Marian Palla

Tvorba Mariana Pally je z hlediska médií velice rozmanitá. Autor vytváří kresby, objekty, instalace, texty, hudební díla, provádí akce. Autorova díla mají většinou nějaký materiální aspekt a zároveň nelze odhlédnout od jejich konceptuálního rozměru. Možná se to bude zdát paradoxní (když Palla je vesměs označován za konceptuálního tvůrce), ale v jeho tvorbě hraje velkou roli též smyslovost. Ovšem nejde o nějaké sycení smyslů proměňující se, bombastickou show. Naopak se jedná o jisté eliminování pohybu, o ulpění či koncentrování pozornosti na určité archetypální kvality (živly atd.). Akce autora vedou vesměs ke vzniku časově limitovaných artefaktů (tato dočasnost je právě vystavována smyslům diváků). Tyto objekty mají jakýsi rituální rozměr, který ovšem není to nejpodstatnější. Autorovi nejde o narušení toku času, o vytržení výjimečných okamžiků, o inscenaci velké události. Naopak – Palla rámuje či tématizuje všednost, opakuje obyčejné procesy, i když tyto jsou občas poněkud absurdní (tj. nejde o utilitární aktivity). Hlavní činností umělce je tu pozorování, kontemplování, které je doprovázené subjektivními tělesnými pochody. Výsledný artefakt nese dekomponovanou podobu (není výsledkem formálních studií). Důležitý je tu čas a pohyb, většinou jde sice o zpomalení až téměř zastavení, nicméně se stále udržuje jakési základní biologické či organické tempo (tempo růstu atd.) Tento rytmus se ocitá v kontrastu s moderní technickou rychlostí.