Fotografka Dita Pepe ve své tvorbě tematizuje ženskost a identitu a jejich vzájemné prolínání. Proslavila se především sérií inscenovaných autoportrétních fotografií Autoportréty (1999–2014). Fotografii chápe také jako způsob terapie umožňující posouvání hranic a vnímá i její potenciál otevírat tabuizovaná témata. Od roku 1999 Dita Pepe kontinuálně fotografuje sebe sama i své nejbližší, přičemž ve své tvorbě kombinuje módní i reportážní fotografii s prvky konceptualismu.
Významnou část její umělecké tvorby představuje publikační činnost. V publikaci Hranice lásky (2021), vydané v nakladatelství wo-men a nominované na cenu Magnesia Litera, umělkyně analyzuje různé podoby lásky a využívá při tom autentické, rukou psané deníkové zápisy. Spolupracuje s odborníky z oblasti medicíny, etologie, evoluční biologie a sociologie. Vznikají tak autoportréty, v nichž se autorka opětovně převtěluje do různých podob. Projekt vychází z její disertační práce na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pepe tento cyklus následně vystavila pod názvem Něco z lásky v rámci akce Měsíc fotografie v Galerii Českého centra v Českém domě (2025).
