Vojtěch Lahoda

Vojtěch Lahoda patří ke generaci historiků umění, kteří započali svá studia na vysoké škole během období tzv. normalizace. Tehdejší studenti si uvědomovali, jak velké mezery byly v oblasti uměleckovědného bádání v období komunismu násilně vytvořeny a následně se na ně ve své vědecké činnosti zaměřovali. Komunistický režim se důsledně snažil vymazat odkazy „nepohodlných“ osobností z řad české meziválečné avantgardy a modernismu. K plnohodnotnému zhodnocení jejich tvorby tak mohlo dojít až po roce 1989.

Lahoda své budoucí vědecké směřování předznamenal již v diplomové práci na Katedře dějin umění FF UK v Praze z roku 1979 nazvané Malíř Karel Černý. Od té doby se soustavně věnuje tématu českého kubismu, jímž se zabýval i ve své kandidátské disertační práci Figura v českém malířství 1907–1932: kubistické řešení. Primárně se tedy specializuje na dějiny českého modernismu a avantgardy zasazené do evropského kontextu a na dějiny českého moderního umění druhé poloviny 20. století.

Po studiu začal Lahoda působit na různých pozicích v Ústavu dějin umění AV ČR (dříve ÚTDU ČSAV), kde v současnosti vykonává funkci ředitele. Již během 80. let začal publikovat v časopisech Umění, Výtvarná kultura a Výtvarný život, kde je podepsán především pod texty zabývajícími se osobnostmi českého a světového kubismu (Josef Čapek, Karel Černý, Emil Filla, Pablo Picasso), uměním avantgardních hnutí 20. let (Devětsil a sociální civilismus), ale i soudobým uměním (Karel Malich a proměny smyslovosti). Mezi lety 1985–1988 patřil k redakčnímu okruhu samizdatového sborníku Někdo Něco (NN), který suploval funkci uměleckých časopisů a byl zaměřen mezioborově s důrazem na literaturu, divadlo, film, výtvarné umění a teorii. Mimo jiné zde byly otištěny rozhovory s umělci, kteří se mohli veřejného života účastnit jen sporadicky (Adriena Šimotová, Vladimír Janoušek, Stanislav Judl aj.).

Počátky Lahodovy kurátorské činnosti spadají rovněž do období 80. let. Kromě monografických výstav věnujících se jednotlivým kubistickým malířům (Karel Černý, Emil Filla) se jako spoluautor soustředil i na skupinové výstavy soudobých umělců několika generačních vrstev. Byly to např. Možnosti dotyku (1984), Mladé sochařství 89 (1989), Příroda jinak (1989). V porevolučních letech dále rozvíjel zájem o mladou generaci umělců na výstavě Nová jména (1991).

Během 90. let byla v oblasti výtvarné teorie zpracována oblast, která nemohla být probádána v období totality. Lahodův zájem se ze současného umění přesunul na období modernismu, avantgardy a umění 50. a 60. let. Přispěl svými texty do souborných publikací mapujících dějiny umění 20. století: Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 (IV/1), 1939/1958 (V), 1958/2000 (VI/1), České moderní umění 1900–1960,Český surrealismus 1929–1953, Český kubismus nebo Expresionismus a české umění. Souběžně začal přednášet dějiny moderního a současného umění na pražské FAMU. Od roku 2001 přednášel na Ústavu dějin umění FF UK v Praze, kde kdysi sám studoval.

Z osobností českého moderního umění věnoval Lahoda intenzivní zájem poznání díla Karla Černého, čímž navázal na své vysokoškolské závěrečné práce, a především se dále věnoval osobnostem Emila Filly a Zdenka Rykra. Snaha o zhodnocení jejich díla vyústila jak v monografické zpracování jejich tvorby, tak v rozsáhlé výstavné projekty. Tvorbou a odkazem Zdenka Rykra se zabýval v několika vlnách již od poloviny 90. let a dalo by se říci, že tohoto, do té doby ne příliš známého umělce, znovu objevil pro veřejnost. Zatím nejrozsáhlejším badatelským výstupem byla v roce 2000 výstava Zdenek Rykr 1900–1940. Elegie avantgardy. V minulém roce se k tématu vrátil a pro Národní galerii v Praze připravil výstavu Zdenek Rykr a továrna na čokoládu, jejímž cílem bylo zasadit Rykrovu práci komerčního typu do kontextu jeho volné tvorby.

