Svätopluk Mikyta

Vzhledem k roku narození by bylo možné Svätopluka Mikytu považovat za československého umělce, ale umělecky začal aktivně pracovat až po rodělení republik. Původ a teritorium pohybu jsou pro něj důležité jako zdroje látky, kterou zpracovává, s níž se identifikuje a vytváří z ní obrazový narativ. Jeho práce funguje jako spojovník dvou uměleckohistorických linií „duchampovské“ a „picassovské“. Jako ready-made si vypůjčuje reprodukce knih, časopisů a plakátů a vstupuje do nich vlastní kresbou nebo grafikou. Postup označuje jako překreby/overdrawings. Motivem jeho zásahů jsou úvahy, ne soudy. Z ruin, které vytvořila postmoderna otřesem hodnot, skládá novotvary, v nichž reprezentativní dobové reprodukce fotografií posouvá do nových situací. Ačkoli pro překresbu často volí nejilustrativnější obrazy propagandy nebo jasné znaky, působí jeho práce díky ručnímu zásahu velmi osobně. 

Důležité jsou i Mikytovy výstavní koncepce a komponování jednotlivých exponátů, které lze vnímat jako jeden celek. Výrazně znatelný instalační záměr byl u jeho posledních výstav Variabilita turba (Krokus gallery, Bratislava, 2014) a Pomoderna a sedm monochromů (Pollansky gallrey, Praha, 2014), v níž byl trojrozměrný přesah nevydělitelnou součástí.

Pro jeho umělecký rozvoj byl zásadní stipendijní pobyt ve Stuttgatru v r. 1995, kterým na započal svůj středoevropský pohyb, k němuž ho vedla i odžitá totalitní zkušenost a uvědomění, že stojaté vody mohou být jedovaté. Při tomto pobytu zakoupil také kožený kufr s idealistickou myšlenkou, že s ním pojede na svou první výstavu do Ameriky. Tuto představu naplnil v r. 2009, kdy jako laureát ceny Oskára Čepana získal pobyt v NY, z něhož vznikla výstava By the Way (Photoport Gallery, Bratislava, 2009). Obsahovala polaroidy, v nichž figuroval kufr jako alter ego zvěčněné v tradičních turistických kánonech. 

V nastupujícím období do výstavního porvozu byla pro Mikytu charakteristická černobílá reprodukce se zásahem červené barvy. Obecně se odkazuje se k historii, lokálním tradicím a paměti, kterou aktivizuje skrze asociativní obrazy. Nositelem významu je u něj brambor stejně jako nesčetněkrát umělci přepracované logo McDonald's. Určité shrnutí tohoto materiálu je nyní dostupné v knižní podobě Homo Viator s textem Jana Zálešáka. Částečné paralely k jeho práci lze v českém umění najít v Interpretacích fotografií z díla Dalibora Chatrného nebo v obrazových archivech Zbyňka Baladrána.

Svätopluk Mikyta Pre – kresby / Re – drawings, vydanie prvé, Bratislava 2006, Vydavateľ Svätopluk Mikyta a HIKHOK Culture, str. 51, ISBN: 80-969630-4-X

Svätopluk Mikyta and Johannes Schlichting DIES NATALIS, vydanie prvé, Bratislava 2004, Vydavateľ Svätopluk Mikyta, str. 22, ISBN: 80-969399-6-3

2011
INTER - VIEW 2

2011
Šestý Nový zlínský salón 2011 / 6th New Zlin Salon 2011 (Společná přehlídka současného českého a     slovenského umění / Joint exhibition of contemporary Czech and Slovak visuat art)

2009
donumenta 2009 – Slovakia

Formáty transformace 89 - 09 / Formats of transformation 89 - 09 (Sedm pohledů na novou českou     a slovenskou identitu / Seven views on the new Czech and Slovak identity)

Prague Biennale 4 / Prague Biennale Photo 1

2005
IV. Nový zlínský salon 2005 / IV. New Zlín salon 2005 (První přehlídka současného českého a      slovenského výtvarného umění / The first review of contemporary Czech and Slovak visual art)

2004
7. Mezinárodní sympozium malby pod glazuru (Tradice a možnosti 2004)

2002
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2002 (VIII. Man – Miž)