Tereza Stejskalová

Tereza Stejskalová je kurátorka a kritička. Od roku 2015 působí v pražské pobočce iniciativy tranzit. V letech 2012–2015 vedla výtvarnou rubriku kulturního čtrnáctideníku A2 a stále přispívá na webovou platformu A2larm. Byla členkou skupiny P.O.L.E. V roce 2014 obdržela Cenu Věry Jirousové pro etablované kritiky. Pro její práci je příznačný interdisciplinární přístup, věnuje se kritice socio-politických podmínek kulturní produkce a orientuje se na společensky angažované a aktivistické umění i teorii včetně uplatňování feministických hledisek a poznatků postkoloniálního myšlení. Vystudovala afrikanistiku, anglistiku a amerikanistiku.

Studium anglické a americké literatury završila dizertační prací „Písař Bartleby“ v současné kultuře (2017), v níž analyzuje povídku Hermana Melvilla jako frekventovaný odkaz na poli současné literární kritiky a literatury, umění, politické teorie a filosofie. Již v roce 2011 připravila výstavu, na níž byla tato literární figura námětem děl francouzského umělce Etienna Chambauda a pařížské umělecké skupiny Claire Fontaine (Písař Bartleby, Galerie etc., Praha).

Vytvořit imaginární společenství postav přítomných v dílech vystavujících umělců bylo záměrem jejího kurátorského projektu Republika postav (tranzitdisplay, Praha, 2014). V komunitě figur stojících na okraji společnosti – nebo z ní již vyloučených – se ocitají polští stávkující umělci (Agnieszka Polska) i „neviditelné“ ženy aktivní v hnutí Solidarita (Sanja Iveković), ruská revolucionářka Fanny Kaplan (Martin Zet) nebo maďarský aristokrat a konfident Mátyás Esterházy (Marcell Esterházy).

Intenzivní spolupráci uměleckého i kurátorského rázu navázala s Barborou Kleinhamplovou. Manifest spáčů (Malá galerie, Ústí nad Labem, 2014) označující spánkový deficit za symptom naší pozdně kapitalistické společnosti a spánek jako formu vzpoury rozpracovaly v divadelní inscenaci Spáči (tranzitdisplay, Praha, 2014). Na výstavě Terénní výzkum lidského druhu (Galerie AMU, 2016) se autorky v dialogu s výzkumy Haruna Farockiho na poli „operativních obrazů“ zabývaly vztahem lidského subjektu a technicky vytvořených obrazů. Úvahy nad dlouhověkostí rozehrálo jejich představení Plačky nad příliš dlouhým životem konající se v kadeřnictví na pražské Letné (2018). Společně také publikovaly knihu rozhovorů Kdo je to umělec? (2014), jež nabízí názory a postoje osobností, jejichž umělecká produkce či kritické psaní jsou výrazně společensky angažované (Boris Groys, Artur Żmijewski, Što dělat ad.).

Pro bratislavský tranzit Stejskalová ve spolupráci se Zbyňkem Baladránem připravila výstavní projekt Biafra ducha. Studenti z třetího světa v Československu (2016). Současnému akademickému diskurzu hledajícímu paralely a souvislosti mezi posttotalitarismem a postkolonialismem dodává výstava konkrétní historický obsah v podobě diplomatických vazeb mezi Československem a bývalými koloniemi. Ve světle probíhající uprchlické krize o ní její autoři zároveň uvažují jako o „politickém návrhu chápat tyto propojení a výměny jako důležité dědictví.“ Status společného kulturního dědictví měla stvrdit i repríza konaná ve státní instituci (Národní galerie v Praze, 2017).