Mimo to je Lahoda autorem řady knižních monografií zpracovávajících tvorbu Jana Autengrubera, Libora Fáry, Miroslava Hájka, Josefa Sudka, Karla Teigeho, ale i sbírkotvornou činnost Vincence Kramáře, díky čemuž významně přispěl k poznání dějin českého umění 20. století. Hlavní náplní Lahodovy práce jsou kromě knižního zpracování tvorby jmenovaných umělců i výstavní projekty, ve kterých tvorbu vybraných autorů zasazuje do evropského kontextu. Nesoustředí se však jen na jednotlivé osobnosti, ale svými texty se snaží postihnout i přesah určitých fenoménů. V knize Bruselský sen. Československá účast na Expu 58 se v kapitole Bruselský styl mezi „vysokým“ a „nízkým“ pokusil dešifrovat skutečný vliv estetiky „bruselského stylu“ na volnou tvorbu umělců 50. a 60. let. V loňském roce se podílel na vzniku knihy StArt-sport jako symbol ve výtvarném umění, do níž přispěl kapitolou Sport jako metafora existence.

V současnosti působí na pozici vedoucího několikaletého projektu Ústavu dějin umění AV ČR – Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví. Cílem je poznání té části Sudkovy tvorby, ve které se systematicky věnoval dokumentaci uměleckých děl. K projektu se dílčím způsobem váže Lahodův zatím poslední kurátorský počin, výstava Josef Sudek: V ateliéru.

2007
prof.

1999
doc., habilitační řízení „Český kubismus“, MU Brno

1985
CSc., kandidátská práce: Figura v českém malířství 1907 - 1932: kubistické řešení (školitel P. Wittlich);

1981–1985
ÚTDU (ÚDU) ČSAV, aspirantura;

1979
PhDr., rigorózní práce: Malíř Karel Černý (prof. P. Wittlich);

1974–1979
FF UK, dějiny umění-estetika, diplomová práce: Malíř Karel Černý (ved. prof. P. Wittlich);

Stipendia:

1985
Instytut Sztuki PAN, Varšava (3 týdny) (Polský modernismus);

1986
Ústav dějin umění Maďarské akademie věd, Budapešť (3 týdny) (Maďarský modernismus);

1988
Akademie der Bildende Künste, Berlin, Halle, Erfurt, DDR (3 týdny) (Německý expresionismus);

1990
Princeton University, USA (1 týden) konference; 1991 C.A.S.V.A., National Gallery of Art, Washington, D. C. (4 měsíce) Soros Visiting Fellowship;

1991
Holandská královská akademie věd, Amsterdam, Haag (2 týdny) (Archiv T. van Doesburg);

1992
C.N.R.S, Paříž (3 týdny) (Picasso); 1993 C.G.R.I., Brusel (3 týdny) (René Magritte);

1994
The Research Council of Norway, Munch Museet, Oslo (3 týdny) (Edvard Munch);

1995
Španělské ministerstvo kultury, Madrid, Barcelona, Toledo (3 týdny) (Picasso a El Greco);

1996
Netherlands Institute for Advanced Studies (NIAS), Wassenaar, Holandsko (1 měsíc);

1996
The Research Council of Norway, Rasmus Meyers Samlinger, Bergen ( 2 týdny) (Edvard Munch);

1997
Aarhus University, Dánsko (3 týdny) (Asger Jorn);

1999
Hebrew University, Jerusalem, Izrael (3 týdny) (conference Sixth International Seminar on Jewish Art) - Ministerstvo školství, Řecko, Athény, Rhodos (3 týdny) (Zdenek Rykr v Řecku);

2000
Royal Academy, Stockholm, Göteborg, Malmö, Švédsko (3 týdny) (Endre Nemes; Sbírka Rolfa de Maré);

2001
Royal Society of Edinburgh, Caledonian Research Fellowship, University St. Andrews, University of Edinburgh (3 měsíce) (Vincenc Kramář and John Constable);

2001
Finnish Academy, Helsinki, Jyväskylä (3 týdny) (Finský modernismus a sběratelství; Alvar Aalto);

2003
Royal Academy, Stockholm (2 týdny) (Asplund a Lewerentz).

1991–1994 a 1998–1999
FAMU Praha, přednášky o modernismu a současném umění;

