Tros Sketos – jak vyplývá již z názvu samotného – jsou tvůrčí trojicí vyznačující se specifickým humorem, která se jako samostatné uskupení vyloupla z představení Besídka Divadla Sklep a již nějakou dobu žije svým vlastním životem. Trojice se nejvýrazněji zviditelnila prostřednictvím Karlovarského filmového festivalu, v rámci něhož v roce 2002 pózovala pro plakáty a účinkovala ve festivalové znělce. Do širšího povědomí se tudíž zapsala jako skupina komiků ve fialových oblecích s tmavými puntíky, s klobouky a s knírky hrající na kytaru či hraní napodobující.
Vlastními členy tria jsou veřejnosti dobře známé a umělecky aktivní osobnosti. František Skála, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1991 a zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, je tím nejvyšším z trojice a pro své roztodivné aktivity bývá označován jako univerzální umělec. Jeho výtvarná tvorba zahrnuje objekty vytvořené z různých nalezenin, především (nikoliv však pouze) přírodního charakteru. Vzniklé artefakty někdy působí jako okultní předměty, jindy jako vlastnoručně, podomácku vyráběné hračky. Mystický nádech mají i další umělcovy projekty, k nimž patří společenství s různými stupni utajení.
Dalším z trojice je Jaroslav Róna, rovněž člen bývalého uskupení Tvrdohlavých, aktivní umělec a pedagog. Od roku 2006 vede ateliér sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) a jeho sochařské realizace jsou k vidění na mnoha místech ve veřejném prostoru (viz třeba populární pomník Franze Kafky). Zásadní podíl v jeho tvorbě zaujímá také malba, od mládí však inklinuje i k divadlu a filmu. Kupříkladu je autorem hry Bitva o Ještěd, spoluautorem hry Malý nezbeda (spolu s Tomášem Vorlem), a pracoval také na scénických návrzích pro film Amerika.
Posledním z Tros Sketos je Aleš Najbrt, jehož jméno je spojené především s grafickým designem. Je vůdčí osobností Studia Najbrt (dříve Studio Najbrt a Lev), které vzniklo v roce 1994 a které také od roku 1995 stojí za vizuálem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. I Aleš Najbrt je členem různých dalších uměleckých společenstev. Krom zmíněného účinkování v Divadle Sklep tvoří například polovinu dua Thomas & Ruhller, jehož název je odvozen od jména s projektem jinak nesouvisejícího umělce Tomáše Rullera.
Tros Sketos představují projekt na pomezí žánrů obsahující výtvarnou, divadelní i hudební složku. Nezřídka jsou zaměňováni za kapelu – není totiž zcela jasné, zda jí skutečně jsou, nebo si na ni jen hrají. Stejně jako celé představení Besídka Divadla Sklep (a ostatně většina jeho produkce), i jejich vlastní scénky jsou založeny na mystifikaci, nadsázce a specifickém humoru – v tuzemském prostředí známému jako„sklepácký“. Je proto často téměř nemožné získané informace skutečně ověřit. Traduje se však historka, že Tros Sketos poprvé vystoupili v roce 1987 (jejich vznik se ovšem datuje o rok dříve) v rámci Rónovy hry Bitva o Ještěd. Stalo se tak v kulturním domě na Chmelnici a dle legendy měl toto představení navštívit i Václav Havel. Po samotné hře následovala scénka Copak já si vyperu, během níž se dívka na pódiu postupně svlékla, až zůstala jen ve spodních kalhotkách. Zbytek oblečení skončil v lepenkové pračce. Tros Sketos celý průběh doprovázeli „sketováním“, tedy jakousi vlastní hudební preformancí. Zatímco potud se dá předpokládat, že jde o skutečnou událost (existují, prý, očití svědci…), o dalších historkách, které o nich kolují, lze důvodně pochybovat. Jako například o tom, že trojice byla minulým režimem za trest poslána na Sibiř…
2005
Tros Sketos Serieos, Galerie umění Karlovy Vary, 2. 7. – 4. 9. 2005
Tros Sketos – podivíni z plakátu, https://kultura.zpravy.idnes.cz/tros-sketos-podivini-z-plakatu-dmv-/filmovy-festival-vary.aspx?c=A020710_181438_mff2002_vlk, 11. 7. 2002, autor: Adam Maršál