Rusko-český umělec Viktor Pivovarov, který je dnes pokládán za jednoho z čelních představitelů tzv. moskevské konceptuální školy, se dlouhá léta živil jako respektovaný ilustrátor dětských časopisů (Vesjolyje kartinki) a knih. Po dokončení studia knižní a časopisecké tvorby na Vysoké polygrafické škole v Moskvě r. 1962 vytvářel nejprve publikace pro děti se svou první ženou, básnířkou a spisovatelkou Irinou Pivovarovovou. Současně ilustroval i dětské knihy svých přátel a básníků, jako byli Korněj Čukovskij, Ovsej Driz nebo Genrich Sapgir. Ilustrovat nepřestal ani poté, co v sedmdesátých letech začal volně tvořit. Tehdy mj. obrazově doprovodil do ruštiny přeložené Pohádky Hanse Christiana Andersena, v letech osmdesátých pak překlad pohádky Vítězslava Nezvala Anička skřítek a Slaměný Hubert nebo Skandinávské pohádky. Po přestěhování do Prahy r. 1982 se vlivem okolností k dětské ilustraci již nedostal. Téhož roku publikoval pouze vlastní knihu pro děti Velké a malé (v ruském originálu Bolšoje i maleňkoje poprvé vydanou r. 1978 v Moskvě), kterou do češtiny volně přeložila jeho druhá žena, historička umění Milena Slavická, a jejíž děj Pivovarov nově a zcela netradičně zasadil do pražského prostředí Malé Strany. Následovaly už jen ilustrace k českým překladům básnických sbírek Velemira Chlebnikova, Borise Pasternaka a Borise Sluckého a jeho vlastní knižní tvorba, v níž pokračuje dodnes.
Pivovarovovy ilustrace představují neodmyslitelný základ jeho volné produkce. Obraz je zde v úzkém spojení se slovem a výtvarná forma není homogenní, ale různorodá, odvíjející se od obsahu jednotlivých textů: ilustrativní kresby jednou vzdáleně odrážejí tvorbu ruských avantgardistů, podruhé navazují na tradiční realistické zobrazení umocněné imaginativní tematizací. Jsou figurativní i nepředmětné, geometrické a amorfní, s lyrickým či expresivním rukopisem jako jeho pozdější volná malba.
Propojení slova a obrazu se významně projevilo ve specifickém výtvarném žánru tzv. alb, které na počátku 70. let Viktor Pivovarov vytvořil s dalším ruským konceptualistou Iljou Kabakovem. Jde o kresebné či akvarelové cykly kombinující obraz a textový doprovod a umožňující v postupně rozvíjeném obrazovém příběhu pojednávat jedno téma v různých variantách, vyprávět příběh či konceptualizovat stále se vracející problém. První alba Pivovarov realizoval, resp. dokončil r. 1975 (např. Slzy; Tvář; Zahrada; později také vytvořil album Mikrohomo ,1979 nebo Agent v Norsku, 1993) a v konceptuální cyklické práci, nejčastěji v podobě obrazů, pracuje dodnes (Jedlíci citronů, 2005–2006; Dokonalí, 2007–2008; Krasavci 2008–2009 ad.). V obrazových cyklech vyprávěcího, groteskně ironizujícího charakteru se opakovaně snoubí motiv velkého, obecného, vznešeného s malým, osobním a prostým. V řadě případů i zde autor využívá textu jako další významotvorné a estetické složky díla (např. cyklus Projekty pro osamělého člověka, 1975; Deník výrostka, 1986–1988; Čas RŮŽE, 1988; Byt č. 22, 1992–1994).
Umělec dále uplatňuje žánr tzv. konceptuální výstavy, v níž pracuje s médii malby, kresby, textu, fotografie, koláže či objektu (viz např. výstava Neomezené možnosti malby, 1992; Metempsychóza, 1993 nebo společná výstava se synem Pavlem Peppersteinem Ophelia, 2012).