Expozice založená na historiografickém výzkumu prezentovala dobové materiály (filmy, fotografie, plakáty, tiskoviny, archivní dokumenty) dokládající pobyt studentů z „rozvojových“ zemí Afriky a Asie v socialistickém Československu. Jejich přítomnost byla výsledkem státem prosazovaného internacionalismu, který deklaroval solidaritu s bývalými koloniemi prostřednictvím ekonomické podpory a kulturní výměny. Vystavené archivní prameny Univerzity 17. listopadu, vysoké školy zřízené pro studenty třetího světa, ale také výmluvně dokumentují rozpor mezi oficiální rétorikou sounáležitosti a každodenními projevy diskriminace a rasismu ze strany československé společnosti. Tři krátká videa, jež pro výstavu vytvořila kurátorská dvojice, pak fungují jako aktualizovaná nadstavba. Námět čerpají z archivních zdrojů i rozhovorů s pamětníky a ilustrují například projevy kulturní nadřazenosti ze strany domácích (Omarova zkouška), ale také vyjádření podpory reformním silám pražského jara od studentů z Biafry (Blíž k sobě než diplomaté).

Oblast kinematografie sehrála na poli deklarované kulturní výměny mezi druhým a třetím světem významnou roli.  Vystavené snímky afrických a asijských studentů FAMU (Syřan Nabil Maleh, Alžířan Mohammed Lakhdar-Hamina ad.) vybízejí k hledání spojitosti mezi kulturní obrodou 60. let v Československu a emancipačním hnutím v projektu dekolonizace. Téma výstavy dále prohlubuje publikace Filmaři všech zemí, spojte se! Zapomenutý internacionalismus, československý film a třetí svět (2017), kterou T. Stejskalová editorsky připravila. Ve své studii „Studenti z třetího světa v Československu: Paradox rasismu v socialistické společnosti a jeho reflexe ve filmu“ ukazuje způsob, jakým filmy představitelů české nové vlny (Drahomíra Vihanová, Věra Chytilová, Jaromil Jireš) a zahraničních studentů FAMU (Krishna Vishwanath) prolomily téma rasismu, jež bylo v socialistickém Československu tabu.

Řada aktivit T. Stejskalové se týká kritiky fungování uměleckého provozu, přičemž se také aktivně podílí na prosazování změn. Je spoluautorkou článku „Nulová mzda. Proč umělci nedostávají za svou práci zaplaceno?“ (spolu s Jiřím Ptáčkem a Pavlem Stercem, publikováno v A2 2011/23), který poukazuje na dosud nereflektovanou skutečnost, že výtvarníci nedostávají ze strany institucí finanční odměnu za odvedenou uměleckou práci. Jejich text rozproudil veřejnou diskusi a inicioval vznik otevřené výzvy Nulová mzda, jež byla adresovaná představitelům kulturních příspěvkových organizací a galerií financovaných z veřejných rozpočtů.

Stejskalová se také účastnila založení nové profesní organizace, spolku Skutek, jenž by měl reprezentovat postoje a zájmy umělecké obce a tlumočit je společnosti. Jeho vznik podnítily protesty namířené proti Nadaci českého výtvarného umění a jejímu nakládání s funkcionalistickou budovou výstavní síně Mánes (viz článek „Od okupace ke Spolku. O kauze výstavní síně Mánes“ publikovaný ve sborníku Close-up. Posttransition writings).

V roce 2017 zorganizovala v pražském tranzitu cyklus přednášek a diskusí Feministická (umělecká) instituce, kde se jejich aktéři zamýšleli nad principy fungování instituce, která by mohla být považována za feministickou. Nově vzniklá feministická platforma formulovala Kodex feministické (umělecké) instituce.  Z jejího podnětu následně vzešla také ekologicky orientovaná iniciativa, v roce 2019 byl zveřejněn Manuál pro kulturní instituce v době klimatické změny a Prohlášení pražských kulturních a uměleckých institucí k vyhlášení stavu klimatické nouze na území Prahy.

Vzdělání:

2017
Anglická a americká literatura, Ústav anglofonních literatur a kultur, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha (Ph.D.)

2008
Anglistika-amerikanistika – Afrikanistika, Ústav anglistiky a amerikanistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha (Mgr.)

