Jiří Šetlík

Historik umění a teoretik Jiří Šetlík patřil zejména během 60. let k předním osobnostem české výtvarné scény. Figuroval v několika výtvarných periodikách, kde publikoval řadu převážně monografických a tematických studií zaměřených hlavně na československé a zahraniční poválečné sochařství a architekturu 19. a 20. století; jeho celoživotním zájmem bylo dílo Otty Gutfreunda. Zároveň zastával i významnou roli na poli kulturně-společenského iniciátora – a to jakožto teoretik skupiny UB 12.

Šetlík studoval dějiny umění na Filozofické fakultě v Praze na přelomu 40. a 50. let. Studia dokončil – vzhledem k atmosféře roku 1953 – politicky pochopitelně zatíženou prací Příklad cesty sovětského výtvarného umění ke klasice pro naše umělce.  Také v následujících letech musel občas udělat ústupek režimu v podobě studií o umělcích, jejichž směřování mu nebylo blízké, jako v případě brožury o díle Aloise Sopra. Ta vyšla v nakladatelství SNHLHU (1959), kde Šetlík externě působil. Oproti tomu však také mohl ve Výtvarné práci a Výtvarném umění publikovat texty o mladé, nejen sochařské generaci, která se v 2. polovině 50. let začala profilovat v nadějné autory.

Šetlík se pohyboval v okruhu umělců kolem Adrieny Šimotové (s níž jej pojil příbuzenský vztah – byl jejím bratrancem), Václava Boštíka, manželů Janouškových, Daisy Mrázkové, Stanislava Kolíbala a dalších přátel, kteří postupně utvořili skupinu UB 12. Jeho známí se v následujících letech stali předmětem mnoha textů; ve studii Předpoklady cest mladé generace z roku 1957 například zhodnotil dosavadní stav českého poválečného sochařství, které dle způsobu tvorby rozdělil na dvě linie. Šetlík se v textu zdárně vyhýbá zkompromitovanému slovu realismus, a tendence proto nazývá jako „ilusivní“ (ve skutečnosti realistické) a „neilusivní“ (směřující k větší míře stylizace a později k abstrakci). Studie zároveň poukazuje na dva základní problémy, které sochařství v dané době tížily, ačkoliv jsou pojmenovány velmi opatrně. Šetlík tu upozornil jednak na účelové a ve výsledku neplodné zaklínání mladé generace fenoménem Josefa Václava Myslbeka, který jí byl předkládán jako hlavní vzor. Dále naopak poukázal na vliv Otty Gutfreunda, přičemž ale oproti zavedeným zvykům nevyzdvihoval jeho sociálně civilistní sochy, nýbrž ty kubistické. To bylo v době, kdy se celá jedna generace sochařů dostávala k vlastnímu sochařskému výrazu právě skrze kubistické tvarosloví nalezené u Gutfreunda nebo Emila Filly.

Text Bilance československého sochařství z roku 1965 představoval další Šetlíkovu přelomovou studii. Nejenže v ní detailně popsal vývoj plastiky od roku 1945, ale vysvětlil také obrat mladé generace od popisnosti a naturalismu směrem k individuálnímu chápání sochy jako prostředku pro vlastní vyjádření, tj. proti dřívějšímu očekávanému a hlavně politicky a státně reprezentativnímu výrazu a vyjádření. Díky zvolené rétorice autor zároveň nijak výrazně nenapadá současné kulturně-politické tlaky na umělce, ale snaží se argumentovat, že pokud chce být sochařství součástí moderní společnosti (jak se socialistická společnost viděla), musí přijmout i nové pohledy a názory s ohledem na svobodný úsudek autorů. Současně se jednalo o jednu z prvních studií zevrubně popisující vývoj poválečného sochařství. O rok později následoval text Vědomí souvislostí, který navazoval na předchozí úvahu a společně s historickým exkurzem a nástinem minulého vývoje opět v podstatě obhajoval mladé sochaře.