Jako konceptualista nejvíce využívá tradičního média kresby či malby, které se obvykle pojí s individuálním autorským rukopisem a jednotným uměleckým slohem. Pivovarov ale naproti tomu nastoluje rozmanité neosobní varianty malířských stylů a rozličně jimi tematizuje banalitu a každodennost v „prachu“ magického „života“. Zásluhou těchto prostředků jeho konceptuální myšlení nikdy nesměřuje k redukci, ale k ještě komplexnější výpovědi.
1957–1962 Vysoká polygrafická škola v Moskvě, ateliér knižní ilustrace
1951–1957 Moskevská uměleckoprůmyslová škola M. I. Kalinina, oddělení sochařství
Ocenění:
1999 Laureát Ceny Revolver Revue
1971 Lipsko, Mezinárodní výstava knižního umění, zlatá medaile (ilustrace ke knize F. M. Dostojevského Sen směšného člověka)
Vybrané knižní ilustrace:
Hans Christian Andersen: Ole – Lukoje, Moskva, Detskaja literatura, 1971
Hans Christian Andersen: Skazki, Moskva, Detskaja literatura, 1977
Korněj Čukovskij: Tarakanišče, Moskva, Detskaja literatura, 1967
Ovsej Driz: Zelënaja kareta, Moskva, Detskaja literatura, 1973
Ovsej Driz: Malčik i derevo, Moskva, Detskaja literatura, 1976
Ovsei Driz: The Boy and The Tree. Poems by Ovsei Driz, USA, Advance Review copy, 1978
Velemir Chlebnikov: Všem, Praha, Odeon, 1985
Vítězslav Nezval: Anečka-Nevelička i Solomennyj Gubert, Moskva, Detskaja literatura, 1980
Boris Pasternak: Hvězdný déšť. Výbor z poezie, Praha, Československý spisovatel, 1989
Ljudmila Petruševskaja: Lečenije Vasilija i drugije skazki, Sojuz kinematografistov SSSR, 1991
Viktor Pivovarov: Bolšoje i Maleňkoje, Moskva, Detskaja literatura, 1978
Viktor Pivovarov: VELKÉ a malé, Praha, Albatros, 1982
Irina Pivovarova: Tichoje i zvonkoje, Moskva, Detskaja literatura, 1967
Irina Pivovarova: Paučok a lunnyj svět, Moskva, Malyš,1968
Antonij Pogorelskij: Čërnaja kurica ili Podzemnyje žiteli, Moskva, Detskaja literatura, 1973
Skandinavskije skazki (Danija, Švecija, Norvegija, Islandija), Moskva, Chudožestvennaja literatura, 1982
Svjatoslav Sacharnov: Leopard v skvorečnike, Moskva, Detskaja literatura, 1990
Genrich Sapgir: Lesa – čudesa, Moskva, Detskaja literatura, 1967
Genrich Sapgir: Krasnyj šar, Moskva, Detskaja literatura, 1973
Genrich Sapgir: Polosatyje stichi, Moskva, Detskaja literatura, 1967
Felix Skudra: Jedet solnyško po nebu, Moskva, Malyš, 1967
Monografické výstavní katalogy:
Viktor Pivovarov: V. Pivovarov (texty Jiří David – Pavel Pepperstein – Milena Slavická), Praha, Lidový dům Vysočany, 1989
Viktor Pivovarov: Viktor Pivovarov: Soňa a andělé (text Petr Nedoma), Praha, Galerie Rudolfinum, 1996
Viktor Pivovarov: V. Pivovarov: Metempsychóza (texty Tereza Petišková, Ivo Janoušek). Brno, Galerie mladých U Dobrého pastýře, 1996
