Malíř a grafik Václav Boštík je jedním z nejvýraznějších představitelů lyrického proudu české poválečné abstrakce. Od počátku své tvůrčí dráhy směřoval k meditativně-minimalistickému výrazu, pro který byla vždy důležitá filosofická a teologická východiska. Soustřeďoval se často na archaické kultury a staré evropské umění, ve kterých viděl alternativu k rozdrobenosti moderní civilizace. V celé své tvorbě hledal Boštík universální, nadosobní řád, jednotu člověka s přírodou a Bohem, cestu ke světu prvotní zkušenosti. V průběhu své tvůrčí dráhy směřoval k čím dál větší objektivitě a potlačení vlastního individua, spěl k malbě, ve které se podle vlastních slov vyhýbal „popisné služebnosti, expresivní deformaci a subjektivnímu zneužití“ a postupně se omezil na „objektivní“ barevné plochy, základní geometrické tvary a shluky bodů v jednoduchých geometrických vztazích (Vlnění, 1967; Zakřivení, 1970).
Už na počátku své tvůrčí dráhy, na konci 30. let, se Boštík zřekl inspirace aktuálními proudy soudobé umělecké produkce a společně se sochařem a malířem Janem Křížkem se začal zajímat především o egyptské a mezopotámské umění, tvorbu přírodních národů (Fantastická hlava, 1946), o metafyzickou malbu, přímo vycházel i z raně románského umění. Náměty jeho děl často čerpaly z křesťanské ikonografie (Kresba k Apokalypse, 1945; Nebeský Jeruzalém, 1989), zájem o Josefa Šímu se projevil v dematerializaci barevné hmoty a práci s vnitřním světlem barevných ploch v sérii obrazů z počátku 40. let (Krychle, Kámen, Hmota, Členění). Na pozvání Josefa Kaplického a Karla Šourka vstoupil Boštík do Umělecké besedy, po odmítnutí jeho cyklu gesticky kreslených, v podstatě abstraktních krajin, které tvořily druhou linii tehdejší Boštíkovy tvorby, se prostředí Besedy názorově vzdálil (Lyrická krajina, 1942).
Boštíkova první samostatná výstava v Alšově síni Umělecké besedy v roce 1957 znamenala jeden z prvních signálů poválečné abstraktní malby a přispěla k obnovení kontinuity českého moderního umění. Téměř celou druhou polovinu 50. let vytvářel Boštík společně s Jiřím Johnem památník obětem holokaustu v pražské Pinkasově synagoze, dílo, které svým horizontálním členěním mohlo předznamenat některé jeho pozdější obrazy (Rýhování, 1973). V průběhu 50. let vytvořil Boštík sérii znakově-symbolických obrazů (Noc, 1957; Figurální kompozice, 1957; Rytmus, 1958), toto pojetí na konci dekády opustil ve prospěch rastrů a barevných polí, které pak rozvíjel po dalších několik desetiletí. Před polovinou 60. let se Boštík propracoval k téměř monochromním malbám, ve kterých vyjadřoval vlastní představu kosmogonického procesu, energetických polí ve stádiu před geometrickou organizovaností (Pole modré, 1964; Růžová mlhovina, 1965). Světlo vystupuje v těchto obrazech už jen jako transparentní, imateriální princip. V 80. a 90. letech pokračoval v rozvíjení těchto principů především v sériích jemně roztíraných barevných pastelů.
„Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený ráj. Pokouším se nalézt východisko z labyrintu, ve kterém žijeme, a přiblížit se natolik ráji, abych z něj alespoň něco zahlédl.“
Vzdělání:
1937-1939 a 1945 Studium na AVU Praha u Willyho Nowaka
1933-1937 Studium na Českém vysokém učení technickém v Praze (profesura kreslení a deskriptivní geometrie)
Zaměstnání:
1988 členem Nové skupiny
1971-1984 činný jako restaurátor
1960 zakládající člen skupiny UB 12
1955-1959 společně s Jiřím Johnem vytvořil na zdi pražské Pinkasovy synagogy památník obětem holokaustu, 77 298 napsaných jmen nacistických obětí
1953-1955 laborant a fotograf v Laboratoři vyšší nervové činnosti ČSAV
Ceny:
2004 Medaile za zásluhy od prezidenta republiky, Cena ministerstva kultury
Chalupecký, J.: Kunst der Sowjetunion, Polen und Tschechoslowakei, in: Kunst der Gegenwart, Berlin 1978.
Bénamou, G.: L’art aujourd’hui en Tchécoslovaquie, Paříž 1979.
Srp, K.: Situace 10: Václav Boštík: obrazy, Jazzová sekce, Praha 1981.
