Ztohoven

Aktivity umělecké skupiny Ztohoven se většinou řadí pod hlavičku politického umění, tedy umění, které se snaží reagovat na aktuální politické dění a které většinou vystupuje ve veřejném prostoru nebo se snaží s veřejným prostorem propojit i prostor galerijní. Například ale Jan Zálešák v publikaci Umění spolupráce uvádí, že zařazení skupiny Ztohoven mezi politické umění je trochu problematičtější. Na rozdíl od dalších uměleckých skupin, které se pod tímto označení skrývají – jako třeba Pode Bal či Rafani –, se Ztohoven totiž neprezentují kontinuální prací a s galerijním prostorem jsou svázaní jen minimálně. Zálešák by tak jejich činnost popsal spíše jako „formu obecného aktivismu“.[1] Od kategorie politického umění se zde tedy dostáváme až na hranici směrem k uměleckému aktivismu či angažovanému umění. Samotnou skupinu a její členy ovšem nezajímá ani tak to, je-li jejich umění politické, jako mnohem spíše, zda od společnosti získají zpětnou vazbu, tj. dostanou-li se k divákovi a podnítí v něm příslušnou reakci. Své jednotlivé projekty pak vnímají právě jako kontinuální, přičemž kladou důraz na kontext a v pozadí je navzájem propojují určitým příběhem.

Činnost skupiny se soustřeďuje do projektů, které řeší problémy dnešní společnosti a které již podle členů Ztohoven nelze komunikovat klasickými cestami. Svá díla nazývají „mediální objekty“[2]  a hledají nové prostory a dimenze, v nichž tyto formy mohou ožít.[3] Co se týká diskutované kontinuity projevu: dalo by se říct, že v dlouhodobějším měřítku jsou práce skupiny vedeny stále týmž směrem a za stejným účelem. Jejich hodnoty a standardy, které zřetelně vykrystalizovaly v projektu Paralelní Polis, se točí kolem identického hodnotového spektra, beze snahy o svou vlastní medializaci, ale s úsilím upozornit na určité systémové problémy.

Práce skupiny Ztohoven mohou vzbuzovat různě bouřlivé reakce: jejich umělecké akce jsou mnohdy na hraně legálních postupů a někdy se až zdá, že členové skupiny s chutí provokují a překračují zákony. Často zasahují do již existujících uměleckých děl nebo do veřejných prostranství, které drobným, ale zásadním zásahem změní jejich význam, a nabourávají tak stávající hodnoty. Vlastní akce přitom nejsou jen malou uměleckou intervencí ve veřejném prostoru, většinou jsou naopak mediálně velmi sledované, přičemž ani sama skupina si nevybírá malé cíle. Pracuje s tématy, které určitým způsobem rezonují společností a až čas ukáže jejich relevanci.

Na začátku svého působení skupina sestávala převážně ze studentů vysokých uměleckých škol a počet osob, které se takto sdružily, se pohyboval až ke stovce – na což odkazoval také samotný název Ztohoven. Tento název, užívaný též jako přesmyčka, reprezentuje tvorbu celé skupiny, kterou bychom mohli vnímat také jako recesistickou. K dalším zajímavým rysům těchto aktivistů patří i to, že většinu z nich ani neznáme, neboť členové skupiny vystupují pod pseudonymy a tato anonymita akcím dodává na určité tajemnosti či dobrodružnosti. Během mediálních ohlasů na jejich aktivity se však identita některých členů přece jen posléze odhalila – mezi hlavní představitele Ztohoven patří umělec Roman Týc, jehož rukopis se v akcích Ztohoven výrazně odráží.

Skupina na sebe poprvé upozornila v roce 2003, a to rovnou dvěma akcemi. Prví z nich s názvem Otazník nad Pražským hradem byla intervencí do neonového svítícího srdce od umělce Jiřího Davida, které prezident Václav Havel nechal umístit na Pražský hrad. Den před volbou nového prezidenta Ztohoven půlku tohoto neonu překryli a zhruba na deset minut tak nad Pražským hradem svítil otazník. Tímto drobným zásahem otevřeli množství výkladů a interpretací. Šlo o otazník k tomu, kdo další se na místě Václava Havla objeví, nebo jaký by byl svět bez lásky? Ani doprovodný text k akci nepřinášel přesnější vysvětlení, ale naopak prostor k zamyšlení: „Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat významy sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy a ne obsahy, zbudou jen otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskursem o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?“ [4]

