sebeorganizaci. Což nemá nic společného s nesystematičností nebo chaosem, právě naopak; dlouhodobé udržování soběstačného projektu je podle kurátorky galerie Denisy Bytelové: „podmíněn neradostnou prací. Je to druh totality a výsledek úsilí nedemokratické smečky.“

Co se týče kurátorského přístupu, Denisa Bytelová a Sráč Sam vycházejí z toho, že diváci jsou si rovnocenní, třebaže každý vyžaduje různou míru kultivace. Kurátorky ve svém přístupu volí zodpovědnost a mnohostrannost a vyhýbají se jakékoliv selekci na základě pozice vystavujících v institucionálním uměleckém provozu, věku, pohlaví, či genderu. Témata a texty se vyhýbají přílišné a elitářské intelektualizaci, zároveň ale neslevují z laťky současného umění v jeho závažnosti a kritice směřované ke světu, nebo zpytující člověka samotného. Rovnováhy se zde dosahuje sice subjektivním, zato však erudovaným, poučeným a zároveň lidským hodnocením umělecké kvality.

Sráč Sam ale také rád experimentuje a často k sobě přivádí autory, kteří by se jinak zřejmě ani nesetkali, nebo které umělecký provoz z různých důvodu opomněl. Proto se zdejší výstavní dramaturgie liší od jinde charakteristických projektů a divák zvyklý na velkoměstské výstavní stereotypy je často překvapen. Mezi vystavujícími tak například najdeme mezinárodně známého „trendaře“ Matyáše Chocholu, ale také Sráčem objeveného a okouzlujícího fotografa a samouka Petra Halámku nebo třeba průkopnici jedinečné textilní techniky Aradekor Miladu Hynkovou. Bytelová a Sráč se tak mohou tiše pousmát nad názorem, že nás na české umělecké scéně už nic nepřekvapí. Pro mě osobně to Sráč shrnul ve výstižném tvrzení, že „některé věci jsou jen ten pohyb v umění a některé to umění samo.“ Galerie sam83 se tak soustředí na momenty, které jsou uměním uvnitř sebe a které zároveň existují mimo kategorie trendů a institucionálního úspěchu. Setkáme se zde s mnohými přístupy, jazyky a myšlenkami.

Kromě samotné galerijní činnosti tvoří aktivity sam83 i doprovodný program zahrnující přednášky, projekce, čtení, koncerty a udržování depozitáře uměleckých děl v Klatovech. Důležité je také pořádání samostatných i skupinových rezidenčních pobytů na vícero místech České republiky, ale i mezinárodně, které jsou součástí dlouhodobého projektu Umělec na chatě. Tyto snahy můžeme obecně shrnout a charakterizovat pojmem péče, což také představuje jeden ze stěžejních bodů Sráčova přístupu. Péčí je jak kultivace a přístup k informacím, tak i poskytnutí důvěry, například v podobně vernisážového pozvání kohokoliv do vlastního obývacího pokoje s večeří u rodinného stolu. Významná je také vydavatelská činnost sam83, díky níž vychází především kulturníh čtvrtletník Pižmo, který svými rubrikami kromě výtvarného umění reflektuje i literaturu, hudbu a film.

2018

Amalia Fonfara, Martina Kocmannová, Magdalena Manderlová, Zlata Ziborová - TING TAR TID / TTT

David Krňanský a Luděk Míšek – Důraz není nikde kam se podíváš

2017

Petr Brožka – Zas sám

Kristina Láníková – Krátké dějiny zraňování

2016

Marie Blabolilová, Juliana Höchslová, Lucie Mičíková, Tereza Velíková – Žádná mimořádná situace**Ale dnes se to nestalo

Jiří Hůla – Užitý systém

2015

Anežka Hošková – Tabule/Blackboard

Matyáš Chochola a Toni Scheubeck – klacky šutry kameny

Jan Fabián – Fabián

Ondřej Maleček – Poctivá chyba

Petr Halámka – Království devadesátek

2014

Lenka Vítková a Ondřej Vinš – Sobota

Martin Froulík – Výlet do hor

Václav Girsa – Dotkni se ducha

Jaroslav Prášil – LOVE

2013

Darina Alster – Laktační umění

EDGAR – Ahoj kocourku, můžu se tě na něco zeptat?

Václav Stratil a Martin Helán – Otevřený kruh

2012

Dan Vlček – Zpívá-li ucho

H3T Architekti

Pavla Malinová a Veronika Vlková – Je to ve mne jako v koze

2011

Bronislava Šnajdrová a Jiří Valoch – Podle Slavíka ________ga

Sylva Francová – In Panel (atd.)

2010

Květa Monhartová & Jiří Surůvka – Proč soutěží město PIVO s městem UHLÍ?

Daniela Mikulášková, Jan Karpíšek, Sam, Viktor Takáč, Veronika Dolanská, Milada Hynková – Kluci a holky, co jim to nevadí

Matyáš Chochola – Jezdecký pomník boha

2009

Markéta Váradiová, Michal Slejška – 2009: Vesmirná odysea

Lukáš Kubec – Vzpomínka na fotografii

Václav Sika – Objekty a malby

2008

Jaroslava Dejlová, Viktor Hajný, Václav Šlajch – Kriminálka chlívek

2007

Sráč Sam – Břízský dřízdy

2006

Sráč Sam – Princezna je doma