Michal Novotný

Michal Novotný je přední český kritik a kurátor současného umění, jenž se úspěšně etabloval na mezinárodní umělecké scéně. V letech 2011–2018 řídil pražské Centrum současného umění FUTURA. Ve funkci ředitele sbírky moderního a současného umění Národní galerie působí od roku 2019. Spolu s Jiřím Černickým vede Ateliér malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vystudoval antropologii a filosofii na Univerzitě Karlově a studia završil diplomovou prací „Odkud se berou objekty?“ (FHS UK, 2017), v níž se zabývá konceptem objektově orientované ontologie amerického filosofa Graham Harmana.

Novotného kurátorská činnost se vyprofilovala v souladu s dramaturgickou koncepcí galerie FUTURA, jež se pod jeho vedením orientovala na kurátorsky koncipované kolektivní výstavy (např. Chléb a sůl, 2011; Za pět minut dvanáct; Dotek, obě 2012; Sklenice vody, 2013), sólové výstavní projekty zahraničních umělců (Ciprian Muresan; Chiara Fumai; Olof Olsson ad.); souhrnné výstavy zavedených osobností domácí scény (Jiří Surůvka, Anna Daučíková, Lenka Klodová) i na prezentace samostatných projektů umělců střední a mladší generace (Martin Kohout, Jan Pfeiffer, Ondřej Vicena, Marek Meduna, Romana Drdová, Lenka Vítková, Sláva Sobotovičová ad.). Zejména díky výstavnímu dialogu Harun Farocki / Zbyněk Baladrán (2015) byl Novotný zařazen platformou Artsy na seznam dvaceti nejvlivnějších evropských kurátorů mladé generace.

Novotného kurátorské výstavy vykazují silný autorský postoj; kurátora chápe jako svého druhu umělce, jenž si podmaňuje cizí umělecká díla a vkládá je do nově utvořených kontextů.  Jeho výstavy se vyznačují důrazem na estetický rozměr instalace, preferuje site-specific scénografii ve výstavních prostorech svou podobou vzdálených galerijní bílé kostce. Často pracuje s ironií a nadsázkou. Vymezuje se vůči uměleckohistorickému přístupu (studium dějin umění nedokončil). K zavedeným kunsthistorickým kategoriím přistupuje volně a záměrně je využívá k vytváření nových významových rámců: Monochrom (Galerie Školská 28, 2012), Grafický design (FUTURA, 2014) a Typografie (České centrum, Rotterdam, 2015). 

Novotný realizoval řadu výstav v zahraničí. Zmiňme kolektivní tematické výstavy Things (Design Cloud, Chicago, 2014) o pnutí vznikajícím mezi objektem a jeho zobrazením a Towards the Object (Muzej Moderne i Suvremene Umjetnosti, Rijeka, 2015) tematizující ztrátu vlastní subjektivity a proces stávání se objektem. Individuální spolupráci navázal například s Jiřím Kovandou (All the Birds of North America, Black Cube Museum, Denver, 2018) nebo s Annou Daučíkovou (Solo exhibition, State of Concept, Athény, 2018). 

V letech 2016 až 2018 Novotný pracoval také pro ostravskou galerii PLATO, kde připravil výstavu klub Fiesta (2017, spoluautor Lumír Nykl) zabývající se fenoménem klubové hudební kultury a skupinový výstavní projekt s mezinárodní účastí Přípravný portrét Mladé dívky (2017), na němž se kurátorsky podílel spolu s Lindou a Danielou Dostálkovými. Odkazují zde na vlivnou knihu Podklady pro teorii Dívky (1999) francouzského aktivistického kolektivu Tiqqun, jenž v postavě Mladé dívky vidí identitu ztělesňující konzumní kulturu pozdního kapitalismu a jejích marketingových mechanismů. Site-specific instalace artefaktů/produktů na pomezí volného umění, módy a designu v bývalé prodejně textilu (Kancelář pro umění), kde galerie našla své dočasné sídlo po odchodu z vítkovického Gongu, a živá část výstavy pojatá sérií performancí uskutečněných v prostorech zrušené prodejny obchodního řetězce Bauhaus reprezentují strategie cirkulující mezi spotřebou, kulturou a uměním, ale jsou také pokusem o revizi vybraných stereotypů o feminitě. Zároveň má být Dívka metaforou pro samotnou galerii jako nově vznikající a formující se instituci a také možností jejího budoucího směřování.