Viktor Pivovarov: Viktor Pivovarov: Oni (texty Marek Pokorný, Simona Vladíková), Brno, Moravská galerie, 2010
Viktor Pivovarov: Viktor Pivovarov. Text k výstavě kreseb a akvarelů, napsal Jiří Šetlík, Praha, Kluturní středisko Opatov, 1988
Viktor Pivovarov: Viktor Pivovarov: Obraz a text, napsal Jiří Valoch, Brno, Dům umění, 1989
Ostatní katalogy
Milena Slavická: Flug, Entfernung, Verschwinden: konzeptuelle Moskauer Kunst, Ostfildern, Cantz, 1995
(výběr)
V. A –v.: Dostojevskij glazami sovremennogo chudožnika, Vestnik R Ch D 124, 1978
Petr Běleš: Pivovarovo "co" a "jak", Detail 2/III, 1998, s. 15
Josef Brož: Příběhy těžce zkoušeného srdce, Český týdeník, 22. 3. 1996
Josef Brož: Galerie, trendy, kritéria VI., Babylon, 14. 4. 1996, s. 12
Josef Brož: S Viktorem Pivovarovem o ztraceném ráji, osobních norách a návratu do budoucnosti, Ateliér 9, č. 10, 9. 5. 1996, s. 7
Jeff Crane: Viktor Pivovarov, Galerie Rudolfinum, Artforum, January 1997, p. 94
Jekaterina Degoť: Iskusstvo meždu bukv. Almanach Ličnoje delo, Moskva 1991
Ludmila Dušková: Ničeho jsem se nedotýkal a kompot jsem nepil, Revolver Revue 22, 1992, interview, s. 166–187
Empfehlenswerte Veranstaltungen der Woche, Prager Zeitung 12/96,
21. 3. 1996, s. 5
Reinhard Ermen: Köln: Viktor Piwowarow Bilde1970–1990, Kunst- Bulletin, 1991
V. Fedorov: Effekt otsutstvija. Psychodeličeskaja akustika rabot V. Pivovarova, Iskusstvo 10, 1989
Jiří Fiala: V. Pivovarov, Vesmír 5, 1993, s. 298–300
Tereza Finková: Oni, Dolce Vita 9, č. 3, 2010, s. 138
Renata Fryšarová: Utíkáš a za sebou vlečeš vzpomínky, Práce, 18. 3. 1996
Tomáš Glanc: Vidět a myslet zároveň, Literární noviny 14, 1994
Tomáš Glanc: Ruské mise Jindřicha Chalupeckého. S Viktorem Pivovarovem hovoří T. Glanc, Kritická příloha Revolver Revue 17, červen 2000, s. 38–47
Gérard A. Goodrow: Victor Pivovarov, Artnews, Oct. 1994, p. 198
Anděla Horová: Nebeský Chelm Viktora Pivovarova, Ateliér 12, č. 1, 7. 1. 1999, s. 5
Jinřich Chalupecký: Moscow Diary, Studio International, February 1973
Michal Janata: Desakralizace slov, které mají váhu zákona, Ateliér 9, č. 10, 9. 5. 1996, s. 7
Karolína Jirkalová, Jan Skřivánek: Český Pivovarov: S Viktorem Pivovarovem o životě mezi Moskvou a Prahou, Art & Antiques 6, č. 1, 2007, s. 36–45
Claudia Jolles: Moskau 1987, Kunst-Bulletin, No. 12, 1987
Ilja Kabakov: Kultura, Ja, Ono i Favorskij svet, Beseda, Leningrad-Paris, 1984
Ilja Kabakov: Iz perepiski dvuch personažej (k vystavke V. Pivovarova), 1989 (rukopis)
Robert Kaiser: Where Quality is its Own Reward, Washington Post, 22. 12. 1974
Jan Kříž: 2x Vikrtor Pivovarov, Ateliér 17, č. 4, 19. 2. 2004, s. 4
Lenka Lindaurová: Představ si obraz, který bys měl rád, Týden 14/1996, 1. 4. 1996, s. 68