Kromě těchto bilančních textů napsal Šetlík během 60. let i rozsáhlejší monografie (Bedřich Stefan, Vladimír Janoušek, Marino Marini) nebo texty o sochařích (Gustav Seitz, Miloslav Hejný, Ladislav Zívr). V letech 1958–1964 byl zároveň vedoucím Sbírky moderního umění v Národní galerii, následně až do roku 1968 působil jako šéfredaktor Výtvarné práce a poté krátce jako ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1967–1968 byl na stáži v USA. Americké zkušenosti po návratu nemohl sice v praxi na žádnou delší dobu uplatnit, v československých poměrech ojedinělá příležitost vycestovat na delší čas do zahraničí však na něj měla formující vliv.

Po roce 1970 byl postupně, podobně jako ostatní progresivní teoretici, ze všech svých pozic a činností odstřiháván. V Uměleckoprůmyslovém muzeu mohl i nadále zůstat, ale jen jako technický pracovník, a až do roku 1989 nemohl téměř publikovat ani jinak veřejně vystupovat. V průběhu 70. a 80. let se jeho jméno mohlo objevit pouze v samizdatových sbornících (Památce Jiřího Padrty, Václava Nebeského, Pocta Jiřímu Johnovi aj.), kde se i nadále věnoval problematice sochařství, viz např. Cesta sochaře Miloše Chlupáče (1983) nebo Svět sochařky Věry Janouškové (1984). Výjimečně se Šetlíkovy texty mohly také otisknout v katalozích k mimopražským výstavám bývalých členů UB 12 nebo jiných blízkých přátel (Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Olga Čechová), kde nebyl dosah cenzorů tak bedlivý. Prvním článkem, který mohl jít po dlouhých letech do oficiálního tisku, byl text Gutfreundovské paradoxy (1985), který vyšel v populárně naučném časopise Príroda a společnosť. O tři roky později následoval text Předehra Fillova a Gutfreundova návratu do Čech. A konečně v roce 1989 vyšla obsáhlá publikace shrnující dokumenty osobní povahy k životu a dílu, které Šetlíka po celý život fascinovalo: Otto Gutfreund. Zázemí tvorby. V témže roce byl přijat jako odborný pracovník Sochařské sbírky Národní galerie v Praze.

V následujících letech zastával nejrůznější pozice od kulturního rady velvyslanectví v USA přes předsedu Společnosti Jindřicha Chalupeckého až po pedagoga a prorektora VŠUP. Důležitější než tyto funkce však pro něj byla jeho publikační činnost, na kterou mohl po letech navázat. Za spis Otto Gutfreund získal v roce 1994 docenturu.

V průběhu 90. let se začal pomalu zhodnocovat vývoj umění nejen poválečného, ale i umění celého 20. století, které bylo kvůli předchozím politickým vlivům zkresleno. Za jeden z nejdůležitějších Šetlíkových textů z tohoto období lze považovat Počátky činnosti tvůrčích skupin a jejich význam, ale i monografické texty věnující se jednotlivým autorům. V Dějinách Českého výtvarného umění (2007) zpracoval kapitolu „Léta sedmdesátá a osmdesátá: České umění v exilu“. Šetlík po celý život umění i sbíral. V roce 2018 část své sbírky daroval Muzeu umění a designu v Benešově.

Studia:

1994
docentura na filosofické fakultě University Karlovy, téma Otto Gutfreund

září 1967 – únor 1968
postgraduální studium v USA, Institut of International Education

1962
obhájení diplomové práce Skupina umělců výtvarných- její historie a význam, oponent prof.V.V.Štech –  CSc.

