Díky svému otci, sochaři Josefu Kubíčkovi, vyrůstal Jánuš Kubíček v prostředí brněnské meziválečné umělecké scény. Z otcových přátel ho nejvíce ovlivnili malíř Jan Trampota a básník Jiří Mahen. Kubíček byl společně s Bohumírem Matalem zakládajícím členem umělecké skupiny Brno 57. Od počátku 60. let patřil mezi výrazné postavy brněnského kulturního prostředí, což platilo až do konce jeho života. Kromě malby se věnoval grafice, kresbě, koláži a je také autorem několika sochařských děl pro veřejný prostor. Kubíček byl zaujatý všemi malířskými technikami včetně olejové tempery nebo enkaustiky. Podobně jako mnoho jiných umělců i on dospěl ve své tvorbě do bodu, kdy se obracel k úplnému začátku. Chtěl objevit prazáklad umění a tím dosáhnout univerzálního poznání, čímž by se dle jeho vlastních slov „aktualizovaly prastaré hodnoty“.
Rodinné zázemí Kubíčkovi umožnilo věnovat se malbě a kresbě od dětství. Během 2. světové války studoval na brněnské Škole uměleckých řemesel. V roce 1943, ještě před dovršením plnoletosti, byl hostem na výstavě Spolku Mánes. Malby z tohoto období se stále silně vážou k tradici a z dobové produkce nijak nevybočují. Pod vlivem Trampoty maloval Kubíček klasická zátiší a městské veduty jak Brna, tak jeho bezprostředního okolí. Postupnému odpoutávání se od konzervativních námětů dopomohla umělcova cesta do Itálie. Kubíček získal nové myšlenkové impulsy a pozvolným opouštěním předchozích námětů začal hledat vlastní výraz a motivy. Uvolnění z opakujících se témat zpočátku představovalo rozptyl do více směrů: přes surrealistické koláže, jako např. Nedělní škola flagelantek (1949), až po studie ženského aktu a portrétu. Zatímco v předchozím období zaujímaly na umělcových malbách a kresbách hlavní místo jen kulisy života, nyní se do popředí dostal sám člověk – ne však nadlouho. Figura se z jeho tvorby během následujících let postupně opět vytrácí, zatímco jiný motiv se naopak stane jeho celoživotním tématem. Jde o pohled do autorova ateliéru. Interiérem své pracovny se bude zabývat s přestávkami již napořád. Podobně jako předtím v městských vedutách nebo nehybných zátiších, i zde Kubíček vybudoval scény, které jsou bez aktérů. Motiv prázdna a melancholického bezčasí se zde navíc pojí s viditelnou absencí hlavního účastníka, tedy samotného malíře, jenž se ve svém vlastním ateliéru stává jen pozorovatelem, vizuálním záznamníkem časosběrného materiálu.
Od poloviny 50. let se stále více obrací ke svým francouzským vzorům v osobě Paula Cézanna, Henryho Matisse a Paula Gauguina. Pod vlivem tvorby posledně jmenovaného se Kubíčkův námětový záběr rozšiřoval již dříve, a to především v grafických listech, ve kterých se, alespoň v této době, dokázal v otázce námětu více uvolnit. Volnější, exotická témata – jako třeba domorodci v pralese nebo koupání žen v řece – mu umožnila i větší míru stylizace, např. v grafikách Lov na tygra (1938) nebo Koupání (1943). Matissův vliv se uplatnil nejvíce počátkem 60. let v Kubíčkově sérii monochromních grafik znázorňujících pohyb, jehož původcem jsou stylizované ženské figury znázorněné při tanci nebo při hře s míčem (1962). Oblá těla po vzoru Matisse redukovaná na otisk nebo obrys siluety postupně vystřídal tvorbou dle principu analytického kubismu, k němuž měl vztah už v 50. letech. Obdiv k Bohumilu Kubištovi jej dovedl k technickému zájmu o rozklad tvarů, k vyjádření pomocí barvy, ale také k přesvědčení, že obraz může být nezávislý na skutečnosti, že on sám představuje autonomní realitu bez ohledu na to, co vidíme. Zátiší s nejobyčejnějšími věcmi bylo nahrazeno zátišími se symbolistním podtextem jako v obraze Zátiší s modrou hlavou II (1953). Základ pozdější Kubíčkovy tvorby tak tkví v kombinaci výběru z formotvorných zákonitostí fauvismu, impresionismu a hlavně kubismu. Tak se postupně dopracoval k premise, že hlavní už není samotný námět, ale jádrem a nositelem výrazové funkce obrazu se přirozeně stává tvar, linie a barva. Tento přechod lze pozorovat na sérii Hlav (1962) inspirovaných africkým uměním, kdy námět je stále ještě rozpoznatelný, avšak je silně přizpůsoben analytickému přezkoumávání formy a osvobozování obrazu od reálného předobrazu ve prospěch budování svébytné reality sahající za naši smyslovou zkušenost. Tím se stále více přibližoval ke snaze vyjádřit malbou transcendentální poselství, tak jak to činil v následujících letech.
