Roman Trabura

Roman Trabura se narodil ve Vsetíně, ale už od svých 18 let (od r. 1978) žije v Praze, kam odešel z maloměsta, které mu bylo pro jeho tehdy undergroundové zaměření těsné. Nejdříve v průběhu 80. let studoval soukromě a navštěvoval kursy kresby a malby a zároveň soukromé hodiny dějin umění. A začal se účastnit některých dnes již slavných skupinových výstav nově nastupující generace (např. Konfrontace I. a Konfrontace II.). Poté v 90. letech vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze.

Zatímco generace končící v 90. letech vtrhla na výtvarnou scénu se svými objekty, instalacemi, konceptuální tvorbou a sociálně-politickými tématy, Trabura svou práci postavil na vlastních představách. Maluje své vnitřní vize. Vstřebává podněty nejrůznějšího charakteru, které se ukládají a vrství do podvědomí a v jednom okamžiku vytrysknou. Ne že by Trabura nereagoval na svět, ve kterém žije. Ale jeho zážitek je transformován do surreálné polohy. A tak se Traburovy malby odvíjejí na rozhraní skutečnosti a fikce – jak říká sám autor – „surfováním ve vlastní psychologické džungli“.

Traburovy obrazy jsou často narativní – jako bychom sledovali výsek z nějakého neskutečného děje. Obrazy překypují někdy až křiklavou barevností, jinde se barvy noří do tmy. Některé obrazy jsou malovány velmi expresivně v abstrahujícím stylu, v němž tvary a děje jen tušíme, jindy jsou malovány „ukázněně“, s detaily drobných tvarů. Většina děl je velmi groteskních a některé malby jsou nabity až morbidně černým humorem. Nechybí ani sarkastická nadsázka. Tematicky dominuje několik okruhů – jeden zpodobuje skoro až přehnaně romanticky laděné fiktivní krajiny: nejčastější se jedná o scenérii lesa. V popředí dominuje potemnělý lesní porost, případně vertikály kmenů stromů. V dálce je vidět horizont, nad kterým se rozlévá obloha prosvícená magickým světlem. Při bližším ohledání zjišťujeme, že v tmavých houštinách se skrývají postavičky či zvířata, které cosi činí, ale nevíme co (Schwarzwald, 2002, Fialový les, 2002). Některé krajiny jsou laděné exoticky – autor se v nich inspiroval svou cestou do Japonska. Jsou mezi nimi mimo jiné i obrazy moří, v nichž se objevují záhadná plavidla a podivní plavci (Zelené moře, 2004).

Další tematický okruh tvoří obrazy imaginárních měst v podobě potemnělých vedut, z nichž některé navozují pocit apokalyptické sci-fi vize konce světa, i když autor říká, že mu jde pouze o zachycení nálady a vyjádření nostalgie (Hlavní nádraží, 2011). „Krajinomalba“ je dosud asi hlavním Traburovým tématem. Ale objevují se i jiné motivy, třeba svět podmořský. Namaloval několik pláten, v nichž je představena sbírka nejrůznějších ryb. Rybí živočichové mají groteskní charakter. Jejich „obličej“ připomíná spíše obličej lidské bytosti. A také se tak chovají: některé jsou agresivní, jiné klidné a pasivní, jiné jsou podlézavé (Ryby, 2009, Oranžové ryby, 2010). Trabura se zde nechal inspirovat povídkou A. P. Čechova, v níž spisovatel podal formou bajky podobenství o lidských charakterech a sociálních vztazích ve společnosti. A konečně je tu i kosmos, který je sférou přitahující pozornost člověka již odnepaměti. Traburův kosmos je také antropomorfizován: kosmická tělesa dostávají oči, nos a pusu a „tváří se“ (Apofys míjí zeměkouli, 2005).

Trabura vytvořil také obrazy v komiksovém stylu. V kontextu jeho tvorby tvoří oblast, v níž se autor groteskně sarkastickým způsobem vyjádřil k současnému politickému dění – kde se dotýkal dramatických témat násilí, agrese, teroristických útoků atd. /Al-kaida, 2004, Warum, 2008).

Tvorba Romana Trabury je velmi rozmanitá. Umělec mění styly a témata snadno a rychle. Někdy je dynamický a brutální, jindy poetický a melancholický. Někdy je příkrým glosátorem znepokojivých otázek naší doby, jindy se vydává cestou pohádkového vypravěče. Sám říká, že ho nebaví opakovat stále to samé a vybrušovat a rozvíjet již jednou nalezené. Roman Trabura je svým způsobem rebel a dobrodruh, pro kterého je hledání nových a nových světů neustálou výzvou.

Realizace v architektuře a veřejným prostorách:

1995 Oltářní malba, kostel v Líbeznici u Prahy

1997 Vizuální design komplexu K.H.B.Kagoshima, Japonsko.

Sympozia:

2011 Smalt art, Ostrava

2007 Jantarová stezka, Hradec nad Moravicí

1999 Felix Jenewein symposium, Kutná Hora

Šiklová, Lucie: Made in China Romana Trabury, A2 kulturní týdeník, 14/ 2006, s. 8