1955–1958
aspirantura v Ústavu pro teorii a dějiny umění

1952
Filosofická fakulta UK v Praze, obory dějiny umění a estetika, profesoři A.Matějček, J.Květ, J.Pečírka, J.Pešina, J.Mukařovský, PhDr

od 1999 členem Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a Uměleckohistorické společnosti v českých zemích

od 1997 členem vědecké a umělecké rady Fakulty architektury TU v Liberci a vědecké rady Fakulty užitého umění a designu University J.E.Purkyně v Ústí nad Labem

1994–2005 předsedou Společnosti Jindřicha Chalupeckého

od 1996 členem českého Centra P.E.N. klubu

od 1993 členem umělecké rady VŠUP a české komise pro UNESCO

od 1964 členem Association internationale des critiques d´art

1959–1970 členem tvůrčí skupiny UB 12

Od 1954 členem Svazu čs. výtvarných umělců (1964 předsedou teoretické sekce)

Ocenění

2014 Artis Bohemiae Amicis, medaile Ministerstva kultury

2013 PhDr. h. c. University J. E. Purkyně v Ústí n. Labem

2005 pamětní medaile za práci a energii k rozvoji školy, umění a vzdělanosti udělená Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze

2004 medaile Josefa Hlávky za vědeckou, publikační a pedagogickou činnost

1996 cena Henry Allen Moe v ocenění uměleckohistorické práce Historickou společností státu New York

1968 navržen na Cenu A.Matějčka teoretickou sekcí SČSVU

Výběrová bibliografie

a/ knižní tituly:

Theodor Pištěk, katalog výstavy, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2013.

Miloslav Chlupáč: Sochy, obrazy, kresby, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2009.

Joska Skalník: Sny, situace, hry, katalog výstavy, Galerie Smečky, Praha 2008.

Memories: Messages, notations, rooks, Jiří Voves: Painting, katalog výstavy, České centrum, Brusel 2008.

Theodor Pištěk, ediční podíl a stati v monografii, Praha, Galerie Pecka 2007.

Milena Slavická, Tvůrčí skupina UB 12 (autorský podíl), Gallery, Praha, 2006

Milena Klasová: Libenský-Brychtová (úvodní studie strany 12,14-17), Gallery, Praha 2002

Skrznaskz – Les Tchèques et la France au cours des siècles (ediční a autorský podíl), Gallery, Praha 2002
Otto Gutfreund, Cesta ke kubismu, Gallery,2012.
Rudolf Uher: Sochy (ediční a autorský podíl), Slovart a Art&Fact, Bratislava/Praha 1999

Jindřioch Chalupecký, Cestou necestou (doslov s.279-288), H&H, Praha 1999

Sklo a prostor (úvodní studie a zpracování biografií), ČMVU, Praha 1998

Sochař Olbram Zoubek (úvodní monografická studie na str.37-95, edice svazku J.Malina), Nadace Universitas Masarykinana, Brno 1996

Prostor-světlo-sklo (úvodní stať), VŠUP, Praha 1995

Otto Gutfreund, Souborný katalog sochařského díla (zpracován společně s V.Erbenem), Národní galerie v Praze, Praha 1995

Theodor Pištěk, Hluboká ´93-´94 (úvodní stať), FineArt, Praha 1995

Stanislav Libenský-Jaroslava Brychtová: A 40 Years of Collaboration in Glass (stať o čs.umění ve 20.stol.), The Corning Museum of Glass-Prestel, Munich-New York 1994

Slovo o slově – Václav Havel a Jiří Kolář (edice a úvodní stať k bibliofilii), The Cooper Union, New York 1992

František Burant, Odeon, Praha 1990Otto Gutfreund-Zázemí tvorby (zpracování shromážděných dokumentů, komentáře a doslov), Odeon, Praha 1989

Čas člověka a země (sborník příspěvků k dílu Vladimíra Janouška, ediční a autorský podíl spolu s Karlem Srpem, souběh edice Někde něco), samizdat, Praha 1988
Dech kosmu:práh věčna (sborník příspěvků k dílu Karla Malicha, ediční a autorský podíl spolu s Karlem Srpem, souběh edice Někde něco), samizdat, Praha 1987
Cesty po ateliérech (soubor monografických statí, souběh edice Petlice), samizdat, Praha 1986 – knižně vydáno: Torst, Praha 19961945/85 - sborník o současných umělcích pražského okruhu tzv.Šedá cihla (ediční a redakční podíl), soukromý tisk (původně Jazzová sekce), Praha 1985

Sborníky památce 1.Alberta Kutala, 2.Jiřího Padrty, 3.Václava Nebeského, 4.Václava Navrátila, 5.Olega Suse (vedení redakce a edice nepravidelného uměleckohistorického periodika, včetně vlastních příspěvků), samizdat, Praha 1984-1988