Kubíčkovy formální experimenty a ohledávání malířských možností spadá historicky do období, kdy se po tvrdé represi 50. let mohly opět zakládat umělecké skupiny. Výtvarný a společenský život se začal postupně vzpamatovávat, umělci se pod vlivem nepatrných náznaků zlepšování politické situace začali více odpoutávat od klasických a tradičních způsobů malby. Kubíček od počátku 60. let tíhnul k zjednodušení a schematičnosti. Náměty redukované na pouhé křivky a linie se začínají vytrácet ve prospěch zachycení prchavého momentu pohybu, čímž se stávají abstraktními a nehmotnými jako v obraze Pohyb ve vodě III (1963). Kromě záznamu pohybu plynutí byl Kubíček rovněž fascinován světlem a jeho fyzikálními vlastnostmi, což jej dovedlo až k sérii zátiší vrcholící v roce 1969, na nichž dominuje bílá barva, která – jakožto reprezentant ostrého světla – pohlcuje všechny předměty, čímž je redukuje na pouhé obrysy neidentifikovatelných věcí (Zátiší se spirálou, 1966–1967; Zátiší V., 1965). Od druhé poloviny 60. let se Kubíček kromě malby dostával rovněž k zakázkám na dekoraci interiérů a exteriérů veřejných budov, a to v nejrůznějších technikách i materiálech přes mozaiku (Býk, 1965–1966 Ostrava), reliéf (Karafiát, 1975–1976 Brno) až po monumentální sochařské dílo (Vlna, 1966–1967 Brno).
Pod vlivem událostí v osobním i společenském životě se od 70. let obracel stále více k umění minulosti. Útěchu z tísně a smutku mu poskytla mytologie a umění antiky. Obrazy s existenciálním podtextem se zaštiťují bájnými postavami jako např. Láokoón a nesou v sobě symbolické poselství o vině, trestu, utrpení a míjení se. Kubíček právě v těchto obrazech spojil snahu o harmonii barev s abstraktní morfologií geometrických tvarů a linií ve snaze o dynamické ztvárnění zákonitostí obrazu. V 80. letech se jeho ruka ještě více uvolnila a vznikly tak obrazy temné barevnosti a nervních, až manických tahů štětcem. Kubíček promýšlel své dílo i teoreticky, výbor z jeho poznámek vyšel pod názvem „Dramatický meziprostor“ v roce 2004. Poslední výstavu, která byla zaměřena na jeho práce na papíře, měl v roce 2019 v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře.
Jánuš Kubíček
Studium:
1941–1943 Škola uměleckých řemesel, Brno
ZEMINA J.: Jánuš Kubíček: Uměním unikat stupiditě světa, katalog výstavy, Topičův salon, Praha, 2013
HLUŠIČKA J./KUBÍČEK A.: Jánuš Kubíček, Akvarely a kvaše, Praha 2007
HLUŠIČKA J./KUBÍČEK A.: Jánuš Kubíček, Kresba a grafika, Praha 2004
KUBÍČEK A.: Jánuš Kubíček, Praha 1998
RULÍŠEK H.: Jánuš Kubíček: Koláže, katalog výstavy, Dům kultury ROH, České Budějovice, 1985
KUDĚLKA Z.: Jánuš Kubíček: Obrazy, katalog výstavy, Galerie Jaroslava Krále, Brno, 1968
SPIELMANN P.: Jánuš Kubíček: Obrazy-grafika, katalog výstavy, Slovácké muzeum, 1960
KUDĚLKA Z.: Jánuš Kubíček: Práce z posledních let, katalog výstavy, Kabinet umění, Brno, 1956
KRSEK I.: Jánuš Kubíček, katalog výstavy, Dům umění města Brna, 1949
2019
Velezajímavá hra, Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
2018
Obrazový prostor Jánuše Kubíčka, Galerie U Betlémské kaple, Praha
2015
Akvarely a kvaše a Vlasta, Galerie U Betlémské kaple, Praha
2013
Uměním unikat stupiditě světa, Muzeum Vyškovska, Vyškov
Sexuální objekt podle mého vkusu, Galerie U Betlémské kaple, Praha
Erotické koláže, Muzeum a galerie Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou
Uměním unikat stupiditě světa, Topičův salon (2007-), Praha
2007–2008
Akvarely a kvaše, Galerie Aspekt, Brno
2007
Vlasta Kubíčková, BAWAG Bank CZ, a.s., Brno
2005
Malba, kresba, grafika, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň
2004
Výběr z grafického díla, Galerie Aspekt, Brno
2003
Obrazy, grafika, Gaved – Galerie ve dvoře, Brno
1994
Grafika, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
1993
Obrazy, kresby, grafika, plastika, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1992-1993
Obrazy, kresby, grafika, plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
1992
Obrazy, Mánes, Praha
Bilder, Zeichnungen, Graphik, Plastik, Museum Bochum, Bochum
Obrazy, kresby, grafika, plastika, Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava
1991
Obrazy, kresby, grafika, plastika, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou
1989
Obrazy, Galerie Jaroslava Krále, Brno
1972
Obrazy, kresby, grafika, Dům umění města Brna, Brno
1969
Jánuš Kubíček, Dům umění, Olomouc
1960
Obrazy – grafika, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
1959
Obrazy, kresby a grafiky, Olomouc (Olomouc), Olomouc
1956
