Anna Daučíková je multimediální queer umělkyně a aktivistka, patří mezi nejvýznamnější představitelky videoartu a genderového umění nejen v československém, ale i ve světovém měřítku. Do jejího díla se propisuje hluboká tvůrčí zkušenost s materiálem skla, s fotografií a performancí (které se v jejím případě občas prolínají), ale i s malbou, kresbou a médiem videa. V její práci výrazně vystupuje osobní téma menšinové orientace a identity, umělkyni zároveň ovlivnil také dvanáctiletý pobyt v Sovětském svazu, kde žila v období perestrojky.
Série černobílých analogových fotografií Family Album (1988) zachycuje skleněné „panáky“ na vodku, s nimiž Daučíková manipuluje v prostoru. Rodinné konstelace vznikají právě pohráváním si s pohybem sklenic a jejich převracením, tělo pohárku tak může symbolizovat určitou postavu či tělo. Daučíková fotografuje skleničky před okny nebo je zachycuje také v exteriéru na větvích, kam je lidé po dopití odkládali. Fotografie tak poukazují na problematiku alkoholismu v bývalém SSSR.
