Sprejování přes předem vytvořené šablony patří k jedné z klasických technik street artu. Možnost připravit si předem obrys díla a na místě jej jen v rychlosti nasprejovat snižuje riziko dopadení. Street art – ačkoliv v posledních třech dekádách dosáhl až masové obliby – zůstává ve většině případů již ze své podstaty nelegální. Obdobně charakteristickým prvkem tohoto směru je také používání protichůdných významů značek či subjektů, přičemž jejich původní smysl bývá někdy nahrazován až přímo podvratným sdělením.
Jak vyplývá již z názvu samotné Kinterovy série, vizuálně zdánlivě totožná loga bankovních společností nastříkaných na fasády domů v místech více či méně očekávatelných mají působit matoucím dojmem. Vážnost a serióznost bankovních institucí v kontrastu s prvkem humoru a klamavého sdělení jsou principem opakujícím se jak v díle Krištofa Kintery, tak i v tvorbě jiných street artových umělců (např. dílo Sebranka od Tima pracující s vizuální podobou loga banky Sberbank).
Peníze jsou častým tématem, se kterým je Kintera spojován. A to především proto, že patří k nejprodávanějším českým autorům. On sám však uvádí, že k nim má spíše odstup, ačkoliv uznává jejich funkci: „Bez peněz svět nefunguje a fungovat nebude. Ale pro mě jsou až na druhém třetím plánu. Daleko víc mě nabíjí, když vidím šťastné, usměvavé tváře, které ode mě odchází. Cítím se trochu jako lékař nebo psycholog.“ (cit. https://plus.rozhlas.cz/kristof-kintera-malovat-se-muze-naucit-kazdy-umelec-nemusi-byt-dobry-v-remesle-8573272)
