Lenka Lindaurová

Oblast odborné působnosti Lenky Lindaurové je pozoruhodně rozsáhlá, avšak jasně ohraničená zaměřením na výtvarné umění. Pravidelně pracuje s přesahy k jiným uměleckým oborům, k filmové tvorbě, hudbě či designu, vždy však s primárním záběrem na současné umění, umělce a jejich produkci. Její široký rozhled a různorodá praxe z ní činí jednu z nejvýraznějších teoretiček (a teoretiků) současného umění, jejíž přítomnost na české umělecké scéně je výrazně znatelná a formující.

Lindaurová v roce 1987 absolvovala obor Český jazyk a občanská výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Během svých pozdějších profesních aktivit se ke svému studijnímu oboru několikrát nepřímo vrátila, první zásadní pracovní zkušenost ji však ihned nasměrovala k oblasti, se kterou je dosud nejvíce spojována. Od revolučního roku 1989 až do roku 1995 působila jako redaktorka kulturní rubriky Lidových novin, v té době jedné z nejčtenějších tiskovin. Následovala různá obdobná angažmá v méně či více mainstreamových médiích – od redaktorky kulturní rubriky magazínu Playboy přes časopis Architekt až po šéfredaktorskou pozici v časopise Umělec –, kde Lindaurová opakovaně dokazovala, že umí ke kultuře přitáhnout pozornost různorodého čtenářského publika. Nakonec po krátké roční přestávce roku 2003 nastoupila do redakce časopisu Art&Antiques, aby se v následujícím roce stala jeho šéfredaktorkou. Doposud stále nejčtenější tištěný magazín o výtvarném umění vedla do roku 2006. Poté přešla na další šéfredaktorský post, tentokráte v jednom z prvních oborových internetových časopisů s názvem Artservis. S vedením portálu www.artservis.info byla spojena až do roku 2009. Ještě před ukončením své činnosti v něm nastoupila jako ředitelka do Galerie Václava Špály v Praze a v této pozici pak působila až do roku 2010. Pro Lindaurovou to přitom nebyla první pracovní zkušenost ve vedoucí pozici mimo žurnalistiku. Již mezi lety 1996 a 1997 vedla společnost Fine Art, která se specializovala na prodej současného výtvarného umění, tedy na v té době v tuzemském prostředí poměrně netypickou oblast.

Jako zásadní bod v profesním životopise Lenky Lindaurové se dá označit nástup na pozici výkonné ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Tu zastávala v období mezi lety 2009 a 2010, poté byla její funkce přeformulována na předsedkyni správní rady a ředitelku SJCH. Pod jejím vedením se Společnost, a především cena, kterou každoročně uděluje umělcům do 35. roku, stabilizovala jako konkrétní, jasný ukazatel odborného hodnocení na české výtvarné scéně.

Po odstoupení v roce 2015 a předání pomyslné štafety své nástupkyni se Lindaurová na nějaký čas vrátila blíže svému původnímu předmětu studia, tedy k pedagogice. Založila edukativní platformu Art’s Cool, kterou aktivně vedla dva roky. Jednalo se o kreativní kurzy, v nichž vyučovali přední čeští umělci, které Lindaurová osobně znala, a získala je tak pro účast. Současně, jakožto asistentka ateliéru produkce, vedla dílnu s názvem „Portfolio – prezentace umělce“ a workshop „Portfolio a sebeprezentace“ na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). V období mezi lety 2017 a 2018 také vystupovala jako hlavní metodik Českých center v oddělení kulturní diplomacie se zaměřením na výtvarné umění a společenské vědy.

Opomenout nelze ani její kurátorskou praxi. Lindaurová se aktivně podílela na několika desítkách výstav a projektů, a to jak v tuzemském prostředí, tak i v tom mezinárodním. Uváděna bývá především vítězná ideová koncepce Expo 2010 Šanghaj (se SIAL) z roku 2008. Nejpozději od přelomu milénia Lindaurová rovněž opakovaně zasedá v odborných porotách a grantových komisích.