Ocenění:

2014
Cena Věry Jirousové pro etablované kritiky

Rezidence:

2018
Nová Cvernovka, Bratislava
The Luminary Arts, Saint Louis, MO, USA

2013
Tranzit Residency, Museum Quartier, Vídeň

2019 – současnost
programová ředitelka, tranzit.cz, Praha

2015–2018
kurátorka, tranzit.cz, Praha

2018 – současnost
pedagožka, FAMU, Praha

2013–2014
projektová manažerka, A2larm.cz

2011–2015
kulturní editorka, A2

2011–2013
kurátorka, Galerie etc., Praha

2008–2011
nezávislá kurátorka, překladatelka, literární a umělecká kritička

Kurátorské projekty (výstavy, diskuse, projekce):

2020–2019
Bienále Matter of Art/Ve věci umění, Praha; červen–září 2020, Praha: Galerie hlavního města Prahy

2019
Upon All of Equally, Bukurešť: tranzit statements for the future (spolukurátorka)

2018–2017
Feministická (umělecká) instituce, tranzit.cz, Praha (cyklus přednášek)

2017–2018
Biafra ducha. Studenti třetího světa v Československu, Praha: Národní galerie; součástí výstavy Kids Want Communism; Berlin: Kunstraum Kreuzberg/Bethanien; It Won‘t Be Long Now, Comrades!, Amsterdam: Framer Framed.

2016
Biafra ducha. Študenti z tretieho sveta v Československu, Bratislava: tranzit.sk (spolupráce Zbyněk Baladrán)

Filmaři všech zemí spojte se! O opuštěných obrazech a zapomenutém internacionalismu, Praha: Ponrepo; součástí výstavy Kids Want Communism, Bat Yam, Izrael: MoBY (Museums of Bat Yam); Melbourne: West Space; Berlin: Kunstraum Kreuzberg/Bethanien.

2015
Terénní výzkum lidského druhu / V dialogu s Harunem Farocki, Praha: Galerie AMU, Festival Fotograf (spolukurátorka Barbora Kleinhamplová)

The Production of Too Many Useful Things Results in Too Many Useless People, Budapešť: Studio of Young Artists

2014
Republika postav, Praha: tranzitdisplay

2013
Jana Kapelová / Nultá výstava, Bratislava: Kunsthalle LAB

2012–2013
Série diskusí o kulturní politice, sociálních a ekonomických podmínkách umělecké praxe, Praha: tranzitdisplay

2012
Beatrix Szörényi a Katarina Šević: Referenční objekty, Praha: Galerie etc.

Grzegorz Drozd: Marikaban, Praha: Galerie etc.

Jaro Varga & Dorota Kenderová: O udalostiach posledných dní, Praha: Galerie etc.

Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov: Zastávka, Praha: Galerie etc.

2011
Písař Bartleby (Etienne Chambaud a Claire Fontaine). Praha: Galerie etc.

Nedôvera k inteligencii/Distrust of intelligentsia, Bratislava: Open Gallery, Bratislava (spolukurátor Pavel Sterec)

2010
Selži znova, Praha: Entrance Gallery

Umělecké projekty:

2018
Plačky nad příliš dlouhým životem (spoluautorka Barbora Kleinhamplová), Praha: Kadeřnictví Tomáš Veselka (Fotograf festival, 4+4 dny v pohybu)

2016
Dronelove, Milostná píseň o zbrani/An Ode to a Weapon, Arnhem: Sonsbeek 2016

Miluji věci, mlčenlivé soudruhy (spoluautoři Barbora Kleinhamplová a Jiří Skála), Praha: INI Project / Prostor

2014
Manifest spáčů/Sleepers' Manifesto (spoluautorka Barbora Kleinhamplová), Ústí nad Labem: Malá galerie; v rámci Report on the Construction of a Spaceship Module, New York: New Museum

Spáči (spoluautorka Barbora Kleinhamplová), Praha: tranzitdisplay; Gwangju Biennale (2016)

2012
Démon souhlasu (P.O.L.E.), Praha: Karlin Studios

Výjimečný stav I: Kolokvium (P.O.L.E.), Praha: Ústav makromolekulární chemie AV ČR

2011
Píle (P.O.L.E.), Brno: Galerie U Dobrého pastýře

Publikace:

Stejskalová, Tereza (ed.): Filmaři všech zemí, spojte se! Zapomenutý internacionalismus, československý film a třetí svět, tranzit.cz, Praha 2017.

