Václav Magid se profiluje jako umělec se silným teoretickým zázemím a kurátor, který své výstavy pojímá spíše jako umělecké projekty než jako typ neurčitých přehlídkových výstav. Jeho tvorba, zcela původně vycházející z tradičních malířských technik, získala záhy konceptuální charakter.
Jedním z důležitých témat se pro něj v období mezi lety 2005-2007 se stalo zkoumání hranice mezi životem a uměleckým dílem, tedy vztah estetického prožitku k lidské existenci. Od 1. 4. 2005 do 1. 4. 2006 si systematicky zaznamenával každou činnost, kterou vykonal, aby tato zvláštní forma deníku mohla být následně použita pro výstavu Apríl. Status situací, které nebyly plánované, při zpětné klasifikaci a výběru proměnil na záznam umělecké akce. Podobný postoj se projevil i v Magidově performanci na výstavě v pražské galerii Etc. Bibliografie, ve které zaplňoval zeď tužkou psanými citacemi všech knih, na které si v časově omezeném úseku dokázal vzpomenout. Tyto citace byly psány v normách pro odborný text. Nejasný přechod mezi životem a uměním sledoval autor i na kurátorských výstavách Věcné stavy v Karlin studios (2006) nebo Účel v galerii AVU (2006).
V následujících dvou kurátorských výstavách staví Magid do popředí svůj kritický přístup ke galerijnímu provozu a ke kulturní umělecké politice. Kritika určitých společenských skupin nebo kulturních fenoménů se v jeho díle objevuje často jako výrazový prostředek, nicméně obsah sdělení vychází z osobních zkušeností přeformulovaných do uměleckého projevu. Na výstavě Místo pro projekt v galerii VŠUP (2007) podřídil přípravu výstavy pracovně-výrobním vztahům bezvýhradně sledujícím grantovou a projektovou politiku. Výstava tak byla prohlášením o sobě samé. Prázdné panely popsané texty v této expozici se staly protikladem podobného přístupu ke koncepci výstavy Současný český kubismus v Galerii hlavního města Prahy (2007). Magid zde vyzval široké spektrum mladší a střední generace umělců, aby na výstavu poskytli dílo s geometrizujícími tendencemi, které by bylo možné vsadit do fiktivní, kurátorem vytvořené, tendence současného kubismu. I jeho práce vytvořená pro Pražské bienále 2007 měla dichotomickou povahu – začlenit se do systému, popřípadě se zevnitř snažit redefinovat jeho strukturu, anebo stát zcela vně? Dva obrazy Stín pochybnosti vypovídaly o argumentech pro a proti vystavování na Pražském bienále.
Během let 2008-2010 se Magidova tvorba stále více konfrontuje s literárními a teoretickými odkazy evropské kultury, jejím cílovým diskursem je však stále prostředí vizuální kultury uvnitř galerií. Text je pro něj materiálním médiem stejně jako kterékoliv jiné, ale zároveň celé dílo vzniká až spojením divákovy fyzické existence v prostoru a v souběžném proniknutí do obsahu textu. Na jeho výstavě Otcovo slepé oko v galerii Jelení se téma odvíjelo od fotografie čínské popravy, a Magid zde prezentoval různé kulturní prostředky, jak zneutralizovat nesnesitelnou hrůzu smrtelné existence, kterou toto zobrazení ukazuje. Chaos reálna překrytý spletitou sítí souřadnic různých znakových systémů zhmotnil do objektů, které představovaly různé postupy jak zneviditelnit krutost, „zaslepit se“ vůči ní. Přechod textu od literatury k výtvarnému dílu je možné ještě lépe vysledovat například v jeho pracích Pošlosť (2007), Social Parazite (2009), Situace (2009) nebo Rekonvalescence (2009). V díle Rekonvalescence se snažil drobné miniepizody z vlastního života propojit s mapou území, na kterém se tyto události odehrály, a nastolit tak specifickou formu jejich čtení. V cyklu Situace postupoval obdobně, vnímal události v čase a prostoru, ale výsledně je ukotvil do útvaru, který neoddělitelně spojuje textovou a ilustrativní složku.
V Magidově prozatím poslední výstavě Budeme tedy připraveni na všechno v brněnské galerii Potraviny (2010) se jeho tvorba opět navrací více k vizualitě, a to skrze znaky určitého způsobu výtvarničení a jejich kontextu v soudobé společnosti. Na pozadí kulis odkazujících k Ladovu Betlému zde autor otevřel problematiku provinčního multikulturalismu. Magidovo promyšlené pátrání po příčinách a spojitostech vede k novým podobám umění, a tato tendence je nepochybně nosná.
