Ve své tvorbě vychází Štefan Tóth převážně z děl jiných umělců, na které dále reaguje. Již během studií na pražské Akademii si uvědomil, že apropriace bude na dlouho jeho hlavním tématem. Vždy jej přitom primárně zajímalo médium obrazu, které podrobuje zkoumání a skrze až vědecký postup se snaží dojít k samotným kořenům tvorby příslušného díla či autora. Zajímá jej kvalita díla jakožto objektu, hodnota a psychologie barev, historie žánrů a opakovaně se také vrací k tomu, co vše je obraz ještě stále schopen formálně i obsahově unést. Cituje vybrané představitele současné starší generace i autory z minulých století. Ať již jde o Gerharda Richtera, Salvatora Rosu nebo Rembrandta, jsou to vztažení pokaždé zcela přiznaná a vzniklé série pak nesou jméno umělce, z jehož tvorby Tóth vychází.
Zkoumání cizího díla, přemýšlení nad ním a jeho následná transformace do jiné podoby se tak stala signifikantním způsobem Tóthovy práce. Tím, že tvoří v ucelených souborech, vznikají v jeho tvorbě pomyslné kapitoly věnované vždy konkrétní osobě anebo tématu. Se stejným zaujetím se totiž věnuje i parafrázím námětů: zahrady, kytice nebo pruhy – povědomé motivy jakoby převzaté od jiných autorů podává zcela svébytně.
Nápodoba je sice samotným dějinám umění vlastní, u Tótha se však nejedná o jakýkoliv způsob kopírování. Původní artefakt promýšlí s ohledem na nové okolnosti, kterým je výtvor od samotného svého vzniku vystavován, ale také s ohledem na vlastní malířskou zkušenost. Následným přenesením původního výjevu do jiného kontextu vzniká autentické, nové dílo. Autor sám ovšem tento způsob přístupu k tvorbě vnímá jako dočasný; je pro něj důležitý pouze do té doby, než – jak sám zdůrazňuje – dospěje k práci na svých „čistě“ autorských projektech.
Tóth zůstává věrný klasickým malířským postupům, jako je olej na plátně, případně akrylové nebo vodové barvy na papíře. Malířských technik používá i v případě, že jsou mu předlohou fotografie, jako je tomu u série z roku 2008–2011 s názvem After Jasanský Polák. Z původních černobílých snímků se stávají rozměrné malby, které mají vyvolat dojem, že jde o originální černobílé fotografie. Tóth se výjimečně vztahuje i k umělcům používajícím ještě novodobějších přístupů. Příkladem může být série z roku 2009 pojmenovaná After Ján Mančuška. Tvorbu významné osobnosti konceptuálního umění pojednává jako obrazovou instalaci s čitelným příklonem k médiu malby.
Zájem a vztah k uvažování nad cizími díly a jejich transformací naznačuje již samotný výběr Tóthových studijních oborů. Po absolvování střední uměleckoprůmyslové školy vystudoval obor Scénografie alternativního a loutkového divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. I přes studium na DAMU a několikaletý intenzivní zájem o alternativní a loutkové divadlo Tóth své hlavní tvůrčí aktivity průběžně směřoval k výtvarnému umění. Poslední rok na DAMU tak pro něj byl zároveň prvním na AVU. Tehdy si při souběžném ročním studiu jen potvrdil, že vlastní výtvarná tvorba, především pak v médiu malby, je pro něj na prvním místě.
Po dvou letech v ateliéru prof. Strettiho přestoupil k Milanu Knížákovi. Přechod do ateliéru Intermediální tvorby pro něj znamenal posun blíže k jeho vlastnímu tvůrčímu výrazu, k jeho osamostatnění a ukotvení. V průběhu studia rovněž absolvoval stáž na pařížské École nationale supérieure des beaux-arts pod vedením Christiana Boltanského. Světoznámý francouzský umělec, který je nejčastěji řazen mezi představitele konceptuálního umění, kombinuje různé techniky, vlivy a podněty. Eklektický přístup k tvorbě jako jeden z nosných komponentů se objevuje právě i u Tótha.
Kromě vlastního výtvarného projevu se autor věnuje i jiným, umělecky spřízněným profesím. Uvědomuje si význam pozorovatele, resp. recipienta uměleckého díla, a proto se již v době studií rozhodl aktivně zabývat uměním i z pozice tvůrce výstav, teoretika a kritika. Téměř pět let spolupracoval s pražskou privátní galerií Dea Orh, kde v určité míře zastával všechny tyto pozice. Od roku 2017 působí Štefan Tóth na pozici správce sbírky v Kunsthalle Praha.
Dílo Štefana Tótha je zastoupeno v Národní galerii v Praze, v Yvon Lambert Collection a také například ve sbírce manželů Zemanových.
Vzdělání
2008–2012
Akademie výtvarných umění v Praze, Intermediální škola Milana Knížáka (Ph.D.)