Svět sochařky Věry Janouškové (edice sborníku příspěvků včetně vlastní studie), samizdat, Praha 1984

O.H.(Hlavsa) ´75, úvodní text a redakce sborníku), soukromý tisk, Praha 1984
Cesta sochaře Miloše Chlupáče, samizdat, Praha 1983

Eva Kmentová-in memoriam (s J.Chalupeckým, O. Zoubkem a P.Bregantovou podíl na redakci sborníku včetně vlastní stati), Jazzová sekce, Praha 1982
François Burkhardt, Cubismo cecoslovacco-architetture e interni (úvod ve formě interview), Electa, Milano 1982
79 stránek pro Čestmíra Kafku (edice sborníku příspěvků včetně vlastní stati), samizdat, Praha 1981

Vladimír Janoušek (edice sborníku příspěvků včetně vlastní stati), samizdat, Praha 1979

Jubileum Oldřicha Hlavsy (úvodní text a redakce tiskoviny), soukromý tisk, Praha 1979Pocta Jiřímu Johnovi (edice sborníku příspěvků včetně vlastní stati), samizdat, Praha 1978

Pro Zdeňka Palcra (edice sborníku příspěvků včetně vlastní stati, samizdat, Praha 1977

Jubileum Zdeňka Sklenáře, úvodní text, soukromý tisk, Praha 1975

Oldřich Hlavsa (redakce svazku a úvodní stať), soukromý tisk, Praha 1974
Typographia I.-III. (anonymní podíl spolupráce s O.Hlavsou a K.Wickem na koncepci a textu tří svazků kompendia), SNTL, Praha 1976, 1981, 1986

Malíř Jan Smetana (text pro informativní tiskovinu v cizojazyčných mutacích), Artcentrum, Praha 1971
Grafik Adolf Born, text pro informativní tiskovinu v cizojazyčných mutacích), Artcentrum, Praha 1970

Josef Kaplický, Záznamy (sestavení, redigování, doslov), Obelisk, Praha 1970

Malíř Jiří John (text pro informativní tiskovinu v cizojazyčných mutacích), Artcentrum, Praha 1968

J.A.Komenský: Živá tiskárna (podíl na koncepci a doslov bibliofilie z edice Bohemia), Čs. spisovatel, Praha 1968

Marino Marini, Odeon, Praha 1966

Martin Reiner, NČSVU, Praha 1964

Vladimír Janoušek, NČSVU, 1963

František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný – architekti (spolu s Otakarem Novým), NČSVU, Praha 1962

Bedřich Stefan, NČSVU, Praha 1962
V.V.Štech: Umění? Proč? K čemu? (doslov), SNKLHU, Praha 1960

b/selekce ze studií, statí a článků

Velkorysost: Umění obdarovat (Kniha rozhovorů), Národní galerie v Praze, Praha, 2016

Úvodem, in: Karou P.: Vetřelci a volavky, Arbor vitae, Praha, 2013, str. 9-12, 2013

Léta sedmdesátá a osmdesátá, in: Dějiny českého výtvarného umění, VI/1, str. 368-385, 2007

České umění v exilu, in: Dějiny českého výtvarného umění, VI/1, str. 428-445, 2007

Cooperation prerequisites between Stanislav Libenský and Jaroslava Brychtová, (s Rostislavem Vaňkem), Železný Brod, 2015.