Vzdělání:
2013–2016
Katedra estetiky, Filozofická fakulta UK, Praha (doktorské studium)
2015
School of History, Art History and Philosophy, University of Sussex, Brighton (stáž)
2008–2013
Ústav filosofie a religionistiky, Filozofická fakulta UK, Praha (magisterské studium)
2001–2006
Fakulta humanitních studií UK, Praha (bakalářské studium)
2003–2005
VŠUP, Praha (ateliéry K. Gebauera a J. Davida)
1999–2001
AVU, Praha (ateliéry Z. Berana a J. Davida)
Rezidenční pobyty:
2012
MuseumsQuartier, Vídeň
2011
A-I-R Centrum Sztuki Współczesnej Zamek Ujazdowski, Varšava
Duende Studios, Rotterdam
2009
International Studio & Curatorial Program, New York
Zaměstnání:
2012–2016
VUT v Brně, Fakulta výtvarných umění, Katedra teorie a dějin umění (odborný asistent)
2006–2016
AVU v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště (vědecký pracovník)
Pedagogická praxe:
2015–2016
Seminář IV. Současné umění – autonomie – kritika, AVU
2012–2016
Teorie a umění ve 20. století I, II, FaVU VUT
Úvod do filozofie umění I, II,FaVU VUT
2013–2016
Cyklus přednášek ke státní závěrečné zkoušce, FaVU VUT
Pořádání a moderování konferencí:
2015
Art Criticism 2.0, Národní galerie v Praze, Veletržní palác, 6. 11. 2015 (společně s Jakubem Stejskalem, Anežkou Bartlovou a Karinou Kottovou [Cena Věry Jirousové])
2014
5. výroční konference teorie umění VVP AVU, Divadlo, teatrálnost, současné umění, Praha, aula AVU, 4. 12. 2014 (společně s Jakubem Stejskalem)
2013
Mezi tvorbou a výrobou. Proměny umělecké práce, Praha, DigiLab AVU, 21. a 22. 5. 2013 (společně s Jakubem Stejskalem)
2012
Vytváření dějin současného umění, Praha: Veletržní palác, 30. 5. 2012 (společně s Jakubem Stejskalem)
2011
„Důsledky konceptualismu“, AVU, Praha, 26.–27. 5. 2011 (společně s Jakubem Stejskalem)
Příspěvky na konferencích:
2013
„Umění v životní praxi. Peripetie vztahu avantgardy a socialistického realismu“, konference Socialismus a ideologie, Praha, Divus, 14. 3. 2013.
2011
„Filozofující umění. Konceptualismus vs. raná německá romantika“, konference „Dějiny umění v rozšířeném poli“ uspořádaná Katedrou dějin umění a estetiky VŠUP, Učební a výcvikové středisko AMU, Poněšice, 17.–19. 9. 2011.
Kurátorská praxe:
2016
Diplomanti FaVU 2016, Dům pánů z Kunštátu, Starý pivovar, Brno (společně s Vasilem Artamonovem)
2012–2014
Galerie 207, Praha, http://galerie207.blogspot.cz/
2010
Kašpar noci, Futura, Praha
2008
Současný český kubismus, GHMP, Staroměstská radnice, Praha (společně s Vasilem Artamonovem)
2007
Místo pro projekt, Galerie VŠUP, Praha
2007
Punctum, Futura, Praha
2006
Věcné stavy, Karlin Studios, Praha
Výstavy v rámci uměleckých aktivit V. M. viz: http://www.artlist.cz/vaclav-magid-5523/
Editorská a redakční praxe:
2007–2016
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny (společně s Jakubem Stejskalem)
2015
Peter BÜRGER, Teorie avantgardy. Stárnutí moderny, Praha: AVU 2015
Ondřej BUDDEUS – Markéta MAGIDOVÁ (eds.), Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1945–2015, Praha: tranzit.cz 2015
2014
Tomáš POSPISZYL, Asociativní dějepis umění, Praha: tranzit.cz 2014
2013
Jan ZÁLEŠÁK, Minulá budoucnost, Brno: VUT v Brně, Fakulta výtvarných umění – Praha: tranzit.cz 2013
2011
Jan Zálešák, Umění spolupráce, Praha: AVU – Brno: Masarykova univerzita 2011
2010
Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin. Komunistické postskriptum, Praha: AVU
2009
Možnosti studentského života, TranzitDisplay, Praha, katalog výstavy (spol. s Vasilem Artamonovem a Tomášem Uhnákem)
2008
Slavoj ŽIŽEK, Podkova nade dveřmi. Výbor z textů, Praha: AVU
2004–2005
šéfredaktor studentského časopisu Korpus
Kapitoly v knihách:
2015
„Předmluva. Teorie avantgardy v historických souvislostech“, in: Peter BÜRGER, Teorie avantgardy / Stárnutí moderny, Praha: AVU 2015, s. 7–46.