Lenka Lindaurová: Chlapec je pašák! Bude z něho malíř, Lidové noviny,
13. 4. 1996, s. XIII
Sergej Machonin: Pivovarova stěnografie a Behémót, Ateliér 9, 1992
Ivan Matějka: Vše může být vše, Hospodářské noviny, 3. 5. 1996, s. 9
Terezie Pacáková: Soňu najdete mezi anděly, Expres, 16. 3. 1996
Martina Pachmanová: Postmoderní terapie Agenta V. P., Ateliér 9, č. 10, 9. 5. 1996, s. 1
P. Pepperštejn: Jarkije šariki (k voprosu o professionalnom illjustrirovaniji, 1989 (rukopis)
Marek Pokorný: Pivovarovova hermeneutika citu, Mf Dnes, 4. 9. 1995
Marek Pokorný: Viktor Pivovarov, Detail 1/I, 1995, s. 22
Marek Pokorný: Pivovarov se po Rudolfinu pohybuje jako ve snu, MF Dnes,
14. 3. 1996, s. 18
Marek Pokorný: Doplňkový průvodce výstavami, MF Dnes, 15. 3. 1996, s. 19
red: Victor Pivovarov. Then and Now: An Eastern Artist Remembers., Flash Art, International Edition, Vol. XXV, Nr. 167, Nov./Dec., 1992, p. 132
red: Kdo je Viktor Pivovarov, Práce, 18. 3. 1996
red.: Soňa a andělé v Rudolfinu, Týden 11/1996, 11. 3. 1996, s. 75
Milena Slavická: Moskevská avantgarda, Výtvarná kultura 2, 1990
Silvie Šeborová: Od uvědomění si identity k její ztrátě: Já, bezesporu v Rudolfinu, Art & Antiques 10, č. 7/8, 2011, s. 94–95
Jevgenij Šiffers: Jesli odin umer za vsech, vse umerli, 1979 (rukopis)
Oleg Šiškin: Ispoveď agenta, Segodňa, 2. 4. 1994
Jan Skřivánek: Blízký i vzdálený: Viktor Pivovarov v Moravské galerii, Art & Antiques 9, č. 4, 2010, s. 72
Michael Třeštík: Moskevský pražák, Tvorba 25, 1989
Jiří Valoch: V. Pivovarov postkonceptuálně, Ateliér 9, 1992
Jiří Valoch: Ještě Pivovarov, Ateliér 9, č. 15 –16, 18. 7. 1996, s. 7
Jiří Valoch: Ještě k brněnské výstavě Viktora Pivovarova, Prostor Zlín17, č. 3, 2010, s. 17–19
Radek Váňa: I am Animal, Ateliér 25, 1995
Viktor Vondra: Představa o zajíci. Rozhovor s Viktorem Pivovarovem, Týden 16/1996, 15. 4. 1996, s. 86–91
Milan Weber: Viktor Pivovarov: Ost-trava a Obrácená retrospektiva, Ateliér 11/12, 11. 6. 1998, s. 4
Jaromír Zemina: Projev na vernisáži výstavy Kresba a akvarel, Samizdat, Praha 1984
Igor Zhoř: Obrazy s texty, Ateliér 31, 1990
Vybrané texty z českých publikací:
V. Pivovarov: O Václavu Boštíkovi, V albu k sedmdesátinám V. Boštíka, samizdat, Praha, 1983
V. Pivovarov: O zrcadle, líném divákovi a vnitřní svobodě, Revolver, samizdat, Praha, 1987, Sborník Někde Něco, č. 9, samizdat, 1987
V. Pivovarov: Jiří David, 1990 (rukopis)
V. Pivovarov: U řeky, Papírové lodičky, Nová intimita (katalog výstavy), Praha, ÚLUV, 1991
V. Pivovarov: Pozvání k tanci. Fotografie M. Poláka a L. Jasanského, Výtvarné umění, 1/1991
V. Pivovarov: Člověk s aktovčičkou. Jurij Mamlejev, Raut, 1/1991
V. Pivovarov: 17 let tajné organizace B. K. S., Ateliér, 4/1991
