Výstavní síň Sokolská 26

V metropoli moravskoslezského regionu neexistovaly dlouho žádné výstavní prostory, v nichž by bylo možné kontinuálně a svobodně prezentovat současné české umění. Obrat k lepšímu nastal po roce 1989. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz tehdy zřídil ve vile z přelomu 19. a 20. století Centrum kultury a vzdělávání v Moravské Ostravě a v jejím prvním patře uvolnil nejprve jednu a posléze další dvě menší místnosti pro pořádání výstav výtvarného umění. Kurátorem nově vzniklé Výstavní síně Sokolská 26 se v roce 1993 stal ing. Milan Weber, jeden z organizátorů neoficiálního výtvarného života na Ostravsku v 70. a 80. letech. Především díky jeho kurátorské aktivitě tak na Sokolské ulici vznikla, slovy Jiřího Valocha, „Kunsthalle bez Kunsthalle“. Ve dvou větších sálech a jedné spojovací chodbě začal organizovat výstavy, v nichž postupně představoval nejvýraznějších osobnosti českého umění, které v předchozích dekádách neměli buď žádné, nebo jen velmi omezené možnosti, jak představovat své umění. Vzhledem ke stísněným prostorům se ovšem nemohlo jednat o rozsáhlé přehlídky čítající desítky artefaktů a pokrývající všechny etapy tvorby vystavujících autorů. Vhodně zvoleným přístupem se ale vždy podařilo výstavu připravit tak, aby výsledná instalace akcentovala z jejich tvorby to podstatné. Hned první výstava v roce 1993 byla věnována rodákovi z nedaleké Orlové Stanislavu Kolíbalovi. V následujících letech byli prezentováni další výrazní představitelé českého umění - například Aleš Veselý, Karel Nepraš, Adriena Šimotová, Karel Malich, Eduard Ovčáček atd. Vedle toho kurátor galerie zaměřil svůj pohled i na zajímavé osobnosti tehdejší střední generace (Jiří Georg Dokoupil, Petr Nikl, Jiří David, Václav Stratil) a věnoval se i umělcům nejmladším (Jakub Špaňhel, Lubomír Typlt, Jakub Hošek). Prostor k výstavám dostávali ovšem i umělci působící na Ostravsku, nicméně i zde Milan Weber uplatňoval jednoznačné kvalitativní kritérium. Mezi vystavujícími „Ostraváky“ se tak logicky objevili Daniel Balabán,Jiří Surůvka, Petr Lysáček, Jiří Šigut, Aleš Hudeček, Katarína Szanyi, Jaroslav Koléšek a další. Aby byla zajištěna co nejvyšší objektivita výběru a jistá diverzita kurátorských pohledů, spolupracuje Milan Weber od roku 2005 s Františkem Kowolowskim, který každým rokem do výstavního programu zařazuje 1-2 výstavy dle vlastního výběru (např. Jan Nálevka, David Böhm, Jiří Franta, Josef Bolf).

Především díky výše zmíněnému přísnému výběru stala se ze Sokolské 26 prestižní výstavní adresa zaručující jak divákům, tak i vystavujícím autorům jistotu, že především v této ostravské galerii se setkají s tím nejlepším, co v českém umění stojí za pozornost.