Tentýž rok na sebe upozornili další, mediálně velmi sledovanou akcí s názvem Znásilněný podvědomí, kterou komentovali reklamu a její spotřebitele. V pražském metru Ztohoven ilegálně překryli 750 vitrín s reklamou bílým, prosvítajícím plakátem s otazníkem a s textem odkazujícím na jejich webovou stránku. Dá se říci, že reklama vyměnila reklamu za jinou, která měla vzbudit neklid a „zaútočit“ na člověka přímo, beze snahy o pomalé vplížení se do našeho podvědomí.[5] Ve svém skupinovém prohlášení se tento aspekt snažili obhájit tím, že skrze reklamu, která dennodenně zneužívá naše podvědomí, promluví na jeden den umění. Skupině se v této souvislosti dostalo větší pozornosti i tím, že na ni bylo za tuto intervenci podáno trestní oznámení a Ztohoven museli plakáty stáhnout.

Po delší odmlce přichází skupina v roce 2007 s akcí nazvanou Mediální realita. Ta vzbudila ještě větší rozruch než předchozí zmiňované akce a na delší dobu zaplnila média nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Ztohoven ve svém doprovodném textu píší, že Mediální realita navázala na předchozí akci Znásilněný podvědomí, kde „zpochybnila prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové. Dne 17.06.2007 napadla [skupina] mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost.“[6] Akce spočívala v nabourání se do pořadu ČT2 Panorama, který vysílá aktuální informace z českých horských letovisek, a zinscenovala tam obraz atomového výbuchu. Akce samozřejmě vzbudila velké vzrušení, a to jak pozitivní – vítězství v ceně NG 333, tak i negativní, kdy bylo proti skupině zahájeno trestní stíhání. Celá akce byla následně interpretována tak, že mediální realita nám zakrývá pravou skutečnost, a dílo tím otevřelo otázku, zda vše, co nám televize prezentuje, je reálné. Mediální realita tedy byla do určité míry předzvěstí dnes aktuálních fakenews a jejich mediálního dopadu.

Možná i díky zkušenostem s trestním stíháním z předcházejících projektů přicházejí Ztohoven v roce 2010 s projektem nazvaným Občan K., který ostatně policejním vyšetřováním také skončil. Samotný název akce vytváří asociaci na Kafkova Josefa K., jenž stejně jako aktéři Občana K. hledá hranice své svobody a zkoumá otázku zneužitelnosti osobních údajů. 12 umělců ze skupiny si na půl roku změnilo svou identitu. Vytvořili si falešné občanské průkazy, které však používali zcela normálně – jezdili do zahraničí, prokázali se s nimi u  svatby, pilotovali letadlo či si na ně vyřídili zbrojní pas. Některé situace dostávaly až absurdní podobu, kdy například jeden z umělců byl sám sobě svědkem na svatbě. Z akce vychází zcela konkrétní apel na společnost, která je pod neustálým dohledem vzniklého systému. Ztohoven k většině svých projektů pořídili film či videozáznam – obvykle krátký, zachycující akci samotnou. Občan K. představuje výjimku – skupina při této příležitosti natočila stejnojmenný celovečerní dokumentární film, jenž do jisté míry odhalil identitu některých jejích členů.[7]

Po těchto velmi bouřlivých aktivitách přicházejí Ztohoven v roce 2011 s mírnější, pietní akcí nazvanou NON MULTI SED MULTA. V reakci na nový pomník 27 popravených pánů po prohrané bitvě na Bílé hoře, který spočíval ve vydláždění 27 křížů na pražském Staroměstském náměstí, skupina instalovala 28. kříž k uctění památky Martina Fruweina z Podolí, jednoho z nejodbojnějších účastníků stavovského povstání, který před popravou spáchal sebevraždu a byl sťat posmrtně. Velmi jednoduše a citlivě tak upozornila na fakt, že tento český pán je neprávem opomíjen.