Libenský-Brychtová, úvod do katalogu výstavy v Lucemburku, 2005

 The Glass Sculptures of Václav Cigler and Marian Karel, Sculpture, Vol.24, No.6, str.24-25, New York 2005
 Jan Matulka a Václav Vytlačil, průkopníci modernismu v americké umění, Umění XLIX, č.1, str.33-41, Adriena Šimotová-Tvář, studie v katalogu výstavy ve Slovenské národní galerii, Kant, Bratislava 2004

 Co je architektura, studie pro sborník Fakulty architektury TU v Liberci, 1998

 Mezi iluzí obrazu a realitou světa, k výstavě T.Pištěka, Literární noviny, 1997

 Umění zastaveného času, příspěvek do katalogu výstavy, ČMVU, Praha 1997

 Důvěrný hlas rudolfinské doby, k výstavě Rudolf II.a Praha, Nová Přítomnost, č.8, 1997

 Kolíbalova suma, k výstavě Stanislava Kolíbala, Ateliér, 1997

 Kubismus Henri Laurense a Otto Gutfreunda, studie v katalogu výstavy Henri Laurens- kubistické období, str.26-43, ČMVU, Praha 1995

 Příspěvek Otto Gutfreunda k fenoménu českého kubismu (stať v katalogu výstavy Český kubismus-architektura a design 1910-1925), UPM, Vitra Museum a Princeton Architectural Press, ČSR, NSR a USA, 1991-1993

 Sochař Miloš Chlupáč, studie, 15 stran,Výtvarné umění č.4, 1990

 The Academy of Applied Arts in Prague, úvod do katalogu výstavy, Cooper Union, New York 1990

 O svojbytnosti slovenského umenia, Výtvarný život, č.10, Bratislava 1990

 Poněkud skrytá literatura o výtvarném umění, úvaha, Kritický sborník, samizdat, Praha 1989

 Konfrontační výstavy-blýskání na lepší časy?, úvaha, Obsah, samizdat, Praha 1989

 Eva Kmentová-životní dílo, úvod k výstavě v Domě umění, Opava 1989

 Sochař Mojmír Preclík a malíř Jiří Voves, úvod do katalogu v Nových Hradech, 1989

 Jiří John, Adriena Šimotová, zpracování slovníkových hesel do The Dictionnary of Art, Thames and Hudson, Londýn 1989

 Václav Boštík a tvůrčí skupina UB 12 (příspěvek ke konferenci o díle V.Boštíka), GHMP, 1989 - otištěno ve Výtvarném umění č.5, 1991, s.65-77

 Předehra Fillova a Gutfreundova návratu do Čech, Umění č.5, 1988

 Fotoplátna Jaroslava Kořána, studie, Bulletin Realistického divadla, Praha 1988

 Fórum ´88 (podíl na kurátorství a textu katalogu) výstava v Holešovické tržnici, Praha 1988

 Sborník galerie Opatov, úvodní text, soukromý tisk, 1987

 Generace nebo generační povědomí, stať do sborníku k soukromé výstavě Netvořice ´81, samizdat, Praha 1987

 Olbram Zoubek, úvod do katalogu výstavy v síni Artium, Praha a v galerii Ostrově nad Ohří, 1986

 Jiří Lacina, úvod k výstavě obrazů, kreseb a objektů v klubu Na Chmelnici, Praha 1985

 Pravoslav a Jindřiška Radových, úvod do katalogu výstavy v Galerii hl.města Prahy, 1984

 Chmelnice ´84, příspěvek do sborníku o symposiu, samizdat, Praha 1984

 Vzdálené a blízké- o výstavách Č.Kafky a V.Pivovarova, Kritický sborník, samizdat Praha 1984

 Návrh na cenu…, příspěvek do sborníku k poctě Jiřího Koláře, samizdat, Praha 1984

 Janák a Gutfreund, (studie), ACTA UPM XIX., Praha 1984

 K jubileu sochaře Rudo Uhra (studie do sborníku), samizdat, Bratislava 1983

 Přelet výstav, Obsah, samizdat, Praha 1983
 Josef Kaplický- umělec a pedagog , Umění a řemesla, Praha 1982

 K dílu Adrieny Šimotové, texty v katalogu 14.a 15. bienále grafiky, Lublaň 1981 a 1983
 Reprint Svolinského úpravy Máchova Máje z r.1925 (ediční poznámka anonymně), Čs.spisovatel, Praha 1980

 Jedna výstava, dva ateliéry (příspěvek do sborníku k poctě Jindřicha Chalupeckého, samizdat, Praha 1980