1992
Central European University, Prague, přednášky a semináře v angličtině;

1995, 1999
Ohio University Spring Prague Abroad Program, pro Ohio University, Athens, USA, vyučování v Praze v anglickém jazyce;

Od 2001
Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha, přednášky a semináře;

2002
C.I.E.E. Karlova Univerzita, Praha, přednášky v angličtině;

2004
Vytautas Magnus University, Kaunas, Litva, přednášky a semináře v angličtině.

2016–2017
Josef Sudek: V ateliéru: ze sbírky negativů Ústavu dějin umění AV ČR, Galerie Věda a umění, Akademie věd ČR, Praha (společně s Katarínou Mašterovou).

2016
Zdenek Rykr a továrna na čokoládu, Národní galerie, Praha.

2015–2016
Libor Fára: rytmus, Muzeum Kampa, Praha.

2014
Brutalismus Emila Filly, Galerie výtvarného umění, Cheb.

2011–2012
Černá slunce, Galerie výtvarného umění, Ostrava (společně s Lenkou Bydžovskou a Karlem Srpem).

2011
Konec avantgardy? GHMP, Městská knihovna, Praha (společně s Hanou Rousovou).

2009
Dialogues of Colour and Sound. Works by Mikalojus Konstantinas Čiurlionis and his Contemporaries, Lithuanian Art Museum, Vilnius.

Jan Autengruber, Západočeská galerie, Praha, Plzeň.

2006
Josef Sudek. Designfotografie der dreissiger Jahre, Tschechisches Zentrum, München

2004
Filla – Sudek, GHMP, Dům U Zlatého prstenu, Praha

Josef Sudek. Designfotografie der dreissiger Jahre, Tschechisches Zentrum, Berlin

2003
Josef Sudek. The Commercial Photography for Družstevní práce, Alvar Aalto Museum, Jyväskylä

2002
Jan Autengruber. Dílo/ Works 1910 – 1920, Grafický kabinet paláce Kinských, NG Praha

2000
Zdenek Rykr (1900-1940). Elegie avantgardy, GHMP

Vincenc Kramář. Od starých mistrů k Picassovi, NG Praha

1999
Cesta na jih. Inspirace českého umění 19. a 20. století (ved. J. Kroutvor), Obecní dům, Praha

1995-2000
České moderní umění 1900-1960. Stálá expozice ve Veletržním palace NG v Praze, spoluautoři: L. Bydžovská, K. Srp, NG Praha

1994
Ohniska znovuzrození: České umění 1956-1963 (koncepce výst. M. Judlová), GHMP

Emil Filla, Galerie Peithner-Lichtenfels Wien

1993
Vergangene Zukunft. Tschechische Moderne 1890 bis 1918, Wien

1991
Český kubismus 1909-1925, NG v Praze

Nová jména, Galerie Václava Špály, Praha (společně s Antonínem Hartmannem, Marií Judlovou, Mahulenou Nešlehovou).

1909-1925 Kubismus in Prag, Düsseldorf, Kunsverein für die Rheinlande und Westfalen

1990
Karel Černý – kresby a grafika (kat.), Rychnov n. Kněžnou, Pardubice

1989
Příroda jinak. Milan Maur, Václav Malina, Miloš Šejn, Marian Palla, Vlastimil Krčmář, SČVU Praha

Mladé sochařství 89, Galerie mladých U Řečických, Praha (společně s Olgou Malou a Karlem Srpem).

1987
Svět Emila Filly, GHMP

1986
Karel Černý. Výběr z díla, GHMP

1984
Možnosti dotyku, Sdružený klub pracujících ROH, Rokycany

1982
Karel Černý. Obrazy, kresby (kat.) GVU Cheb

knihy, editované sborníky

Josef Sudek: V ateliéru: ze sbírek negativů Ústavu dějin umění AV ČR, Praha 2016.

Zdenek Rykr a továrna na čokoládu, Praha 2016.

Libor Fára: rytmus, Praha, 2015.

Brutalismus Emila Filly, Cheb 2014.

Hostující editor Teritoria kubismu / Cubist territories. Ars 47, 2014, č. 2.