Roku 2018 pak svůj žurnalistický záběr rozšířila o další periodika. Jako externí redaktorka přispívá do Deníku N, je editorkou magazínu o investicích do umění vycházejícího v nakladatelství Economia a rovněž art directorkou Bohemian Heritage Fund a šéfradoktorkou souvisejícícho časopisu Heritage. Krom toho také od roku 2018 působí v managementu videoprodukcí při vznikající Kunsthalle Praha.

Dokumentární tvorba je další ze zajímavých kapitol v profesním portfoliu teoretičky Lenky Lindaurové. Režisérsky a scenáristicky stojí za dokumentem „Cena Jindřicha Chalupeckého“ z roku 2010, který vznikl ve spolupráci s Českou televizí a Cineart. Na toto téma navázala pozdějším časosběrným dokumentem s názvem „Finalisté“, který se věnoval jedné pětici finalistů a sledoval jejich umělecké i životní osudy po dobu šesti let. Mezi její zatím nejnovější počiny patří dokument opět využívající časosběrného formátu o nově vznikající kulturní instituci Kunsthalle Praha, na kterém pracuje od roku 2018. Od letoška, tedy od roku 2020, se ve spolupráci s Pamětí národa a Kunsthalle Praha rovněž dramaturgicky podílí na připravovaném seriálu medailonů s názvem „Umění v izolaci“. Lindaurová tak opakovaně potvrzuje, že dokáže nahlédnout, aktuálně hodnotit a komentovat i ty nejsoučasnější kauzy, což jí v jejím oboru staví do výjimečné pozice.

Vzdělání:

1981–1987
Pedagogická fakulta Karlovy univerzity Praha

Kurzy:

2016 – PR a komunikace pro pracovníky kulturních institucí (Art´s Cool, Bára Procházková)
2015 – Komunikační strategie, Specifika sociálních sítí (Cocoon)

Ocenění:

2015 – Cena za mimořádný počin mimo kategorie Designbloku, Cena šéfredaktorů
2014 – Nejkrásnější kniha roku, 1. místo v kategorii umění

od 2019 – art director Bohemian Heritage Fund, šéfredoktorka časopisu Heritage
od 2018 – Kunsthalle Praha ­– managment videoprodukcí
od 2018 – editorka magazínu Investice do umění, Economia
od 2018 – externí redaktorka Deníku N
2017 – 2018 – Česká centra – hlavní metodik v oddělení kulturní diplomacie (výtvarné umění, společenské vědy)
2017 – FAMU – vedoucí workshopu Portfolio a sebeprezentace
2017 – FAMU – asistentka katedry produkce
2016–2017 FAMU – vedoucí dílny Portfolio – prezentace umělecké práce
2015–2017 zakladatelka a ředitelka Art´s Cool
2011–2015 – předsedkyně správní rady a ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého
2009–2010 – výkonná ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého
2009 – předseda odborné komise Galerie Václava Špály v Praze, kurátorka
2008–2010 ředitelka Galerie Václava Špály v Praze, členka týmu www.art-antiques.cz
2007–2009 šéfredaktorka informačního webu www.artservis.info
2004–2006 šéfredaktorka časopisu Art&antiques
2003 – redaktorka časopisu Art&antiques
2002 – nezávislá výtvarná publicistka
1997–2001 – šéfredaktorka časopisu Umělec
1996–1997 – ředitelka firmy Fine Art na prodej současného výtvarného umění
1996 – redaktorka časopisu Architekt
1995 – redaktorka kulturní rubriky magazínu Playboy
1989–1995 – redaktorka kulturní rubriky Lidových novin

Účast v komisích a organizacích:

2020 – členka akviziční komise designu Moravské galerie v Brně
2020 – porotkyně Ceny Pavla Kouteckého
2020 – členka hodnotící komise dotační programu v oblasti kultury MČ Praha 1
od 2019 – členka PEN klubu ČR
2019–2020 členka akviziční komise Galerie modeního umění Hradec Králové
2018 – členka komise Ceny Jantar za výtvarné umění
2015–2016 členka komise Ceny kritiků za mladou malbu
2015 – členka komise pro výběr rezidenčníéch ateliérů East Flow Art HUB
od 2015 – členka správní rady Společnosti Jindřicha Chalupeckého
2013–2016 členka dramaturgické rady Českých center
2011–2013 – členka odborné komise v soutěži Osobnost roku
2010 – členka odborného grémia ministra kultury Václava Riedlbaucha
2004/2005 – členka grantové komise Ministerstva kultury ČR
2003 – Tranzit
1999/2000 – členka odborné poroty Cena Jindřicha Chalupeckého

