Lukáš Karbus patří mezi umělce, jejichž práce je úzce spjatá s životním stylem a podmínkami, ve kterých díla vznikají. V jeho případě jde o intenzivní spojení s přírodou a krajinou, ve které se však nepohybuje podle romantických představ toulajícího se umělce tvořícího v plenéru. Lukáš Karbus se živí jako zemědělec na severu Čech a tato činnost je také znatelná v jeho akvarelových kresbách a malbách, na kterých pracuje večer po denních povinnostech. Krajina, jež je nejčastějším námětem jeho tvorby, tedy nevzniká při pohledu na ní, ale jde o krajinu vnitřní či vnitřně prožitou, čemuž odpovídá také expresivní charakter vyobrazení. Můžeme vidět její členitost a mozaikovitost doprovázenou sytou zemitou barevností, jakoby se zde skutečně otisklo něco z jejího materiálu a tvarového bohatství. Zároveň lze zaznamenat zkušenost mystického prožitku, který však není spojen s něčím nad námi, ale spíše s něčím tady na zemi a v její hloubi. Na rozdíl od expresionistů, jejichž obrazy se vyznačují nervozitou a rozervaností, jsou Karbusovy obrazy klidné, uzemněné a naplněné vlastním řádem, skoro jakoby kresba dirigovala a usměrňovala jadrnost akvarelové malby. Kromě krajin se v jeho tvorbě setkáme také s dalším tradičním námětem, který je s tímto řádem úzce spojen. Zátiší se na obrazech objevuje většinou spolu s krajinou, kterou můžeme zahlédnout například v okenním průhledu nebo je od ní oddělené a ohraničené pestrobarevnou ornamentikou a společně vytváří bohaté vrstvy barevných polí a důmyslné, někdy až hravé kompozice. Jak o tom, co se odehrává v Karbusových obrazech, výstižně napsal výtvarný kritik a kurátor Jiří Ptáček, který také organizoval několik jeho výstav a má jistě zčásti na svědomí představení tohoto umělce širší veřejnosti: „Kompoziční schémata renesančního zátiší a romantické krajinomalby v nich vyhovují hrám s obrazovými plány, zrcadlením motivů a narušování vznikající symetrie, se skloubením věcnosti a fantaskna, idyly a dramatičnosti.“
Karbus není žádným víkendovým malířem a naivita, se kterou můžou být jeho obrazy a kresby mylně spojované, je pouze zdánlivá. Tento umělec pracuje vědomě a sofistikovaně s malířskou tradicí a díky spojení s lokálními podmínkami, specifickým životem a odklonem od tendenčního umění a trendů současného uměleckého světa získává jeho tvorba jedinečný charakter. Důležitým aspektem je jistě řemeslné provedení a vytříbená práce s barvou, kterou jsou vyplňovány jednotlivé plochy jeho krajinných mozaiek, a které mohou svou barevností připomínat také umění vitráže středověkých katedrál. V Karbusových kresbách a malbách neuvidíme člověka ani jiného živého tvora, díky čemuž působí klidně a tiše, ale zároveň poněkud apokalypticky. A nezachrání to ani tradiční lidová chalupa, která v mnohém připomíná Jurkovičovy pseudolidové stavby, a za níž se dmou komíny jaderných elektráren nebo stojí osamocena v údolí mezi skalami (kresba s příznačným názvem Smutek na severu, 2008). V současnosti můžeme narazit na tvorbu čistě abstraktní, odkazující k horninám a krystalům země. Ve většině případů se zde ale mísí a prolínají tři krajinné roviny: zátiší jako člověkem zhotovená scenérie, severočeská přírodní krajina a nakonec také krajina abstraktní a ornamentální.
Lukáš Karbus
2001- 2007 Ateliér malířství 2, FaVU VUT v Brně (prof. akad. mal. Martin Mainer)
1997 – 2000 Střední průmyslová škola sklářská v Novém Boru, obor broušení a vzorování broušeného skla (Karel Kreisinger, Stanislav Klemeš, Jiří Jiskra)
stáže, tvůrčí pobyty:
2005 Akademie výtvarných umění v Záhřebu, Chorvatsko
2004 School of Design, University of Leeds, Velká Británie
2001 Ateliér Intermédia, FaVU VUT v Brně (doc. Václav Stratil)
1999-2001 odborná stáž na sklářské huti při SPŠS sklářské v Leerdamu, Holandsko
2015 – finalista Cena Jindřicha Chalupeckého
2014
9, Polansky Gallery, Praha
Aquarallye, Galerie D9, České Budějovice
2013
Akvarely, Galerie KABINET CHAOS, Střítež
2011
Galerie Minikino, Ostrava
2009
Olověný pes, Parallel.cz, Praha
2008
Neonový vlk, Galerie Kabinet, Brno
2004
Mr. Frankenstein, Galerie Eskort, Brno
2001
Galerie Spirála, Česká Lípa
2015
Zahrady, Galerie města Blanska, Blansko
2012
Tělo je pozemská zahrada utrpení, Moving Station, Plzeň
2011
Pokračuj, studenti ateliéru prof. Martina Mainera, Chodovská tvrz, Praha
Všechno má svou vlastní hlavu!, Café Sausalito, Brno (s Janem Karpíškem)
2010
Cena kritiky za mladou malbu, Galerie kritiků, Praha
Lukáš Karbus – obrazy, Rostislav Materka – sklo, Galerie Dorka, Domažlice
2009
Klasika, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava (s Petrem Brožkou a Petrem Tichým)
Smečka netopýrů, Galerie města Blanska (se skupinou Punkwa)
2007
Malba 2 Show, ateliér prof. Martina Mainera, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
2006
Team Spirit, ateliér prof. Martina Mainera, GAVU, Praha
2005
Duboka Šuma – tiha magla / Hluboký les – tichá mlha, Akademija likovnih umjetnosti, Záhřeb
Punkwa – 001, Galerie Stará hasička, Brno
2002
Honzo, nezapomeň vyndat křídla!, Galerie NOD, Praha
Ateliér prof. Martina Mainera, Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora
2001
Ateliér prof. Martina Mainera, Galerie Jána Šmoka, Jihlava
2000
Výstava absolventských prací při SPŠS a VOŠ, Zámecká galerie v Kladně
Sbírka Marek
Richard Adam Gallery