V roce 2012 Ztohoven přišli s projektem Morální reforma. Tento velmi rozsáhlý a velmi diskutovaný projekt byl rozdělen do několika částí. V té první umělci vytvořili iluzi, že si s politiky mezi sebou vyměňují vstřícné a omluvné sms zprávy. Na to navázala výstava v pražském kulturním centru DOX, kde na jednotlivé politiky – včetně prezidenta či premiéra – uveřejnili telefonní čísla. To vzbudilo řadu reakcí a na přidružené diskuzi se mimo jiné řešilo i to, jestli je morálně v pořádku takto zveřejnit čísla, jaká je vlastně úloha politického umění a je-li to ještě umění. Profesor Jiří Přibáň při tom skupinu Ztohoven dokonce označil za jednu z nejdůležitějších skupin současnosti.[8]

V roce 2014 přichází skupina s projektem, který není jen dočasnou akcí zaměřenou na krátkodobou mediální pozornost. Ztohoven otevřeli „Paralelní polis“ – prostor, který „v sobě spojuje umění, společenské vědy a moderní technologie. Je postaven na idejích svobody, nezávislosti a inovativního rozvoje společnosti… Paralelní Polis funguje zcela bez účasti státu.“[9] Tento projekt v sobě akumuluje jádro činnosti skupiny, tedy snahu o jakousi nezávislost na státu – Paralelní Polis na své akce a provoz nečerpá žádné dotace či granty, zaměřuje se na rozvoj nových technologií, decentralizaci a také kryptoanarchii, kterou chápe jako potenciální rozumnou variantu společenského zřízení, přičemž se svou činností snaží přispívat ke kritické diskuzi o souvisejících problémech současnosti. [10]

V září 2015 na Pražském hradě zavlály rudé trenky – pozdější symbol skupiny a nesouhlasu se současnou vládou. Akce s názvem Prezidentovo špinavé prádlo? (Rudé trenky nad Pražským hradem) proběhla za všedního dne, kdy členové skupiny vyšplhali na střechu Pražského hradu a místo vlajky prezidenta republiky vyvěsili obří rudé trenky. Ve svém prohlášení následně uvedli, „že nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic.“[11] Reakce z Hradu nebyla vstřícná, prezident Miloš Zeman aktéry označil za „blbečky“ a mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček dodal, že šlo o zneuctění státních symbolů. Byl odvolán i ředitel ochranné složky, stejně tak jako velitele Hradní stráže, kteří měli konání umělců zastavit.

V následujícím roce se této akci dostalo pokračování s názvem Decentralizace moci. Skupina uvedla, že vlajku prezidenta republiky rozstříhala na 1152 kousků a rozeslala náhodně vybraným lidem. Tyto kousky zároveň provázala s bitcoinovou sítí, takže každý jeden kus získal hodnotu od 5 do 1500 Kč.

Je tedy zřejmé, že jednotlivé akce skupiny Ztohoven propojují vlastní principy odkazující k myšlence decentralizace. Velký mediální ohlas a sledovanost těchto aktivit není na škodu, cílem Ztohoven je ostatně oslovit co nejširší záběr publika a vyvolat debatu. To se skupině daří, občas ale bohužel za cenu značného dopadu na soukromé aktivity a životy jednotlivých členů v podobě dlouho trvajících soudních řízení, které jsou přirozeně vyčerpávající. Akce či umělecké intervence Ztohoven jsou navíc organizačně velmi náročné, takže mohou být realizovány pouze s delšími časovými intervaly. Skupina ovšem pracuje i na projektech, které s ní nejsou – vzhledem k absenci výrazných mediálních ohlasů – spojované, které ale členům Ztohoven nedávají o to menší smysl. 

---

Manifest skupiny vydaný při příležitosti díla „Mediální realita“.

„Nejsme žádná teroristická ani politická skupina, účelem není jakkoli společnost strašit, či manipulovat, tak jako jsme toho dennodenně svědky ve světě reálném tak mediálním. Ač už to jsou politické zájmy, nebo zájmy trhu, firem, nadnárodních společností skrytě manipulují, tlačí své produkty a ideje všemi možnými cestami do podvědomí občana. Jemné narušení tohoto systému, apel na čistý rozum člověka, jeho neovlivnitelnost, si myslíme nikdy neškodí ani v demokratické zemi. Proto umělecká skupina Ztohoven před několika lety nabourala veřejný prostor hl. města Praha, zpochybnila prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové. Dne 17.06.2007 napadla mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost. Upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový, reálný. Je vše, co denně vidíme na obrazovkách televizí pravdou, realitou? Je vše, co je nám médii, novinami, televizí, internetem za pravdu předkládáno opravdu pravdou? Tuto myšlenku má náš projekt uvést, připomenout. Věříme, že i svobodný prostor veřejnoprávní televize takovouto akci a tedy i své vlastní zpochybnění snese, bude apelem pro budoucnost a připomínkou médiím pravdu dále presentovat. Díky za svobodná média, svobodný prostor pro společnost.“

[1] (JZ 170) Jan Zálešák, Umění spolupráce, Akademie výtvarných umění, 2011, s. 170.