Spolupráce:

odborný garant platformy Artefin (2020)
texty k výstavám pro Národní galerii v Praze (2018)
koncepce magazínu Investice do umění (Hospodářské noviny, 2017–)
produkce, publikační a PR činnost pro Kunsthalle Praha (The Pudil Foundation, 2016–2017)
odborné korektury (Ismy, Slovart, 2013)
text do knihy Dušan Šimánek (Torst, 2008, s Annou Fárovou)
spolupráce s Národní galerií – hesla pro Microgalerii (1999/2000)
spolupráce na Nové encyklopedii českého výtvarného umění (Academia, 1995)

kurátorská práce:

2021
Josef Duchan, Intervence, Industra, Brno

2020
Plán B, Smetanova výtvarná Litomyšl
Richard Loskot, Pražský dům, Brusel

2019
Josef Duchan, Intuice, Villa Pellé, Praha
MenArt, Smetanova výtvarná Litomyšl
Stano Masár, Piktogramy, Gallery Week, Hauch Gallery, Praha

2018
The Flowers, Obecní dvůr, Praha
František Lesák, Ze všech stran stejně krásné, ze všech stran stejně důležité, Hauch Gallery, Praha
Erika Bornová a Tomáš Císařovský, Pražský dům, Brusel

2017
interaktivní výstavní projekt k výročí  1918 a 1968 pro Česká centra a zastupitelské úřady Ministerstva zahraničních věcí
Pravidla hry, České centrum Vídeň (fotografie studentů FAMU a UMPRUM)

2016
příprava libreta pro Muzeum Věry Čáslavské

2015
Art House, Designblok, Praha

2014
Finále 2014, Cena Jindřicha Chalupeckého, Národní galerie v Praze, Veletržní palác
František Lesák, Nauka o přírodě, Dům umění, České Budějovice
Street for Art, Praha - Černý most, Koukej, poslouchej a skákej

2013
Finále 2013, Cena Jindřicha Chalupeckého, Národní galerie v Praze, Veletržní palác

2012
Finále 2012, Cena Jindřicha Chalupeckého, Dům pánů z Kunštátu, Dům umění města Brna
UFO, Meet Factory, Praha (Jiří Příhoda, Jan Kadlec, Adam Vačkář, Tomáš Hlavina, Jiří Matoušek, Milena Dopitová)

2011
Finále 2011, Cena Jindřicha Chalupeckého, DOX, Praha
Jan Smejkal, Dům umění, České Budějovice
Vladimír Kokolia, Přenos síly, Galerie Václava Špály, Praha
Petr Pastrňák, Galerie Václava Špály, Praha

2010
Laureáti 20 let, Cena Jindřicha Chalupeckého, DOX, Praha
Finále 2010, Cena Jindřicha Chalupeckého, DOX, Praha
Juraj Jakubčiak, Vzorec na umění, Galerie Pavilon, Praha

2009
Ostrava? výstavní projekt v rámci přihlášky na Evropské hlavní město kultury, Výstaviště Černá louka, Ostrava
Historická práce, Galerie Václava Špály, Praha (s Edith Jeřábkovou)
Míla Preslová, Za obzorem, Karlin Studios, PrahaLaďa Gažiová, Prinz Prager Gallery, Prague
Fotografie & koncept, Pražský dům, Brusel

2008
České zdroje, Pražský dům, Brusel
Absence v záznamu, Galerie Václava Špály, Praha
Míla Preslová, Okna v přízemí, Galerie Parallel, Praha
ART PRAGUE alternativní, Praha

2007
Ztracená nevinnost, Meet Factory, Praha
Střední věk, Galerie 5. patro, Praha

2002
výstava fotografií Dušana Šimánka, Fotogalerie, Liberec

2000–2001
výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, Veletržní palác, Národní galerie v Praze

projekty výstav a expozic (libreta):

