Palma vytvořená z plechovek od nápoje Fanta se postupně objevila na různých místech, a to jak ve vnitřních, tak i ve venkovních prostorách. Mimo jiné třeba i v pařížském parku Jardin du Luxembourg (Lucemburské zahrady). Vedle exotických rostlin jednoho z nejznámějších zelených prostranství Paříže působila záměrně familiárně (svým tvarem) a současně provokativně použitým materiálem. Dílo je pro Kinterovu tvorbu v mnoha ohledech charakteristické: využívá běžně dostupný materiál (v tomto konkrétním případě na pomezí odpadu) a s skrze vizuální asociaci jej převádí v překvapivý komentář k okolí, potažmo ke konzumerismu současné společnosti. V případě pařížských zahrad tak ona plechovková palma zdánlivě zapadá do prostředí a zároveň kontrastuje s úhledností parku a jeho snahou o minimalizaci odpadu po návštěvnících.
K ambici zpřístupnit umění co největšímu počtu lidí se Kintera vyjadřuje opakovaně: „Svět výtvarného umění je insiderská bublina, ale určitě se někdo více a někdo méně snaží lidem přiblížit. A jde o to, udělat to chytře, protože kdyby umění bylo a priori populistické a přitažlivé pro všechny, tak by to bylo taky špatně…“ (Cit.: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/kristof-kintera-umeni-ma-byt-i-drze-a-osklive-hlavne-at-se-neco-deje-36280)