Černá slunce. Odvrácená strana modernity, Ostrava 2012. (spoluautoři Lenka Bydžovská a Karel Srp)

Jan Autengruber 1887-1920, Praha – Plzeň 2009.

Josef Sudek. Reklama, Praha 2008.

Emil Filla, Praha 2007.

Local Strategies. International Ambitions. Modern Art in Central Europe 1918-1968, Prague 2006.

Libor Fára dílo, Praha 2006.

Zdenek Rykr. Elegie Avantgardy, Praha 2000.

Vincenc Kramář: Od starých mistrů k Picassovi, Praha 2000.

Dějiny českého výtvarného umění IV, 1890-1918, Praha 1998.

kapitoly v knihách

Sport jako metafora existence, in: Rostislav Švácha (eds.), StArt: sport jako symbol ve výtvarném umění, Praha 2016, 258-309.

„Bruselský styl“ mezi „vysokým“ a „nízkým“, in: Daniela Kamerová – Vanda Skálová (eds.), Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 6O. let, Praha 2008, 340-349.

Cubism in Prague as a form art, in: Agnes Husslein-Arco – Alexander Klee (eds.), Klimt, Kupka, Picasso and others. Cubism – Constructivism – Form art, Belvedere Vienna 2016, str. 35–43.

Migration of images. Private collections of modernism and avant-garde and the search for Cubism in Eastern Europe, in: Petr Bäckström – Benedikt Hjartarson (eds.), Decentring the avant-garde, Amsterdam – New York: Rodopi, 2014, s. 187–194 (Avant-garde critical studies. 30).

Artists associations in exchange. Czech art in the Hagenbund, in:  Agnes Husslein-Arco – Matthias Boeckl – Harald Krejci (eds.), Hagenbund. A European Network of Modernism (1900 to 1938), Munich: Hirmer, 2014, s. 299-305.

Tintoretto modernista, in: Lubomír Konečný – Lubomír Slavíček (eds.),  Libellus amicorum. Beket Bukovinská, Praha 2013, s. 320–327.

The canon of Cubism and the case of Vincenc Kramář. On the place of Czech Cubism in the history of modern art, in: H. Berg – L. Głuchowska (eds.), Transnationality, internationalism and nationhood.

European Avant-Garde in the first half of the twentieth century, Leuven 2013, s. 131–144.
Pražský fantastický realismus. Jan Jedlička, Vladivoj Kotyza a Mikuláš Rachlík, in: Vojtěch Lahoda (ed.), Fantastický realismus 1960 – 1966. Jan Jedlička, Vladivoj Kotyza, Mikuláš Rachlík, Plzeň 2013, s. 19–107.

Picasso na Titanicu, in:  Lubomír Konečný, Anna Rollová, Rostislav Švácha (eds.),  Od kabaly k Titaniku.

Deset studií nejen z dějin umění, Praha 2013, s. 115–142.

Otto Gutfreund architekt(onik), in: Taťána Petrasová – Marie Platovská (eds.), Tvary – formy – ideje.
Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, Praha 2013, s. 189–199.

C´era una volta l´Est: il cubismo perduto, C. Eyerman (ed.), Cubisti Cubismo, Milano 2013, s. 85–101.
"Salát" modernosti Václava Nebeského a Emil Filla. Jak psát o československém moderním umění?, in: Marie Rakušanová (ed.), Wittlichovi. Sborník žáků k 80. narozeninám Petra Wittlicha, Praha 2012, s. 68–78.

Krása "nechápaná"; Poetika mlčení, in: Karel Srp (ed.), Jan Zrzavý. Božská hra, Řevnice 2012, s. 52–65,  212–233.

Emil Filla au carrefour du fauvisme et de l´expressionnisme, in: S. Barthélémy – V. Dupont (eds.), Les Migrations fauves. La diffusion du fauvisme et des expressionnismes en Europe centrale et orientale, Dijon 2012, s. 49–59.

Avardunud modernism, in: L. Pählapuu (ed.), Geomeetriline inimene. Eesti Kunstnikkude Rühm ja 1920.–1930. aastate kunstiuuendus / Geometrical Man. The Group of Estonian artists and art innovation in the 1920s and 1930s, Tallin 2012, s. 84–105.