Dosud nejambicióznějším kurátorským projektem Michala Novotného je putovní výstava umělců z postkomunistických zemí Orient, jež byla premiérově uvedená v kim? Contemporary Art Centre v Rize (duben–květen 2018) a reprízovaná v Centru pro umění BOZAR v Bruselu (červen–srpen 2018) a v galerii Bunkier Sztuki v Krakově (září–prosinec 2018). V následujícím roce se uskutečnilo její pokračování pod názvem Orient 2 v bratislavské Kunsthalle (červenec–říjen 2019), jež si zachovalo totožný koncept a strukturu, kterou však z valné části naplnila odlišná umělecká díla i umělci. Dovršením projektu se stal Orient V konající se v Galerii hl. m. Prahy v rámci programu 9. ročníku Fotograf festivalu (Archeologie euforie: 1985–1995) a prezentující výhradně díla pohyblivého obrazu (film, video, animace).

Název je sebeironickým poukazem na soubor projekcí, jimiž je východní Evropa jako společenský konstrukt spoluutvářena. „Raněná identita” regionu formovaná studem a pýchou, výbušnou směsicí méněcennosti a pohrdání, mohla podle Novotného zapříčinit aktuální vzestup nacionalismu a totalizujících tendencí.  Nelichotivý obraz vývoje posledních třiceti let inscenuje dle svých slov jako „drama v pěti žánrových scénách", v nichž vystavená díla pomocí subtilních asociací ilustrují předkládané interpretační rámce. Zatímco úvodní kapitola poukazuje na nenaplněná očekávání doprovázející pád totalitních režimů na sklonku 80. let a klamné představy Východní Evropy o sobě samé i vysnívaném Západu („Čekárna“), další část rozehrává témata transformace, genderu a v 90. letech všudypřítomné pornografie a prostituce („Všechny jsou vymóděné a nemají kam jít“). Motiv falešného pocitu osvobození, procházející jako symptom celou instalací, zastupuje v oddíle nazvaném „Karpatské digitální louky“ freetekno jako fenomén typický pro nulté roky. Výstavu vedenou chronologicky zakončují kapitoly „Ďábel ve stoji“, reprezentující probíhající dekádu prostoupenou pocitem ohrožení a eskalací nenávistných projevů ve společnosti, a konečně „Stíny minulých budoucností“ ohlížející se do říše utopických vizí.

Vedle kurátorské činnosti se Michal Novotný věnuje psaní kritických textů o výstavách současného umění, v nichž vykazuje výbornou orientaci v aktuálních uměleckých tendencích na zahraničních scénách a předkládá pregnantně formulované postřehy k otázkám kurátorství, výstavního provozu a institucionální roviny umění obecně.  Je držitelem Ceny Věry Jirousové v kategorii etablovaný kritik (2016). V letech 2014–2015 vedl sekci „Galerie“ čtrnáctideníku A2. Publikuje v časopisech Art & Antiques, Flash Art International, Labyrint, Fotograf, Flash Art CZ/SK, na internetové platformě pro umění Artalk a dalších.

Vzdělání:

2015–2017
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, filozofie – antropologie (Mgr.)

2007–2012
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějiny umění – nedokončeno

2004–2008
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, filozofie – antropologie (Bc.)

Ocenění:

2016
Cena Věry Jirousové – etablovaný kritik

2013
AICA Česká republika – člen

Granty, rezidence:

2018
NeMOSKVA 2018, Státní muzeum a výstavní centrum ROSIZO, Moskva

2017
Trauma and Revival, Puškinovo muzeum, Moskva / BOZAR, Brussels
Danish Arts Foundation, Kodaň – Mezinárodní výzkumný program
Duesseldorf Photo Weekend, Duesseldorf – International Visitor Program

2016
Delfina Foundation, Londýn – kurátorská rezidence – Czech Center London grant
Apertura, Madrid – International visitor’s program
ViaFarini DOCVA, Milan – Grand Tour d’Italie 

2014
Contemporary Arts Center, New Orleans – kurátorská rezidence – CAC Artslink grant
Muzej Moderne i Suvremene Umjetnosti, Rijeka – kurátorská rezidence