[2] Film Občan K, 2012.

[3] Dříve užívali termín „mediální skulptury“, který ale nakonec začali vnímat jako nepřesný, jelikož slovo skulptura vychází z výrazu pro „odebírat “, zatímco jejich projekty se vrství. in: Rozhovor s režisérem Michalem Dvořákem, Česká televize, https://www.ceskatelevize.cz/porady/10419749344-obcan-k/21256226971/6531-rozhovor-s-reziserem/ [vyhledáno 12. 1. 2020].

[4]www.ztohoven.com/?page_id=32 [vyhledáno 2. 1. 2020].

[5] www.ztohoven.com/?page_id=36 [vyhledáno 2. 1. 2020].

[6]www.ztohoven.com/?page_id=45 [vyhledáno 2. 1. 2020].

[7] Viz Rozhovor s režisérem Michalem Dvořákem, pozn. č. 3.

[8] Diskuse Morální reforma, DOX, 5. 12. 2012; ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1130931-diskuse-moralni-reforma-o-projektu-ztohoven-a-demokracii-v-cr [vyhledáno 2. 1. 2020].

[9]  www.ztohoven.com/?page_id=714 [vyhledáno 2. 1. 2020].

[10]www.paralelnipolis.cz/o-nas/ [vyhledáno 4. 1. 2020].

[11]www.ztohoven.com/?page_id=727 [vyhledáno 4. 1. 2020].

2010
Občan K., Prostor bývalé lahůdkárny za obchodním domem Kotva v Praze

·         Týden s prezidentem – 14.06.2018. Barrandov.tv [online]. TV Barrandov, 2018-06-14 (video). ZDE.

·         V galerii v Londýně vyvěsili červené trenky, mají být symbolem populismu, iDNES.cz [online], 2018-07-21. ZDE

·         VIDEO: Hradní červené trenýrky vstaly z popela, vlají v Holešovicích, iDNES.cz [online], 2018-06-21. ZDE

·         Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun, iDNES.cz [online], 2018-06-21. ZDE

·         Prezidentská standarta pořád existuje, Hrad může mít prsty v smrti jednoho z nás, říká Týc. DVTV [online]. Aktuálně.cz, 2018-06-22 (video). ZDE.

·         Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl. iDNES.cz [online]. 2018-06-14 ZDE.

·         Zeman na Hradě spálil červené trenýrky. Novinky.cz [online]. 2018-06-14 ZDE

·         Podmínky pro členy Ztohoven platí, odvolání Hradu soud zamítl, iDNES.cz [online], 2017-09-27. ZDE

·         Soudkyně dala Ztohoven za výměnu standarty podmínky. Byť sama s rozsudkem nesouhlasí, ČT 24 [online]. 2017-04-05 ZDE

·         Soud dostal od členů Ztohoven část standarty. Vydejte nám trenky, žádají. iDNES.cz [online]. 2016-06-29 ZDE

·         Svoboda slova není víc než právo na majetek, vzkázal soud skupině Ztohoven, ČT 24 [online]. 2016-10-17 ZDE

·         HOVORKOVÁ, Johana. Ztohoven rozstříhali standartu na 1152 kousků. Ovčáček: Prasárna. Forum24 [online]. 2016-06-27 ZDE.

·         Prezidentskou standartu skupina Ztohoven rozstříhala na tisíc kousků. Novinky.cz [online]. 2016-06-27 ZDE.

·         Když jsem si sáhl na standartu, cítil jsem se trapně. Než jsme ji rozstříhali, řekl člen Ztohoven, Aktuálně.cz [online]. 2016-06-29 ZDE.

·         Soud vrátil policii případ trenek na Hradě, zkrácené řízení nepřipustil. iDNES.cz [online]. 2015-10-16 ZDE.

·         Prezidentovo špinavé prádlo? [online]. Ztohoven ZDE.

·         Na Pražském hradě vlály obří rudé trenky. Pověsili je tam recesisté. Novinky.cz [online]. 2015-09-20 ZDE.

·         Morální reforma [online]. Ztohoven ZDE.

·         Blbečci odkazující na exkrementy, okomentoval prezident Zeman akci Ztohoven. Novinky.cz [online]. 2015-09-22 ZDE.

·         Ztohoven způsobili na Hradě škodu 90 tisíc, případ míří k soudu. iDNES.cz [online]. 2015-10-09 ZDE.

