Působení Miloše Vojtěchovského v oblasti umění není jednoduše definovatelné, leží totiž na jeho okrajích a rozhraních mezi obory. Do jeho aktivit spadají mimo jiné transdisciplinární projekty a sympozia, vydavatelská, kurátorská, pedagogická a publikační činnost. Pokud přistoupíme na myšlenku, že je potřeba aktivity Miloše Vojtěchovského tematicky rámcovat, nabízejí se platformy řešící vztah umění a technologií, ekologii, zvukové umění nebo umění ve veřejném prostoru s důrazem na komunitní kolaborativní projekty.
Vojtěchovský absolvoval v roce 1980 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v oboru Estetika a dějiny umění, potom se živil jako poštovní doručovatel, noční hlídač, kurátor a lidový hudebník v artrockové skupině Mozart K. Později se přestěhoval do Amsterdamu (1985–1995), kde vystřídal povolání tiskaře, stavebního dělníka i galeristy. V roce 1991 inicioval spolu s archivářem a aktivistou Tjebbe van Tijenem projekt Orbis Pictus Revised ve spolupráci s Centrem pro umění a média (Zentrum für Kunst und Medientechnologie) v Karlsruhe. Multimediální projekt vycházel z knihy Jana Ámose Komenského Orbis Sensualis Pictus a byl modelem spojujícím učební pomůcku, umělecké dílo a výzkumný nástroj, jehož tématem byly otázky komparativní ikonografie a vztahu mezi myšlením a zobrazovacími technologiemi. V roce 1991 společně s Jiřím Kornatovským spoluzaložili Nadaci Hermit a později Centrum pro Metamedia v klášteře v Plasech, kde se během letních symposií, festivalů a později skrze rezidenční pobyty mezi lety 1992 a 2000 objevilo na 400 českých a zahraničních umělců z oblasti sociálně angažovaného umění, hudby, performance, literatury a dalších forem vizuálního umění. Projekt byl koncipován mezioborově a byl jedním z prvních svého druhu u nás. Nadace Hermit podporovala prostřednictvím tříletého grantu od švýcarské nadace Pro Helvetia i další experimentální nekomerční umělecké i teoretické projekty v České republice.
V roce 1995 Vojtěchovský nastupuje jako kurátor Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. V Národní galerii uskutečňuje společně s Jaroslavem Andělem výstavní projekt Jitro kouzelníků (1996 a 1997) reflektující konec milénia a aktuální stav umění, vědy a společnosti skrze výtvarnou tvorbu umělců 19. a 20. století. Posledními výstavními projekty, na kterých v Národní galerii pracoval, byla výstava Martina Kippenbergera a výstava nizozemského elektronického umění The Second. V Sorosově centru současného umění (dnešní Centrum a Nadace pro současné umění Praha) působil Vojtěchovský jako koordinátor programu Mediaartlab (2000–2003), v jehož rámci vznikla experimentální komunikační audiovizuální síť radiojeleni.cz (2000–2004), na ni navazující projekt uměleckého rádia Lemurie TAZ (2004–2009) a později portál a komunitní projekt zaměřený na zvukovou krajinu Prahy sonicity.cz (2008–dosud). Jeho působení v Galerii Školská 28 (1999–dosud) také přispělo k celkové profilaci a zaměření tohoto prostoru.
Z posledních aktivit Miloše Vojtěchovského zmiňme například festival vs. Interpretation pro inovativní improvizované umělecké projekty a výzkum zastřešený Nadací Agosto nebo mezinárodní projekt Na pomezí samoty (2015–dosud) zaměřený na otázky antropocénu, konkrétně proměnu krajiny v důsledku industrializace v oblasti Mostecké uhelné pánve a paralelních islandských a norských lokalit.
Pedagogická činnost
Svou pedagogickou činnost započal Miloš Votěchovský v zahraničí na Institut voor kunstgeschiedenis v Amsterdamu (1992–1994), kde připravoval sérii přednášek o moderním umění východní Evropy. Od roku 1997 do roku 2004 pracoval jako interní pedagog na katedře Dějin a teorie umění FaVU VUT. Od roku 2004 působí v Centru audiovizuálních studií FAMU. Společně s Romanem Berkou a Pavlem Bednářem založil Institut Intermédií (2007–dosud), jehož aktivity zaštitují vzdělávací instituce ČVUT a AMU. Fúze uměleckých a technických oborů má studentům poskytnout novou metodologii, experimentální pedagogické přístupy a snadnější možnost nalezení vlastní identity v rámci technického i uměleckého vzdělávání. Jeho specializací jsou dějiny a sociální kontext umění a technologie, zvukové umění a komunitní projekty.