V. Pivovarov: Česká duše aneb konec Pi-Pi-Artu, Ateliér, 5/1991
V. Pivovarov: Drama Johna, Ateliér, 9/1992
V. Pivovarov: O lásce slova a obrazu, Iniciály, 29/1992
V. Pivovarov: Několik slov o Vladimíru Skreplovi, Iniciály, 29/ 1992
V. Pivovarov: Oživující dotek. Nad fotografiemy Roberta Portela, Revolver Revue, 29/1992
V. Pivovarov: Michal, pes a prezident. (Michal Nesázal), Ateliér, 5/1992
V. Pivovarov: K výstavě Martina Mainera, Martin Mainer (katalog výstavy, Cheb–Ostrava, SGVU, 1993
V. Pivovarov: Malíř pozorující kentaura pozorujícího rybku. (Theodor Pištěk), Ateliér, 5/1994
V. Pivovarov: O Zbytečnosti umění, Kritická příloha Revolver Revue, 1/1994
V. Pivovarov: Text k albu Viktora Karlíka, Památník, Praha 1994
V. Pivovarov: V. Stratil. Z večerních rozhovorů u čaje, Kritická příloha Revolver Revue, 2/1995
V. Pivovarov: Sonja i angely, Soňa a andělé, Sešit č. 7, Praha, Rudolfinum, 1996
V. Pivovarov: Ještě jednou o výstavě Theodora Pištěka, Ateliér 11, č. 3, 5. 2. 1998, s. 3
V. Pivovarov: Ladův zázrak, Kritická příloha Revolver Revue, 12/1998, s. 26–30
V. Pivovarov: K nebi, Ateliér 12, č. 8, 15. 4. 1999, s. 9
V. Pivovarov, J. Šetlík: Moskevský underground Jindřicha Chalupeckého, ze sbírky Jindřicha Chalupeckého, Praha, Ztichlá klika, 2000
V. Pivovarov: Kontraavantgardní kontrarevoluce. K výstavě Dvacet let úspěchů podkomise pro útlum publicity B. K. S., Ateliér 4, 23. 2. 2012
Vybrané texty z ruských publikací:
V. Pivovarov: Knižnyj teatr Ilji Kabakova, Detskaja literatura, Moskva, 1963
V. Pivovarov: Grusten i vesel vajatel, vchožu ja v tvoju masterskuju, Detskaja literatura, Moskva, 1967
V. Pivovarov: Kvadrat stremjaščijsa stať krugom, A-Ja, No. 6, Paris, 1984
V. Pivovarov: Ljubimyje slova Kabakova, Dekorativnoje iskusstvo, No. 6, Moskva, 1989, 1983 g.
V. Pivovarov: Ja jesť prjamougolnik, kotoryj stremitsa stať krugom, Iskusstvo, No. 1, Moskva, 1990
V. Pivovarov: Tri knižečki v rajskom sadu, Pastor, Köln, 1993
V. Pivovarov: Metampsichoz, Katalog vystavki, Moskva, L. gallereja, 1993
V. Pivovarov: Rozbitoje zerkalo, v knige: E. Bobrinskoj, Konceptualizm, Moskva, GALART, 1994, 1977 g.
V. Pivovarov: Projekt buduščej vystavki Agent v Norvegiji, Pastor, Köln, 1994
V. Pivovarov: Prošlogodnije oreški, CHudožestvennyj žurnal, No. 7, Moskva 1995
V. Pivovarov: Sonja i angely, Tetraď No. 1–7, Praha, Rudolfinum 1996
V. Pivovarov: Vljublënnyj agent, Moskva, NLO, 2001
V. Pivovarov: Seryje tetradi, Moskva, NLO, 2002
V. Pivovarov: O ljubvi slova i izobraženija, Moskva, NLO, 2004
V. Pivovarov: Ach i Och, Vologda, BMK, 2010
Publikace v anglicko-ruském jazyce:
The Philosophical Papers of Olga Serebryanaya. Galerie La Brique, Frankfurt nad Mohanem