·         Trenková aféra má další oběť. Skončil šéf Hradní stráže Studený. iDNES.cz [online]. 2015-10-05 ZDE.

·         Ztohoven. Aktuálně.cz [online]. 2015-11-15 ZDE. (česky)

·         Morální reforma? Diskuse o kontroverzním projektu a demokracii v ČR [online]. Centrum současného umění DOX, 2012-12-05 ZDE.

·         HRON, Michal; KLANG, Mikuláš. Po Rathově proslovu začaly chodit falešné SMS, zmátly Sněmovnu i redakce. iDNES.cz [online]. 2012-06-05 ZDE.

·         HRON, Michal; VÁLKOVÁ, Hana. Falešné SMS rozeslala poslancům a novinářům skupina Ztohoven. iDNES.cz [online]. 2012-06-06 ZDE.

·         PEŠEK, Adam. Tabule v DOXu byl spouštěcí mechanismus, tvrdí Ztohoven. Aktuálně.cz [online]. 2012-12-15 ZDE.

·         RED. Falešné esemesky poslanců? Akce Ztohoven. Týden.cz [online]. 2012-06-06 ZDE.

·          Rozhovor s režisérem Michalem Dvořákem, Česká televize 2012,

·         Ztohoven nespáchali změnou fotek na průkazech trestný čin, rozhodl soud. Novinky.cz [online]. 2011-12-22 ZDE.

·         Skupina Ztohoven dala na Staroměstské náměstí 28. kříž. Aktuálně.cz [online]. 2011-06-22 ZDE.

·         Ztohoven umístili kříž na staroměstské náměstí za dvacátého osmého českého pána, Radio.cz, 2011-06-24 ZDE

·         Policie stíhá členy Ztohoven, za upravené občanky jim hrozí až dva roky, iDNES.cz [online]. 2011-01-10 ZDE.

·         Policie odvezla falešné občanky Ztohoven a zatýkala. Aktuálně.cz [online]. 2010-6-18 ZDE.

·         Policie zabavila občanské průkazy - součást expozice skupiny Ztohoven. ČT24 [online]. 2010-6-18 ZDE.

·         Ztohoven volili na falešné občanky. Už to šetří policie. Aktuálně.cz [online]. 2010-6-17 ZDE.

·         Ztohoven: Občan K. přichází. Reflex [online]. 2010-6-18 ZDE.

·         Občan K. / Citizen K. / Der Bürger K. [online]. 2010-6-9 ZDE.

·         Naklonovali diverzanti ze Ztohoven svým členům občanku? Aktualne.cz [online]. 2010-06-12 ZDE.

·         Člen Ztohoven nemusí platit pokutu za atomový hřib. Týden.cz [online]. 2009-02-04 ZDE.

·         WOHLMUTH, Radek. Soud se Ztohoven za fiktivní jaderný výbuch byl odročen. Aktualne.cz [online]. 2009-02-03 ZDE.

·         EICHLER, Pavel, Ivan Truhlička. Ztohoven jsou podle soudu bez viny, výbuch v ČT nemohl nikoho vyděsit. iDNES.cz [online]. 2008-03-25 ZDE.

·         RAUŠOVÁ, Zuzana. Akademici žádají v petici milost pro skupinu Ztohoven. iDNES.cz [online]. 2008-03-23 ZDE.

·         That Mushroom Cloud? They’re Just Svejking Around, NY Times, 2008-24-01, ZDE

·         EICHLER, Pavel. Praha chce stíhat umělce, který „rozhýbal“ semafory. iDNES.cz [online]. 2007-04-19 ZDE.

·         DVOŘÁČEK, Marek, ČTK. Atomový výbuch Ztohoven koupí Národní galerie. iDNES.cz [online]. 2007-12-07 ZDE.

·         ŠŤASTNÝ, Ondřej. Ztohoven: Vyděšeným k smrti se omlouváme. iDNES.cz [online]. 2007-06-19 ZDE.

·         Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem. iDNES.cz [online]. 2007-06-17 ZDE.

·         Za překrytí reklam padlo trestní oznámení. iDNES.cz [online]. 2003-03-11 ZDE.

·         Místo srdce svítil otazník. iDNES.cz [online]. 2003-01-14. ZDE

·         WAGNER, Jiří. REKLAMA: Z toho ven nebo 100 hoven? Neviditelný pes [online]. 2003-11-05 ZDE.