Tvorba Richarda Wiesnera spadá do oblasti současného postkonceptuálního umění, především instalace a intervence do veřejného prostoru. S tím také souvisí autorova přirozená chuť pracovat s tématy na pomezí angažovaného umění, politiky nebo institucionální kritiky. Často se jedná o zpochybňování předkládaných hodnot a klišé, trefně odhalených a interpretovaných na základě Wiesnerova pozorovacího talentu. Tvorba se tématicky dotýká společenských fenoménů, ale i relativizace samotného umění.
Zvuková instalace Echo je založená na čtení zápisů zaznamenaných v návštěvnické knize Veletržního paláce. Vzkazy jako "mimořádný zážitek", "nádherně komplexní akce", "je to tady fakt boží, "výstava byla super, máte to tady super", "byli jsme spokojeni" a na závěr "díky za hezký den" je ironickým komentářem k soudobému programu Národní Galerie, ale i obecnou úvahou nad samotným přínosem umění a možnostmi jeho prezentace. Podobně tomu bylo i v případě samozvaného obnovení nátěru omšelého loga NG nad vstupem do Veletržního paláce.
Ve Wiesnerově práci lze vysledovat dlouhodobější zájem o nalezené nebo převzaté záznamy, texty, fotografie a vzkazy. Podobně jako v případě Echa s nimi zachází většinou jako s ready madem. Nezasahuje do jejich autenticity, spíše ji zvýrazňuje a upřesňuje. Zvětšenina je série pornografických fotografií převedených do formátu 100×100 cm z negativů nalezených na ulici. Fotografie vystavené v Galerii Entrance stojí především na bizarním rozporu pohozené privátní "sbírky" ve veřejném prostoru. V podobném duchu se nese soubor poznámek Vzkazy nalezený mezi Valentinskou a Vodičkovou ulicí. Wiesner je nechal podrobit grafologickému rozboru, který se pokouší odhalit motivace a vlastnosti jejich autora. Sebeprezentace a motivace pro nejrůznější sdělení je vůbec pro něj důležitým tématem a zdrojem inspirace. Od prací, které se týkají přímo politiky (Memoáry, Karusel) nebo reklamy až po méně doslovný motiv hotelu Trump v Las Vegas postavený developerskou společností Donalda Trumpa. Skleněná fásáda potažená zlatavou fólii do dálky vyzařuje těžko uvěřitelnou aureolu korunovanou nápisem TRUMP.
Poslední dobou se Wiesner zaměřuje na otázky spojené s posilováním neonacismu. Ve výstavě Pastva, která proběhla v Galerii SPZ, si zvolil za fiktivního hosta zakladatele Ikey, Ingvara Kamprada. Instalaci vytvořenou ze zavěšených kravských kůží, které jsou součástí katalogové nabídky, doplnila obrazovka zaznamenávající rozhovor s virtuální průvodkyní obchodního domu, Annou. Jejím posláním je odpovídat především na dotazy ohledně vybraného zboží a kompatibility s dalšími produkty. Dotazy týkající se nacistické minulosti Kamprada zjevně naprogramované odpovědi neosahují viz. následující část rozhovoru; RW: Švédská tajná policie zřídila speciální složku, kde se nacházejí informace o jeho (Ingvara Kamprada) snaze rekrutovat nové členy. A: Adresy jednotlivých obchodních domů IKEA v ČR najdete na našich internetových stránkách a v tištěném katalogu IKEA…
Náměty blízké nacionalismu je možné pozorovat i v češství, ke kterému se autor ve své práci průběžně vrací. Náznaky jsou vidět již v Tricoloře, jakémusi monolitu vystavěnému z produktů firmy Tesco navržených v národních barvách. Později v instalaci HDP, kde je grafika české vlajky použitá jako kruhové procentuální zobrazení nebo v pivě, kde je ryskou pro správnou míru modrý trojúhelník téže vlajky.
Richard Wiesner je autor, který ve své práci používá ironii a humor, nicméně nijak tím neshazuje její vážnost. Obecně lze vidět zaujetí pro spletitost a nečitelnost nejrůznějších ekonomicko-společenských vztahů, objevenou často v banálních a nečekaných motivech. Z tohoto pohledu je také cítit spříznění s tvorbou Jana Jakuba Kotíka nebo Hanse Haackeho.