Tereza Severová je autorkou pracující ve více médiích. Její tvorba se zabývá společenským prostorem, ať již doslovně, či přeneseně. Zpočátku své umělecké dráhy se soustředila více na kooperaci s lidmi, jejichž výpovědi nebo postoje hromadila. V jednom případě vznikl dojem velkého ticha (práce „Ztráta paměti“ 2005), v jiném se naopak překrývaly jednotlivé promluvy, a tím znemožnily slyšitelnost každé zvlášť („Proslov“ 2006). U většiny prací Severové nalézáme propojovací motivy kumulace a přeplňování, skutečnost autorka posouvá směrem k absurditě. Přesto však divák nezapomíná, že se jedná o přímý vztah k prožívané realitě a našemu světu.
V dalším kroku svého vývoje otáčí pohled od fyzické osoby k tomu, co ji obklopuje a kde se pohybuje. Od člověka se přesouvá k tvarování jeho identity skrze matérii. „Všechny naše věci“ (2007) byla iluzivní instalace v prostoru Karlin Studios, kde za pomoci digitální montáže vyrobila fotografii všech svých věcí, které virtuálně naskládala do dané galerie. Manipulované zaplňování si vzala za téma i v následující tvorbě. Oprostila se od konkrétních vazeb daných předmětů na skutečné osoby a kumulace se pro ni stala metaforou současných společenských jevů. (Filling and Emptying 2008, Oblast přeplnění 2007).
K pohybu jedním směrem patří neodmyslitelně i protipohyb, který uvádí celek do vyváženého stavu. Zřejmě proto v nedávné době se Severová začala více soustředit na opozitum svých předchozích témat, a to na absenci, vyprazdňování a vymazávání. Jistým způsobem se tedy navrací ke svým raným motivům (Ztráta paměti), již ale nikoliv v rovině indexiální, ale symbolické. V jedné z jejích posledních výstav v Galerii Jelení použila oba principy; každý v jiné části, nikoliv najednou. Nejdříve hromadila denní tisk, aby z něj následně mohla vybrat pouze určité stránky. Z těch odstranila text, který byl pro její projekt redundantní. To, co zůstalo, byla silná abstraktní slova jako Láska, Domov, Stáří, Krása, Svoboda, Kultura, Ideály… na pozadí prázdných novinových dvojstránek. Uprostřed galerie vytvořila sloup ze všech plátků, které během přípravy nasbírala.