 Dílo Jiřího Johna, úvodní text katalogu výstavy v Domě umění, Brno 1979

 Věra Janoušková, slovníkové heslo, Dictionnary of Woman Artists, Colorado University 1979

 E.Kmentová, K.Nepraš, S.Kolíbal, Z.Palcr, V.Preclík, monografická hesla pro výstavu Mostra del bronzetto, Padova 1979

 Nezkalenost pohledu, příspěvek do sborníku k jubileu malíře Václava Boštíka, samizdat, Praha 1978

 Památce Miroslava Míčka, úvodní stať k bibliografickému sborníku, ACTA UPM VII., 1975, s.1-10

 Sborník k jubileu Jana Wericha, úvaha, samizdat, Praha 1975

 Emanuel Poche a Uměleckoprůmyslové muzeum, ACTA UPM VIII., 1973, s.24-35

 František Halas: Tvář rodné země (doslov Básník F.Halas a malíř J.John z vytištěné knihy odstraněn), Čs.spisovatel, Praha 1972

 Poznámka chodcova k čs. velvyslanectví v Londýně, Architektura ČSSR, 1970

 Zdeněk Palcr, úvod do katalogu výstavy v Nové síni, 1970

 Jiří John, úvod do katalogu výstavy v galerii Mahlerstrasse, Vídeň 1969

 Jiří Trnka, úvod do katalogu výstavy v Nové síni, 1969
 Jan Smetana, úvod do katalogu výstavy v Nové síni, 1968

 Aloiz Klimo, Viera Krajcová, Rudolf Uher, úvod do katalogu výstavy v Nové síni, 1968

 Fotograf Jiří Sever, Literární listy 1968

 Bonnard a Picasso, Výtvarná práce 1967
 Otázky kolem Gutfreunda, Výtvarné umění 1966

 Slovenská socha v Liberci, Výtvarná práce 1966

 Sochařská bilance ´65, úvod do katalogu a kurátorství výstavy, Oblastní galerie Olomouc, 1965

 Malíř Alois Vitík, úvod do katalogu výstavy v Nové síni, 1965

 Dynamismus prostoru, světla a času v díle N.Schöffera, Acta scenographica, 1964, s.7-12

 Návštěvou u Josefa Šímy, Výtvarné umění 1964

 Josef Kaplický, úvod do katalogu výstavy v síni Mánesa, 1964
 Návštěvou u maďarského sochaře Miklóse Borsose, Výtvarné umění 1963, s.9-14

 Eva Kmentová, úvod do katalogu výstavy v Alšově síni, 1963

 Dílo a myšlenky Josefa Kaplického, Výtvarné umění 1962

 Nad dílem Jiřího Trnky, Umění, 1962

 Josef Svoboda a otázky scénografie, Hudební rozhledy l962

 Sochař Ladislav Zívr, úvod ke katalogu výstavy v Nové síni, 1961

 Sochaři Vladimír Janoušek a Věra Janoušková, Müveszet, s.12-19, Budapešť 1961

 Sochař Miloslav Hejný, Výtvarné umění 1960, s.6-9

 Václav Špála, úvod ke katalogu výstavy, Stedelijkmuseum, Amsterodam 1960

 Německý sochař Gustav Seitz, Výtvarné umění 1959, s.13-19

 Setkání s James Ensorem, sborník Le Peintre Ensor, s.8-11, Bruxelles 1959

 Rozhovor o malbě a hudbě s malířem Vlastimilem Radou, Výtvarné umění 1959, s.14-20

 Adriena Šimotová a Věra Janoušková, úvod do katalogu výstavy v síni Lidové demokracie, 1959

 Jubileum sochařky Mary Durasové, Výtvarná práce 1958,s.5

 Sochař z Olomouce Jára Šolc, Výtvarná práce 1958,s.5

 Rozhovor s malířem Antonínem Pelcem, Výtvarné umění 1958, s.15-20

 Plastika Henri Matisse, Výtvarné umění 1958, s.6-10
 Sochař Zdeněk Dvořák, Výtvarná práce 1957,s.6

 Gutfreundův tvůrčí příklad, Výtvarná práce, 1957,s.5