Cherepanyn, Vasyl – Havránek, Vít – Stejskalová, Tereza (eds.): '68 NOW. The Kyiv International. tranzit.cz – Archive Books, Praha – Berlín 2019.

Kleinhamplová, Barbora – Stejskalová, Tereza: Kdo je to umělec? Akademie výtvarných umění, Praha 2014.

Stati v odborných časopisech, monografiích a sbornících:

Online Weak and Poor Images: On Contemporary Feminist Visual Politics. In: Dvořák, Tomáš – Parikka, Jussi (eds.), Photography Off the Scale: Technologies and Theories of the Mass Image, Edinburgh University Press, Edinburgh (v tisku).

The Post-communist Postinternet/Postkomunistický postinternet. In: Daněk, Josef (ed.), Wooden Web, University of Ostrava, Ostrava 2016.

Bartlebian Traces. In: Müller, Vanessa Joan – Ricupero, Cristina (eds.): New Ways of Doing Nothing, Kunsthalle Wien – Sternberg Press, 2015.

Call Against Zero Wage in Prague: Art Workers' Organising in the Context of Eastern Europe Conversation with Tereza Stejskalová. In: Krikortz, Erik – Triisberg, Airi – Henriksson, Minna (eds.): Art Workers: Material Conditions and Labour Struggles in Contemporary Art Practice, Stockholm, Tallin, 2015.

Bartleby as the Self-Portrait of a Philosopher: The Case of Gilles Deleuze, Moravian Journal of Literature and Film, Vol. 6, No. 2, 2015.

From Occupation to Association. The Case of the Mánes Gallery / Od okupace ke spolku. O kauze výstavní síně Mánes. In: Borozan, Vjera (ed.): Close-Up. Post-Transition Writings, Artyčok TV – Akademie výtvarných umění, Praha 2014, s. 46–55.

Ménage à trois teorie, umění a politiky. Claire Fontaine a Čto dělať?, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 6, 6–29.

Žižek’s Act and the Literary Example, Moravian Journal of Literature and Film, Vol. 1, No. 1, 2011.

O odcházení v současném umění. Pokus o analýzu jednoho fenoménu, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2010, č. 8, s. 40–56.

Články (výběr):

I Came Right in the Middle of a Revolution. Interview with Hafed Bouassida, Political Critique, August 30, 2016. (http://politicalcritique.org/cee/czech-republic/2016/i-came-right-in-the-middle- of-a-revolution-interview/)

Revoluce v uměleckém provozu. Co znamená antropocén pro uměleckou praxi? A2, 2016, r. 12, č. 2, s. 10.

Art as a Mirror of Czech Nationalism, Political Critique, September 4, 2014, (http://politicalcritique.org/archive/2014/art-as-a-mirror-of-czech-nationalism/)

Nedelegovat politiku jinam. O prekaritě s kolektivem Precarious Workers Brigade, A2, 2014, r. 10, č. 2, s. 12–13 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Je to umění-politika. S Arturem Żmijewským o reformě výstavních institucí, A2, 2014, r. 10, č. 5, s. 20–21 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Svoboda vleže. S Josefem Daňkem o spánku a neutilitární pedagogice, A2, 2014, r. 10, č. 6, s. 20–21 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Bojkot bienále. Manifesta ve světle krymské krize, A2, 2014, r. 10, č. 11, s. 11.

Jiří Kovanda proti GHMP, A2, 2014, r. 10, č. 12, s. 11.

Nepochopené umění. Poznámka k letošnímu ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, A2, 2013, r. 9, č. 25, s. 11.

Tak kde je ta vaše společnost. S Borisem Budenem o elitách, umění a postkomunismu, A2, 2013, r. 9, č. 24, s. 26–27 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Průhledné šaty a v klíně jablko. S Pavlem Vančátem o aktech ve fotografii v době normalizace, A2, 2013, r. 9, č. 23, s. 10–11.

Pozůstalost excentrika. Archiv zapomenutého umělce v galerii Svit, A2, 2013, r. 9, č. 19, s. 11.

Zmizelá práce. Diskuse o osudu psychiatrického ústavu v Bohnicích, A2, 2013, r. 9, č. 18, s. 11.