Práce posledních let, Kabinet umění Kniha, n. p., Brno
1949
Jánuš Kubíček, Dům umění města Brna, Brno
1943
nejmladším hostem výstavy pražského SVU Mánes
2017
Odměk-Šedesátá léta ze sbírek Galerie Klatovy/Klenová, Východoslovenská galéria, Košice
2010
Česká koláž ze sbírky Pražské plynárenské, Galerie Smečky, Praha
2008
Soustředěný pohled / Focused View. Grafika 60. let ze sbírek členských galerií Rady galerií České republiky, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
2007
Soustředěný pohled / Focused View. Grafika 60. let ze sbírek členských galerií Rady galerií České republiky, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
2006
Co se děje? Přírůstky Východočeské galerie z let 1993-2006, Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice
České umění XX. století: 1940-1970, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
2005
Exkluzivní aukce českého, slovenského a evropského výtvarného umění, Výstava exponátů, Galerie Art Praha, Praha (Prague)
2004
Mezi námi skupinami, Dům umění města Brna, 1. patro, Brno
2002
Na sítnici bouře / Sur la rétine de la tourmente, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
2000
90 let Domu umění města Brna, Dům umění města Brna, Brno
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 – 1968, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
Ozvěny kubismu, Dům U Černé Matky Boží, Praha
1999
Kolorismus v českém výtvarném uimění, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
1998
Záznamy, dojmy, sny 2, Galerie z ruky, Křížovice, Doubravník
1997
Z nesbírky Marcely Pánkové, Galerie Hermit – Studio 600, Praha
1995
Přírůstky sbírek 1989 – 1994, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
1991
Czeska sztuka 2. połowy XX wieku ze zbiorów Galerii Sztuk Plastycznych w Ostrawie, Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Bytom
České umění 2. poloviny 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě, Dům umění, Ostrava
1988
České zátiší 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1981
České malířství a sochařství 1900 – 1980, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1979
České umění 1945/1975, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1969
České umění 1945/1975, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1966-1967
Brněnská bilance, Mánes, Praha (Prague)
1965
Grupa Brno 57, Towarystwo przyjaciol sztuk pieknych w Krakowie, Krakov (Kraków)
Grafika 65, Vlastivědné museum, Písek
1964
Brno 57, Galerie Československý spisovatel, Praha (Prague)
1963
Konfrontace výtvarných skupin, Dům umění města Brna, Brno
1962-1961
Československé výtvarné umění za lepší zítřek, Dům umění, Zlín
1958
Město očima soudobých malířů, Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha (Prague)
1958-1959
Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky, Jízdárna Pražského hradu, Praha (Prague)
1957-1958
Jánuš Kubíček, Bohumír Matal, Vladislav Vaculka, Vladimír Vašíček, Galerie mladých, U Řečických, Praha 1 (Prague)
1968
Koláž v českém výtvarném umění, Malinův dům, Havlíčkův Brod
300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Praha
Přírůstky českého moderního umění, Moravská galerie v Brně, Brno
1967
Brněnský salón, Dům umění města Brna, Brno
České malířství 20. století: Výběr ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava
Moderní české umění z přírůstků sbírek 1961-1966, Dům umění, Ostrava
1966
Brněnská bilance, Mánes, Praha
Pátá výstava moravské grafiky, Kabinet grafiky, Brno
1965
České moderní malířství a sochařství, Zámek Zlín, Zlín
Grupa Brno 57, Towarzystwo przyjaciol sztuk pieknych w Krakowie, Krakov
Grafika 65, Galerie Václava Špály
1964
Brno 57, Galerie Nová síň, Praha
1963
Konfrontace brněnských tvůrčích skupin, Dům umění města Brna, Brno
1962
Členská výstava SČSVU 1962 Brno, Dům umění města Brna, Brno
1961
Československé výtvarné umění za lepší zítřek, Dům umění, Zlín
Hluboká 1961: Výtvarným uměním k socialistickému životu, Dům umění města Brna, Brno
1. pražský festival mladé grafiky, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
1959
Výstava moravských výtvarníků, Dům umění města Brna, Brno
1958
Město očima soudobých výtvarníků, Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha
Jánuš Kubíček, Bohumír Matal, Vladislav Vaculka, Vladimír Vašíček, Kabinet umění, Brno
1956
Výtvarní umělci Brněnského kraje, Dům umění města Brna, Brno
1955
Výtvarní umělci k 10. výročí osvobození, Dům umění města Brna, Brno
1948
Svět práce v umění, Dům umění města Brna, Brno
Moravská galerie v Brně
Národní galerie v Praze