Kupka and Čiurlionis, in: Monika Saukaite (ed.), Vizualioji kultura: problemos ir interpretacijos/Visual Culture: Problems and Interpretations, Acta Academiae Artium Vilensis 64, Vilniaus 2012, s. 65-75.

Herwarth Walden and the New Art from Prague, In: Andrea Hülsen-Esch – Gerhard Finckh (eds.), Der Sturm. Band II: Aufsätze. Katalog výstavy Von der Heydt Museum Wuppertal, 2012, s. 507–514.

Archeologie brutality a „sirnatých emocí". Tragédie. Divadlo světa. Civilizace. (Ne)přirozený svět? Tavicí kotel generace – Viktoria 9. Topičův salon, D 99 a Divadlo Větrník. Abeceda duševního prázdna. Pražské povstání. In Hana Rousová (ed.), Konec avantgardy? Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu. Řevnice: Arbor vitae, 2011. s. 55–66; 113–126; 146–156; 157–161; 209–210; 201–222; 212–213; 245–253; 291–299.

The „beer“ alternative and the Slovak „simulated situations“: Křížovnická School of Pure Humor without a Joke in Prague, and Ján Budaj and the Temporary SAssociation of Intensive Experiencing in Bratislava / „Piwna“ alternatywa i slowackie „simulowane sytuacje“. Křížovnická Szkola Czystego Humoru bez Zartu v Pradze oraz Ján Budaj i Tymczasowe Towarysztwo Intensywnego Prezywania w Bratyslawie, in: Barbara Górska – Benjamin Koschalka (eds.), Happening Against Communism by the Orange Alternative/ Pomaranczova alternatywa – Happpeningiem w komunizm. International Cultural Centre/ Miedzynarodowe Centrum Kultury, Krakow 2011, s. 70–81.

Seekers, Preachers and Warriors: The Eight in Prague and Budapest, in: Csillqa Markója – Istvan Bardoly (eds.), The Eight. Katalog výstavy Janus Pannonius Museum Pécs 2010 (vyšlo 2011). s. 128–137.

Picasso and Central Europe after 1945, in: L. Morris – Ch. Grunenberg, Picasso. Peace and Freedom. Tate Liverpool 2010, s. 44–51. (spolupráce Piotr Bernatowicz)

Nový život umělce: Fillův archiv. Medailon Emila Filly, in: Tomáš Winter (ed.), Emil Filla. Archiv umělce. Galerie Středočeského kraje Kutná hora, 2010, s. 5–35, 53–57.

The „Secret Languague“, Music and the „Other Reality“: Čiurlionis, Kupka and Company, in: Austéja Čepuskaité – Helmutas Šabasevičius eds., Dialogues of Colour and Sound. Works by Mikalojus

Konstantinas Čiurlionis and his Contemporaries, Vilnius 2009, s. 18–27, 161–171.

Vražda formy a „rozkouskované tělo“, in: Marie Rakušanová - Karel Srp (edd.), Sváry zření. Fazety modernity na přelomu 19. a 20. století 1890-1918 (kat. výst.), Galerie výtvarného umění v Ostravě 2008, s. 30–47.

A Dashed Hope: Pablo Picasso and the Communist Bloc During the Cold War, in: Michal Anděl – Detlef Brandes – Jiří Pešek (edd.), Hoffnung in Wissenschaft, Gesellschaft und Politik in Tschechien und Deutschland, Essen 2008, s. 85–96.

články

Teritoria kubismu / Cubist territories, Ars 47, 2014, č. 2, s. 109–112.

A. Pomajzlová (ed.), Rytmy + pohyb + světlo. Impulsy futurismu v českém umění. [Recenze], Umění 62, 2014, č. 1, s. 79-80.

Cubism Translated? Western Canon of Modernism and Central/Eastern European Art History,Volume 2 Issue 2, July 2010 – Special Issue on Art and Translation, s. 223-238(16). 2010-07-01. www.ingentaconnect.com/content/berg/aitj

Seeeing ´Around the Corner´. Josef Sudek and ´Uncanny´ Photography? Centropa 9, 2009, č. 1, s. 55-68.

Searching for a ´Democratic´ Shape in Czech Modernism at the Beginning of 1920s. Centropa 8, 2008, č. 1, s. 26-35.