2020 – návrh projektu kulturní platformy a vzniku nového muzea pro Nadaci Škoda Auto
2018 – interaktivní projekt digitální výstavy 1918 / 1968 pro Česká centra a velvyslanectví
2018 – návrh pro Expo Dubai (se SIAL)
2017 – koncept a libreto Muzea Věry Čáslavské
2016 – návrh do soutěže na řešení expozic Národního muzea (se SIAL)
2014 – koncept proměny fasády Charles Square Center, Praha
2013 – koncept a libreto Muzea sametové revoluce
2012 – návrh obsahu pro projekt Pieta, Praha
2011 – návrh galerie pro obchodní pasáž Myšák, Praha
2009 – koncept mezinárodního veletrhu Middle Europe Art Fair Prague
2008 – vítězná ideová koncepce Expo 2010 Šanghaj (se SIAL)
2005 – návrh pro Expo Aichi (se SIAL)

produkce výstav:

2020 – Smetanova výtvarná Litomyšl
2019 – Smetanova výtvarná Litomyšl
2014 – Objectivity - Eva Eisler, Eva Humlová, Markéta Kratochvílová, Kateřina Vorlová, České centrum Berlín
1999 – Kupka – Waldes, malíř a jeho sběratel, Galerie Rudolfinum, Praha

doprovodné programy a přednášky:

2017 – doprovodný program Volba lidu k výstavě Eberhard Havekost, Galerie Rudolfinum Praha
2017 – přednáška Proč si nechceme rozumět? Konference o malbě, DOX, Praha
2011 – přednáška Konec dějin umění FAMU, Praha
2010 – přednáška Jindřich Chalupecký, DOX, Praha
2009 – přednáškový cyklus v rámci 1. ročníku Brno Art Fair

filmová tvorba:

od 2020 – Umění v izolaci –  ve spolupráci s Pamětí národa a Kunsthalle Praha (dramaturgie)
od 2018 – časosběrný dokument o vzniku nové instituce Kunsthalle Praha
2011 – 2016 – časosběrný dokument Finalisté, IdeaFilm, 67 min. (scénář a režie)
2010 – dokument Cena Jindřicha Chalupeckého, Cineart Prague, Česká televize, Cineart, 57 min. (scénář a režie)

Monografie:

2014
Mezera / Mladé umění v Česku (1990–2014), Yinachi, 2014

Stati v odborných časopisech, monografiích a sbornících:

2014
Umělec, vila a bazén: Význam a efektivita uměleckého vzdělání v současném českém výtvarném umění, Page Five, 2014 (jeden z publikovaných textů)

2010, 2013, 2014
Finále - Cena Jindřicha Chalupeckého 2010, 2013, 2014, František Lesák, Labyrint těla (Gabina Fárová, Tomáš Císařovský, Dušan Šimánek, Otto Placht), Josef Duchan, Pavlína Rampachová Valdová, Artefin

2002
Art Fair Berlín 2002, Vladimír Skrepl, Tomáš Císařovský, Jakub Špaňhel, Antonín Střížek, Sbírka Richarda Adama – Wannieck Gallery, Dušan Šimánek, Jiří Kovanda, České zdroje, Petr Kožíšek, Laďa Gažiová, Petr Písařík, Jiří Georg Dokoupil, Petr Pastrňák, Mark Schovanek, Zdeněk Sýkora, Míla Preslová, Jan Smejkal, David Böhm & Jiří Franta

2001
Otto Placht, Igor Korpaczewski, Tomáš Zelenka, Veronika Drahotová, Jiří Černický, Doteky 2001

Ediční činnost:

2014–2010
katalogy Cena Jindřicha Chalupeckého, SJCH

2006
katalog Wannieck Gallery, Mediagate

2001–1998
ediční řada knih Laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého (František Skála, Petr Nikl, Kateřina Vincourová, Jiří Černický), Divus

1999
Kupka – Waldes, malíř a jeho sběratel, Divus, 1999

Články, média, internet:

Pravidelné publikování v následujících periodikách:
Lidové noviny, Hospodářské noviny, MF Dnes, Architekt, Respekt, Týden, Reflex, Umělec, Art&antiques, Přítomnost, Labyrint Revue, Týdeník A2, Flash Art, Balkon, Xantypa, Artalk, Artlover, Divadelní noviny, Investice do umění, Heritage, Deník N