2013
Villa Arson, Nice – kurátorská rezdence – Francouzský institut, Praha – Meetfactory, Praha (nominace)

2012
Salzburg Summer Academy, Salzburg – workshop Juan Y. Gaitan a Maria Lind – Tranzit.org grant

2011
ICI – Independent Curators International, New York – Intenzivní kurátorský kurz

od 2019
ředitel sbírky moderního a současného umění, Národní galerie, Praha

od 2016
odborný asistent, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha

2016–2018
externí kurátor, PLATO, Ostrava

2011–2018
ředitel – hlavní kurátor, Centrum současného umění FUTURA, Praha

2007–2011
redaktor, Mladá Fronta DNES, Praha

2019
Orient V, Praha: Colloredo-Mansfeldský palác, Fotograf Festival
Orient2, Bratislava: Kunsthalle Bratislava

2018
School of Pain, New York: Art in General
Deux sens du décoratif, Brest: Passerelle Centre d’art contemporain
Orient, Riga: Kim?, Brusel: BOZAR, Krakov: Bunkier Sztuki
Displej, Ostrava: Plato
Jiří Kovanda: All the Birds of North America, Demver: Black Cube Museum
Anna Daučíková: Solo exhibition, Atény: State of Concept
Olof Olsson: Lehce v Evropě, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Sláva Sobotovičová: Reverb, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Zuzanna Czebatul: I vesmírná loď občas musí přistát, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Lenka Vítková: Svah, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Denisa Lehocká: 2018, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Fabio Santacroce: If the Poor Stopped Reproducing, the Rich Would Create Them Artificially, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Jiří David: Blíže noci, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2017
The Life and Death of the 1980s, Lisabon: Syntax
Přípravný portrét Mladé dívky, Ostrava: Plato (spolu s Danielou Dostálkovou a Lindou Dostálkovou)
klub Fiesta, Ostrava: Plato
Jiné vize, Olomouc: PAF
Radek Brousil: Red Naomi, Glasgow: 16 Nicholson Street
Anna Hulačová: Geneze a jiné germplazmy, Košice: Východoslovenská galerie
Adrian Kiss: Bránami samoty, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Karíma Al-Mukhtarová: The Rooms, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Lenka Klodová: Nejdřív úcta, potom láska, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Romana Drdová: Písmo bez kostí, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Marek Meduna: Horko a mlha, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Ondřej Vicena: Very Real, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Brud (Aditya Mandayam): Thingamajig, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2016
Roy da Prince, Praha: Centrum současného umění FUTURA
I Served the King of England, Londýn: Delfina Foundation
Jiří Surůvka: Samostatná výstava, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Martin Zet: |, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Jimena Mendoza: Pojem vzdálenosti (HROZBA), Praha: Centrum současného umění FUTURA
Thomas Jeppe: Neo-Lad, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Kasia Fudakowski: Maso v okně, bojí se vosy, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Anna Daučíková, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2015
Preliminary Sadness, Praha: Karlin Studios
Café FLESH, Vídeň: Parallel Vienna
Towards the Object, Rijeka: Muzej Moderne i Suvremene Umjetnosti
Liturgie, Paříž: České centrum
A Lover to Kiss the Palms of My Hands, Praha: Galerie Pavilon
Harun Farocki / Zbyněk Baladrán, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Typografie, Rotterdam: České centrum
Than Hussein Clark: Debts (Erotiké recenze sinaj), Praha: Centrum současného umění FUTURA
Karina Bisch: Comédie Moderne, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Peter Demek, Brno: Fait Gallery
Constant Dullaart: Jennifer in Paradise, Praha: Centrum současného umění FUTURA
David Krňanský: The Seven-Handed Wizard, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2014
Things, Chicago: Design Cloud
Jan Pfeiffer: Skrytá Síla, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Pilvii Takala: Právník týdne, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Jeane Moynott: Špinavá přední skla, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Ivars Gravlejs: Budou tam čůráci, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Grafický design, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Pavel Sterec, Roee Rosen: O stromech a věcech, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2013
Sklenice vody, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Chiara Fumai: Follow this You Bitches, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Oliver Laric: Verze, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2012
Dotek, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Monochrom, Praha: Galerie Školská 28
Martin Kohout: GIQA2 (Glare Inland, Quiet Attachment 2), Praha: Centrum současného umění FUTURA

2011
Za pět dvanáct, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Chléb a sůl, Praha: Centrum současného umění FUTURA
Ciprian Muresan, Praha: Centrum současného umění FUTURA

2010
bez názvu (sans titre), Praha: Galerie 35, Francouzský institut

Články (výběr):

2019

Maniokové pivo a lidská krev, in Marianna Serranová (ed.), Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová – Isotonic song, Fotograf 07 z. s., 2019.

Prolomit sklo mezi obrazem a divákem, in Milan Dostál (ed.), Theodor Pištěk – Angelus, Dům umění města Brna, Brno, 2019.

Od autonomie ke zranitelnosti, in Dušan Brozman, Emma Hanzlíková, Klára Voskovcová (eds.), Retina / Možnosti malby (1989–2019), 8 S M I Č K A, Humpolec 2019.

Trash talk to objects, in Fiona Lewehr (ed.), Zsolt Tibor: Mankind, Verlag für moderne Kunst, Vienna, 2019.