„Strategie práce s textem v moskevském konceptualismu a ‚konceptuální psaní‘“, in: Ondřej BUDDEUS – Markéta MAGIDOVÁ (eds.), Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1945–2015, Praha: tranzit.cz 2015: s. 156–184.
2011
„Konceptualismus a raná romantika. Pokusy o spojení protikladů“, in: Hana BUDDEUS – Mariana DUFKOVÁ – Václav JANOŠČÍK – Johana LOMOVÁ (eds.), Dějiny umění v rozšířeném poli, Praha: VŠUP 2011, s. 80–88.
2010
„Od estetizace politiky k politizaci umění a zpět“, in: Kolektiv autorů, Kritika depolitizovaného rozumu. Úvahy (nejen) o nové normalizaci, Všeň: Grimmus 2010, s.77–96.
„Teoretické Gesamtkunstwerk Borise Groyse“, in: Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin. Komunistické postskriptum, Praha: AVU 2010, s. 7–22.
Odborné studie a recenze:
2014
„Owen Hulatt, ed. Aesthetic and Artistic Autonomy. London: Bloomsbury, 2013, viii + 243 pp. ISBN 978-1-4411-9652-1“ (recenze), Estetika, 2014, č. 2, s. 290–296
„Ozvěny špatného smíchu. Postinternetové umění a kulturní průmysl“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2014, č. 17, s. 66–96
2008
„Konstruovaná situace a její okamžik v čase“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, č. 4–5, s. 33–60.
Texty v katalozích:
2014
„The Prague Contemporary Art Scene in the Early Twenty-first Century“, in: Europe, Europe (kat. výst.), Oslo: Astrup Fearnley Museet 2014
2012
„Postřehy provinčního milovníka umění“, in: Pavlína MORGANOVÁ (ed), Začátek století (kat. výst.), Řevnice: Arbor vitae 2012, s. 42–53
2011
„Budoucnost je naším jediným cílem / Future is Our Only Aim“, in: P.O.L.E. (ed.), Budoucnost je naším jediným cílem / Future is Our Only Aim. Vasil Artamonov, Alexey Klyuykov (katalog), Praha: SVIT 2011, s. 12–42, 184–210
2008
„Májové jitro a boj proti nepříteli, proti němuž je vítězství podlehnutím“, in: Karel CÍSAŘ – Jan ŠERÝCH (eds.), Jan Šerých se narodil 24. 6. 2083 minus jedna, Praha: tranzit.cz, s. 98–113.
2007
„Text od Václava Magida“, in: CAP (eds.), CAP – Crew Against People, Praha: Bigg Boss, s. 2–24.
Časopisecké články:
2014
„Stručné dějiny šoku“, Nový prostor, 2014, č. 438, http://www.novyprostor.cz/clanky/438/strucne-dejiny-soku.html
„Aura postinternetového umění. Umělecká kritika masové kultury a zbožní estetiky“, A2, 2014, č. 24, s. 11, http://www.advojka.cz/archiv/2014/24/aura-postinternetoveho-umeni
„Role kultury v ruském protiválečném hnutí“, A2larm, 9. 9. 2014, http://a2larm.cz/2014/09/role-kultury-v-ruskem-protivalecnem-hnuti/
2013
„Rozpory aktivistického umění“, Artalk, 15. 8. 2013, http://www.artalk.cz/2013/08/15/rozpory-aktivistickeho-umeni/
2011
„Konceptualismus a romantismus – monstrózní spojení?“, Flash Art. Czech & Slovak Edition, 2011, č. 19–20, s. 34–37.
„Pavel Sterec“ (rozhovor), Labyrint Revue, 2011, č. 29–30, s. 105–110.
2010
„Marek Meduna“, Labyrint Revue, 2010, č. 25– 26, s. 105– 109.
„Mezi distancí a splynutím“, http://www.boell.cz/navigation/928.html, zveřejněno 18. srpna 2010 (cit. 31. 1. 2011).
„Černického věci“, Ateliér, 2010, č. 21, s. 2.
2007
„Fenomén ‚tusovky‘ v ruském umění devadesátých let a současná česká umělecká komunita – pokus o srovnání“, Umělec, č. 1, s. 27–30.
2006
„Krize nenápadné tendence“, Umělec, č. 3, s. 58–66.