Tvorba brněnského fotografa Davida Židlického by se dala tematicky vymezit jeho zaujetím zejména městskými náměty z prostředí kaváren, obytných vil, zahrad, pošty nebo železnice, které snímá aparátem proslulé značky Rolleiflex. Tato vášeň pro estetickou vytříbenost, podporovaná osobní fascinací českým designem třicátých až osmdesátých let, zosobněným zejména automobily značky Tatra, se stala určující pro fotografickou skupinu Česká paralaxa, kterou David Židlický v roce 1994 spoluzaložil. Životní styl plný drobných rituálů, který skupina s jistou dávkou nadsázky v brněnském prostředí prosazovala, se promítl specifickou formou do fotografií všech jejich členů, pořizovaných z velké části na společných výletech, procházkách, večírcích, kavárenských schůzích a zasedáních.
Čtvercové černobílé fotografie Davida Židlického naplněny civilistní poezií všedního dne jsou charakterizovány jistou bezčasovostí a neukotveností v konkrétním místě. Snímky vyznačující se zejména promyšlenou, často diagonální kompozicí, mnohdy určenou elektrickými dráty, architektonickými prvky nebo železničními kolejemi, většinou vypadají, jako kdyby byly nafotografovány před mnoha lety nebo i desetiletími v úplně cizích městech. Rafinované nejednoznačnosti těchto fotografických obrazů napomáhá taktéž vytříbená hra se světlem, které v některých případech výjev magicky prozařuje, na jiných místech zase ostře dramatizuje a více nebo méně zamlčené autoportéty jejich zhotovitele, ukryté v odrazech oken, výkladních skříní, zrcadel nebo vánočních baňek.