Myslím to vážně in Filip Dvořák (ed.), Filip Dvořák, Kant, Praha 2019.

Utápět se ve vlastních pochybách, Art & Antiques, 2019, r. 18, č. 7–8, s. 45–53.

2018

Laŭ Ludoviko Zamenhof bongustas freŝa ĉeĥa manĝaĵo kun spicoj, in Chris Fitzpatrick (ed.), BRUD/ Aditya Mandayam: The Ooze, Kunstverein Munchen, Roma, Munich, 2018

Is there really any art from where we came from?, in Maria Antsiperova, Alexander Burenkov (eds.), Nemoskva, travel diary,  ROSIOZO-NCCA, Moscow, 2018

The Emo-Romantic Turn, Mousse Magazine, Fall 2018, no. 65. On-line: http://moussemagazine.it/emo-romantic-turn-michal-novotny-2018/

Vystavit místo, Art & Antiques, 2018, r. 17, č. 9, s. 70–73.

Marius Konvoj, Art & Antiques, 2018, r. 17, č. 7–8, s. 34–35.

Saliva, Art & Antiques, 2018, r. 17, č. 6, s. 26–27.

Londýnský model, Art & Antiques, 2018, r. 17, č. 4, s. 84–85.

Kyselé hrozny a sladký citron, Art & Antiques, 2018, r. 17, č. 2, s. 46–48.

2017

Michal Novotný (ed.), Jiří David – Zase je má kůže porcelánem, FUTURA books, Praha 2017.

Michal Novotný (ed.), Anna Daučíková – Anna, FUTURA books, Praha 2017.

Do skutečného života, Fotograf, 2017, r. 17, č. 30, s. 95–96.

Romana Drdová, Art & Antiques, 2017, r. 16, č. 9, s. 32–33.

Dominik Gajarský, Art & Antiques, 2017, r. 16, č. 4, s. 28–29.

Martin Horák, Art & Antiques, 2017, r. 16, č. 2, s. 56–58.

Svoboda pohledu. Documenta 14 v Kasselu, Flash Art CZ/SK, 2017, r. 11, č. 44, s. 20–22.

2016

Jen smutek a touha. Roman Štětina v ostravském Platu, Art & Antiques, 2016, r. 15, č. 9, s. 89–90.

Děláme to pro peníze, Art & Antiques, 2016, r. 15, č. 7–8, s. 96–99.

Richard Nikl, Art & Antiques, 2016, r. 15, č. 5, s. 34–35.

Otázka měřítka. Kdo letos vyhraje Cenu Jindřicha Chalupeckého? A2, 2016, r. 12, č. 22, s. 13.

Justiční vražda Jakuba Mohra. Eva Koťátková v rozhovoru s Michalem Novotným, Flash Art CZ/SK, 2016, r. 9, č. 40, s. 15–16.

Laďa Gažiová, Flash Art CZ/SK, 2016, r. 9, č. 39, s. 59.

Cena Jindřicha Chalupeckého, Flash Art CZ/SK, 2015, r. 7, č. 34, s. 39–40.

Punk’s not dead. Meditace nad současným uměleckým provozem, A2, 2015, r. 11, č. 14, s. 11.

Domečky a ztráta iluzí. Hvězdná jména za zenitem v Galerii Rudolfinum, A2, 2015, r. 11, č. 6, s. 11.

2014

Simon Denny, Labyrint Revue, 2014, č. 35–36, s. 121–131.

Christoph Keller. Továrna na absolutno, Fotograf, 2014, r. 13, č. 24, s. 32–35.

Růžový chrt, ponožky, rukavice. Kurátorský experiment Jana Kratochvila, A2, 2014, r. 10, č. 8, s. 11.

2013

Nic není na svém místě. Český pokus o bienále, A2, 2013, r. 9. č. 14, s. 11.

Jak se zbavit modernity? A2, 2013, r. 9, č. 21, s. 10.

Boris Dornbusch. Něco krásného, co se rozpadá v okamžiku svého objevení, Fotograf, 2013, r. 12, č. 22, s. 72–77.

Zbytečný úklid, Ateliér, 2013, r. 26, č. 14–15, s. 2.

2011

U myšlenky je nejdůležitější její forma, Ateliér, 2011, r. 24, č. 1, s. 2.

Fundamenty a sedimenty, 2011, Ateliér, r. 24, č. 4, s. 16.

Písař Bartleby, Ateliér, 2011, r. 24, č. 4, s. 16.

Škvíra ke štěstí, Ateliér, 2011, r. 24, č. 14–15, č. 4.

Václav Boštík, Ateliér, 2011, r. 23, č. 25-26, s. 1–2.