Valoch, J.: Václav Boštík (kat. výstavy), Brno 1987.
Srp, K.: Václav Boštík (kat. výstavy), Praha 1989.
Hlaváček, J.: Počínání Václava Boštíka, in: Výpovědi umění, Ústí nad Labem 1991, s. 130-138.
Boštík, V.: O sobě a o umění, Náchod 1993.
Chalupecký, J.: Nové umění v Čechách, Praha 1994, s. 56-59.
Šetlík, J.: Boštíkovy malířské úvahy, in: Cesty po ateliérech, Praha 1996, s. 209-217.
Boštík, V. – Zemina, J. – Padrta, J.: Václav Boštík, výběr z díla 1936 – 1997 (kat. výstavy), Brno 1998.
Zemina, J.: Václav Boštík: práce z let 1936-1989 (kat. výstavy), Litoměřice 1999.
Hlaváčková, H.: Boštík, Stratil a obraz světa, in: Bydžovská, L. – Prahl R. (ed.): V mužském mozku. Sborník k 70. narozeninám Petra Wittlicha, Praha 2002, s. 139-147.
Zemina, J. – Mrázek, J.: Václav Boštík, Jan Křížek, Jiří Mrázek (kat. výstavy), Louny 2003.
Slavická, M. (ed.): UB 12: Studie, rozhovory, dokumenty, Praha 2006.
Hlaváček, L.: Grafika 65, in: Výtvarná práce, 1965, r. 8, č. 19, s. 6.
Padrta, J.: UB 12 v Brně, in: Výtvarná práce 1965, č. 26, s. 8.
Padrta, J.: Václav Boštík, in: Výtvarné umění 1968, č. 5, s. 211-222.
Padrta, J.: L’art concret, in: Opus International 1968, č. 9, s. 56-64.
Čiháková, V.: Václav Boštík, in: Výtvarná práce, 1968, č. 2, s. 4.
Felix, Z.: Václav Boštík, in: Výtvarná práce, 1968, č. 2, s. 4.
Mráz, B.: Václav Boštík, in: Výtvarná práce, 1968, č. 2, s. 5.
Jirous, I.: Roudncie ´70, in: Výtvarná práce, 1970, č. 14, s. 4-8.
Barriére, G.: Grand Oeuvre de Vaclav Bostik, in: Revue des Mondes, 1988, octobre, s. 239-243.
Matoušek, A.: Dílo Václava Boštíka, in: Výtvarné umění, 1990, č. 6, s. 8-9.
Lahoda, L.: Od kamene ke světlu, in: Výtvarné umění, 1990, č. 6, s. 5-8.
Srp, K.: Druhý ostrov Václava Boštíka, in: Výtvarné umění, 1990, č. 4, s. 1-4.
Boštík, V.: K vlastní výstavě v Besançonu, in: Výtvarné umění, 1990, č. 4, s. 8.
Šetlík, J.: Václav Boštík a tvůrčí skupina UB 12, in: Výtvarné umění, 1991, č. 5, s. 65-76.
Lang, Č.: Václav Boštík, in: Ateliér, 1991, č. 12, s. 4.
Petrová, E.: Osmdesát a jedna kresba Václava Boštíka, in: Ateliér, 1993, č. 13, s. 4.
[RED], Povídání Františka Šmejkala a Václava Boštíka o souvislostech, shodě a rozdílech v jeho díle ve vztahu k tvorbě Josefa Šímy, in: Ateliér, 1993, č. 25, s. 7.
Wittlich, P.: Boštíkova transcendence, in: Umění, 1994, č. 4, s. 393-396.
Šetlík, J.: Václav Boštík, in: Literární noviny, 1995, č. 31, s. 11.
Petrová, E.: Vzájemná harmonie, in: Ateliér, 1997, č. 26, s. 5.
Hlaváčková, M.: Dva pohledy, in: Ateliér, 1998, č. 3, s. 5.
Smejkalová, J.: Kresby Václava Boštíka, in: Ateliér, 1999, č. 4, s. 4.
Zemina, J.: Léta s Boštíkem, Kritická příloha Revolver Revue 16, 2000, s. 6-11.
Kapusta, F.: Neznámý John a Boštík, in: Ateliér, 2001, č. 24, s. 12.
Lahoda, V.: Archaismus, in: Literární noviny, 2004, č. 6, s. 13.
Hlaváček, J.: Nebeský Jeruzalém pro Václava Boštíka, in: Atelér, 2005, č. 13, s. 3.
Pečínková, P.: Esence z Boštíka, in: Revolver Revue, 2006, č. 64, s. 282-284.