Vytvořit novou společnost. Maďarské umění ve stínu Viktora Orbána, A2, 2013, r. 9, č. 16, s. 9.

Emancipace od práce. Vztah tvořivosti a zaměstnání v díle Jany Kapelové, A2, 2013, r. 9, č. 12, s. 10.

Komunitní experiment. S Dorou Hegyi o okupaci Ludwig Múzea v Budapešti, A2, 2013, r. 9, č. 11, s. 11.

Smysl slova okupovat. Dvoudenní protest před Mánesem, A2, 2013, r. 9, č. 10, s. 11.

Jsme designéry vlastního vězení. S Borisem Groysem o umění a politice, A2, 2013, r. 9, č. 9, s. 20–21 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Sebesvazováním proti gravitaci. S Hito Steyerl o umělecké práci a vojenských metaforách, A2, 2013, r. 9, č. 7, s. 10 (spolu s Barborou Kleinhamplovou).

Politické břichomluvectví. Radikálně feministické instalace Chiary Fumai, A2, 2013, r. 9, č. 4, s. 13.

Bankovky času. Otázka alternativy peněz v umění, A2, 2013, r. 9, č. 3, s. 12.

Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov. Mrtvoly v diamantovém dole, Flash Art CZ/SK, 2011–2012, r. 6, č. 22, s. 24-26.

Kritické muzeum. S Piotrem Piotrowským o jeho pojetí výstavních institucí, A2, 2012, r. 8, č. 26, s. 12.

Rodičovská past. S Martinou Mullaneyovou o nutnosti boje za práva umělkyň­matek, A2, 2012, r. 8, č. 25, s. 12.

Anketa o angažovaném designu, A2, 2012, r. 8, č. 21, s. 16.

Bílá provokace. O holandském hnutí Provo, A2, 2012, r. 8, č. 21, s. 15.

Ohlédnutí za Berlínským bienále, A2, 2012, r. 8, č. 15, s. 13.

Možnosti kulturního překladu. Nad tvorbou kolektivu Slavs and Tatars, A2, r. 8, č. 14, s. 12.

Žít queer život! S newyorskou umělkyní Emily Roysdon o politice tvorby, A2, 2012, r. 8, č. 14, s. 14 (spolu s Janem Bělíčkem).

Trh živobytí nezajistí. Jak se žije kulturním pracovníkům v Berlíně, A2, 2012, r. 8, č. 11, s. 25.

Umění jako práce. Od dělníků k prekariátu, A2, 2012, r. 8, č. 11, s. 12–13.

Pracovali jsme, tak zaplaťte. S A. L. Steinerovou o důvodech, proč umělec není spekulant, A2, 2012, r. 8, č. 11, s. 24 (spolu s Janem Brožem).  

Spolupráce vyloučených. O úskalích sociálně angažovaných projektů, A2, 2012, r. 8, č. 10, s. 13.

Idea společenství. O kurátorských záměrech Ostrovů odporu, A2, 2012, r. 8, č. 8, s. 13.

Umělkyně za pultem. Ruská Továrna nalezeného oblečení, A2, 2012, r. 8, č. 9, s. 12.

Kritika emocionálního kapitalismu. O melodramatickém výzkumu, A2, 2012, r. 8, č. 5, s. 12.

Kocovina ze současnosti, A2, 2012, r. 8, č. 4, s. 13.

Solidarita dezertérů. Rozhovor s Janem Verwoertem, A2, 2012, r. 8, č. 3, s. 13.

Vzkypění žluči. O politických iniciativách na slovenské kulturní scéně, A2, 2012, r. 8, č. 2, s. 13.

Likvidace kultury. Dvě slovenské kauzy, A2, 2012, r. 8, č. 2, s. 12.

Nulová mzda. Proč umělci nedostávají za svou práci zaplaceno? A2, 2011, r. 7, č. 23, s. 13 (spolu Jiřím Ptáčkem a Pavlem Stercem).

Vláda paradoxu. Nad komunismem Borise Groyse, A2, 2011, r. 7, č. 15, s. 35.

Bernadette Corporation. Postkapitalistický chameleon, Labyrint revue, 2011, č. 29–30, s. 134–141.