2007
École nationale supérieure des beaux-arts, Paříž (Christian Boltanski)
2001–2007
Akademie výtvarných umění v Praze, restaurátorský ateliér Karla Strettiho a Intermediální škola Milana Knížáka
1998–2002
Divadelní fakulta Akademie múzických umění, scénografie ALD (Petr Matásek, Pavel Kalfus)
1995–1996
Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová v Praze
1991–1995
Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze
1989–1991
Střední průmyslová škola elektrotechnická v Praze
Ocenění, rezidence a stipendia
2015
Miami meets Milano Prize, Biennale Milano, Milano
2009
finalista Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst, Berlín
2008
finalista NG 333 & CEZ Group Prize, Národní galerie v Praze
Tvůrčí stipendium, Ministerstvo kultury České republiky, Praha
2007
finalista, NG 333 & CEZ Group Prize, Národní galerie v Praze
École nationale supérieure des beaux-arts, Paris, Christian Boltanski (stipendium)
2006
Louis Vuitton Moët Hennessy Prize, Paříž
2005
Barceló Prize, Barceló Foundation, Mallorca
Performance a projekty:
2015
Vaclav Havel: Anticodes, The Vaclav Havel Library Foundation, Praha
2007
Kinimod Gnal/Kontextual group, Galerie Svitavy, Svitavy, Česká republika
2006
Chaplin Resident Fighter/Kontextual group, Galerie Futura, Praha
2005
The Concept and Perception/Kontextual group,
International Biennale of Contemporary Art 2005, Národní galerie v Praze
2002
Don Quixote, Studio Damuza Theatre, Praha
1999
Poezie v metru, 4+4 dny v pohybu, Hala ČKD Karlín, Praha
Příběh Krychle, Pražské Quadriennale 1999, 9. mezinárodní výstava scénografie a divadelní architektury, Praha
1994
Tolerance, International Symposium of Youth Art, Altkirch
Kurátorské realizace:
2015
Jacques Papi: Corsican Abstractions, Adolf Loos Apartment and Gallery-Manes, Praha
2013
Braco Dimitrijevic: New Culturescapes, Dea Orh Gallery, Praha
Erik Sille: fire walk with me, Dea Orh Gallery, Praha
Jan Vasilko: To my Dear Citizens of Prague, Dea Orh Gallery, Praha
Vladimír Vela, Dea Orh Gallery, Praha
2009
FIVE, Dea Orh Gallery, Praha
Monografie a katalogy samostatných výstav
2019After Pietro Bembo. Text: Štefan Tóth. Pavel Tichoň – Individuum, Praha
2011
Štefan Tóth: After Jasansky/Polak. Text: Petr Vanous. Rozhovor s Petrem Vaňousem. Dea Orh Gallery and PPF Art, Praha
Stefan Tóth. Text: Milan Knížák. Dea Orh Gallery, Praha
2010
Štefan Tóth: What is important is what you can’t see. Text: Petr Vaňous. Houdek Publishing, Praha
Katalogy společných výstav, publikace
2017
6th visit of the Collection Eva and Petr Zeman. Texts by Zdenka Hamousova, Jan Samec, Eva and Petr Zeman. Renesanční Galerie Sladovna, Žatec
2016
Nearly-Textbook: 25 Years of the First Czechoslovak Intermedial School.
Text by Milan Knizak, Milan Peric, Students of Studio, Archive of Studio.
Smira-Print Publishing a Akademie výtvarných umění, Praha
2015
Rembrandt and his Scholar. Texts by Jitka Handlova and Jana Klimova. Národní galerie Praha
Biennale Milano-International Art Meeting. Texts by Francesco Alberoni, Mauro Corona, Cristiano De André, Gian Luca Galletti, Roberto Maroni, Salvo Nugnes, Giuliano Pisapia, Katia Ricciarelli and Vittorio Sgarbi. Promoter Arte, Milan
2014
Zemkovy plenéry. Text: Milan Knížák, Nadace Moravské Slovacko, Veselí nad Moravou
2013
Personal Structures. Editor Global Art Affairs Foundation. Global Art Affairs Foundation & Global Art Center Foundation, Leiden/Venice (exh. cat.)
2012
Nah Dahinter. Texts by Hans Schiffling and Hana Sauerova. Pro Arte Vivendi, Praha
2011
Original & Perspective. Text by Rea Michalova. Bohemian Modern Art Gallery, Praha
2010
Jelení Gallery 1999-2009, Texts by David Adamec et al. Centrum pro současné umění Praha
2009
909: Art from the Turn of the Millennium in The National Gallery in Prague Collections 1990-2009. Edited by Milan Knížák and Tomas Vlček. Národní galerie Praha
FIVE. Text by Stefan Toth. Dea Orh Gallery, Praha (exh. cat.)
KUNSTPREIS 2009. Texts by Ralf Leinemann, Natascha Driever and Josef Bares. Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst, Hamburg/Berlin
2008
NG 333 & CEZ Group Award. Texts by Roman Franta, Martin Kana, Milan Knizak, Alena Kupcikova, Alexandra Kusa, Neue Kontextual Group, Ivona Raimanova, Jan Synek, Lucie Siklova, Barbora Ticha, Petr Vanous, Tomas Vlcek and Vlasta Zakova. Národní galerie Praha (exh. cat.)
Re-Reading the Future: International Triennial of Contemporary Art 2008. Edited by Ivan Hartmann, Svetlana Michajlova and Katarina Rybkova. Kant Publishing a Národní galerie Praha (exh. cat.)
2007
NG 333 & CEZ Group Award. Texts by George Hladik, Milan Knizak, Kontextual group, Lenka Sedlackova, Pawell Tichon, Tomas Vlcek and Ztohoven group. Národní galerie Praha (exh. cat.)
AVU 18. Texts by Jiri Prihoda and Vladimir Skrepl. Akademie výtvarných umění, Praha (exh. cat.)
Diplomanti AVU 2007. Text Milena Slavicka. Akademie výtvarných umění, Praha (exh. cat.)
2005
International Biennale of Contemporary Art 2005. Edited by Ivan Hartmann, Svetlana Michajlova a Katarina Rybkova. Národní galerie, Praha (exh. cat.)
2011
Kateřina Tučková: Tothovy malířské parafráze, in: Art & Antique, October
Mimi Fronczak Rogers: Tóth’s labor-intensive appropriation of Jasanský/Polák photos, in: The Prague Post, September